Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Bakterie a Organela

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bakterie a Organela

Bakterie vs. Organela

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů. ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.

Podobnosti mezi Bakterie a Organela

Bakterie a Organela mají 39 věci společné (v Uniepedie): Adenosintrifosfát, Aminokyselina, Archea, Živočichové, Bílkovina, Bičík, Biosyntéza, Buňka, Buněčné jádro, Chromozom, Cytoplazma, Cytoplazmatická membrána, Cytoskelet, DNA, Enzym, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Fotosyntéza, Genetika, Glykogen, Houby, Hydrogenozom, Hydrolýza, Mitochondrie, Osmotický tlak, Oxid uhličitý, Planctomycetes, Plazmid, Prokaryota, Prvoci, ..., Ribozom, RNA, Rostliny, RRNA, Sacharidy, Sinice, Vakuola, Voda, Vyšší rostliny. Rozbalte index (9 více) »

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.

Adenosintrifosfát a Bakterie · Adenosintrifosfát a Organela · Vidět víc »

Aminokyselina

Amminoacido glicina formula.svg|alt.

Aminokyselina a Bakterie · Aminokyselina a Organela · Vidět víc »

Archea

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.

Archea a Bakterie · Archea a Organela · Vidět víc »

Živočichové

Živočichové (Metazoa, Animalia) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub.

Bakterie a Živočichové · Organela a Živočichové · Vidět víc »

Bílkovina

Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.

Bílkovina a Bakterie · Bílkovina a Organela · Vidět víc »

Bičík

Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.

Bakterie a Bičík · Bičík a Organela · Vidět víc »

Biosyntéza

Biosyntéza (řecky βιοσύνθεσις biosýntéza, složení života) je chemická syntéza probíhající v živých systémech.

Bakterie a Biosyntéza · Biosyntéza a Organela · Vidět víc »

Buňka

upright.

Bakterie a Buňka · Buňka a Organela · Vidět víc »

Buněčné jádro

interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.

Bakterie a Buněčné jádro · Buněčné jádro a Organela · Vidět víc »

Chromozom

Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.

Bakterie a Chromozom · Chromozom a Organela · Vidět víc »

Cytoplazma

Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.

Bakterie a Cytoplazma · Cytoplazma a Organela · Vidět víc »

Cytoplazmatická membrána

Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky.

Bakterie a Cytoplazmatická membrána · Cytoplazmatická membrána a Organela · Vidět víc »

Cytoskelet

Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).

Bakterie a Cytoskelet · Cytoskelet a Organela · Vidět víc »

DNA

Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).

Bakterie a DNA · DNA a Organela · Vidět víc »

Enzym

''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.

Bakterie a Enzym · Enzym a Organela · Vidět víc »

Eukaryota

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.

Bakterie a Eukaryota · Eukaryota a Organela · Vidět víc »

Eukaryotická buňka

hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.

Bakterie a Eukaryotická buňka · Eukaryotická buňka a Organela · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Bakterie a Fotosyntéza · Fotosyntéza a Organela · Vidět víc »

Genetika

Rekombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti Genetika (z řeckého gennaó γενναώ.

Bakterie a Genetika · Genetika a Organela · Vidět víc »

Glykogen

Glykogen neboli tzv.

Bakterie a Glykogen · Glykogen a Organela · Vidět víc »

Houby

Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.

Bakterie a Houby · Houby a Organela · Vidět víc »

Hydrogenozom

Hydrogenozomy mají například ''Trichomonas vaginalis'' Hydrogenozom je membránou uzavřená organela některých anaerobních nálevníků, trichomonád či hub.

Bakterie a Hydrogenozom · Hydrogenozom a Organela · Vidět víc »

Hydrolýza

Hydrolýzní jednotka, která zajišťuje jednu z fází analýzy obsahu tuku v potravinách v laboratoři SZPI v Praze. Hydrolýza je rozkladná reakce, při které se spotřebovává voda (při každém kroku jedna molekula); např.

Bakterie a Hydrolýza · Hydrolýza a Organela · Vidět víc »

Mitochondrie

matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

Bakterie a Mitochondrie · Mitochondrie a Organela · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Bakterie a Osmotický tlak · Organela a Osmotický tlak · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Bakterie a Oxid uhličitý · Organela a Oxid uhličitý · Vidět víc »

Planctomycetes

Planctomycetes („planktomycéty“) jsou kmen bakterií, které se vyskytují v sladké, brakické i slané vodě.

Bakterie a Planctomycetes · Organela a Planctomycetes · Vidět víc »

Plazmid

tyčinkovité bakterie, červeně „bakteriální chromozom“a modře plazmidy nadšroubovicovém vinutí Plazmid (též plasmid) je malá, většinou kruhová molekula DNA schopná replikace, která se přirozeně vyskytuje v cytoplazmě některých bakterií, archebakterií, méně obvykle i u eukaryot.

Bakterie a Plazmid · Organela a Plazmid · Vidět víc »

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.

Bakterie a Prokaryota · Organela a Prokaryota · Vidět víc »

Prvoci

Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).

Bakterie a Prvoci · Organela a Prvoci · Vidět víc »

Ribozom

Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.

Bakterie a Ribozom · Organela a Ribozom · Vidět víc »

RNA

Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.

Bakterie a RNA · Organela a RNA · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.

Bakterie a Rostliny · Organela a Rostliny · Vidět víc »

RRNA

malé ribozomální podjednotky) rRNA neboli ribosomální RNA je druh RNA, který se podílí, spolu se specifickými bílkovinami, na tvorbě ribozomu.

Bakterie a RRNA · Organela a RRNA · Vidět víc »

Sacharidy

Sacharidy (z lat. saccharum.

Bakterie a Sacharidy · Organela a Sacharidy · Vidět víc »

Sinice

Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.

Bakterie a Sinice · Organela a Sinice · Vidět víc »

Vakuola

Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.

Bakterie a Vakuola · Organela a Vakuola · Vidět víc »

Voda

Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Bakterie a Voda · Organela a Voda · Vidět víc »

Vyšší rostliny

Vyšší rostliny (Embryophyta, Cormobionta, Embryobionta, Telomophyta) je podříše mnohobuněčných zelených rostlin, přizpůsobených primárně k životu na souši, což koresponduje s jejich anglickým pojmenováním land plants (suchozemské rostliny).

Bakterie a Vyšší rostliny · Organela a Vyšší rostliny · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Bakterie a Organela

Bakterie má 414 vztahy, zatímco Organela má 91. Jak oni mají společné 39, index Jaccard je 7.72% = 39 / (414 + 91).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Bakterie a Organela. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »