Rychlejší přístup než prohlížeči!
34 vztahy: Albánština, Albánci, Albánie, Arumuni, Štip, Člen (mluvnice), Řecko, Balkanorománské jazyky, Bitola, Bulharsko, Dunaj, Italické jazyky, Konjunktiv, Kruševo, Latinka, Maďaři, Makedonština, Ohýbání, Rodopy, Románské jazyky, Rumunština, Rumuni, Rumunsko, Severní Makedonie, Skopje, Slované, Slovanské jazyky, Sofie, Srbsko, Thrákové, Turecko, VEDA, Via Egnatia, 6. století.
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Arumunština a Albánština · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumunština a Albánci · Vidět víc »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumunština a Albánie · Vidět víc »
Arumuni
Arumuni nebo Aromuni nebo Kucovlasi, případně Valaši (rumunsky mj. Armãnj, Makedonji-armanji) je etnická skupina Románů roztroušená v horských regionech Severní Makedonie, v jižní a střední Albánii, v severním Řecku, v jižním Bulharsku a rumunské Dobrudži.
Nový!!: Arumunština a Arumuni · Vidět víc »
Štip
Štip je největší město ve východní části Severní Makedonie, na železniční trati Veles – Kočani.
Nový!!: Arumunština a Štip · Vidět víc »
Člen (mluvnice)
Člen se používá v některých jazycích k označení podstatného jména.
Nový!!: Arumunština a Člen (mluvnice) · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Arumunština a Řecko · Vidět víc »
Balkanorománské jazyky
Balkanorománské jazyky (balkánské románské jazyky) jsou podskupinou románských jazyků, kterými se mluví na Balkáně.
Nový!!: Arumunština a Balkanorománské jazyky · Vidět víc »
Bitola
Bitola (arumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem, v regionu Pelagonie.
Nový!!: Arumunština a Bitola · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumunština a Bulharsko · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Arumunština a Dunaj · Vidět víc »
Italické jazyky
Italické jazyky je skupina mrtvých kentumových indoevropských jazyků, kterými se ve starověku mluvilo na Apeninském poloostrově.
Nový!!: Arumunština a Italické jazyky · Vidět víc »
Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Nový!!: Arumunština a Konjunktiv · Vidět víc »
Kruševo
Kruševo (arumunsky,,,, nebo) je město v Pelagonském regionu v Severní Makedonii, v roce 1903 hlavní město Kruševské republiky.
Nový!!: Arumunština a Kruševo · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Arumunština a Latinka · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Arumunština a Maďaři · Vidět víc »
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Nový!!: Arumunština a Makedonština · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Arumunština a Ohýbání · Vidět víc »
Rodopy
Rodopy jsou pohoří v jihovýchodní Evropě, jehož více než 83 % leží v Bulharsku, zbytek v Řecku.
Nový!!: Arumunština a Rodopy · Vidět víc »
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Nový!!: Arumunština a Románské jazyky · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Arumunština a Rumunština · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Arumunština a Rumuni · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Arumunština a Rumunsko · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Arumunština a Severní Makedonie · Vidět víc »
Skopje
Skopje je hlavní a největší město Severní Makedonie.
Nový!!: Arumunština a Skopje · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Arumunština a Slované · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Arumunština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Nový!!: Arumunština a Sofie · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumunština a Srbsko · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Arumunština a Thrákové · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Arumunština a Turecko · Vidět víc »
VEDA
VEDA (VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, v letech 1943–1953 Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied a umení, v letech 1953–1973 Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied) je účelové nakladatelství Slovenské akademie věd, které „publikuje nejvýznamnější výsledky vědeckovýzkumné činnosti ve vědách o neživé a živé přírodě i v oblasti společenských věd.“.
Nový!!: Arumunština a VEDA · Vidět víc »
Via Egnatia
Trasa silnice Via Egnatia (řecky: Εγνατία Οδός) byla starověká římská silnice vybudovaná ve 2. století př. n. l. Procházela římskými provinciemi Illyria, Macedonia a Thracia na území dnešních států Albánie, Severní Makedonie, Řecka a evropské části Turecka.
Nový!!: Arumunština a Via Egnatia · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Arumunština a 6. století · Vidět víc »
