Rychlejší přístup než prohlížeči!
112 vztahy: Adalbert Pruský, Adelaida Sasko-Meiningenská, Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, Anglie, Arnošt August Brunšvický, Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský, August von Mackensen, Augusta Reuss Ebersdorf, Augusta Sasko-Výmarská, Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská, Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský, Šarlota Meklenbursko-Střelická, Žofie Šarlota Oldenburská, Žofie Chotková, Žofie Dorota Württemberská, Bad Kissingen, Balmoral, Berlín, Braniborsko, Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská, Dějiny Německa, Dějiny Pruska, Doorn, Eduard August Hannoverský (1767), Eitel Friedrich Pruský, Ernest Ludvík Hesenský, Essen, František Ferdinand d'Este, František Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich III. Pruský, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Hannover, Hannoverská dynastie, Hechingen, Hermína Reusská, Historický magazín, Hohenzollernové, Ina Marie von Bassewitz, Jiří III., Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Kassel, Křišťálová noc, Korunní princ, Korunní princ Rudolf, La Tour-de-Peilz, ..., Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská, Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830), Luisa Meklenbursko-Střelická, Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská, Lyon, Marie Augusta Anhaltská, Marie Pavlovna Romanovová, Marienburg (zámek), Mikuláš II. Alexandrovič, Mnichov, Mobilizace, Morganatické manželství, Německá říše, Německé císařství, Německý císař, Německo, Nizozemsko, Oldenburg, Otto von Bismarck, Pavel I. Ruský, Plicní embolie, Postupim, Pruské království, Pruský král, Prusko, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Rok tří císařů, Ruské impérium, Schwerin, Sebevražda, Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918, Seznam představitelů Německa, Seznam pruských panovníků, Srbské království, Stuttgart, Vídeň, Versailleská smlouva, Viktorie, Viktorie (britská královna), Viktorie Luisa Pruská, Viktorie Sasko-Koburská, Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Vilém I. Pruský, Vilém Pruský (1882-1951), Vilém Pruský (1882–1951), 15. červen, 1858, 1859, 1881, 1887, 1888, 1890, 1918, 1921, 1922, 1941, 1947, 27. leden, 4. červen, 9. březen, 9. listopad. Rozbalte index (62 více) »
Adalbert Pruský
Adalbert Pruský (14. července 1884, Postupim – 22. září 1948, La Tour-de-Peilz) byl třetí syn císaře Viléma II. Pruského a jeho první manželky Augusty Viktorie Šlesvicko-Holštýnské a pruský princ.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Adalbert Pruský · Vidět víc »
Adelaida Sasko-Meiningenská
Adelaida Sasko-Meiningenská (Adelaida Erna Karolína Marie Alžběta; 16. srpna 1891, Kassel – 25. dubna 1971, La Tour-de-Peilz) byla dcerou prince Fridricha Sasko-Meiningenského a jeho manželky Adelaidy z Lippe-Biesterfeldu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Adelaida Sasko-Meiningenská · Vidět víc »
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (Franz August Karl Albert Emanuel; 26. srpna 1819 – 14. prosince 1861) byl jako manžel královny Viktorie od 10.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Albert Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (Alexandra Viktorie Augusta Leopoldina Šarlota Amálie Vilemína; 21. dubna 1887, Grünholz – 15. dubna 1957, Lyon) byla dcerou vévody Fridricha Ferdinanda Šlesvicko-Holštýnského a jeho manželky Karolíny Matyldy Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburské a sňatkem pruskou princeznou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Anglie · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvický
Arnošt August Kristián Jiří (německy: Ernst August Christian Georg; 17. listopadu 1887, Vídeň – 23. ledna 1953, zámek Marienburg) byl od 2.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Arnošt August Brunšvický · Vidět víc »
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
#PŘESMĚRUJ Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
August von Mackensen
Anton Ludwig August von Mackensen (6. prosince 1849 – 8. listopadu 1945), narozený jako August Mackensen, byl pruský a německý voják a polní maršál (Generalfeldmarschall).
Nový!!: Vilém II. Pruský a August von Mackensen · Vidět víc »
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Reuss Ebersdorf (19. ledna 1757, Ebersdorf – 16. listopadu 1831, Coburg) byla sňatkem sasko-kobursko-saalfeldskou vévodkyní a babičkou britské královny Viktorie i jejího manžela, prince Alberta.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Augusta Reuss Ebersdorf · Vidět víc »
Augusta Sasko-Výmarská
Augusta Sasko-Výmarská, plným jménem: Augusta Marie Luise Katharina von Sachsen-Weimar-Eisenach (30. září 1811 Výmar – 7. ledna 1890 Berlín) byla rodem saská princezna a sňatkem s pruským králem a německým císařem Vilémem I. pruská královna a německá císařovna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Augusta Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská (Auguste Viktoria Friederike Luise Feodora Jenny; 22. říjen 1858, Lubsko, Prusko – 11. duben 1921, Doorn, Nizozemsko) byla poslední německá císařovna a pruská královna. Byla první manželkou posledního německého císaře a pruského krále Viléma II.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská · Vidět víc »
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský (Emil Leopold August; 23. listopadu 1772, Gotha – 17. května 1822, Gotha) byl sasko-gothajsko-altenburským vévodou a autorem jednoho z prvních románů o lásce osob stejného pohlaví.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský · Vidět víc »
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Šarlota Meklenbursko-Střelická (Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Šarlota Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Žofie Šarlota Oldenburská
Žofie Šarlota Oldenburská (2. února 1879, Oldenburg – 29. března 1964, Westerstede) byla pruská princezna, manželka Eitela Fridricha Pruského, syna Viléma II. V historii je známá především kvůli manželství s Eitelem, které bylo velmi nešťastné a nakonec bylo rozvedeno.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Žofie Šarlota Oldenburská · Vidět víc »
Žofie Chotková
Žofie Marie Josefína Albína roz.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Žofie Chotková · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Bad Kissingen
Bad Kissingen (Lázně Kissingen) je německé velké okresní město ležící ve spolkové zemi Bavorsko na Francké Sále v pohoří Rhön.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Bad Kissingen · Vidět víc »
Balmoral
Balmoral je velký zámek nacházející se v oblasti skotského Aberdeenshire, známý také jako Royal Deeside.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Balmoral · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Braniborsko · Vidět víc »
Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská
Cecilie Meklenbursko-Zvěřínská (německy Cecilie Auguste Marie Herzogin zu Mecklenburg) (20. září 1886, Schwerin – 28. prosince 1954, Bad Kissingen, Německo) byla původem meklenburská vévodkyně a jako manželka německého a pruského korunního prince Viléma německá a pruská korunní princezna a později po svržení monarchie i titulární německá císařovna a pruská královna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská · Vidět víc »
Dějiny Německa
Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Dějiny Německa · Vidět víc »
Dějiny Pruska
Znak Pruska Dějiny Pruska začínají již před naším letopočtem, když se ve východním Pobaltí usazují Prusové od nichž získalo území svoje jméno.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Dějiny Pruska · Vidět víc »
Doorn
Doorn je město ve středním Nizozemsku v provincii Utrecht.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Doorn · Vidět víc »
Eduard August Hannoverský (1767)
Vévoda Eduard August Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Eduard August Hannoverský (1767) · Vidět víc »
Eitel Friedrich Pruský
Eitel Friedrich Pruský (7. července 1883, Postupim – 8. prosince 1942, Postupim) byl druhým synem císaře Viléma II. Pruského a jeho první manželky Augusty Viktorie Šlesvicko-Holštýnské a pruský princ.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Eitel Friedrich Pruský · Vidět víc »
Ernest Ludvík Hesenský
#PŘESMĚRUJ Arnošt Ludvík Hesenský.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Ernest Ludvík Hesenský · Vidět víc »
Essen
Essen je město v Porúří v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Essen · Vidět víc »
František Ferdinand d'Este
František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský-Este (18. prosince 1863 Štýrský Hradec – 28. června 1914 Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.
Nový!!: Vilém II. Pruský a František Ferdinand d'Este · Vidět víc »
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15. července 1750, Coburg – 9. prosince 1806, Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů.
Nový!!: Vilém II. Pruský a František Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich III. Pruský
Fridrich III.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Fridrich III. Pruský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Hannover · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Hechingen
Hechingen je město v německém zemském okrese Zollernalb v Bádensku-Württembersku.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Hechingen · Vidět víc »
Hermína Reusská
Hermína Reusská (17. prosince 1887 – 7. srpna 1947), ovdovělá kněžna Schönaich-Carolath, byla druhou manželkou Viléma II. Pruského, za kterého se provdala čtyři roky po jeho abdikaci.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Hermína Reusská · Vidět víc »
Historický magazín
Historický magazín byl diskusní pořad České televize vysílaný v letech 2006–2008.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Historický magazín · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Hohenzollernové · Vidět víc »
Ina Marie von Bassewitz
Ina Marie von Bassewitz (Ina Marie Helena Adéla Elisa; 27. ledna 1888, Bristow – 17. září 1973, Mnichov) byla německá aristokratka a manželka prince Oskara Pruského.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Ina Marie von Bassewitz · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Jiří III. · Vidět víc »
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar – 8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Kassel
Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Kassel · Vidět víc »
Křišťálová noc
Den poté – zničená výloha židovského obchodu NDR z roku 1963 Oběť atentátu, Ernst vom Rath Křišťálová noc, někdy též označovaná jako Listopadový pogrom či Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Křišťálová noc · Vidět víc »
Korunní princ
William, princ z Walesu, následník britského trůnu Korunní princ je označení následníka trůnu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Korunní princ · Vidět víc »
Korunní princ Rudolf
Korunní princ Rudolf (21. srpna 1858 zámek Laxenburg u Vídně – 30. ledna 1889, Mayerling) byl jediný syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské, rakouský arcivévoda (Erzherzog) a následník trůnu rakousko-uherské monarchie.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Korunní princ Rudolf · Vidět víc »
La Tour-de-Peilz
La Tour-de-Peilz je město na jihozápadě Švýcarska, v okrese Riviera-Pays-d’Enhaut v kantonu Vaud.
Nový!!: Vilém II. Pruský a La Tour-de-Peilz · Vidět víc »
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská (19. listopadu 1779 – 4. ledna 1801) byla babičkou prince Alberta, manžela královny Viktorie.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830)
Luisa Hesensko-Darmstadtská (30. ledna 1757, Berlín – 14. října 1830) byla dcera Ludvika IX., lankraběte Hesensko-Darmstadtského, a jeho manželky Karolíny, hraběnky Falcko-Zweibrückenské.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830) · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (21. prosince 1800, Gotha – 30. srpna 1831, Paříž) byla první manželkou Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského, matkou Arnošta II.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská · Vidět víc »
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Lyon · Vidět víc »
Marie Augusta Anhaltská
Marie Augusta Antoineta Friederike Alexandra Hilda Luisa princezna Anhaltská (německy Marie Auguste Antoinette Friederike Alexandra Hilda Luise Prinzessin von Anhalt (10. června 1898 v Ballenstedtu – 22. května 1983 v Essenu) byla dcera vévody Eduarda Anhaltského a Luisz Šarloty Sasko-Altenburské. Marie Augusta byla od roku 1916 vdaná za prince Jáchyma Pruského, šestého syna císaře Viléma II. Ze svazku se narodil syn Karel František Josef Pruský (1916–1975). Po sebevraždě svého muže roku 1920 se podruhé vdala roku 1926 za Johannese-Michaela, svobodného pána z Loenu. Roku 1935 byli rozvedeni. V 50. letech Marie Augusta Anhaltská až do svého pokročilého věku pracovala v recepci essenského vedení firmy WASAG-Chemie Aktiengesellschaft, podniku bratří Bertholda a Haralda von Bohlen und Halbach. Po smrti svého syna roku 1980 přišla o veškeré jmění. Adoptovala Roberta Lichtenberga, provozovatele několika Saunových klubů, jenž se odteď jmenoval „Frédéric von Anhalt“. Marie Augusta zemřela roku 1983 v Essenu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Marie Augusta Anhaltská · Vidět víc »
Marie Pavlovna Romanovová
#PŘESMĚRUJ Marie Pavlovna Ruská.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Marie Pavlovna Romanovová · Vidět víc »
Marienburg (zámek)
vlevo Zámek Marienburg postavil v letech 1857–1867 král Jiří V. Hannoverský, jako lovecký zámek a letní sídlo pro svou rodinu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Marienburg (zámek) · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Vilém II. Pruský a Mnichov · Vidět víc »
Mobilizace
Mobilizace označuje proces přípravy na válečný konflikt.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Mobilizace · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Morganatické manželství · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Vilém II. Pruský a Německá říše · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Německé císařství · Vidět víc »
Německý císař
Znak německých císařů. Německý císař (něm. Deutscher Kaiser) byl titul pruských králů ve funkci dědičných vládců Německé říše v letech 1871 – 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Německý císař · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Německo · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Nizozemsko · Vidět víc »
Oldenburg
Oldenburg (dolnoněmecky: Ollnborg) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Oldenburg · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Plicní embolie
Plicní embolie je ucpání krevního řečiště plic vmetkem (embolus) nejčastěji z dolní končetiny.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Plicní embolie · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Postupim · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Pruské království · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Pruský král · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Prusko · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rok tří císařů
Jako rok tří císařů je označován rok 1888, kdy po smrti císaře Viléma I. nastoupil na německý trůn jeho syn Fridrich III., který zemřel ještě téhož roku po 99 dnech vlády, takže na trůn nastoupil Vilém II., který vládl jakožto poslední císař do roku 1918, kdy abdikoval v důsledku německé prohry v první světové válce.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Rok tří císařů · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Ruské impérium · Vidět víc »
Schwerin
Schwerin (starší český název Zvěřín) je město v severním Německu a hlavní, ne však největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Schwerin · Vidět víc »
Sebevražda
Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Sebevražda · Vidět víc »
Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918
Tento seznam zobrazuje všechny panovníky v rámci Německého císařství postupně podle toho kdy abdikovali během německé revoluce v roce 1918, která svrhla monarchii v Německu.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918 · Vidět víc »
Seznam představitelů Německa
Seznam představitelů Německa je přehled hlav v čele Německa od vzniku Německého císařství v roce 1871 až po současnost.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Seznam představitelů Německa · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Srbské království
Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Srbské království · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Stuttgart · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Vídeň · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Viktorie
Vlastní dívčí jméno Viktorie pochází z latiny, kde victoria znamená „vítězství“.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Viktorie · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Luisa (13. září 1892, Postupim, Německo – 11. prosince 1980, Hannover, Německo) byla rodem pruská princezna a provdaná poslední brunšvická vévodkyně (a také britská a hannoverská princezna).
Nový!!: Vilém II. Pruský a Viktorie Luisa Pruská · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie, královská princezna (Victoria Adelaida Marie Luisa; 21. listopadu 1840, Buckinghamský palác, Londýn – 5. srpna 1901, Kronberg im Taunus), byla jako manželka německého císaře Fridricha III. německá císařovna a pruská královna.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktorií, pozdější britskou královnou (1821). F. X. Winterhalter, 1861) Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (plným jménem německy Maria Luisa Victoire von Sachsen-Coburg-Saalfeld,17. srpna 1786, Coburg – 17. března 1861, Frogmore House, Windsor) byla rodem saská princezna a sňatkem vévodkyně z Kentu, matka britské královny (královna matka) Viktorie.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Vilém II. Pruský a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilém Pruský (1882-1951)
#PŘESMĚRUJ Vilém Pruský (1882–1951).
Nový!!: Vilém II. Pruský a Vilém Pruský (1882-1951) · Vidět víc »
Vilém Pruský (1882–1951)
Friedrich Wilhelm Victor August Ernst, korunní princ Německé říše a Pruska, od roku 1919 Wilhelm princ Pruský (6. května 1882, Postupim – 20. července 1951, Hechingen) byl za vlády svého otce Viléma II. pruský a německý korunní princ.
Nový!!: Vilém II. Pruský a Vilém Pruský (1882–1951) · Vidět víc »
15. červen
15.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 15. červen · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1858 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1859 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1881 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1887 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1888 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1890 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1922 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1941 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 1947 · Vidět víc »
27. leden
27.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 27. leden · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 4. červen · Vidět víc »
9. březen
9.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 9. březen · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Vilém II. Pruský a 9. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Vilém II. (Německá říše), Vilém II. Německý.
