Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 20. století a Bitva u Stalingradu
20. století a Bitva u Stalingradu mají 20 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Berlín, Bitva před Moskvou, Bitva v Kurském oblouku, Druhá světová válka, Friedrich Paulus, Italské království, Itálie, Kapitulace, Maďarsko, Moskva, Nacistické Německo, Německo, Osa Berlín-Řím-Tokio, Rumunsko, Rusko, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Východní fronta (druhá světová válka), Volgograd.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
20. století a Adolf Hitler · Adolf Hitler a Bitva u Stalingradu ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
20. století a Berlín · Berlín a Bitva u Stalingradu ·
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
20. století a Bitva před Moskvou · Bitva před Moskvou a Bitva u Stalingradu ·
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
20. století a Bitva v Kurském oblouku · Bitva u Stalingradu a Bitva v Kurském oblouku ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
20. století a Druhá světová válka · Bitva u Stalingradu a Druhá světová válka ·
Friedrich Paulus
Friedrich Wilhelm Ernst Paulus (23. září 1890, Breitenau – 1. února 1957, Drážďany) byl německý generál a později polní maršál v druhé světové válce.
20. století a Friedrich Paulus · Bitva u Stalingradu a Friedrich Paulus ·
Italské království
Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.
20. století a Italské království · Bitva u Stalingradu a Italské království ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
20. století a Itálie · Bitva u Stalingradu a Itálie ·
Kapitulace
USS Missouri Kapitulace (z lat. capitulare – sepsat hlavní body) představuje takový typ ukončení boje (respektive války), kdy jedna ze stran uzná marnost dalšího boje, „složí zbraně“ a vydá se na milost (nebo nemilost) vítězné straně. Kapitulovat může stát a veškeré jeho ozbrojené síly (viz Transvaal a Oranžsko 1902, Rusko, Rakousko-Uhersko či Německo v roce 1918, Polsko 1939, Německo 1945) nebo jen dílčí jednotka, respektive jednotky na určitém území (viz kapitulace Singapuru 1942 nebo kapitulace amerických jednotek na Filipínách téhož roku nebo ve Vietnamu po pádu Saigonu). Kapitulace může být bezpodmínečná (Německo 1945, Japonsko 1945) nebo s podmínkami (viz kapitulace Singapuru 1942, kde podmínkou byl později porušený příslib slušného zacházení se zajatci ze strany Japonců). Rozdíl mezi kapitulací s podmínkami a příměřím za nevýhodných podmínek (například příměří mezi Finskem a SSSR v letech 1940 a 1944), je (většinou) nesložení zbraní slabší stranou a její možnost posléze pokračovat v boji v případě příměří. V případě kapitulace však obvykle ztrácí slabší strana možnost dalšího plnohodnotného odporu, neboť součástí podmínek je prakticky vždy odevzdání minimálně klíčových zbraní a (minimálně dočasná) ztráta kontroly nad oblastmi z vojenského hlediska strategicky nepostradatelnými. Po uzavření kapitulace následuje dohoda, které je označována jako mírová smlouva.
20. století a Kapitulace · Bitva u Stalingradu a Kapitulace ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
20. století a Maďarsko · Bitva u Stalingradu a Maďarsko ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
20. století a Moskva · Bitva u Stalingradu a Moskva ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
20. století a Nacistické Německo · Bitva u Stalingradu a Nacistické Německo ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
20. století a Německo · Bitva u Stalingradu a Německo ·
Osa Berlín-Řím-Tokio
#PŘESMĚRUJ Osa Berlín–Řím–Tokio Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
20. století a Osa Berlín-Řím-Tokio · Bitva u Stalingradu a Osa Berlín-Řím-Tokio ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
20. století a Rumunsko · Bitva u Stalingradu a Rumunsko ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
20. století a Rusko · Bitva u Stalingradu a Rusko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
20. století a Sovětský svaz · Bitva u Stalingradu a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
20. století a Spojené státy americké · Bitva u Stalingradu a Spojené státy americké ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
20. století a Východní fronta (druhá světová válka) · Bitva u Stalingradu a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Volgograd
Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 20. století a Bitva u Stalingradu
- To, co mají společné 20. století a Bitva u Stalingradu
- Podobnosti mezi 20. století a Bitva u Stalingradu
Srovnání mezi 20. století a Bitva u Stalingradu
20. století má 670 vztahy, zatímco Bitva u Stalingradu má 102. Jak oni mají společné 20, index Jaccard je 2.59% = 20 / (670 + 102).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 20. století a Bitva u Stalingradu. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
