Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Statutární město

Index Statutární město

Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.

171 vztahy: Ústí nad Labem, Ústecký kraj, Štýrský Hradec, Štýrsko, Čechy, Česká Lípa, České Budějovice, České Slezsko, České země, Česko, Bílsko-Bělá, Bratislava, Brno, Burgenland, Celje, Cheb, Chomutov, Děčín, Dolní Rakousy, Eisenstadt, Frýdek, Frýdek-Místek, Gorice, Habsburská monarchie, Havířov, Hlavní město, Horní Rakousy, Hradec Králové, Innsbruck, Italština, Itálie, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Klagenfurt, Košice, Kolín, Korutany, Kraj (územní jednotka), Kraj Vysočina, Kraje v Česku, Královéhradecký kraj, Království, Kremže, Kroměříž, ..., Liberec, Liberecký kraj, Linec, Lublaň, Magistrát, Maribor, Markrabě, Město, Městská část a městský obvod, Městský okres, Městys, Mladá Boleslav, Morava, Moravskoslezský kraj, Most (město), Národní výbor (1945–1990), Německo, Obec, Obec s rozšířenou působností, Obecní úřad, Okres, Olomouc, Olomoucký kraj, Opava, Ostrava, Pardubice, Pardubický kraj, Písek (město), Příbram, Přenesená působnost, Přerov, Plzeň, Plzeňský kraj, Polsko, Praha, Primátor, Prostějov, Ptuj, Rakouské spolkové země, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rust (Burgenland), Salcburk, Salcbursko, Samospráva, Samostatná působnost, Sankt Pölten, Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel, Slovenština, Slovensko, Slovinsko, Starosta, Status, Statut města, Středočeský kraj, Steyr, Tábor, Třebíč, Třinec, Teplice, Tyrolsko, Uherské Hradiště, Uhersko, Vévodství, Vídeň, Vídeňské městské okresy, Vídeňské Nové Město, Villach, Vojenská okupace, Vratislavice nad Nisou, Vyhláška, Waidhofen an der Ybbs, Wels, Zákon, Zákon o hlavním městě Praze, Zákon o obcích (obecní zřízení), Země Česká, Země Moravskoslezská, Zlín, Zlínský kraj, Znojmo, 1. červenec, 1. květen, 1. leden, 12. listopad, 15. duben, 1648, 1681, 18. srpen, 1850, 1864, 1866, 1867, 1868, 1869, 1870, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1928, 1932, 1938, 1941, 1942, 1945, 1948, 1949, 1964, 1967, 1968, 1990, 2000, 2003, 2006, 2007, 21. prosinec, 24. listopad, 30. červen, 31. prosinec. Rozbalte index (121 více) »

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.

Nový!!: Statutární město a Ústí nad Labem · Vidět víc »

Ústecký kraj

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech.

Nový!!: Statutární město a Ústecký kraj · Vidět víc »

Štýrský Hradec

Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.

Nový!!: Statutární město a Štýrský Hradec · Vidět víc »

Štýrsko

Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Štýrsko · Vidět víc »

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Nový!!: Statutární město a Čechy · Vidět víc »

Česká Lípa

Česká Lípa je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Nový!!: Statutární město a Česká Lípa · Vidět víc »

České Budějovice

České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.

Nový!!: Statutární město a České Budějovice · Vidět víc »

České Slezsko

České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.

Nový!!: Statutární město a České Slezsko · Vidět víc »

České země

husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Nový!!: Statutární město a České země · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Statutární město a Česko · Vidět víc »

Bílsko-Bělá

Bílsko-Bělá je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství ležící na úpatí Slezských a Malých Beskyd.

Nový!!: Statutární město a Bílsko-Bělá · Vidět víc »

Bratislava

Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.

Nový!!: Statutární město a Bratislava · Vidět víc »

Brno

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.

Nový!!: Statutární město a Brno · Vidět víc »

Burgenland

Burgenland či Burgenlandsko (zastarale,,,, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem.

Nový!!: Statutární město a Burgenland · Vidět víc »

Celje

Celje (Cilli, Celeia) je slovinské město v Dolním Štýrsku.

Nový!!: Statutární město a Celje · Vidět víc »

Cheb

Cheb (v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města.

Nový!!: Statutární město a Cheb · Vidět víc »

Chomutov

Chomutov je statutární město v Ústeckém kraji, 49 kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem.

Nový!!: Statutární město a Chomutov · Vidět víc »

Děčín

Děčín (původně) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice.

Nový!!: Statutární město a Děčín · Vidět víc »

Dolní Rakousy

Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.

Nový!!: Statutární město a Dolní Rakousy · Vidět víc »

Eisenstadt

Eisenstadt (česky doslova Železné město, maďarsky Kismarton, chorvatsky Željezno, latinsky Castrum Ferrum) je hlavní město rakouské spolkové země Burgenlandu (Hradska), zároveň i městem statutárním a okresním (pro okres Eisenstadt-okolí).

Nový!!: Statutární město a Eisenstadt · Vidět víc »

Frýdek

Frýdek (latinsky Fridecca) je slezské historické město, dnes část statutárního města Frýdku-Místku.

Nový!!: Statutární město a Frýdek · Vidět víc »

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek (v místním nářečí a;, v době protektorátu Friedeck-Friedberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv.

Nový!!: Statutární město a Frýdek-Místek · Vidět víc »

Gorice

Gorice (furlansky Gurize) je město v Itálii v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.

Nový!!: Statutární město a Gorice · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Statutární město a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Havířov

Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině.

Nový!!: Statutární město a Havířov · Vidět víc »

Hlavní město

Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.

Nový!!: Statutární město a Hlavní město · Vidět víc »

Horní Rakousy

Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Horní Rakousy · Vidět víc »

Hradec Králové

Hradec Králové je statutární město na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.

Nový!!: Statutární město a Hradec Králové · Vidět víc »

Innsbruck

Innsbruck (zastarale Inšpruk nebo Inomostí, latinsky Oenipontum) je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko.

Nový!!: Statutární město a Innsbruck · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Nový!!: Statutární město a Italština · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Statutární město a Itálie · Vidět víc »

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou je statutární město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Statutární město a Jablonec nad Nisou · Vidět víc »

Jihlava

Jihlava je české krajské a statutární město v okrese Jihlava, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou.

Nový!!: Statutární město a Jihlava · Vidět víc »

Jihočeský kraj

Samosprávný Jihočeský kraj (do 30. května 2001 Budějovický kraj), leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic a Slavonic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolních Rakous.

Nový!!: Statutární město a Jihočeský kraj · Vidět víc »

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.

Nový!!: Statutární město a Jihomoravský kraj · Vidět víc »

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech, a je tak nejzápadnějším krajem České republiky.

Nový!!: Statutární město a Karlovarský kraj · Vidět víc »

Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.

Nový!!: Statutární město a Karlovy Vary · Vidět víc »

Karviná

Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši.

Nový!!: Statutární město a Karviná · Vidět víc »

Kladno

Kladno je statutární město v okrese Kladno ve Středočeském kraji.

Nový!!: Statutární město a Kladno · Vidět víc »

Klagenfurt

#PŘESMĚRUJ Klagenfurt am Wörthersee.

Nový!!: Statutární město a Klagenfurt · Vidět víc »

Košice

Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.

Nový!!: Statutární město a Košice · Vidět víc »

Kolín

Kolín je město v okrese Kolín na východě Středočeského kraje ležící na řece Labi.

Nový!!: Statutární město a Kolín · Vidět víc »

Korutany

Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Korutany · Vidět víc »

Kraj (územní jednotka)

#PŘESMĚRUJ Kraj.

Nový!!: Statutární město a Kraj (územní jednotka) · Vidět víc »

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy.

Nový!!: Statutární město a Kraj Vysočina · Vidět víc »

Kraje v Česku

Přehled krajů Česka a jejich znaky Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.

Nový!!: Statutární město a Kraje v Česku · Vidět víc »

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, zaujímající severní část Východočeského kraje.

Nový!!: Statutární město a Královéhradecký kraj · Vidět víc »

Království

Království je stát s monarchistickým státním zřízením, v jehož čele stojí král nebo královna.

Nový!!: Statutární město a Království · Vidět víc »

Kremže

Pohled na staré město Brána „Steiner Tor“ Göglhaus Farní kostel sv. Víta Kremže je páté největší město Dolních Rakous, přibližně 70 kilometrů západně od Vídně.

Nový!!: Statutární město a Kremže · Vidět víc »

Kroměříž

Kroměříž je město ve Zlínském kraji.

Nový!!: Statutární město a Kroměříž · Vidět víc »

Liberec

Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje.

Nový!!: Statutární město a Liberec · Vidět víc »

Liberecký kraj

Liberecký kraj leží na samém severu Čech.

Nový!!: Statutární město a Liberecký kraj · Vidět víc »

Linec

Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.

Nový!!: Statutární město a Linec · Vidět víc »

Lublaň

Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.

Nový!!: Statutární město a Lublaň · Vidět víc »

Magistrát

Mariánském náměstí Magistrát (německy Magistrat, z lat. magistratus) je v Česku, Německu a Rakousku označení městského úřadu statutárního města a městských úřadů Prahy a Vídně, které jsou také svého druhu statutárními městy.

Nový!!: Statutární město a Magistrát · Vidět víc »

Maribor

Maribor je druhé největší město ve Slovinsku a sídlo stejnojmenné územně-správní jednotky (občiny).

Nový!!: Statutární město a Maribor · Vidět víc »

Markrabě

Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.

Nový!!: Statutární město a Markrabě · Vidět víc »

Město

Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.

Nový!!: Statutární město a Město · Vidět víc »

Městská část a městský obvod

Městské části Prahy Městské části Brna Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst.

Nový!!: Statutární město a Městská část a městský obvod · Vidět víc »

Městský okres

Městský okres je označení správní jednotky v různých státech.

Nový!!: Statutární město a Městský okres · Vidět víc »

Městys

Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí.

Nový!!: Statutární město a Městys · Vidět víc »

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Nový!!: Statutární město a Mladá Boleslav · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Nový!!: Statutární město a Morava · Vidět víc »

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.

Nový!!: Statutární město a Moravskoslezský kraj · Vidět víc »

Most (město)

Most (německy Brüx, latinsky Pons) je statutární město v severozápadních Čechách, v okrese Most v Ústeckém kraji.

Nový!!: Statutární město a Most (město) · Vidět víc »

Národní výbor (1945–1990)

teplickým národním výborem teplický národní výbor Národní výbor (NV) byl v letech 1945–1990 orgán československé státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje, nebo země.

Nový!!: Statutární město a Národní výbor (1945–1990) · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Statutární město a Německo · Vidět víc »

Obec

Obec Obec, též municipalita (z lat. municipalis), je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územní samosprávný celek základního stupně.

Nový!!: Statutární město a Obec · Vidět víc »

Obec s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně, zkratkou ORP) jsou v Česku mezičlánkem přenesené působnosti samosprávy mezi krajskými úřady a ostatními obecními úřady (nižším článkem jsou pověřené obecní úřady a nejnižším všechny ostatní obecní úřady).

Nový!!: Statutární město a Obec s rozšířenou působností · Vidět víc »

Obecní úřad

Obecní úřad Stará Lysá, okres Nymburk Obecní úřad Dražůvky, okres Hodonín Obecní úřad (zkr. OÚ) je úřední orgán obecní správy.

Nový!!: Statutární město a Obecní úřad · Vidět víc »

Okres

Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.

Nový!!: Statutární město a Okres · Vidět víc »

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Nový!!: Statutární město a Olomouc · Vidět víc »

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.

Nový!!: Statutární město a Olomoucký kraj · Vidět víc »

Opava

Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Nový!!: Statutární město a Opava · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Nový!!: Statutární město a Ostrava · Vidět víc »

Pardubice

Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace.

Nový!!: Statutární město a Pardubice · Vidět víc »

Pardubický kraj

Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod).

Nový!!: Statutární město a Pardubický kraj · Vidět víc »

Písek (město)

Písek (Pisek) je město ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji, 44 km severozápadně od Českých Budějovic, na řece Otavě.

Nový!!: Statutární město a Písek (město) · Vidět víc »

Příbram

Příbram (v období protektorátu; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce.

Nový!!: Statutární město a Příbram · Vidět víc »

Přenesená působnost

Přenesená působnost územní samosprávy znamená, že obsah výkonu státní správy je v určitém rozsahu státem přenesen (delegován) na územní samosprávu.

Nový!!: Statutární město a Přenesená působnost · Vidět víc »

Přerov

Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².

Nový!!: Statutární město a Přerov · Vidět víc »

Plzeň

Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.

Nový!!: Statutární město a Plzeň · Vidět víc »

Plzeňský kraj

Mapa území obcí a okresů kraje k 4. 1. 2007 Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, v jižní části bývalého Západočeského kraje.

Nový!!: Statutární město a Plzeňský kraj · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Statutární město a Polsko · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Statutární město a Praha · Vidět víc »

Primátor

Insignie primátora Olomouce Primátor je v Česku označení starosty statutárního města nebo hlavního města Prahy.

Nový!!: Statutární město a Primátor · Vidět víc »

Prostějov

Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.

Nový!!: Statutární město a Prostějov · Vidět víc »

Ptuj

Ptuj (německy Pettau, latinsky Poetovio) je město ve slovinském Dolním Štýrsku.

Nový!!: Statutární město a Ptuj · Vidět víc »

Rakouské spolkové země

Rakousko je federací složenou z devíti spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s jistým stupněm autonomie, který však není tak velký jako u spolkových zemí Německa nebo států USA.

Nový!!: Statutární město a Rakouské spolkové země · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Statutární město a Rakousko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Statutární město a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rust (Burgenland)

Staré domky v burgenlandském městě Rust Náměstí Radnice Kostel Rust (maďarsky Ruszt, chorvatsky Rušta) je nejmenším statutárním městem v Rakousku.

Nový!!: Statutární město a Rust (Burgenland) · Vidět víc »

Salcburk

Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.

Nový!!: Statutární město a Salcburk · Vidět víc »

Salcbursko

Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Salcbursko · Vidět víc »

Samospráva

Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.

Nový!!: Statutární město a Samospráva · Vidět víc »

Samostatná působnost

Samostatná působnost je samostatný výkon samosprávy u obcí nebo krajů.

Nový!!: Statutární město a Samostatná působnost · Vidět víc »

Sankt Pölten

náhled Landhaus Festspielhaus Landesmuseum Klangturm Landesbibliothek Sankt Pölten (zkráceně St. Pölten, česky Svatý Hypolit či Svatý Hyppolit) je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Dolní Rakousy.

Nový!!: Statutární město a Sankt Pölten · Vidět víc »

Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel

Toto je seznam měst v Česku podle počtu obyvatel, jednou ročně aktualizovaný dle dat Českého statistického úřadu.

Nový!!: Statutární město a Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Nový!!: Statutární město a Slovenština · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Nový!!: Statutární město a Slovensko · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Nový!!: Statutární město a Slovinsko · Vidět víc »

Starosta

Starosta je nejvyšší představitel obecní správy ve městě nebo v obci.

Nový!!: Statutární město a Starosta · Vidět víc »

Status

Slovo (znamená stav) znamená situaci, stav nebo postavení.

Nový!!: Statutární město a Status · Vidět víc »

Statut města

Statut města představuje v České republice a Rakousku základní právní normu statutárního města, v České republice též hlavního města Prahy.

Nový!!: Statutární město a Statut města · Vidět víc »

Středočeský kraj

Středočeský kraj je samosprávný celek České republiky ve středních Čechách, který je co do územní rozlohy i počtu obyvatel největším českým krajem.

Nový!!: Statutární město a Středočeský kraj · Vidět víc »

Steyr

Steyr (česky Štýr) je rakouské statutární město ve spolkové zemi Horní Rakousy při hranici s Dolními Rakousy.

Nový!!: Statutární město a Steyr · Vidět víc »

Tábor

Tábor je město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic a 75 km jižně od Prahy.

Nový!!: Statutární město a Tábor · Vidět víc »

Třebíč

Třebíč (v místním nářečí Třebič nebo Střebič; Trebitsch) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem.

Nový!!: Statutární město a Třebíč · Vidět víc »

Třinec

Třinec (v místním nářečí a) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy.

Nový!!: Statutární město a Třinec · Vidět víc »

Teplice

Teplice (v letech 1895–1946 Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Statutární město a Teplice · Vidět víc »

Tyrolsko

Tyrolsko či Tyroly je spolková země na západě Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Tyrolsko · Vidět víc »

Uherské Hradiště

264x264px Uherské Hradiště (slováckým nářečím Hradišče) je město ve Zlínském kraji, 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy.

Nový!!: Statutární město a Uherské Hradiště · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: Statutární město a Uhersko · Vidět víc »

Vévodství

Vévodství je území (ať již samostatné či léno), jemuž vládne vévoda.

Nový!!: Statutární město a Vévodství · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Vídeň · Vidět víc »

Vídeňské městské okresy

Vídeňské městské okresy Schrödingerově náměstí. Řadová číslovka „22.“ znamená, že se nacházíme ve 22. okrese Rakouské hlavní město Vídeň se od 1. září 1954 administrativně člení na 23 samosprávných městských částí tradičně označovaných jako vídeňské městské okresy (německy Wiener Gemeindebezirke).

Nový!!: Statutární město a Vídeňské městské okresy · Vidět víc »

Vídeňské Nové Město

Vídeňské Nové Město (německy Wiener Neustadt, Bécsújhely, Bečko Novo Mjesto) je statutární a okresní město v Dolním Rakousku, přibližně 50 km jižně od Vídně.

Nový!!: Statutární město a Vídeňské Nové Město · Vidět víc »

Villach

Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska.

Nový!!: Statutární město a Villach · Vidět víc »

Vojenská okupace

Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.

Nový!!: Statutární město a Vojenská okupace · Vidět víc »

Vratislavice nad Nisou

Vratislavice nad Nisou je městská čtvrť, katastrální území o rozloze 1291,95 ha, a od roku 1991 také jediný městský obvod statutárního města Liberce.

Nový!!: Statutární město a Vratislavice nad Nisou · Vidět víc »

Vyhláška

Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu.

Nový!!: Statutární město a Vyhláška · Vidět víc »

Waidhofen an der Ybbs

Waidhofen an der Ybbs (česky: Bejdov nad Jívicí) je statutární město v Dolním Rakousku.

Nový!!: Statutární město a Waidhofen an der Ybbs · Vidět víc »

Wels

Wels je rakouské statutární město ve spolkové zemi Horní Rakousy.

Nový!!: Statutární město a Wels · Vidět víc »

Zákon

Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárnou mocí.

Nový!!: Statutární město a Zákon · Vidět víc »

Zákon o hlavním městě Praze

Zákon o hlavním městě Praze, č.

Nový!!: Statutární město a Zákon o hlavním městě Praze · Vidět víc »

Zákon o obcích (obecní zřízení)

Zákon o obcích (obecní zřízení) byl přijat Parlamentem České republiky v roce 2000 a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 128/2000 Sb.

Nový!!: Statutární město a Zákon o obcích (obecní zřízení) · Vidět víc »

Země Česká

Země Česká byl v letech 1918–1948 oficiální název Čech, jakožto jedné ze samosprávných zemí Československé republiky, a v letech 1939–1945 země Protektorátu Čechy a Morava.

Nový!!: Statutární město a Země Česká · Vidět víc »

Země Moravskoslezská

Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.

Nový!!: Statutární město a Země Moravskoslezská · Vidět víc »

Zlín

Zlín (v letech 1949–1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy.

Nový!!: Statutární město a Zlín · Vidět víc »

Zlínský kraj

Zlínský kraj je vyšší územní samosprávný celek, jeden ze 14 krajů České republiky.

Nový!!: Statutární město a Zlínský kraj · Vidět víc »

Znojmo

Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.

Nový!!: Statutární město a Znojmo · Vidět víc »

1. červenec

1.

Nový!!: Statutární město a 1. červenec · Vidět víc »

1. květen

1.

Nový!!: Statutární město a 1. květen · Vidět víc »

1. leden

1.

Nový!!: Statutární město a 1. leden · Vidět víc »

12. listopad

12.

Nový!!: Statutární město a 12. listopad · Vidět víc »

15. duben

15.

Nový!!: Statutární město a 15. duben · Vidět víc »

1648

1648 (MDCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Statutární město a 1648 · Vidět víc »

1681

1681 (MDCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Statutární město a 1681 · Vidět víc »

18. srpen

18.

Nový!!: Statutární město a 18. srpen · Vidět víc »

1850

1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Statutární město a 1850 · Vidět víc »

1864

1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Statutární město a 1864 · Vidět víc »

1866

1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Statutární město a 1866 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Statutární město a 1867 · Vidět víc »

1868

1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Statutární město a 1868 · Vidět víc »

1869

1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Statutární město a 1869 · Vidět víc »

1870

1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Statutární město a 1870 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Statutární město a 1920 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Statutární město a 1921 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Statutární město a 1922 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Statutární město a 1923 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Statutární město a 1924 · Vidět víc »

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Statutární město a 1928 · Vidět víc »

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Statutární město a 1932 · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Statutární město a 1938 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Statutární město a 1941 · Vidět víc »

1942

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Statutární město a 1942 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Statutární město a 1945 · Vidět víc »

1948

1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Statutární město a 1948 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Statutární město a 1949 · Vidět víc »

1964

1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Statutární město a 1964 · Vidět víc »

1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Statutární město a 1967 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Statutární město a 1968 · Vidět víc »

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Statutární město a 1990 · Vidět víc »

2000

Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.

Nový!!: Statutární město a 2000 · Vidět víc »

2003

Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.

Nový!!: Statutární město a 2003 · Vidět víc »

2006

Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Statutární město a 2006 · Vidět víc »

2007

Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Nový!!: Statutární město a 2007 · Vidět víc »

21. prosinec

21.

Nový!!: Statutární město a 21. prosinec · Vidět víc »

24. listopad

24.

Nový!!: Statutární město a 24. listopad · Vidět víc »

30. červen

30.

Nový!!: Statutární město a 30. červen · Vidět víc »

31. prosinec

31.

Nový!!: Statutární město a 31. prosinec · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »