Albánie a Skadar

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Albánie a Skadar

Albánie vs. Skadar

Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě. Skadar (česky též Škodra) je město na severu Albánie, u Skadarského jezera u hranice s Černou Horou, cca 20 km od mořského břehu.

Albánština

Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.

Albánština a Albánie · Albánština a Skadar · Vidět víc »

Albánci

Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.

Albánci a Albánie · Albánci a Skadar · Vidět víc »

Ateismus

Symbol ateismu dle Atheist Alliance International Ateismus (z řeckého α, a záporná předpona + θέος, theos bůh), bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální, nesvětské povahy či podstaty.

Albánie a Ateismus · Ateismus a Skadar · Vidět víc »

Čína

Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.

Albánie a Čína · Skadar a Čína · Vidět víc »

Černá Hora

Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.

Albánie a Černá Hora · Skadar a Černá Hora · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Albánie a Římská říše · Skadar a Římská říše · Vidět víc »

Benátská republika

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.

Albánie a Benátská republika · Benátská republika a Skadar · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Albánie a Byzantská říše · Byzantská říše a Skadar · Vidět víc »

Dalmácie (provincie)

Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.

Albánie a Dalmácie (provincie) · Dalmácie (provincie) a Skadar · Vidět víc »

Doba bronzová

Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.

Albánie a Doba bronzová · Doba bronzová a Skadar · Vidět víc »

Drin

Drin (v srbské cyrilici Дрим) je největší řeka v Albánii (kraje Skadar, Kukës, Lezhë).

Albánie a Drin · Drin a Skadar · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Albánie a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Skadar · Vidět víc »

Epirský despotát

Epirský nebo Epeirský despotát (středověká řečtina Δεσποτάτο της Ηπείρου), označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy.

Albánie a Epirský despotát · Epirský despotát a Skadar · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Albánie a Evropská unie · Evropská unie a Skadar · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Albánie a Francie · Francie a Skadar · Vidět víc »

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.

Albánie a Ilýrie · Ilýrie a Skadar · Vidět víc »

Ilyrové

Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.

Albánie a Ilyrové · Ilyrové a Skadar · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Albánie a Islám · Islám a Skadar · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Albánie a Itálie · Itálie a Skadar · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Albánie a Jaderské moře · Jaderské moře a Skadar · Vidět víc »

Kolë Idromeno

Nikolla Kolë Idromeno (15. srpna 1860 Skadar – 12. prosince 1939 Skadar), nebo Kolë Idromeno, byl albánský malíř, sochař, architekt, fotograf, kameraman, skladatel a inženýr aktivně působící během albánské renesance v devatenáctém století.

Albánie a Kolë Idromeno · Kolë Idromeno a Skadar · Vidět víc »

Komunistický režim

Nicolae Ceaușesca. Komunistický režim je politický režim států ovládaných komunistickými stranami, které budují stát na ideologických základech marxismu-leninismu a ideích socialismu.

Albánie a Komunistický režim · Komunistický režim a Skadar · Vidět víc »

Korçë

Korçë (albánsky: Korçë nebo Korça, do slovanských jazyků přepisováno například jako Korča) je nejvýznamnější město v okrese Korçë v jihovýchodní Albánii, 181 km od Tirany, v širokém horském údolí mezi dvěma hřebeny.

Albánie a Korçë · Korçë a Skadar · Vidět víc »

Kosovo

Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.

Albánie a Kosovo · Kosovo a Skadar · Vidět víc »

Kukës

Kukës (albánsky: Kukës nebo Kukësi) je město ležící v severovýchodní části Albánie.

Albánie a Kukës · Kukës a Skadar · Vidět víc »

Lezhë

Lezhë (či Lezha, Leža, zastarale i Lesh, italsky Alessia, turecky Leş) je krajské město v severní Albánii, 30 km jižně od Skadaru, 50 km severně od metropole Tirany a 3 km východně od jaderského pobřeží.

Albánie a Lezhë · Lezhë a Skadar · Vidět víc »

Mešita

Mešita, Brunej brněnské mešity Mešita v Bergenu Mešita (arabsky, masdžid) je chrám, který primárně slouží muslimům k uctívání Boha Stvořitele (arabsky الله Allah).

Albánie a Mešita · Mešita a Skadar · Vidět víc »

Okres Skadar

Okres Skadar je okres v Albánii.

Albánie a Okres Skadar · Okres Skadar a Skadar · Vidět víc »

Olověná mešita (Skadar)

Olověná mešita (albánsky Xhamia e plumbit, turecky Kurşunlu Cami) je kulturní památka a historická mešita, která se nachází v albánském městě Skadar.

Albánie a Olověná mešita (Skadar) · Olověná mešita (Skadar) a Skadar · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Albánie a Osmanská říše · Osmanská říše a Skadar · Vidět víc »

Prizrenská liga

Albánie podle Prizrenské ligy Prizrenská liga (albánsky Lidhja e Prizrenit) byla organizací Albánců na konci 19. století.

Albánie a Prizrenská liga · Prizrenská liga a Skadar · Vidět víc »

Prokletije

silničního sedla Shkodra Prokletije nebo Albánské Alpy (nebo - "prokleté hory") je pohoří nacházející se na hranicích Albánie, Černé Hory a Kosova.

Albánie a Prokletije · Prokletije a Skadar · Vidět víc »

První balkánská válka

První balkánská válka (říjen 1912 – květen 1913) byla jednou z balkánských válek, která vypukla 8. října 1912.

Albánie a První balkánská válka · První balkánská válka a Skadar · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Albánie a První světová válka · První světová válka a Skadar · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Albánie a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Skadar · Vidět víc »

Rozafa

Pevnost Rozafa Rozafa (též Rozafat) je pevnost, nacházející se jižně od města Skadar v Albánii.

Albánie a Rozafa · Rozafa a Skadar · Vidět víc »

Simon Gjoni

Simon Gjoni (28. říjen 1925, Skadar - 31. říjen 1991, Tirana) byl albánský dirigent a hudební skladatel.

Albánie a Simon Gjoni · Simon Gjoni a Skadar · Vidět víc »

Skadar (kraj)

Kraj Skadar je jedním z dvanáctí krajů Albánie.

Albánie a Skadar (kraj) · Skadar a Skadar (kraj) · Vidět víc »

Skadarské jezero

Skadarské jezero (ve Střední Evropě známo ve variantách názvu ve všech třech jazycích) je krasové jezero na hranicích Černé Hory (opštiny Ulcinj, Bar, Podgorica a Tuzi) a Albánie (kraj Skadar).

Albánie a Skadarské jezero · Skadar a Skadarské jezero · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Albánie a Slované · Skadar a Slované · Vidět víc »

Soluňská fronta

Soluňská či Makedonská fronta je termín, kterým se označuje oblast bojů na Balkáně během první světové války.

Albánie a Soluňská fronta · Skadar a Soluňská fronta · Vidět víc »

Tinka Kurti

Tinka Kurti (* 17. prosince 1932, Sarajevo) je albánská herečka.

Albánie a Tinka Kurti · Skadar a Tinka Kurti · Vidět víc »

Tirana

Tirana (albánsky Tiranë, v gegském dialektu Tirona/Tiron) je hlavní a největší město Albánie.

Albánie a Tirana · Skadar a Tirana · Vidět víc »

Via Egnatia

Trasa silnice Via Egnatia (řecky: Εγνατία Οδός) byla starověká římská silnice vybudovaná ve 2. století př. n. l. Procházela římskými provinciemi Illyria, Macedonia a Thracia na území dnešních států Albánie, Severní Makedonie, Řecka a evropské části Turecka.

Albánie a Via Egnatia · Skadar a Via Egnatia · Vidět víc »