Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Bitola a Srbsko
Bitola a Srbsko mají 32 věci společné (v Uniepedie): Albánština, Albánci, Albánie, Černá Hora, Římská říše, Bělehrad, Bosna a Hercegovina, Brutalismus v Jugoslávii, Bulharsko, Byzantská říše, Chorvatština, Chorvatsko, Cyrilice, Islám, Josip Broz Tito, Kosovo, Kosovská osvobozenecká armáda, Maďarsko, Makedonština, Německo, První světová válka, Rumunsko, Rusko, Sandžak, Severní Makedonie, Slované, Slovinsko, Soluňská fronta, Srbové, Srbsko, ..., Turci, 20. století. Rozbalte index (2 více) »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Albánština a Bitola · Albánština a Srbsko ·
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Albánci a Bitola · Albánci a Srbsko ·
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a Bitola · Albánie a Srbsko ·
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Bitola a Černá Hora · Srbsko a Černá Hora ·
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Bitola a Římská říše · Srbsko a Římská říše ·
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Bitola a Bělehrad · Bělehrad a Srbsko ·
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Bitola a Bosna a Hercegovina · Bosna a Hercegovina a Srbsko ·
Brutalismus v Jugoslávii
Budova Hlavní pošty v makedonské metropoli Skopje, jedna z ukázkových budov, držících se idejí brutalismu Panelový dům Krstarica na okraji města Split, Chorvatsko. Brutalismus představuje jednu z etap v období rozvoje jugoslávské architektury.
Bitola a Brutalismus v Jugoslávii · Brutalismus v Jugoslávii a Srbsko ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bitola a Bulharsko · Bulharsko a Srbsko ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Bitola a Byzantská říše · Byzantská říše a Srbsko ·
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Bitola a Chorvatština · Chorvatština a Srbsko ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Bitola a Chorvatsko · Chorvatsko a Srbsko ·
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Bitola a Cyrilice · Cyrilice a Srbsko ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Bitola a Islám · Islám a Srbsko ·
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Bitola a Josip Broz Tito · Josip Broz Tito a Srbsko ·
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Bitola a Kosovo · Kosovo a Srbsko ·
Kosovská osvobozenecká armáda
Členové Kosovské osvobozenecké armády Kosovská osvobozenecká armáda (albánsky: Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK) byla separatistická paramilitantní organizace kosovských Albánců, jejímž cílem byla nezávislost Kosova na Srbsku.
Bitola a Kosovská osvobozenecká armáda · Kosovská osvobozenecká armáda a Srbsko ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Bitola a Maďarsko · Maďarsko a Srbsko ·
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Bitola a Makedonština · Makedonština a Srbsko ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Bitola a Německo · Německo a Srbsko ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Bitola a První světová válka · První světová válka a Srbsko ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Bitola a Rumunsko · Rumunsko a Srbsko ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Bitola a Rusko · Rusko a Srbsko ·
Sandžak
Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu.
Bitola a Sandžak · Sandžak a Srbsko ·
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Bitola a Severní Makedonie · Severní Makedonie a Srbsko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Bitola a Slované · Slované a Srbsko ·
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Bitola a Slovinsko · Slovinsko a Srbsko ·
Soluňská fronta
Soluňská či Makedonská fronta je termín, kterým se označuje oblast bojů na Balkáně během první světové války.
Bitola a Soluňská fronta · Soluňská fronta a Srbsko ·
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Bitola a Srbové · Srbové a Srbsko ·
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Bitola a Srbsko · Srbsko a Srbsko ·
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Bitola a Turci · Srbsko a Turci ·
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bitola a Srbsko
- To, co mají společné Bitola a Srbsko
- Podobnosti mezi Bitola a Srbsko
Srovnání mezi Bitola a Srbsko
Bitola má 153 vztahy, zatímco Srbsko má 550. Jak oni mají společné 32, index Jaccard je 4.55% = 32 / (153 + 550).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bitola a Srbsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
