Podobnosti mezi Bitola a Černá Hora
Bitola a Černá Hora mají 28 věci společné (v Uniepedie): Albánština, Albánci, Albánie, Řecko, Bar (Černá Hora), Bělehrad, Bosna a Hercegovina, Brutalismus v Jugoslávii, Bulharsko, Byzantská říše, Chorvatština, Chorvatsko, Cyrilice, Francie, Islám, Josip Broz Tito, Kosovo, Latinka, Německo, První balkánská válka, První světová válka, Sandžak, Slované, Slovinsko, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Spojené království, Srbové, Srbsko.
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Albánština a Bitola · Albánština a Černá Hora ·
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Albánci a Bitola · Albánci a Černá Hora ·
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a Bitola · Albánie a Černá Hora ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Bitola a Řecko · Černá Hora a Řecko ·
Bar (Černá Hora)
Bar (v srbské cyrilcii Бар, italsky Antivari, albánsky Tivari) je město na černohorském pobřeží Jaderského moře.
Bar (Černá Hora) a Bitola · Bar (Černá Hora) a Černá Hora ·
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Bitola a Bělehrad · Bělehrad a Černá Hora ·
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Bitola a Bosna a Hercegovina · Bosna a Hercegovina a Černá Hora ·
Brutalismus v Jugoslávii
Budova Hlavní pošty v makedonské metropoli Skopje, jedna z ukázkových budov, držících se idejí brutalismu Panelový dům Krstarica na okraji města Split, Chorvatsko. Brutalismus představuje jednu z etap v období rozvoje jugoslávské architektury.
Bitola a Brutalismus v Jugoslávii · Brutalismus v Jugoslávii a Černá Hora ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bitola a Bulharsko · Bulharsko a Černá Hora ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Bitola a Byzantská říše · Byzantská říše a Černá Hora ·
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Bitola a Chorvatština · Chorvatština a Černá Hora ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Bitola a Chorvatsko · Chorvatsko a Černá Hora ·
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Bitola a Cyrilice · Cyrilice a Černá Hora ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Bitola a Francie · Francie a Černá Hora ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Bitola a Islám · Islám a Černá Hora ·
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Bitola a Josip Broz Tito · Josip Broz Tito a Černá Hora ·
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Bitola a Kosovo · Kosovo a Černá Hora ·
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Bitola a Latinka · Latinka a Černá Hora ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Bitola a Německo · Německo a Černá Hora ·
První balkánská válka
První balkánská válka (říjen 1912 – květen 1913) byla jednou z balkánských válek, která vypukla 8. října 1912.
Bitola a První balkánská válka · První balkánská válka a Černá Hora ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Bitola a První světová válka · První světová válka a Černá Hora ·
Sandžak
Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu.
Bitola a Sandžak · Sandžak a Černá Hora ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Bitola a Slované · Slované a Černá Hora ·
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Bitola a Slovinsko · Slovinsko a Černá Hora ·
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Bitola a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Černá Hora ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Bitola a Spojené království · Spojené království a Černá Hora ·
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Bitola a Srbové · Srbové a Černá Hora ·
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Bitola a Černá Hora
- To, co mají společné Bitola a Černá Hora
- Podobnosti mezi Bitola a Černá Hora
Srovnání mezi Bitola a Černá Hora
Bitola má 153 vztahy, zatímco Černá Hora má 457. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 4.59% = 28 / (153 + 457).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Bitola a Černá Hora. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: