Benátská republika a Dějiny Evropy

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Benátská republika a Dějiny Evropy

Benátská republika vs. Dějiny Evropy

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv. Abrahamem Orteliusem v roce 1595 Dějiny Evropy se zabývají objevováním a shromažďováním, studiem, organizováním a prezentací a výkladem minulých událostí a lidských poměrů v Evropě od počátku písemných záznamů.

Albánci

Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.

Albánci a Benátská republika · Albánci a Dějiny Evropy · Vidět víc »

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Arabové a Benátská republika · Arabové a Dějiny Evropy · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Benátská republika a Černé moře · Dějiny Evropy a Černé moře · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Benátská republika a Řecko · Dějiny Evropy a Řecko · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Benátská republika · Balkán a Dějiny Evropy · Vidět víc »

Blízký východ

Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.

Benátská republika a Blízký východ · Blízký východ a Dějiny Evropy · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Benátská republika a Byzantská říše · Byzantská říše a Dějiny Evropy · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Benátská republika a Franská říše · Dějiny Evropy a Franská říše · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Benátská republika a Itálie · Dějiny Evropy a Itálie · Vidět víc »

Křížové výpravy

Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.

Benátská republika a Křížové výpravy · Dějiny Evropy a Křížové výpravy · Vidět víc »

Kolonialismus

Kolonizace světa 1492–2008 druhé světové války (anglicky) Kolonialismus představuje rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastní hranice, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu.

Benátská republika a Kolonialismus · Dějiny Evropy a Kolonialismus · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Benátská republika a Konstantinopol · Dějiny Evropy a Konstantinopol · Vidět víc »

Měď

Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.

Benátská republika a Měď · Dějiny Evropy a Měď · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Benátská republika a Osmanská říše · Dějiny Evropy a Osmanská říše · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Benátská republika a Slované · Dějiny Evropy a Slované · Vidět víc »

Středomoří

Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.

Benátská republika a Středomoří · Dějiny Evropy a Středomoří · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Benátská republika a Středověk · Dějiny Evropy a Středověk · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Benátská republika a Svatá říše římská · Dějiny Evropy a Svatá říše římská · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

18. století a Benátská republika · 18. století a Dějiny Evropy · Vidět víc »

7. století

7.

7. století a Benátská republika · 7. století a Dějiny Evropy · Vidět víc »