Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Adam Mickiewicz, Aleksander Fredro, Bádensko, Berlín, Diotima, Fridrich I. Bádenský (velkovévoda), Gabriela Zapolska, Grzegorz Fitelberg, Henryk Sienkiewicz, Housle, Ignacy Feliks Dobrzyński, Jan Kochanowski, Józef Ignacy Kraszewski, Kantáta, Karol Szymanowski, Klavír, Kontrapunkt, Kostnice (město), Lednové povstání, Maria Konopnicka, Mieczysław Karłowicz, Smyčcové kvarteto, Stanisław Moniuszko, Varšava, Vaudeville, Władysław Żeleński, 1846, 1909, 2. květen, 23. červenec.
Adam Mickiewicz
Adam Bernard Mickiewicz (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Adam Mickiewicz · Vidět víc »
Aleksander Fredro
Aleksander Fredro (20. června 1793, Surochów, Jarosław – 15. července 1876, Lvov) byl polský dramatik a spisovatel období romantismu.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Aleksander Fredro · Vidět víc »
Bádensko
Bádensko (německy Baden) je historická země na jihozápadě Německa, na území dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Bádensko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Berlín · Vidět víc »
Diotima
Jadwiga Łuszczewska (literární jméno ''Diotima''), obraz od Józefa Simmlera, 1855 Diotima je jednou z postav Platónova díla Symposion.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Diotima · Vidět víc »
Fridrich I. Bádenský (velkovévoda)
Fridrich I. Bádenský, celým jménem Friedrich Wilhelm Ludwig Zähringen von Baden (9. září 1826, Karlsruhe – 28. září 1907, Mainau)) byl šestý, předposlední bádenský velkovévoda v letech 1856–1907. Předtím byl v letech 1852–1856 regentem za svého nemocného bratra velkovévodu Ludvíka II. Pocházel z rodu Zähringenů. Narodil se jako třetí syn velkovévody Leopolda (1790–1852) a jeho manželky Žofie Švédské (1801–1865), dcery krále Gustava IV. Adolfa.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Fridrich I. Bádenský (velkovévoda) · Vidět víc »
Gabriela Zapolska
Julian Fallat: Portrét Gabriely Zapolské (1898) Gabriela Zapolska (30. března 1857 – 17. nebo 21. prosince 1921), rodu Korwin, vlastním jménem Maria Gabriela Korwin-Piotrowska, primo voto Śnieżko-Błocka, secundo voto Janowska, byla polská dramatička, spisovatelka a publicistka.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Gabriela Zapolska · Vidět víc »
Grzegorz Fitelberg
Grzegorz Fitelberg (18. října 1879 Daugavpils Lotyšsko – 10. června 1953 Katovice, Polsko) byl polský dirigent, hudební skladatel a houslista, člen hnutí Mladé Polsko.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Grzegorz Fitelberg · Vidět víc »
Henryk Sienkiewicz
Henryk Adam Aleksander Pius Sienkiewicz (5. května 1846, Wola Okrzejska – 15. listopadu 1916, Vevey, Švýcarsko), byl polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Henryk Sienkiewicz · Vidět víc »
Housle
Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e².
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Housle · Vidět víc »
Ignacy Feliks Dobrzyński
Ignacy Feliks Dobrzyński (25. února 1807 Romanow, Ukrajina – 9. října 1867 Varšava) byl polský hudební skladatel, dirigent, klavírista a pedagog.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Ignacy Feliks Dobrzyński · Vidět víc »
Jan Kochanowski
Jan Kochanowski Pomník Jana Kochanowského v Krakově Jan Kochanowski (1530 Sycyn, Radom – 22. srpna 1584 Lublin) byl polský renesanční básník.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Jan Kochanowski · Vidět víc »
Józef Ignacy Kraszewski
Józef Ignacy Kraszewski (28. července 1812, Varšava – 19. března 1887, Ženeva) byl polský národní buditel, historik, spisovatel a literární kritik.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Józef Ignacy Kraszewski · Vidět víc »
Kantáta
První stránka originálního autorského rukopisu kantáty „Was Gott tut, das ist wohlgetan“ BWV 98 od Johanna Sebastiana Bacha Kantáta (lat., it. cantare.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Kantáta · Vidět víc »
Karol Szymanowski
Karol Maciej Szymanowski (3. října 1882 Timošovka, Ukrajina – 29. července 1937 Lausanne, Švýcarsko) byl polský hudební skladatel a pedagog, člen hnutí Mladé Polsko.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Karol Szymanowski · Vidět víc »
Klavír
Klavír (z lat. claves.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Klavír · Vidět víc »
Kontrapunkt
Kontrapunkt (z lat. punctum contra punctum.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Kontrapunkt · Vidět víc »
Kostnice (město)
Kostnice je velké okresní město ležící na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v těsném sousedství se švýcarským městem Kreuzlingen, s nímž tvoří jednu aglomeraci.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Kostnice (město) · Vidět víc »
Lednové povstání
Lednové povstání (powstanie styczniowe, Польское nebo Янва́рское восста́ние), proti Ruskému impériu vzniklo manifestem Prozatímní národní vlády 22. ledna 1863 na území Kongresového Polska, od 1. února 1863 Litvy, Běloruska a části Ukrajiny a Ruska a trvalo do roku 1864, kdy bylo definitivně poraženo.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Lednové povstání · Vidět víc »
Maria Konopnicka
Maria Konopnicka Maria Stanisława Konopnicka rozená Wasiłowska (23. května 1842, Suwałki, tehdy Rusko – 8. října 1910, Lvov, tehdy Rakousko-Uhersko) byla polská spisovatelka.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Maria Konopnicka · Vidět víc »
Mieczysław Karłowicz
Mieczysław Karłowicz (11. prosince 1876 v obci Wiszniewo (dnes Višneva, Hrodenská oblast, Bělorusko) - 8. února 1909 ve Vysokých Tatrách) byl polský skladatel klasické hudby.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Mieczysław Karłowicz · Vidět víc »
Smyčcové kvarteto
Smyčcové kvarteto je hudební soubor, který tvoří čtyři hráči na smyčcové nástroje.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Smyčcové kvarteto · Vidět víc »
Stanisław Moniuszko
Stanisław Moniuszko (5. května 1819, Ubiel u Minsku – 4. června 1872, Varšava) byl polský hudební skladatel narozený na území dnešního Běloruska, tehdy součásti Ruského impéria.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Stanisław Moniuszko · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Varšava · Vidět víc »
Vaudeville
(USA, 1899) Vaudeville (franc.) znamená zábavný divadelní program se zpěvy a tanci, předchůdce operety, varieté a muzikálu.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Vaudeville · Vidět víc »
Władysław Żeleński
Władysław Marcjan Mikołaj Żeleński (6. července 1837 Grodkowice – 23. ledna 1921 Krakov) byl polský skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a organizátor hudebního života.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a Władysław Żeleński · Vidět víc »
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a 1846 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a 1909 · Vidět víc »
2. květen
2.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a 2. květen · Vidět víc »
23. červenec
23.
Nový!!: Zygmunt Noskowski a 23. červenec · Vidět víc »
