Rychlejší přístup než prohlížeči!
70 vztahy: Antineutrino, Atom, Atomové číslo, Baryon lambda, Baryon sigma, Benzín, Bismut, Celé číslo, Chemický prvek, Chemicky čistá látka, CODATA, Deuterium, E=mc², Elektrický náboj, Elektron, Elektronový obal, Elektronvolt, Elektrostatická síla, Energie, Experiment, Gluon, Helium, Hmotnost, Hyperjádro, Hyperon, Interakce, Izotop, Jaderná energie, Jaderná reakce, Joule, Kilogram, Koule, Kvantové číslo, Kvark, Magické číslo (fyzika), Metr, Molekula, Neutrino, Neutron, Neutronové číslo, Nukleon, Nukleonové číslo, Nuklid, Objem, Olovo, Přímá úměrnost, Příroda, Přeměna beta minus, Periodická tabulka, Planetární model atomu, ..., Poloměr, Pozitron, Práce (fyzika), Proton, Radioaktivita, Rozpad alfa, Rozpad β+, Rutherfordův experiment, Rychlost světla, Silná interakce, Směrodatná odchylka, Stabilita, Teplo, Thorium, Uhlík, Uran (prvek), Vazba, Vzdálenost, Zaokrouhlení, Záření beta. Rozbalte index (20 více) »
Antineutrino
Antineutrino je antičástice neutrina.
Nový!!: Atomové jádro a Antineutrino · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Atomové jádro a Atom · Vidět víc »
Atomové číslo
#PŘESMĚRUJ Protonové číslo.
Nový!!: Atomové jádro a Atomové číslo · Vidět víc »
Baryon lambda
Baryonový oktet Baryon lambda (Λ) patří do skupiny hyperonů.
Nový!!: Atomové jádro a Baryon lambda · Vidět víc »
Baryon sigma
Baryonový oktet Sigma baryony jsou rodina subatomických hadronových částic, které mají náboj +2, +1, −1 nebo jsou neutrální.
Nový!!: Atomové jádro a Baryon sigma · Vidět víc »
Benzín
Benzín ve sklenici Benzín (též benzin) je kapalina ropného původu používaná hlavně jako palivo v zážehových spalovacích motorech, ale i jako rozpouštědlo, zejména pro ředění nátěrových hmot.
Nový!!: Atomové jádro a Benzín · Vidět víc »
Bismut
Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.
Nový!!: Atomové jádro a Bismut · Vidět víc »
Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).
Nový!!: Atomové jádro a Celé číslo · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Atomové jádro a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemicky čistá látka
Chemicky čistá látka, případně čistá látka, je taková látka, jejíž chemické složení je v celém jejím objemu stejné a je tvořena jedním druhem chemických individuí, tedy buď jen jedním druhem atomů, nebo molekul, nebo molekulárních komplexů.
Nový!!: Atomové jádro a Chemicky čistá látka · Vidět víc »
CODATA
CODATA (Committee on Data for Science and Technology) je interdisciplinární komise Mezinárodního výboru pro vědu (ICSU) zřízená v roce 1966.
Nový!!: Atomové jádro a CODATA · Vidět víc »
Deuterium
Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.
Nový!!: Atomové jádro a Deuterium · Vidět víc »
E=mc²
#PŘESMĚRUJ E.
Nový!!: Atomové jádro a E=mc² · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Atomové jádro a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Atomové jádro a Elektron · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Atomové jádro a Elektronový obal · Vidět víc »
Elektronvolt
kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.
Nový!!: Atomové jádro a Elektronvolt · Vidět víc »
Elektrostatická síla
#PŘESMĚRUJ Elektrické pole#Síla elektrického pole.
Nový!!: Atomové jádro a Elektrostatická síla · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Atomové jádro a Energie · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Atomové jádro a Experiment · Vidět víc »
Gluon
Gluony jsou elementární částice zprostředkující silnou interakci mezi kvarky.
Nový!!: Atomové jádro a Gluon · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Atomové jádro a Helium · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Atomové jádro a Hmotnost · Vidět víc »
Hyperjádro
Hyperjádro je atomové jádro, které obsahuje kromě nukleonů nejméně jeden hyperon, a má tedy nenulovou podivnost.
Nový!!: Atomové jádro a Hyperjádro · Vidět víc »
Hyperon
Ve fyzice částic je hyperon subjaderná částice, dříve považovaná za elementární, která je baryonem (a proto též hadronem a fermionem) s nenulovou podivností lehčím než deuteron (a proto také s nulovým půvabem, nulovou krásou (bottomness) a nulovou pravdou (topness)).
Nový!!: Atomové jádro a Hyperon · Vidět víc »
Interakce
Interakce je vzájemné působení (lat. inter-actio) dvou i více činitelů, může být:;biologie.
Nový!!: Atomové jádro a Interakce · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Atomové jádro a Izotop · Vidět víc »
Jaderná energie
Množství paliva spotřebované v jaderné elektrárně je v porovnání s uhelnými elektrárnami nepatrné. Například průměrná roční spotřeba oxidu uraničitého jednoho bloku tlakovodní elektrárny o elektrickém výkonu 1000 MW je přibližně 20 tun. Toto množství čistého uranu by zaujalo objem přibližně 1 m3. Jaderná energie je energie vázaná v jádře atomu a lze ji uvolnit pomocí jaderných reakcí.
Nový!!: Atomové jádro a Jaderná energie · Vidět víc »
Jaderná reakce
Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).
Nový!!: Atomové jádro a Jaderná reakce · Vidět víc »
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Nový!!: Atomové jádro a Joule · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Atomové jádro a Kilogram · Vidět víc »
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Nový!!: Atomové jádro a Koule · Vidět víc »
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Nový!!: Atomové jádro a Kvantové číslo · Vidět víc »
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Nový!!: Atomové jádro a Kvark · Vidět víc »
Magické číslo (fyzika)
Magické číslo (angl. magic number) je v jaderné fyzice počet nukleonů daného druhu (tj. protonů nebo neutronů), odpovídající ve slupkovém modelu jádra plně zaplněným slupkám.
Nový!!: Atomové jádro a Magické číslo (fyzika) · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Atomové jádro a Metr · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Atomové jádro a Molekula · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Atomové jádro a Neutrino · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Atomové jádro a Neutron · Vidět víc »
Neutronové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Atomové jádro a Neutronové číslo · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Atomové jádro a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Atomové jádro a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Atomové jádro a Nuklid · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Atomové jádro a Objem · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Atomové jádro a Olovo · Vidět víc »
Přímá úměrnost
#PŘESMĚRUJ Přímá a nepřímá úměrnost.
Nový!!: Atomové jádro a Přímá úměrnost · Vidět víc »
Příroda
Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.
Nový!!: Atomové jádro a Příroda · Vidět víc »
Přeměna beta minus
Přeměna beta minus (β−) je druh radioaktivní přeměny, při které neutron v atomovém jádru vyzáří elektron a elektronové antineutrino, přičemž se změní na proton.
Nový!!: Atomové jádro a Přeměna beta minus · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Atomové jádro a Periodická tabulka · Vidět víc »
Planetární model atomu
#PŘESMĚRUJ Rutherfordův model atomu.
Nový!!: Atomové jádro a Planetární model atomu · Vidět víc »
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Nový!!: Atomové jádro a Poloměr · Vidět víc »
Pozitron
Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.
Nový!!: Atomové jádro a Pozitron · Vidět víc »
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Nový!!: Atomové jádro a Práce (fyzika) · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Atomové jádro a Proton · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Atomové jádro a Radioaktivita · Vidět víc »
Rozpad alfa
#PŘESMĚRUJ Částice alfa#Vznik.
Nový!!: Atomové jádro a Rozpad alfa · Vidět víc »
Rozpad β+
#PŘESMĚRUJ Přeměna beta plus.
Nový!!: Atomové jádro a Rozpad β+ · Vidět víc »
Rutherfordův experiment
Rutherfordův experiment nebo také Geigerův–Marsdenův experiment byl experiment provedený Hansem Geigerem a Ernestem Marsdenem pod vedením Ernesta Rutherforda v roce 1909 v Manchesteru.
Nový!!: Atomové jádro a Rutherfordův experiment · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Atomové jádro a Rychlost světla · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Atomové jádro a Silná interakce · Vidět víc »
Směrodatná odchylka
aritmetickým průměrem a s rozdílnou směrodatnou odchylkou. Červená populace má průměr 100 a směrodatnou odchylku 10; modrá populace má průměr taktéž 100 a směrodatnou odchylku 50. Směrodatná odchylka, značená řeckým písmenem σ, je v teorii pravděpodobnosti a statistice často používanou mírou statistické variability.
Nový!!: Atomové jádro a Směrodatná odchylka · Vidět víc »
Stabilita
Stabilita je schopnost dané soustavy vrátit se po vychýlení do rovnovážného stavu.
Nový!!: Atomové jádro a Stabilita · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Atomové jádro a Teplo · Vidět víc »
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Atomové jádro a Thorium · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Atomové jádro a Uhlík · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Atomové jádro a Uran (prvek) · Vidět víc »
Vazba
Výraz vazba má mnoho významů, označujících svázanost různých věcí, a to buď v základním významu (svázání provazem či provázkem apod.), nebo v přeneseném (omezení pohybu, vzájemná závislost nebo přitažlivost, vzájemná souvislost).
Nový!!: Atomové jádro a Vazba · Vidět víc »
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Nový!!: Atomové jádro a Vzdálenost · Vidět víc »
Zaokrouhlení
Zaokrouhlení (≐) je aritmetický proces, při kterém se snižuje počet významových číslic v čísle.
Nový!!: Atomové jádro a Zaokrouhlení · Vidět víc »
Záření beta
Záření beta−, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne. Záření beta jsou elektrony (β−) nebo pozitrony (β+), které vznikají při radioaktivním rozpadu.
Nový!!: Atomové jádro a Záření beta · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Hmotnostní defekt, Hmotnostní deficit, Hmotnostní schodek, Jádro atomu, Nuklidový diagram, Segreho diagram, Segrého diagram, Vazebná energie jádra.
