17 vztahy: Aššur-etel-iláni, Aššurbanipal, Asýrie, Babylonie, Drakón, Malá Asie, Médie, Médové, Mílétos, Nabopolasar, Ninive, Psammetik I., Skythové, Starověké Athény, Starověký Egypt, Thalés z Milétu, Urartu.
Aššur-etel-iláni
Aššur-etel-iláni (akkadsky Aššur – rytíř bohů) byl král Asýrie přibližně v období mezi roky 631 př. n. l. – 627 př. n. l. Nastoupil na trůn jako legitimní nástupce po smrti svého otce Aššurbanipala II.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Aššur-etel-iláni · Vidět víc »
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Aššurbanipal · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Asýrie · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Babylonie · Vidět víc »
Drakón
Drakón (* kolem 650 př. n. l.) byl starověký athénský státník, který jako první zapsal a zveřejnil tradované athénské zákony.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Drakón · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Malá Asie · Vidět víc »
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Médie · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Médové · Vidět víc »
Mílétos
Mílétos (latinsky Miletus) je v řecké mytologii synem boha Apollóna a nymfy Areie.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Mílétos · Vidět víc »
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Nabopolasar · Vidět víc »
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Ninive · Vidět víc »
Psammetik I.
Psammetik I. (řecky Πσαμμίς – Psammis nebo Πσαμμουθίς – Psammuthis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době, její faktický zakladatel a obnovitel egyptské samostatnosti z 25. nubijské dynastie a asyrské nadvlády.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Psammetik I. · Vidět víc »
Skythové
#PŘESMĚRUJ Skytové.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Skythové · Vidět víc »
Starověké Athény
Athény, řecky Αθήναi Athénai, byly starověkým městským státem (polis) a jedním z nejvýznamnějších center starověkého Řecka.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Starověké Athény · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Starověký Egypt · Vidět víc »
Thalés z Milétu
Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Thalés z Milétu · Vidět víc »
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Nový!!: 629–620 př. n. l. a Urartu · Vidět víc »