Podobnosti mezi 1945 a Dějiny Litvy
1945 a Dějiny Litvy mají 26 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Evropa, Josif Vissarionovič Stalin, Litevská sovětská socialistická republika, Moskva, Německo, Papež, Petrohrad, Rakousko, Rudá armáda, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Volby, 11. březen, 11. prosinec, 14. únor, 15. leden, 16. únor, 17. září, 21. září, 23. srpen, 25. říjen, 29. březen, 31. srpen, 7. září, 9. březen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1945 a Berlín · Berlín a Dějiny Litvy ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
1945 a Evropa · Dějiny Litvy a Evropa ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
1945 a Josif Vissarionovič Stalin · Dějiny Litvy a Josif Vissarionovič Stalin ·
Litevská sovětská socialistická republika
Litevská sovětská socialistická republika (Litevská SSR), litevsky: Lietuvos Tarybų Socialistinė Respublika (Lietuvos TSR), byl oficiální název Litvy po její anexi Sovětským svazem ve dnech 15.
1945 a Litevská sovětská socialistická republika · Dějiny Litvy a Litevská sovětská socialistická republika ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
1945 a Moskva · Dějiny Litvy a Moskva ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
1945 a Německo · Dějiny Litvy a Německo ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
1945 a Papež · Dějiny Litvy a Papež ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
1945 a Petrohrad · Dějiny Litvy a Petrohrad ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
1945 a Rakousko · Dějiny Litvy a Rakousko ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
1945 a Rudá armáda · Dějiny Litvy a Rudá armáda ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1945 a Sovětský svaz · Dějiny Litvy a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
1945 a Spojené státy americké · Dějiny Litvy a Spojené státy americké ·
Volby
Volby do iráckého parlamentu v lednu 2004 Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.
1945 a Volby · Dějiny Litvy a Volby ·
11. březen
11.
11. březen a 1945 · 11. březen a Dějiny Litvy ·
11. prosinec
11.
11. prosinec a 1945 · 11. prosinec a Dějiny Litvy ·
14. únor
14.
14. únor a 1945 · 14. únor a Dějiny Litvy ·
15. leden
15.
15. leden a 1945 · 15. leden a Dějiny Litvy ·
16. únor
16.
16. únor a 1945 · 16. únor a Dějiny Litvy ·
17. září
17.
17. září a 1945 · 17. září a Dějiny Litvy ·
21. září
21.
1945 a 21. září · 21. září a Dějiny Litvy ·
23. srpen
23.
1945 a 23. srpen · 23. srpen a Dějiny Litvy ·
25. říjen
25.
1945 a 25. říjen · 25. říjen a Dějiny Litvy ·
29. březen
29.
1945 a 29. březen · 29. březen a Dějiny Litvy ·
31. srpen
31.
1945 a 31. srpen · 31. srpen a Dějiny Litvy ·
7. září
7.
1945 a 7. září · 7. září a Dějiny Litvy ·
9. březen
9.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1945 a Dějiny Litvy
- To, co mají společné 1945 a Dějiny Litvy
- Podobnosti mezi 1945 a Dějiny Litvy
Srovnání mezi 1945 a Dějiny Litvy
1945 má 1332 vztahy, zatímco Dějiny Litvy má 420. Jak oni mají společné 26, index Jaccard je 1.48% = 26 / (1332 + 420).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1945 a Dějiny Litvy. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: