Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1989 a Jurij Brězan
1989 a Jurij Brězan mají 13 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Berlínská zeď, Maďarsko, Marxismus-leninismus, Německá demokratická republika, Německo, Polsko, Praha, Rakousko, Sjednocená socialistická strana Německa, Sovětský svaz, 12. březen, 9. červen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1989 a Berlín · Berlín a Jurij Brězan ·
Berlínská zeď
Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.
1989 a Berlínská zeď · Berlínská zeď a Jurij Brězan ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
1989 a Maďarsko · Jurij Brězan a Maďarsko ·
Marxismus-leninismus
Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií.
1989 a Marxismus-leninismus · Jurij Brězan a Marxismus-leninismus ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
1989 a Německá demokratická republika · Jurij Brězan a Německá demokratická republika ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
1989 a Německo · Jurij Brězan a Německo ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
1989 a Polsko · Jurij Brězan a Polsko ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
1989 a Praha · Jurij Brězan a Praha ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
1989 a Rakousko · Jurij Brězan a Rakousko ·
Sjednocená socialistická strana Německa
Jednotná socialistická strana Německa (německy Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) byla do roku 1990 vládnoucí komunistická strana v Německé demokratické republice. Vznikla roku 1946 v tehdejší sovětské zóně okupovaného Německa násilným sloučením komunistické (KPD) a sociálnědemokratické (SPD) strany Německa. V roce 1989 přejmenována na SED-PDS a v roce 1990 na Strana demokratického socialismu (Partei des Demokratischen Sozialismus, PDS). Od roku 2005 Die Linkspartei (Levice).
1989 a Sjednocená socialistická strana Německa · Jurij Brězan a Sjednocená socialistická strana Německa ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1989 a Sovětský svaz · Jurij Brězan a Sovětský svaz ·
12. březen
12.
12. březen a 1989 · 12. březen a Jurij Brězan ·
9. červen
9.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1989 a Jurij Brězan
- To, co mají společné 1989 a Jurij Brězan
- Podobnosti mezi 1989 a Jurij Brězan
Srovnání mezi 1989 a Jurij Brězan
1989 má 995 vztahy, zatímco Jurij Brězan má 178. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 1.11% = 13 / (995 + 178).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1989 a Jurij Brězan. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
