Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Alija, Židovská agentura, Berlín, Britský mandát Palestina, Chasidismus, Chazit ha-am, Cherut, Davar, Dělnický sionismus, Deklarace nezávislosti Státu Izrael, Druhá světová válka, Halič, Hebronský masakr, Hnutí za Velký Izrael, Holokaust, Irgun, Izrael, Izraelská cena, Jidiš, Kneset, Lechi, Lvov, Místní rada (Izrael), Menachem Begin, Nepokoje v Palestině 1929, Pogrom, Polsko, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Ramat Gan, Revizionistický sionismus, The New York Times, Ukrajina, Varšava, Volby do Knesetu 1949, Volby do Knesetu 1951, Západní břeh Jordánu, 1896, 1924, 1930, 1931, 1948, 1957, 1968, 1981, 22. září, 8. květen.
Alija
Alija (doslova „cesta vzhůru“, „výstup“) je souhrnný název pro židovskou imigraci do Palestiny a od roku 1948 do Státu Izrael.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Alija · Vidět víc »
Židovská agentura
Židovská agentura, přesněji Židovská agentura pro Izrael (ha-Sochnut ha-jehudit le-Erec Jisrael, zkráceně jen – Sochnut,, též zkracováno na JAFI) je organizace založená roku 1929, která před vznikem státu Izrael fungovala jako neoficiální vláda pro židovské obyvatelstvo v tehdejší Britské mandátní Palestině (stejně jako Židovská národní rada fungovala coby neoficiální židovský parlament).
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Židovská agentura · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Berlín · Vidět víc »
Britský mandát Palestina
Britský mandát Palestina, známý také jako Mandát pro Palestinu, bylo mandátní území Velké Británie, které jí bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1919.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Britský mandát Palestina · Vidět víc »
Chasidismus
Chasidismus (z hebrejského, chasid – zbožný) je židovské pietistické hnutí, které vzniklo na počátku 18. století v Podolí, dnes jihovýchodním Polsku a západní Ukrajině, „jako reakce na talmudickou suchopárnost a na tehdejší rozvrstvenost společnosti“.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Chasidismus · Vidět víc »
Chazit ha-am
Chazit ha-am (חזית העם, doslova Fronta národa) byl hebrejský psaný deník vycházející v mandátní Palestině v letech 1931–1934.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Chazit ha-am · Vidět víc »
Cherut
Cherut (חרות, Svoboda) byla hlavní izraelská pravicová politická strana a stoupenec revizionistického sionismu.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Cherut · Vidět víc »
Davar
Davar (דבר, doslova: „Slovo“) byl hebrejsky psaný deník vydávaný v britské mandátní Palestině a Izraeli v letech 1925 až 1996.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Davar · Vidět víc »
Dělnický sionismus
Dělnický sionismus, jinak též labouristický sionismus, levicový sionismus či socialistický sionismus (ציונות סוציאליסטית, cijonut socialistit) je název pro socialistický proud v rámci sionistického hnutí.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Dělnický sionismus · Vidět víc »
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Deklarace nezávislosti (Hachrazat ha-acma'ut) Izraele je oficiální oznámení, že nový židovský stát, nazvaný Stát Izrael, byl formálně založen v části oblasti dříve známé jako Britský mandát Palestina, v místech, kde se dříve nacházelo království Izraelské, Judské a Judea.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Deklarace nezávislosti Státu Izrael · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Druhá světová válka · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Halič · Vidět víc »
Hebronský masakr
Přeživší Žid truchlí po masakru v Hebronu Jako hebronský masakr se označuje masová vražda 67 Židů (převážně ultraortodoxních), která proběhla ve dnech 23. až 24. srpna 1929 v Hebronu, který byl tehdy součástí Britského mandátu Palestina.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Hebronský masakr · Vidět víc »
Hnutí za Velký Izrael
Hnutí za Velký Izrael (התנועה למען ארץ ישראל השלמה, ha-Tenu'a le-ma'an Erec Jisra'el ha-šelejma) bylo izraelské politické hnutí, existující v 60.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Hnutí za Velký Izrael · Vidět víc »
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Holokaust · Vidět víc »
Irgun
Zajordánska) a rukou třímající pušku s hebrejským nápisem Rak kach!, tj. „Jedině takto!“ Irgun (doslova „Organizace“; celým názvem, ha-Irgun ha-cva'i ha-le'umi be-erec Jisra'el, „Národní vojenská organizace v zemi izraelské“), též známý pod akronymem Ecel (אצ״ל), byl ozbrojenou podzemní sionistickou skupinou, působící v letech 1931 až 1948 v britské mandátní Palestině.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Irgun · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Izrael · Vidět víc »
Izraelská cena
200px Izraelská cena je ocenění udílené Státem Izrael.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Izraelská cena · Vidět víc »
Jidiš
Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Jidiš · Vidět víc »
Kneset
Kneset (doslova „Shromáždění“) je jednokomorový zákonodárný orgán v Izraeli, který sídlí ve čtvrti Giv'at Ram v Jeruzalémě.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Kneset · Vidět víc »
Lechi
150px Lechi (akronym pro Lochamej cherut Jisra'el, tj. Bojovníci za svobodu Izraele) byla ozbrojená podzemní sionistická skupina v mandátní Palestině.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Lechi · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Lvov · Vidět víc »
Místní rada (Izrael)
Místní rada (mo'aca mekomit;: local council) je jedním ze tří typů místních samospráv v Izraeli (dalšími dvěma jsou města a oblastní rady).
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Místní rada (Izrael) · Vidět víc »
Menachem Begin
Menachem Begin (Menachem Volfovič Begin; 16. srpna 1913, Brest – 9. března 1992, Tel Aviv) byl izraelský politik a zakladatel politických stran a aliancí Cherut, Gachal a Likud.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Menachem Begin · Vidět víc »
Nepokoje v Palestině 1929
Hebronského masakru Nepokoje v Palestině 1929 (מאורעות תרפ"ט, Me'ora'ot Tarpat, doslova Události roku 5689) byla série násilných útoků Arabů na Židy v mandátní Palestině v roce 1929.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Nepokoje v Palestině 1929 · Vidět víc »
Pogrom
Oběti, většinou židovské děti po pogromu v Jekatěrinoslavu (dnes Dnipro) v roce 1905 Jako pogromy (z ruského „gromiť“, громить ve významu „pustošit, drtit“) byly v původním významu označovány rasové nepokoje zaměřené proti židům.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Pogrom · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Polsko · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Ramat Gan
Ramat Gan (doslova „Zahradní Výšina“, v oficiálním přepisu do angličtiny Ramat Gan) je město v Izraeli v Telavivském distriktu.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Ramat Gan · Vidět víc »
Revizionistický sionismus
Vladimír „Ze'ev“ Žabotinský, zakladatel revizionistického sionismu Revizionistický sionismus je nacionalistická větev sionistického hnutí.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Revizionistický sionismus · Vidět víc »
The New York Times
The New York Times je newyorský deník, založený v roce 1851.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a The New York Times · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Ukrajina · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Varšava · Vidět víc »
Volby do Knesetu 1949
Volby do Ústavodárného shromáždění se v nově založeném Izraeli konaly 25. ledna 1949.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Volby do Knesetu 1949 · Vidět víc »
Volby do Knesetu 1951
Volby do 2.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Volby do Knesetu 1951 · Vidět víc »
Západní břeh Jordánu
Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko,, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh),, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a Západní břeh Jordánu · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1896 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1924 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1930 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1931 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1948 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1957 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1968 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 1981 · Vidět víc »
22. září
22.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 22. září · Vidět víc »
8. květen
8.
Nový!!: Uri Cvi Greenberg a 8. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Uri Cvi Grinberg, Uri Zvi Greenberg, Uri Zvi Grinberg.
