Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Auguste Rodin, Bamberg, Berlín, Carl Gustav Jung, Emil Kraepelin, Freiburg im Breisgau, Freiburská universita (Německo), Henri Matisse, Holismus, Lou Andreas-Salomé, Mnichov, Personalismus, Rainer Maria Rilke, Sigmund Freud, Theodor Lipps, Výmar, Viktor Frankl, Würzburg, 1883, 1906, 1911, 1913, 1920, 1950, 1976, 22. březen, 4. únor.
Auguste Rodin
Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin (12. listopadu 1840 Paříž – 17. listopadu 1917 Meudon), byl jedním z největších sochařů 19.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Auguste Rodin · Vidět víc »
Bamberg
#PŘESMĚRUJ Bamberk Kategorie:Přesměrování z místopisného názvu v originálním jazyce.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Bamberg · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Berlín · Vidět víc »
Carl Gustav Jung
Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský lékař-psychiatr a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Carl Gustav Jung · Vidět víc »
Emil Kraepelin
Emil Kraepelin (15. února 1856 – 7. října 1926) byl německý psychiatr, jeden ze zakladatelů moderní psychiatrie, konkrétně psychofarmakologie a psychiatrické genetiky.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Emil Kraepelin · Vidět víc »
Freiburg im Breisgau
''Schwabentor'' Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Freiburg im Breisgau · Vidět víc »
Freiburská universita (Německo)
#PŘESMĚRUJ Freiburská univerzita (Německo).
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Freiburská universita (Německo) · Vidět víc »
Henri Matisse
Henri-Émile-Benoit Matisse (31. prosince 1869 – 3. listopadu 1954) byl francouzský malíř, sochař a grafik, proslulý svou prací s barvou a svým brilantním kreslířským uměním.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Henri Matisse · Vidět víc »
Holismus
Holismus (z řeckého holos, celek) je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Holismus · Vidět víc »
Lou Andreas-Salomé
Lou Andreas-Salomé (12. únor 1861 v Petrohradu – 5. únor 1937 v Göttingenu) byla rusko-německá spisovatelka a psycholožka.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Lou Andreas-Salomé · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Mnichov · Vidět víc »
Personalismus
Personalismus, z lat.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Personalismus · Vidět víc »
Rainer Maria Rilke
Přední strana dopisu Rilkeho na velvyslanectví ČSR v Bernu v roce 1922. Rainer Maria Rilke (4. prosince 1875, Praha farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském – 29. prosince 1926, sanatorium Valmont v Montreux ve Švýcarsku) byl jedním z nejvýznamnějších německy píšících lyriků přelomu 19. a 20. století.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Rainer Maria Rilke · Vidět víc »
Sigmund Freud
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Sigmund Freud · Vidět víc »
Theodor Lipps
Theodor Lipps (28. července 1851 Wallhalben – 17. října 1914 Mnichov) byl německý filozof a psycholog.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Theodor Lipps · Vidět víc »
Výmar
Výmar (německy Weimar) je město v německém Durynsku na řece Ilm.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Výmar · Vidět víc »
Viktor Frankl
Viktor Emil Frankl (26. března 1905 Vídeň – 2. září 1997 Vídeň) byl rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Viktor Frankl · Vidět víc »
Würzburg
Würzburg (česky zastarale Vircpurk) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken).
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a Würzburg · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1883 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1906 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1911 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1913 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1920 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1950 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 1976 · Vidět víc »
22. březen
22.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 22. březen · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Viktor Emil von Gebsattel a 4. únor · Vidět víc »
