1933 a Německo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 1933 a Německo

1933 vs. Německo

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí. Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

1933 a Adolf Hitler · Adolf Hitler a Německo · Vidět víc »

Arno Allan Penzias

Arno Allan Penzias (* 26. dubna 1933) je americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.

1933 a Arno Allan Penzias · Arno Allan Penzias a Německo · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

1933 a Československo · Německo a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

1933 a Berlín · Berlín a Německo · Vidět víc »

Dekret o požáru Říšského sněmu

Poslední vydání ''Das Andere Deutschland'', oznamující vlsatní zákaz (''Verbot'') policií na podkladě dekretu Dekret o požáru Říšského sněmu je neformální označení Rozkazu říšského prezidenta na ochranu lidu a státu vydaného německým prezidentem Hindenburgem v odpovědi na Požár Říšského sněmu 27. února 1933.

1933 a Dekret o požáru Říšského sněmu · Dekret o požáru Říšského sněmu a Německo · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

1933 a Japonsko · Japonsko a Německo · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

1933 a Jugoslávie · Jugoslávie a Německo · Vidět víc »

Karl Lagerfeld

Karl Lagerfeld, rodným jménem Karl Otto Lagerfeldt (10. září 1933 Hamburk, Německo – 19. února 2019 Neuilly-sur-Seine, Francie), byl jeden z nejuznávanějších a nejvlivnějších světových módních návrhářů druhé poloviny 20. století i prvních dvou desetiletí 21. století.

1933 a Karl Lagerfeld · Karl Lagerfeld a Německo · Vidět víc »

Koncentrační tábor

búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.

1933 a Koncentrační tábor · Koncentrační tábor a Německo · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

1933 a Litva · Litva a Německo · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

1933 a Mnichov · Mnichov a Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

1933 a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Německo · Vidět víc »

Nezaměstnanost

Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích.

1933 a Nezaměstnanost · Nezaměstnanost a Německo · Vidět víc »

Nobelova cena za chemii

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

1933 a Nobelova cena za chemii · Nobelova cena za chemii a Německo · Vidět víc »

Paul von Hindenburg

Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.

1933 a Paul von Hindenburg · Německo a Paul von Hindenburg · Vidět víc »

Požár Říšského sněmu

Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.

1933 a Požár Říšského sněmu · Německo a Požár Říšského sněmu · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

1933 a Polsko · Německo a Polsko · Vidět víc »

Rozhlas

Rozhlas je telekomunikační zařízení pro šíření veřejně přístupného zvukového signálu z vysílače k mnoha přijímačům.

1933 a Rozhlas · Německo a Rozhlas · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

1933 a Rusko · Německo a Rusko · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

1933 a Spojené království · Německo a Spojené království · Vidět víc »

Společnost národů

Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.

1933 a Společnost národů · Německo a Společnost národů · Vidět víc »

Werner Heisenberg

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.

1933 a Werner Heisenberg · Německo a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Zmocňovací zákon (Německo 1933)

Hitlerův proslov k Reichstagu vyhlašující zmocňovací zákon Zmocňovací zákon byl přijat německým Říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa Hindenburgem 23. března 1933.

1933 a Zmocňovací zákon (Německo 1933) · Německo a Zmocňovací zákon (Německo 1933) · Vidět víc »

11. listopad

11.

11. listopad a 1933 · 11. listopad a Německo · Vidět víc »

18. leden

18.

18. leden a 1933 · 18. leden a Německo · Vidět víc »

23. květen

23.

1933 a 23. květen · 23. květen a Německo · Vidět víc »

3. říjen

3.

1933 a 3. říjen · 3. říjen a Německo · Vidět víc »

7. říjen

7.

1933 a 7. říjen · 7. říjen a Německo · Vidět víc »