Austrasie a Dějiny Belgie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Austrasie a Dějiny Belgie

Austrasie vs. Dějiny Belgie

Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců. Velký státní znak Belgického království Dějiny území Belgického království jsou propleteny s dějinami Nizozemska, Německa, Francie a Lucemburska.

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

Austrasie a Belgie · Belgie a Dějiny Belgie · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Austrasie a Francie · Dějiny Belgie a Francie · Vidět víc »

Frankové

Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.

Austrasie a Frankové · Dějiny Belgie a Frankové · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Austrasie a Franská říše · Dějiny Belgie a Franská říše · Vidět víc »

Katolicismus

V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).

Austrasie a Katolicismus · Dějiny Belgie a Katolicismus · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Austrasie a Latina · Dějiny Belgie a Latina · Vidět víc »

Lucembursko

Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.

Austrasie a Lucembursko · Dějiny Belgie a Lucembursko · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Austrasie a Německo · Dějiny Belgie a Německo · Vidět víc »

Neustrie

Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.

Austrasie a Neustrie · Dějiny Belgie a Neustrie · Vidět víc »

Nizozemsko

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.

Austrasie a Nizozemsko · Dějiny Belgie a Nizozemsko · Vidět víc »

Remeš

Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.

Austrasie a Remeš · Dějiny Belgie a Remeš · Vidět víc »