Obsah
313 vztahy: Abdulhamid I., Adalbert Stifter, Albertine-Elisabeth Pater, Alexander Burnes, Alexandr I. Pavlovič, Alexis de Tocqueville, Alois I. z Lichtenštejna, Andrew Planche, Anton von Schmerling, Auguste Barbier, Şebsefa Kadınefendi, Španělsko, Švédsko, Žofie Frederika Bavorská, Číslo popisné, České vysoké učení technické v Praze, České země, Římské číslice, Beaufortova stupnice, Benild, Bitva u Štoků, Bitva u Elchingenu, Bitva u Schöngrabernu, Bitva u Slavkova, Bitva u Trafalgaru, Bitva u Ulmu, Bitva u Vyškova, Britské královské námořnictvo, Carl Brandan Mollweide, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, Císařská armáda (habsburská), Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis, Charles Didier, Christian Hermann Benda, Christian Ruben, Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor, Cvi Hirš Chajes, Dynastie Muhammada Alího, Eduard Clam-Gallas, Eugène Schneider, Fanny Mendelssohnová, Ferdinand de Lesseps, Ferdinand Johann Wiedemann, Fidelio, Francis Beaufort, Francis Masson, František Cyril Kampelík, František I. Rakouský, František Josef Kinský, František Labler, ... Rozbalte index (263 více) »
Abdulhamid I.
Abdülhamid I. (jiné přepisy: Abdülhamit I., Abdulhamid I., Abdula' l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd I., Abdula' l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd I., arab. nepřesně Abdulhamíd I.; 20. březen 1725 – 7. duben 1789) byl osmanský sultán od roku 1774 do své smrti.
Vidět 1805 a Abdulhamid I.
Adalbert Stifter
Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter (23. října 1805, Horní Planá – 28. ledna 1868, Linec) byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog.
Vidět 1805 a Adalbert Stifter
Albertine-Elisabeth Pater
#PŘESMĚRUJ Albertine-Elisabeth Paterová Kategorie:Přesměrování z nepřechýleného jména.
Vidět 1805 a Albertine-Elisabeth Pater
Alexander Burnes
Alexander Burnes (16. května 1805, Montrose, Angus, Skotsko – 2. listopadu 1841, Kábul, Afghánistán) byl britský cestovatel a dobrodruh.
Vidět 1805 a Alexander Burnes
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II.
Vidět 1805 a Alexandr I. Pavlovič
Alexis de Tocqueville
Alexis-Charles-Henri Clérel de Tocqueville (29. července 1805, Paříž – 16. dubna 1859, Cannes) byl francouzský sociologicky orientovaný politický myslitel a historik.
Vidět 1805 a Alexis de Tocqueville
Alois I. z Lichtenštejna
Alois I.
Vidět 1805 a Alois I. z Lichtenštejna
Andrew Planche
Andrew Planche nebo také André Planchè, rozený André Blanchet, (asi 1727–1809) byl klenotník, hrnčíř a divadelník.
Vidět 1805 a Andrew Planche
Anton von Schmerling
Anton (rytíř) von Schmerling (23. srpna 1805 Vídeň – 23. května 1893 farnosti Unsere Liebe Frau zu den Schotten) tamtéž) byl rakouský politik a právník, aktivní během revolučního roku 1848, člen celoněmeckého frankfurtského parlamentu, v letech 1849–1851 rakouský ministr spravedlnosti, v letech 1860–1865 státní ministr Rakouského císařství a faktický šéf vlády, představitel německorakouského liberálního proudu (Ústavní strana), zastánce liberálních svobod, centralismu a odpůrce státoprávních a autonomistických aspirací neněmeckých etnik.
Vidět 1805 a Anton von Schmerling
Auguste Barbier
Auguste Barbier, někdy Henri-Auguste Barbier (29. dubna 1805 Paříž – 13. února 1882 Nice) byl francouzský básník.
Vidět 1805 a Auguste Barbier
Şebsefa Kadınefendi
Şebsefa Kadınefendi (1766 – 1805) byla osmá manželka osmanského sultána Abdulhamida I.
Vidět 1805 a Şebsefa Kadınefendi
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Vidět 1805 a Španělsko
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Vidět 1805 a Švédsko
Žofie Frederika Bavorská
Josefa Karla Stielera, 1830 Žofie Frederika Dorothea Vilemína (27. leden 1805 Mnichov – 28. květen 1872 Vídeň) byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů, rakouská arcivévodkyně a matka rakouského císaře Františka Josefa I.
Vidět 1805 a Žofie Frederika Bavorská
Číslo popisné
městský obvod (Praha 1) Číslo popisné (zkratka č. p. nebo také čp., v dnešním zákoně o obcích psáno běžným slovosledem jako popisné číslo) je v České republice územně prostorový číselný identifikátor budovy, který je v dané části obce unikátní.
Vidět 1805 a Číslo popisné
České vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze.
Vidět 1805 a České vysoké učení technické v Praze
České země
husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.
Vidět 1805 a České země
Římské číslice
Desetistěnná hrací kostka s římskými číslicemi Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy.
Vidět 1805 a Římské číslice
Beaufortova stupnice
Stupeň 12 na moři Beaufortova stupnice slouží k odhadu rychlosti větru podle jeho snadno pozorovatelných projevů na moři či souši.
Vidět 1805 a Beaufortova stupnice
Benild
Svatý Benild nebo Benildus, původním jménem Pierre Romançon (13. červen 1805, Thuretu Francie – 13. srpen 1862) byl salesiánský řeholník, člen Kongregace školských bratří svatého Jana de la Salle a pedagog.
Vidět 1805 a Benild
Bitva u Štoků
Bitva u Štoků byla svedena mezi rakouskými a bavorskými jednotkami v rámci války s protifrancouzskou třetí koalici.
Vidět 1805 a Bitva u Štoků
Bitva u Elchingenu
Bitva u Elchingenu byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 14.
Vidět 1805 a Bitva u Elchingenu
Bitva u Schöngrabernu
Bitva u Schöngrabernu (nebo též bitva u Hollabrunnu) byla ozbrojeným střetem napoleonských válek v době války třetí koalice, který se odehrál 16. listopadu 1805 nedaleko Hollabrunnu v Dolních Rakousích, dva týdny před bitvou u Slavkova.
Vidět 1805 a Bitva u Schöngrabernu
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Vidět 1805 a Bitva u Slavkova
Bitva u Trafalgaru
Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. října 1805 u jihozápadního atlantického pobřeží Španělska, asi 20 km jižně od Cádizu.
Vidět 1805 a Bitva u Trafalgaru
Bitva u Ulmu
Bitva u Ulmu bylo ozbrojené střetnutí války třetí koalice, ve kterém se utkala vojska napoleonské Francie a Rakouského císařství.
Vidět 1805 a Bitva u Ulmu
Bitva u Vyškova
Bitva u Vyškova se udála dne 28. listopadu 1805 v ulicích města Vyškova a v jeho okolí.
Vidět 1805 a Bitva u Vyškova
Britské královské námořnictvo
Bývalá vlajková loď britského královského námořnictva HMS ''Ark Royal'' Bitva u Trafalgaru Britské královské námořnictvo (anglicky: Royal Navy) je válečné loďstvo britských ozbrojených sil.
Vidět 1805 a Britské královské námořnictvo
Carl Brandan Mollweide
Mapa světa podle Mollweida Carl Brandan Mollweide (3. února 1774, Wolfenbüttel – 10. března 1825, Lipsko) byl německý matematik a astronom.
Vidět 1805 a Carl Brandan Mollweide
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD) (anglicky The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints) je největší z církví vzešlých z původní organizace Josepha Smitha z roku 1830 v USA.
Vidět 1805 a Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Císařská armáda (habsburská)
Císařská armáda (Kaiserliche Armee) nebo císařské vojsko (Kaiserliche Truppen), Exercitus Imperatoris Romani, někdy prostě jen císařští (Kaiserliche), byla armáda habsburské monarchie v letech 1593–1918.
Vidět 1805 a Císařská armáda (habsburská)
Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis
Charles Cornwallis, 1.
Vidět 1805 a Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis
Charles Didier
Charles Didier (15. září 1805, Ženeva – 7. března 1864, Paříž) byl švýcarský básník a spisovatel působící ve Francii.
Vidět 1805 a Charles Didier
Christian Hermann Benda
Gotha - Zámecké divadloVýmar - Hoftheater kolem roku 1800 Christian Hermann Benda (pokřtěn 7. srpna 1759, Gotha – 30. listopadu 1805, Výmar) byl operní zpěvák a divadelní herec.
Vidět 1805 a Christian Hermann Benda
Christian Ruben
Christian Ruben (30. listopadu 1805 v Trevíru – 8. července 1875 Inzersdorf u Vídně) byl rakouský malíř, kreslíř a pedagog německého romantismu, historismu a akademismu.
Vidět 1805 a Christian Ruben
Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor
''Photographie Zoologique'', Rousseau and Devéria, 1853, pořízené metodou tisku, kterou zdokonalil Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor Fotografie na skle Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor (26. července 1805 Saint-Cyr, Saône-et-Loire - 7.
Vidět 1805 a Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor
Cvi Hirš Chajes
Cvi Hirš Chajes (20. listopadu 1805, Brody – 12. října 1855, Lvov) byl jeden z předních haličských talmudistů.
Vidět 1805 a Cvi Hirš Chajes
Dynastie Muhammada Alího
Dynastie Muhammada Alího (arabsky: أسرة محمد علي Usrat Muhammad 'Ali) byla vládnoucí dynastie v Egyptském a Súdánském království mezi lety 1805 až 1953.
Vidět 1805 a Dynastie Muhammada Alího
Eduard Clam-Gallas
Hrabě Eduard Clam-Gallas (14. března 1805, Praha – 17. března 1891, Vídeň) byl český šlechtic a rakouský generál.
Vidět 1805 a Eduard Clam-Gallas
Eugène Schneider
Joseph Eugène Schneider (29. března 1805 Bidestroff, Département Moselle – 27. listopadu 1875 Paříž) byl francouzský průmyslník.
Vidět 1805 a Eugène Schneider
Fanny Mendelssohnová
Fanny Mendelssohnová, provdaná Fanny Henselová, nepřechýleně Fanny Mendelssohn-Hensel (14. listopadu 1805, Hamburk – 14. května 1847, Berlín) byla německá klavíristka a hudební skladatelka, nejstarší sestra a blízká důvěrnice skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Vidět 1805 a Fanny Mendelssohnová
Ferdinand de Lesseps
Ferdinand Marie vikomt de Lesseps (19. listopadu 1805 – 7. prosince 1894) byl francouzský diplomat a podnikatel.
Vidět 1805 a Ferdinand de Lesseps
Ferdinand Johann Wiedemann
Ferdinand Johann Wiedemann (30. března 1805, Haapsalu – 29. prosince 1887, Petrohrad) byl německo-švédský lingvista, který zkoumal hlavně estonštinu a jiné ugrofinské jazyky.
Vidět 1805 a Ferdinand Johann Wiedemann
Fidelio
Fidelio (z latiny fidelis.
Vidět 1805 a Fidelio
Francis Beaufort
Sir Francis Beaufort (7. května 1774, Navan, Irsko – 17. prosince 1857, Hove, Sussex) byl irský hydrograf a kontradmirál britského Královského námořnictva.
Vidět 1805 a Francis Beaufort
Francis Masson
Francis Masson (srpen 1741, Aberdeen, Skotsko – 23. prosince 1805, Montreal) byl skotský botanik a zahradník a první "lovec" rostlin pro Královské botanické zahrady v Kew.
Vidět 1805 a Francis Masson
František Cyril Kampelík
Plaketa na hrobě Františka Cyrila Kampelíka v Hradci Králové - Kuklenách. František Cyril Kampelík (28. června 1805, SyřenovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1799-1819 v Syřenově, sign.5068, ukn.6747, str.165. Dostupné online – 8.
Vidět 1805 a František Cyril Kampelík
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II.
Vidět 1805 a František I. Rakouský
František Josef Kinský
František Josef Kinský (Franz Joseph Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 6. prosince 1739 Praha – 9. června 1805 Vídeň) byl český šlechtic a rakouský vojenský velitel a jeden ze spoluzakladatelů České soukromé učené společnosti (před 1769).
Vidět 1805 a František Josef Kinský
František Labler
František Xaver Martin Labler (11. listopadu 1805 Unhošť farnost Unhošť – 15. září 1851 Praha) byl český regenschori a hudební skladatel.
Vidět 1805 a František Labler
František Ondřej Poupě
František Ondřej Poupě, nebo také Franz Andreas Paupie, (26. listopadu 1753 Český Šternberk – 1. prosince 1805 Brno) byl český sládek, zakladatel odborného českého pivovarnictví.
Vidět 1805 a František Ondřej Poupě
František Xaver Sandmann
Mostní lípy (1840) František Xaver Sandmann (15. prosince 1805 Štrasburk – 1. ledna 1856 Vídeň artplus.cz), také známý jako Franz Xaver Sandmann, F. X. Sandmann nebo François-Xavier Sandmann, byl původem alsaský grafik, malíř a kreslíř francouzské školy.
Vidět 1805 a František Xaver Sandmann
Franz Xaver Winterhalter
Franz Xaver Winterhalter (20. dubna 1805, Menzenschwand – 8. července 1873, Frankfurt nad Mohanem) byl německý malíř a litograf, známý především jako portrétista členů královských nebo aristokratických rodů Evropy.
Vidět 1805 a Franz Xaver Winterhalter
Frederik Dánský (1753–1805)
Frederik Dánský,: Arveprins Frederik,: Friedrich, Prinz von Dänemark und Norwegen (11. října 1753, Kodaň – 7. prosince 1805, tamtéž) byl dánský princ z Oldenburské dynastie a dědic dánského a norského trůnu.
Vidět 1805 a Frederik Dánský (1753–1805)
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Vidět 1805 a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Vidět 1805 a Fridrich Vilém III.
Friedrich Schiller
Friedrich Schiller (cca v letech 1786 – 1791) Friedrich Schiller Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik.
Vidět 1805 a Friedrich Schiller
Georg Gottfried Gervinus
Georg Gottfried Gervinus (20. května 1805 Darmstadt – 18. března 1871 Heidelberg) byl německý historik, literární historik a liberální politik.
Vidět 1805 a Georg Gottfried Gervinus
George Müller
George Müller (27. září 1805 Kroppenstedt – 10. března 1898 Bristol) byl křesťanský evangelista a zakladatel sítě sirotčinců v Bristolu v Anglii, který se během svého života staral o 9 720 sirotků.
Vidět 1805 a George Müller
Giuseppe Mazzini
Giuseppe Mazzini (22. června 1805, Janov – 10. března 1872, Pisa) byl italský nacionalista, filozof, právník a politik.
Vidět 1805 a Giuseppe Mazzini
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
Vidět 1805 a Gregoriánský kalendář
Gustav IV. Adolf
Gustav IV.
Vidět 1805 a Gustav IV. Adolf
Hans Christian Andersen
Hans Christian Andersen (výslovnost: Háns Kristián Andrsen; 2. dubna 1805 Odense – 4. srpna 1875) byl dánský spisovatel, proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů.
Vidět 1805 a Hans Christian Andersen
HMS Victory
HMS Victory (Her/His Majesty's Ship, česky loď Jejího/Jeho veličenstva) je řadová loď I. třídy britského královského válečného námořnictva, spuštěná na vodu v roce 1765.
Vidět 1805 a HMS Victory
Horatio Nelson
Horatio Nelson, 1.
Vidět 1805 a Horatio Nelson
Ignác Schröffel z Mannsberku
František Josef Ignác Schröffel svobodný pán z Mannsberku (1731, Steyr – 25. prosince 1805, Brno) byl moravský merkantilista a císařský úředník v době pozdního osvícenství.
Vidět 1805 a Ignác Schröffel z Mannsberku
Italská republika (1802–1805)
Italská republika (italsky Repubblica Italiana) byla státní útvar v severní Itálii existující v letech 1802–1805.
Vidět 1805 a Italská republika (1802–1805)
Italské království (1805–1814)
Italské království (italsky Regno d'Italia, francouzsky Royaume d'Italie) byl státní útvar, který se v letech 1805–1814 rozkládal na severu Itálie.
Vidět 1805 a Italské království (1805–1814)
Jan Antonín Sedláček
Jan Antonín Sedláček, také Giovanni Antonio Sedlaczek nebo Sedlacžek, (11. května 1728 Kralice na Hané – 26. července 1805 Mohelnice) byl český chrámový skladatel.
Vidět 1805 a Jan Antonín Sedláček
Jan Nepomuk Eiselt
Jan Nepomuk Eiselt (24. května 1805, Praha – 7. ledna 1868, Hradec Králové, rodným jménem německy Johann Nepomuk Eiselt) byl český lékař, průkopník lékařské prevence a hygieny.
Vidět 1805 a Jan Nepomuk Eiselt
Jan Pravoslav Koubek
Jan Pravoslav Koubek (4. června 1805 Blatná – 29. prosince 1854 Blatná) byl český a rakouský pedagog, básník a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Vidět 1805 a Jan Pravoslav Koubek
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Vidět 1805 a Japonsko
József Szén
József Szén (9. července 1805, Pešť – 13. ledna 1857, tamtéž) byl maďarský šachový mistr a organizátor maďarského šachového života.
Vidět 1805 a József Szén
Jean Rapp
Jean, hrabě Rapp (27. dubna 1771 v Colmaru, departement Haut-Rhin, Francie – 8. listopadu 1821 v Rheinweileru, části obce Bad Bellingen v Bádensku, dnes spolková země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa) byl francouzský generál doby prvního císařství.
Vidět 1805 a Jean Rapp
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Vidět 1805 a Jiří III.
Johann Martin Abele
Johann Martin von Abele (31. března 1753 Darmstadt – 3. září 1805 Ulm) byl německý publicista a historik.
Vidět 1805 a Johann Martin Abele
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 1805 – 5. květen 1859) byl německý matematik.
Vidět 1805 a Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Jonas Furrer
Jonas Furrer (3. března 1805 Winterthur – 25. července 1861 Bad Ragaz) byl švýcarský politik, člen švýcarské spolkové rady (1848–1861) a první prezident švýcarské konfederace (1848).
Vidět 1805 a Jonas Furrer
Josef Anton Laske
Josef Anton Laske (18. března 1738, Rumburk – 30. listopadu 1805, Praha) byl český houslař a výrobce hudebních nástrojů.
Vidět 1805 a Josef Anton Laske
Josef Škoda (lékař)
Josef Škoda, (10. prosince 1805 Plzeň – 13. června 1881 Vídeň, Rakousko NLK) byl rakouský lékař, dermatolog a vysokoškolský profesor vnitřního lékařství českého původu.
Vidět 1805 a Josef Škoda (lékař)
Joseph Smith
Joseph Smith ml.
Vidět 1805 a Joseph Smith
Karel Balling (chemik)
Karel Joseph Napoleon Balling (21. duben 1805 Gabrielina Huť farnosti Kalek (zaniklá obec, území dnes součástí obce Kalek) – 17. březen 1868 Praha) byl český chemik.
Vidět 1805 a Karel Balling (chemik)
Karel IV. Španělský
Karel IV.
Vidět 1805 a Karel IV. Španělský
Kókaku
Císař Kókaku Císař Kókaku Kókaku (光格天皇; Kókaku, posmrtné jméno; za života: 師仁 Morohito, později 兼仁 Tomohito; 23. září 1771 – 11. prosince 1840) byl 119.
Vidět 1805 a Kókaku
Kristián Filip Clam-Gallas
Kristián Filip z Clam-Gallasu, původně Kristián Filip Clam (německy Christian Phillip Clam-Gallas, 29. dubna 1748, Praha – 8. února 1805, Praha) byl český šlechtic a mecenáš.
Vidět 1805 a Kristián Filip Clam-Gallas
Kuriakose Elias Chavara
Svatý Cyriak Chavara (10. února 1805, Kainakary – 3. ledna 1871, Koonammavu) byl indický katolický kněz malabarského ritu, zakladatel Karmelitánů Neposkvrněné Panny Marie a spoluzakladatel Kongregace sester Matky Karmelu.
Vidět 1805 a Kuriakose Elias Chavara
Ligurská republika
Ligurská republika (italsky Repubblica Ligure, ligursky Repubbrica Ligure) byla jednou z francouzských klientských republik v období francouzských revolučních a také napoleonských válek.
Vidět 1805 a Ligurská republika
Louis Auguste Blanqui
Louis Auguste Blanqui (7. února 1805 – 1. ledna 1881) byl francouzský revolucionář a socialistický teoretik.
Vidět 1805 a Louis Auguste Blanqui
Louise-Angélique Bertinová
Louise-Angélique Bertinová (15. ledna 1805, Les Roches, Essonne – 26. dubna 1877, Paříž) byla francouzská hudební skladatelka a básnířka.
Vidět 1805 a Louise-Angélique Bertinová
Lucien Vidie
Lucien Vidie (1805, Nantes – duben 1866, Nantes) byl francouzský vynálezce.
Vidět 1805 a Lucien Vidie
Ludwig van Beethoven
Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.
Vidět 1805 a Ludwig van Beethoven
Luigi Boccherini
Luigi Boccherini (19. únor 1743 Lucca – 28. květen 1805 Madrid) byl italský hudební skladatel a violoncellista.
Vidět 1805 a Luigi Boccherini
Luigi Sacchi
Luigi Sacchi: Milán, Piazza Duomo, asi 1860 Luigi Sacchi (1805–1861) byl italský malíř a fotograf působící v Miláně.
Vidět 1805 a Luigi Sacchi
Marie Anna Bavorská (1805–1877)
Princezna Maria Anna Bavorská (německy: Maria Anna Leopoldine Elisabeth Wilhelmine von Bayern; 27. ledna 1805, Mnichov – 13. září 1877, Wachwitz) byla v letech 1836 až 1854 saská královna manželka.
Vidět 1805 a Marie Anna Bavorská (1805–1877)
Marie d'Agoult
Marie Catherine Sophie, hraběnka d'Agoult, rozená de Flavigny (31. prosince 1805 Frankfurt nad Mohanem – 5. března 1876 Paříž) byla francouzská spisovatelka píšící pod pseudonymem Daniel Stern.
Vidět 1805 a Marie d'Agoult
Marija Nikolajevna Volkonská
Podobizna z roku 1821 Marija Nikolajevna Volkonská (rusky: Мария Николаевна Волконская) (rozená Rajevská 25.12.1805/06/07 - 10.08.1863 na panství Voronki v Černigovské gubernii) - dcera N. N. Rajevského, manželka děkabristy S. G. Volkonského (od 11.
Vidět 1805 a Marija Nikolajevna Volkonská
Michael Sars
Michael Sars (30. srpna 1805 Bergen – 22. října 1869 Christiania) byl norský mořský biolog, profesor zoologie a teolog.
Vidět 1805 a Michael Sars
Mihrişah Sultan (manželka Mustafy III.)
Mihrişah Sultan, rodným jménem Agnés (1745 – 16. října 1805), známá jako Gruzínská kráska, byla manželka osmanského sultána Mustafy III. a matka sultána Selima III. Titul Valide Sultan nesla 16 let (od roku 1789 do smrti).
Vidět 1805 a Mihrişah Sultan (manželka Mustafy III.)
Mollweidovo zobrazení
Družicový snímek světa v Mollweidově zobrazení. Mollweidovo zobrazení je druh plochojevného pseudocylindrického mapového zobrazení, které navrhl roku 1805 německý matematik a kartograf Carl Brandan Mollweide.
Vidět 1805 a Mollweidovo zobrazení
Muhammad Alí Paša
Davida Wilkieho Muhammad Alí (4. března 1769 Kavala – 2. srpna 1849 Káhira) byl egyptský místokrál, vojevůdce, ale také diktátor.
Vidět 1805 a Muhammad Alí Paša
Mustafa III.
Mustafa III. (18./ 28. ledna 1717 – 21. ledna 1774) – byl sultánem Osmanské říše v letech 1757 – 1774.
Vidět 1805 a Mustafa III.
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět 1805 a Napoleon Bonaparte
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Vidět 1805 a Napoleonské války
Nicolas-Jacques Conté
Nicolas-Jacques Conté (4. srpna 1755 Saint-Céneri-près-Sées — 6. prosince 1805 Paříž) byl francouzský vynálezce, který jako první obdržel patent na tužku.
Vidět 1805 a Nicolas-Jacques Conté
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Vidět 1805 a Opava
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět 1805 a Osmanská říše
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět 1805 a Papež
Párek
houskou Párek je druh uzeniny, připravovaný z jemně mletého (deska s otvory 2 mm) vepřového, drůbežího, telecího nebo hovězího masa, dochuceného poměrně jemným kořeněním, solí, pepřem a regionálně specifickými směsmi.
Vidět 1805 a Párek
Peter Roget
Peter Mark Roget (18. ledna 1779 – 12. září 1869) byl britský vědec.
Vidět 1805 a Peter Roget
Pieter Boddaert mladší
Pieter Boddaert (říjen 1766, Utrecht – 8. března 1805, Amsterodam) byl nizozemský básník a spisovatel.
Vidět 1805 a Pieter Boddaert mladší
Pius VII.
Pius VII., vlastním jménem Barnaba Niccolò Maria Luigi Chiaramonti (14. srpna 1742 Cesena – 20. srpna 1823 Vatikán), byl katolický duchovní a benediktinský mnich, který od 14. března 1800 až do své smrti v roce 1823 zastával úřad papeže.
Vidět 1805 a Pius VII.
Prešpurský mír
Prešpurský mír nebo také bratislavský mír je název čtyř mírových smluv z let 1271, 1491, 1626 a 1805, podepsaných v Prešpurku (dnešní Bratislavě na Slovensku).
Vidět 1805 a Prešpurský mír
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Vidět 1805 a Pruské království
První Francouzské císařství
První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.
Vidět 1805 a První Francouzské císařství
První srbské povstání
První srbské povstání bylo vzpourou Srbů na území Bělehradského pašalíku a dalších šest nahijích tehdejší Osmanské říše (Šumadija), které byly osídleny Srby, zprvu proti místní dahijské správě a později proti turecké nadvládě jako takové.
Vidět 1805 a První srbské povstání
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Vidět 1805 a Rakouské císařství
Robert FitzRoy
Robert FitzRoy (5. července 1805 Ampton Hall, Suffolk, Anglie – 30. dubna 1865 Lyndhurst House, Upper Norwood, Surrey, Anglie) byl britský námořní důstojník, kapitán slavné lodi HMS ''Beagle'', průkopník v meteorologii, objevitel a hydrograf, stejně jako guvernér Nového Zélandu, během své služby u britského námořnictva dosáhl hodnosti viceadmirála.
Vidět 1805 a Robert FitzRoy
Rogetův tezaurus
Rogetův tezaurus (Roget's Thesaurus) je široce užívaný tezaurus anglického jazyka, vytvořený poprvé Peterem Markem Rogetem v roce 1805 a vydaný 29. dubna 1852.
Vidět 1805 a Rogetův tezaurus
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Vidět 1805 a Rok
Rudolf von Feistmantel
Rudolf rytíř von Feistmantel (22. července 1805 Ottakring, Vídeň – 7. února 1871 Vídeň, Rakousko) byl rakouský lesník, který se podílel na slovenském lesnickém školství.
Vidět 1805 a Rudolf von Feistmantel
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět 1805 a Ruské impérium
Rusko-perská válka (1804–1813)
Rusko-perská válka z let 1804 až 1813 představovala jednu z mnoha válek mezi Perskou říší a carským Ruskem a začala, jako mnoho z jejich válek, sporem o území.
Vidět 1805 a Rusko-perská válka (1804–1813)
Selim III.
Selim III (Osmanská turečtina: سليمثالث Selīm-i sālis) (24. prosince 1761 – 28. či 29. července 1808) byl sultánem Osmanské říše v letech 1789 až 1807.
Vidět 1805 a Selim III.
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené království Velké Británie a Irska byla konstituční monarchie, rozkládající se na ostrovech Velká Británie a Irsko.
Vidět 1805 a Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Vidět 1805 a Spojené státy americké
Stanisław Hernisz
Vlastenecká píseň - Titulní stranka A guide to conversation 1854 Stanisław Hernisz (1805 Varšava – 20. dubna 1866 Londýn) byl polský bojovník za svobodu a spisovatel židovského původu, později aktivista v exilu ve Francii, lékař, diplomat ve službách Spojených států a sinolog.
Vidět 1805 a Stanisław Hernisz
Thomas Jefferson
Thomas Jefferson (13. dubna 1743 Shadwell, Virginie – 4. července 1826 Charlottesville, Virginie) byl 3.
Vidět 1805 a Thomas Jefferson
Thomas Wedgwood
Kontaktní otisk na bázi chloridu stříbrného Sarah Anne Bright: ''Quillan Leaf'' (''List z Quillanu'') Josepha Wrighta z Derby se pravděpodobně nechal Thomas Wedgwood inspirovat Thomas Wedgwood (14. května 1771 Staffordshire – 10.
Vidět 1805 a Thomas Wedgwood
Václav Matěj Kramerius
Hrob V. M. Krameria na Olšanských hřbitovech Pamětní deska v Husově ulici v Praze Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy – 22. března 1808 Praha farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském) byl český spisovatel, nakladatel, dramatik, žurnalista a novinář, zakladatel novodobé české žurnalistiky.
Vidět 1805 a Václav Matěj Kramerius
Václav Pichl
Václav Pichl (25. září 1741 Bechyně – 23. leden 1805 Vídeň) byl český hudební skladatel a houslista.
Vidět 1805 a Václav Pichl
Válka třetí koalice
Válka třetí koalice bylo vojenské střetnutí, v němž se střetly vojska prvního Francouzského císařství se spojenými vojsky Ruského impéria a Habsburské monarchie.
Vidět 1805 a Válka třetí koalice
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět 1805 a Vídeň
Vilém Mundy
Osobní pečeť z roku 1789 Jan Vilém Mundy, také Wilhelm von Mundi (1742, Montjoie – 17. května 1805, Předklášteří u Tišnova)Zemřel na celkovou zdravotní sešlost ve věku 63 let v Předklášteří v domě č.
Vidět 1805 a Vilém Mundy
Vojtěch Lanna (1805–1866)
#PŘESMĚRUJ Vojtěch Lanna starší.
Vidět 1805 a Vojtěch Lanna (1805–1866)
William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
Princ William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu (25. listopadu 1743, Westminster – 25. srpna 1805, Westminster) byl vnuk britského krále Jiřího II. a mladší bratr krále Jiřího III.
Vidět 1805 a William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
William Paley
William Paley (14. červenec 1743, Peterborough – 25. květen 1805, Lincoln) byl anglický filozof, představitel utilitarismu, anglikánský kněz.
Vidět 1805 a William Paley
William Petty, 2. hrabě ze Shelburne
William Petty-Fitzmaurice, 1.
Vidět 1805 a William Petty, 2. hrabě ze Shelburne
William Rowan Hamilton
Sir William Rowan Hamilton (4. srpna 1805, Dublin – 2. září 1865, Dublin) byl irský matematik, fyzik a astronom.
Vidět 1805 a William Rowan Hamilton
1. leden
1.
Vidět 1805 a 1. leden
1. prosinec
1.
Vidět 1805 a 1. prosinec
10. červenec
10.
Vidět 1805 a 10. červenec
10. únor
10.
Vidět 1805 a 10. únor
10. březen
10.
Vidět 1805 a 10. březen
10. listopad
10.
Vidět 1805 a 10. listopad
10. prosinec
10.
Vidět 1805 a 10. prosinec
10. srpen
10.
Vidět 1805 a 10. srpen
11. říjen
11.
Vidět 1805 a 11. říjen
11. březen
11.
Vidět 1805 a 11. březen
11. květen
11.
Vidět 1805 a 11. květen
11. listopad
11.
Vidět 1805 a 11. listopad
12. říjen
12.
Vidět 1805 a 12. říjen
13. červen
13.
Vidět 1805 a 13. červen
13. únor
13.
Vidět 1805 a 13. únor
13. leden
13.
Vidět 1805 a 13. leden
13. listopad
13.
Vidět 1805 a 13. listopad
13. srpen
13.
Vidět 1805 a 13. srpen
13. září
13.
Vidět 1805 a 13. září
14. červenec
14.
Vidět 1805 a 14. červenec
14. říjen
14.
Vidět 1805 a 14. říjen
14. březen
14.
Vidět 1805 a 14. březen
14. květen
14.
Vidět 1805 a 14. květen
14. listopad
14.
Vidět 1805 a 14. listopad
15. říjen
15.
Vidět 1805 a 15. říjen
15. leden
15.
Vidět 1805 a 15. leden
15. prosinec
15.
Vidět 1805 a 15. prosinec
15. září
15.
Vidět 1805 a 15. září
16. říjen
16.
Vidět 1805 a 16. říjen
16. duben
16.
Vidět 1805 a 16. duben
16. květen
16.
Vidět 1805 a 16. květen
16. listopad
16.
Vidět 1805 a 16. listopad
17. březen
17.
Vidět 1805 a 17. březen
17. květen
17.
Vidět 1805 a 17. květen
1710
1710 (MDCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1710
1727
1727 (MDCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1727
1728
1728 (MDCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1805 a 1728
1731
1731 (MDCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1731
1737
1737 (MDCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1805 a 1737
1738
1738 (MDCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1738
1739
1739 (MDCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1805 a 1739
1741
1741 (MDCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1805 a 1741
1742
1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1742
1743
1743 (MDCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1805 a 1743
1745
1745 (MDCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1745
1748
1748 (MDCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1748
1751
1751 (MDCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1751
1753
1753 (MDCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1753
1755
1755 (MDCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1755
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1805 a 1758
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1759
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Vidět 1805 a 1766
1771
1771 (MDCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1805 a 1771
18. březen
18.
Vidět 1805 a 18. březen
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1841
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1844
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1847
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1851
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1805 a 1854
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1855
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1805 a 1856
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1805 a 1857
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1859
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1805 a 1861
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1862
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1805 a 1863
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1864
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1805 a 1865
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1866
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1868
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1869
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1870
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1805 a 1871
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1872
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1805 a 1873
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1805 a 1875
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1876
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1877
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1805 a 1880
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1881
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1805 a 1882
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1887
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1805 a 1891
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1893
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1805 a 1894
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1805 a 1898
19. únor
19.
Vidět 1805 a 19. únor
19. listopad
19.
Vidět 1805 a 19. listopad
2. duben
2.
Vidět 1805 a 2. duben
2. květen
2.
Vidět 1805 a 2. květen
2. listopad
2.
Vidět 1805 a 2. listopad
2. prosinec
2.
Vidět 1805 a 2. prosinec
2. září
2.
Vidět 1805 a 2. září
20. říjen
20.
Vidět 1805 a 20. říjen
20. duben
20.
Vidět 1805 a 20. duben
20. květen
20.
Vidět 1805 a 20. květen
20. listopad
20.
Vidět 1805 a 20. listopad
21. červen
21.
Vidět 1805 a 21. červen
21. říjen
21.
Vidět 1805 a 21. říjen
21. duben
21.
Vidět 1805 a 21. duben
22. červen
22.
Vidět 1805 a 22. červen
22. červenec
22.
Vidět 1805 a 22. červenec
22. říjen
22.
Vidět 1805 a 22. říjen
22. duben
22.
Vidět 1805 a 22. duben
23. říjen
23.
Vidět 1805 a 23. říjen
23. duben
23.
Vidět 1805 a 23. duben
23. květen
23.
Vidět 1805 a 23. květen
23. leden
23.
Vidět 1805 a 23. leden
23. prosinec
23.
Vidět 1805 a 23. prosinec
23. srpen
23.
Vidět 1805 a 23. srpen
24. březen
24.
Vidět 1805 a 24. březen
24. květen
24.
Vidět 1805 a 24. květen
24. prosinec
24.
Vidět 1805 a 24. prosinec
25. červenec
25.
Vidět 1805 a 25. červenec
25. únor
25.
Vidět 1805 a 25. únor
25. květen
25.
Vidět 1805 a 25. květen
25. listopad
25.
Vidět 1805 a 25. listopad
25. prosinec
25.
Vidět 1805 a 25. prosinec
25. srpen
25.
Vidět 1805 a 25. srpen
25. září
25.
Vidět 1805 a 25. září
26. červenec
26.
Vidět 1805 a 26. červenec
26. duben
26.
Vidět 1805 a 26. duben
26. listopad
26.
Vidět 1805 a 26. listopad
26. prosinec
26.
Vidět 1805 a 26. prosinec
27. červen
27.
Vidět 1805 a 27. červen
27. březen
27.
Vidět 1805 a 27. březen
27. leden
27.
Vidět 1805 a 27. leden
27. listopad
27.
Vidět 1805 a 27. listopad
27. září
27.
Vidět 1805 a 27. září
28. červen
28.
Vidět 1805 a 28. červen
28. květen
28.
Vidět 1805 a 28. květen
28. leden
28.
Vidět 1805 a 28. leden
28. listopad
28.
Vidět 1805 a 28. listopad
28. prosinec
28.
Vidět 1805 a 28. prosinec
29. červenec
29.
Vidět 1805 a 29. červenec
29. březen
29.
Vidět 1805 a 29. březen
29. duben
29.
Vidět 1805 a 29. duben
29. prosinec
29.
Vidět 1805 a 29. prosinec
29. září
29.
Vidět 1805 a 29. září
3. březen
3.
Vidět 1805 a 3. březen
3. leden
3.
Vidět 1805 a 3. leden
3. prosinec
3.
Vidět 1805 a 3. prosinec
3. září
3.
Vidět 1805 a 3. září
30. říjen
30.
Vidět 1805 a 30. říjen
30. březen
30.
Vidět 1805 a 30. březen
30. duben
30.
Vidět 1805 a 30. duben
30. listopad
30.
Vidět 1805 a 30. listopad
30. srpen
30.
Vidět 1805 a 30. srpen
31. březen
31.
Vidět 1805 a 31. březen
31. prosinec
31.
Vidět 1805 a 31. prosinec
31. srpen
31.
Vidět 1805 a 31. srpen
4. červen
4.
Vidět 1805 a 4. červen
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Vidět 1805 a 4. srpen
5. červen
5.
Vidět 1805 a 5. červen
5. červenec
5.
Vidět 1805 a 5. červenec
5. říjen
5.
Vidět 1805 a 5. říjen
5. březen
5.
Vidět 1805 a 5. březen
5. květen
5.
Vidět 1805 a 5. květen
5. listopad
5.
Vidět 1805 a 5. listopad
5. prosinec
5.
Vidět 1805 a 5. prosinec
6. prosinec
6.
Vidět 1805 a 6. prosinec
7. únor
7.
Vidět 1805 a 7. únor
7. březen
7.
Vidět 1805 a 7. březen
7. duben
7.
Vidět 1805 a 7. duben
7. květen
7.
Vidět 1805 a 7. květen
7. leden
7.
Vidět 1805 a 7. leden
7. prosinec
7.
Vidět 1805 a 7. prosinec
7. srpen
7.
Vidět 1805 a 7. srpen
8. červen
8.
Vidět 1805 a 8. červen
8. červenec
8.
Vidět 1805 a 8. červenec
8. únor
8.
Vidět 1805 a 8. únor
9. červen
9.
Vidět 1805 a 9. červen
9. červenec
9.
Vidět 1805 a 9. červenec
9. březen
9.
Vidět 1805 a 9. březen
9. květen
9.
Vidět 1805 a 9. květen
Také známý jako MDCCCV.
, František Ondřej Poupě, František Xaver Sandmann, Franz Xaver Winterhalter, Frederik Dánský (1753–1805), Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém III., Friedrich Schiller, Georg Gottfried Gervinus, George Müller, Giuseppe Mazzini, Gregoriánský kalendář, Gustav IV. Adolf, Hans Christian Andersen, HMS Victory, Horatio Nelson, Ignác Schröffel z Mannsberku, Italská republika (1802–1805), Italské království (1805–1814), Jan Antonín Sedláček, Jan Nepomuk Eiselt, Jan Pravoslav Koubek, Japonsko, József Szén, Jean Rapp, Jiří III., Johann Martin Abele, Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, Jonas Furrer, Josef Anton Laske, Josef Škoda (lékař), Joseph Smith, Karel Balling (chemik), Karel IV. Španělský, Kókaku, Kristián Filip Clam-Gallas, Kuriakose Elias Chavara, Ligurská republika, Louis Auguste Blanqui, Louise-Angélique Bertinová, Lucien Vidie, Ludwig van Beethoven, Luigi Boccherini, Luigi Sacchi, Marie Anna Bavorská (1805–1877), Marie d'Agoult, Marija Nikolajevna Volkonská, Michael Sars, Mihrişah Sultan (manželka Mustafy III.), Mollweidovo zobrazení, Muhammad Alí Paša, Mustafa III., Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Nicolas-Jacques Conté, Opava, Osmanská říše, Papež, Párek, Peter Roget, Pieter Boddaert mladší, Pius VII., Prešpurský mír, Pruské království, První Francouzské císařství, První srbské povstání, Rakouské císařství, Robert FitzRoy, Rogetův tezaurus, Rok, Rudolf von Feistmantel, Ruské impérium, Rusko-perská válka (1804–1813), Selim III., Spojené království Velké Británie a Irska, Spojené státy americké, Stanisław Hernisz, Thomas Jefferson, Thomas Wedgwood, Václav Matěj Kramerius, Václav Pichl, Válka třetí koalice, Vídeň, Vilém Mundy, Vojtěch Lanna (1805–1866), William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu, William Paley, William Petty, 2. hrabě ze Shelburne, William Rowan Hamilton, 1. leden, 1. prosinec, 10. červenec, 10. únor, 10. březen, 10. listopad, 10. prosinec, 10. srpen, 11. říjen, 11. březen, 11. květen, 11. listopad, 12. říjen, 13. červen, 13. únor, 13. leden, 13. listopad, 13. srpen, 13. září, 14. červenec, 14. říjen, 14. březen, 14. květen, 14. listopad, 15. říjen, 15. leden, 15. prosinec, 15. září, 16. říjen, 16. duben, 16. květen, 16. listopad, 17. březen, 17. květen, 1710, 1727, 1728, 1731, 1737, 1738, 1739, 1741, 1742, 1743, 1745, 1748, 1751, 1753, 1755, 1758, 1759, 1766, 1771, 18. březen, 1841, 1844, 1847, 1851, 1854, 1855, 1856, 1857, 1859, 1861, 1862, 1863, 1864, 1865, 1866, 1868, 1869, 1870, 1871, 1872, 1873, 1875, 1876, 1877, 1880, 1881, 1882, 1887, 1891, 1893, 1894, 1898, 19. únor, 19. listopad, 2. duben, 2. květen, 2. listopad, 2. prosinec, 2. září, 20. říjen, 20. duben, 20. květen, 20. listopad, 21. červen, 21. říjen, 21. duben, 22. červen, 22. červenec, 22. říjen, 22. duben, 23. říjen, 23. duben, 23. květen, 23. leden, 23. prosinec, 23. srpen, 24. březen, 24. květen, 24. prosinec, 25. červenec, 25. únor, 25. květen, 25. listopad, 25. prosinec, 25. srpen, 25. září, 26. červenec, 26. duben, 26. listopad, 26. prosinec, 27. červen, 27. březen, 27. leden, 27. listopad, 27. září, 28. červen, 28. květen, 28. leden, 28. listopad, 28. prosinec, 29. červenec, 29. březen, 29. duben, 29. prosinec, 29. září, 3. březen, 3. leden, 3. prosinec, 3. září, 30. říjen, 30. březen, 30. duben, 30. listopad, 30. srpen, 31. březen, 31. prosinec, 31. srpen, 4. červen, 4. srpen, 5. červen, 5. červenec, 5. říjen, 5. březen, 5. květen, 5. listopad, 5. prosinec, 6. prosinec, 7. únor, 7. březen, 7. duben, 7. květen, 7. leden, 7. prosinec, 7. srpen, 8. červen, 8. červenec, 8. únor, 9. červen, 9. červenec, 9. březen, 9. květen.