7. století a Byzantská říše v době Herakleiovců

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 7. století a Byzantská říše v době Herakleiovců

7. století vs. Byzantská říše v době Herakleiovců

7. Období vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711.

Abú Bakr

Abú Bakr (asi 573 Mekka – 23. srpen 634 Medína) byl zámožný kupec z kmene Kurajšovců.

7. století a Abú Bakr · Abú Bakr a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Alí

iráckém Nadžafu Alí ibn Abí Tálib (okolo roku 599 Mekka – 28. leden 661 Kúfa) byl čtvrtý volený chalífa v letech 656–661.

7. století a Alí · Alí a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

7. století a Arabové · Arabové a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Asparuch

Chán Asparuch byl prvním vládcem období první bulharské říše (681–1018).

7. století a Asparuch · Asparuch a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Avaři

Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.

7. století a Avaři · Avaři a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Bitva u Ninive

Bitva u Ninive byla rozhodující střetnutí poslední římsko-perské války, probíhající v letech 602 až 628.

7. století a Bitva u Ninive · Bitva u Ninive a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

7. století a Byzantská říše · Byzantská říše a Byzantská říše v době Herakleiovců · Vidět víc »

Byzantsko-arabské války

Byzantsko-arabské války byly sérií vojenských konfliktů mezi arabským chalífátem a Byzantskou říší v období 7–12.

7. století a Byzantsko-arabské války · Byzantská říše v době Herakleiovců a Byzantsko-arabské války · Vidět víc »

Chazarská říše

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.

7. století a Chazarská říše · Byzantská říše v době Herakleiovců a Chazarská říše · Vidět víc »

Herakleios

Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.

7. století a Herakleios · Byzantská říše v době Herakleiovců a Herakleios · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

7. století a Islám · Byzantská říše v době Herakleiovců a Islám · Vidět víc »

Islámská expanze

Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.

7. století a Islámská expanze · Byzantská říše v době Herakleiovců a Islámská expanze · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

7. století a Konstantinopol · Byzantská říše v době Herakleiovců a Konstantinopol · Vidět víc »

Mohamed

Prorok Mohammed a jeho žena Áiša Mohamed (25. dubna 571Přesné datum narození není bezpečně známo, rok 570 je uváděn jako nejpravděpodobnější. TAUER, Felix, Svět islámu, str. 17–18, Praha: Vyšehrad, 1984 Mekka – 8. června 632 Medína, oblast Hidžáz, dnešní Saúdská Arábie), česky zastarale též Mahomet či Machomet, v odborné literatuře Muhammad, plným jménem Abú-l-Kásim Muhammad ibn ʿAbdulláh ibn ʿAbdulmuttalib ibn Hášim ibn ʿAbd Manáf al-Kuraší, byl náboženský a politický vůdce a poslední prorok islámu, který je muslimy považován za poslední krok zjevování monoteistického náboženství, jehož dřívější verze byly učeny Abrahámem, Mojžíšem, Ježíšem a ostatními předcházejícími proroky.

7. století a Mohamed · Byzantská říše v době Herakleiovců a Mohamed · Vidět víc »

Obléhání Konstantinopole (626)

Obléhání Konstantinopole v roce 626 se stalo bodem obratu v poslední římsko-perské válce a vůbec prvním obležením východořímského/byzantského hlavního města barbary.

7. století a Obléhání Konstantinopole (626) · Byzantská říše v době Herakleiovců a Obléhání Konstantinopole (626) · Vidět víc »

Obléhání Konstantinopole (674–678)

Obléhání Konstantinopole v letech 674 až 678 bylo prvním vážným útokem muslimských Arabů směřujícím proti hlavnímu městu byzantské říše.

7. století a Obléhání Konstantinopole (674–678) · Byzantská říše v době Herakleiovců a Obléhání Konstantinopole (674–678) · Vidět víc »

První bulharská říše

První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.

7. století a První bulharská říše · Byzantská říše v době Herakleiovců a První bulharská říše · Vidět víc »

Severní Afrika

Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

7. století a Severní Afrika · Byzantská říše v době Herakleiovců a Severní Afrika · Vidět víc »

Seznam byzantských císařů

dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.

7. století a Seznam byzantských císařů · Byzantská říše v době Herakleiovců a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

7. století a Slované · Byzantská říše v době Herakleiovců a Slované · Vidět víc »

Umar ibn al-Chattáb

Umar ibn al-Chattáb, Umar I. jako chalífa (?585 – 7. listopad 644) byl přítel proroka Mohameda, příslušník kmene Kurajšovců.

7. století a Umar ibn al-Chattáb · Byzantská říše v době Herakleiovců a Umar ibn al-Chattáb · Vidět víc »