Berlín a Maďarsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Berlín a Maďarsko

Berlín vs. Maďarsko

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby. Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Berlín · Adolf Hitler a Maďarsko · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Angličtina a Berlín · Angličtina a Maďarsko · Vidět víc »

Autobus

Drážďanech Autobus na pohlednici z doby kolem roku 1900 Autobus je motorové vozidlo určené pro přepravu většího počtu osob po silnici.

Autobus a Berlín · Autobus a Maďarsko · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Španělsko a Berlín · Španělsko a Maďarsko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Berlín a Židé · Maďarsko a Židé · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Berlín a Česko · Maďarsko a Česko · Vidět víc »

Československá socialistická republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.

Berlín a Československá socialistická republika · Maďarsko a Československá socialistická republika · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Berlín a Římskokatolická církev · Maďarsko a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Bauhaus (výtvarná škola)

Bauhaus byla škola výtvarného umění, která vznikla v roce 1919 v Německu.

Bauhaus (výtvarná škola) a Berlín · Bauhaus (výtvarná škola) a Maďarsko · Vidět víc »

Berlínský mezinárodní filmový festival

Berlínský mezinárodní filmový festival, zkráceně také Berlinale (podle Biennale v Benátkách), je jeden z nejprestižnějších a nejnavštěvovanějších filmových festivalů ve světě.

Berlín a Berlínský mezinárodní filmový festival · Berlínský mezinárodní filmový festival a Maďarsko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Berlín a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Maďarsko · Vidět víc »

Eurozóna

státy mimo EU s plovoucími měnovými kurzy státy a území mimo EU, které používají euro bez dohody s EU (2) Eurozóna je měnová unie 20 členských států Evropské unie (EU), které přijaly euro (€) jako svou hlavní měnu a jediné zákonné platidlo.

Berlín a Eurozóna · Eurozóna a Maďarsko · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Berlín a Evropa · Evropa a Maďarsko · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Berlín a Evropská unie · Evropská unie a Maďarsko · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Berlín a Holokaust · Holokaust a Maďarsko · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Berlín a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Maďarsko · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Berlín a Itálie · Itálie a Maďarsko · Vidět víc »

Katolická církev

Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.

Berlín a Katolická církev · Katolická církev a Maďarsko · Vidět víc »

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Berlín a Komunismus · Komunismus a Maďarsko · Vidět víc »

Kontinentální podnebí

Různé druhy kontinentálního podnebí – typický jev hlavně pro Kanadu, Spojené státy, Rusko a Čínu Kontinentální (též pevninský) typ podnebí se vyznačuje velkými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, malou oblačností a nízkými úhrny srážek.

Berlín a Kontinentální podnebí · Kontinentální podnebí a Maďarsko · Vidět víc »

Letní olympijské hry 2012

Letní olympijské hry 2012, oficiálně Hry XXX.

Berlín a Letní olympijské hry 2012 · Letní olympijské hry 2012 a Maďarsko · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Berlín a Luteránství · Luteránství a Maďarsko · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Berlín a Nacistické Německo · Maďarsko a Nacistické Německo · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Berlín a Němci · Maďarsko a Němci · Vidět víc »

Německá říše

Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).

Berlín a Německá říše · Maďarsko a Německá říše · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Berlín a Německo · Maďarsko a Německo · Vidět víc »

Nezaměstnanost

Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích.

Berlín a Nezaměstnanost · Maďarsko a Nezaměstnanost · Vidět víc »

Nizozemsko

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.

Berlín a Nizozemsko · Maďarsko a Nizozemsko · Vidět víc »

Nobelova cena

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Berlín a Nobelova cena · Maďarsko a Nobelova cena · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Berlín a Polsko · Maďarsko a Polsko · Vidět víc »

Prusko-rakouská válka

Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.

Berlín a Prusko-rakouská válka · Maďarsko a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Berlín a První světová válka · Maďarsko a První světová válka · Vidět víc »

Richard Adolf Zsigmondy

Adolf Richard Zsigmondy (1. dubna 1865 Vídeň, Rakousko – 23. září 1929 Göttingen, Německo) byl rakouský chemik, který v roce 1925 získal Nobelovu cenu za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků.

Berlín a Richard Adolf Zsigmondy · Maďarsko a Richard Adolf Zsigmondy · Vidět víc »

Rovina (geomorfologie)

Nového Jižního Walesu, Austrálie Rovina je z geomorfologického pohledu část zemského povrchu, který je rovný nebo mírně zvlněný a má malou výškovou členitost, do 30 metrů.

Berlín a Rovina (geomorfologie) · Maďarsko a Rovina (geomorfologie) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Berlín a Rudá armáda · Maďarsko a Rudá armáda · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Berlín a Sovětský svaz · Maďarsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Berlín a Spojené státy americké · Maďarsko a Spojené státy americké · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Berlín a Srbové · Maďarsko a Srbové · Vidět víc »

Světové dědictví

Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.

Berlín a Světové dědictví · Maďarsko a Světové dědictví · Vidět víc »

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Berlín a Varšavská smlouva · Maďarsko a Varšavská smlouva · Vidět víc »

Západní Slované

Západní Slované je západní větev Slovanů, hovořící západoslovanskými jazyky, která zahrnuje Poláky (spolu s Kašuby a Slezany), Čechy (spolu s Moravany), Slováky, Lužické Srby a historicky také kmeny Polabských Slovanů (Obodrité, Veneté).

Berlín a Západní Slované · Maďarsko a Západní Slované · Vidět víc »

Zlatý medvěd

Zlatý medvěd Zlatý medvěd (německy: Goldener Bär) je filmová cena, která je každoročně udělována na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale v německém Berlíně.

Berlín a Zlatý medvěd · Maďarsko a Zlatý medvěd · Vidět víc »

1980–1989

Roky 1980–1989, souhrnně zvané 80.

1980–1989 a Berlín · 1980–1989 a Maďarsko · Vidět víc »