Alexander von Humboldt a Německo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Alexander von Humboldt a Německo

Alexander von Humboldt vs. Německo

Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý polyhistor, přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy. Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Antika

Polykleitův Doryforos v římské kopii Antika (z latinského antiquitas „dávné časy“) je v historiografii označení pro období starověku na území Řecka a Říma a jejich kulturu, na kterou navazoval a čerpal z ní Západní svět.

Alexander von Humboldt a Antika · Antika a Německo · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Alexander von Humboldt a Astronomie · Astronomie a Německo · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Švýcarsko a Alexander von Humboldt · Švýcarsko a Německo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Alexander von Humboldt a Berlín · Berlín a Německo · Vidět víc »

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Alexander von Humboldt a Braniborsko · Braniborsko a Německo · Vidět víc »

Brémy

Brémy jsou město na severu Německa, ležící na řece Vezeře.

Alexander von Humboldt a Brémy · Brémy a Německo · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Alexander von Humboldt a Evropa · Evropa a Německo · Vidět víc »

Geografie

Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.

Alexander von Humboldt a Geografie · Geografie a Německo · Vidět víc »

Hamburk

Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.

Alexander von Humboldt a Hamburk · Hamburk a Německo · Vidět víc »

Humboldtova univerzita

Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.

Alexander von Humboldt a Humboldtova univerzita · Humboldtova univerzita a Německo · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Alexander von Humboldt a Itálie · Itálie a Německo · Vidět víc »

Johann Wolfgang von Goethe

Johann Wolfgang Goethe, od roku 1782 von Goethe (28. srpna 1749 Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832 Výmar, Sasko-výmarské vévodství), byl německý básník, prozaik, dramatik a politik.

Alexander von Humboldt a Johann Wolfgang von Goethe · Johann Wolfgang von Goethe a Německo · Vidět víc »

Krušné hory

Krušné hory jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.

Alexander von Humboldt a Krušné hory · Krušné hory a Německo · Vidět víc »

Mineralogie

Minerály Mineralogie (nerostopis) je vědecká disciplína, zabývající se minerály (nerosty), jejich vnitřní stavbou, vzhledem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich vznikem a přeměnami v přírodě a také možnostmi technického využití.

Alexander von Humboldt a Mineralogie · Mineralogie a Německo · Vidět víc »

Mohuč

Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.

Alexander von Humboldt a Mohuč · Mohuč a Německo · Vidět víc »

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Alexander von Humboldt a Osvícenství · Německo a Osvícenství · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Alexander von Humboldt a Oxid uhličitý · Německo a Oxid uhličitý · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Alexander von Humboldt a Petrohrad · Německo a Petrohrad · Vidět víc »

Postupim

Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.

Alexander von Humboldt a Postupim · Německo a Postupim · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Alexander von Humboldt a Prusko · Německo a Prusko · Vidět víc »

Romantismus

Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.

Alexander von Humboldt a Romantismus · Německo a Romantismus · Vidět víc »

Univerzita Georga Augusta v Göttingenu

Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.

Alexander von Humboldt a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Německo a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »

Ural

Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.

Alexander von Humboldt a Ural · Německo a Ural · Vidět víc »

Výmarská klasika

Theobald von Oer: ''Výmarský dvůr múz''. Schiller předčítá, u sloupu stojí Goethe, v publiku je i Wieland a Herder s chotí. Výraz Výmarská klasika vznikl v průběhu 19. století k označení období, kdy „čtyřhvězdí“ Wieland, Goethe, Herder a Schiller působilo ve Výmaru.

Alexander von Humboldt a Výmarská klasika · Německo a Výmarská klasika · Vidět víc »