Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Alexej Rykov, Československo, Říjnová revoluce, Buržoazní revoluce, Diktatura proletariátu, Grigorij Zinovjev, Imperialismus, Jakov Sverdlov, Karlínští kluci, Klement Gottwald, Kominterna, Komunistická strana, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Sovětského svazu, Lev Kameněv, Marxismus, Marxismus-leninismus, Menševici, Michail Kalinin, Michail Tomskij, Nikolaj Bucharin, Oportunismus, Reformismus, Revoluce, Ruská sociálně demokratická dělnická strana, Rusko, Socialistická revoluce, Sociální demokracie, Sovětský svaz, Velká francouzská revoluce, Vladimir Iljič Lenin, Západní Evropa, 1903, 1917, 1918, 1921, 1925, 1929, 1930, 1952.
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.
Nový!!: Bolševici a Alexandr Fjodorovič Kerenskij · Vidět víc »
Alexej Rykov
Alexej Ivanovič Rykov (25. února 1881 Saratov – 15. března 1938 Moskva) byl sovětský politik, předseda Rady lidových komisařů a oběť Stalinových čistek.
Nový!!: Bolševici a Alexej Rykov · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Bolševici a Československo · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Bolševici a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Buržoazní revoluce
Buržoazní revoluce je termín marxistické teorie dějin lidstva (historického materialismu).
Nový!!: Bolševici a Buržoazní revoluce · Vidět víc »
Diktatura proletariátu
Diktatura proletariátu je termín, který v marxistické teorii označuje přechodovou fázi mezi kapitalismem a komunistickou společností, v níž na sebe po úspěšné revoluci všechnu moc ve státě strhne dělnická třída.
Nový!!: Bolševici a Diktatura proletariátu · Vidět víc »
Grigorij Zinovjev
Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv,, rodným jménem Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский); 23. září 1883 Jelizavetgrad – 25. srpna 1936, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.
Nový!!: Bolševici a Grigorij Zinovjev · Vidět víc »
Imperialismus
Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Imperialismus je pojem užívaný k označení velmocenské, dobyvačné, expanzivní a militantní politiky, vedené snahou o rozšíření vlivu jednoho státu nad jinými s cílem vytvoření velmoci nebo získání dominantního vlivu nad územím, na které si tento stát činí nárok z historických, nacionálních, náboženských, ekonomických nebo politických důvodů (přírodní bohatství, levné pracovní síly, strategické body).
Nový!!: Bolševici a Imperialismus · Vidět víc »
Jakov Sverdlov
Jakov Sverdlov Jakov Michajlovič Sverdlov (rusky Яков Михайлович Свердлов, 3. června 1885 Nižnij Novgorod – 16. března 1919 Orel) byl bolševický stranický předák a vůdce RSFSR.
Nový!!: Bolševici a Jakov Sverdlov · Vidět víc »
Karlínští kluci
Domoviny Karlínští kluci je neformální název skupiny funkcionářů KSČ ve dvacátých letech 20.
Nový!!: Bolševici a Karlínští kluci · Vidět víc »
Klement Gottwald
Stalina Kominterny z roku 1935 Doubici Údajný rodný dům v Dědicích – současnost Pancéřovaný automobil Škoda VOS, používaný prezidentem Gottwaldem Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti Klement Gottwald (23. listopadu 1896, farnost Dědice Dědice nebo Heroltice – 14. března 1953, Praha) byl československý komunistický politik.
Nový!!: Bolševici a Klement Gottwald · Vidět víc »
Kominterna
Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.
Nový!!: Bolševici a Kominterna · Vidět víc »
Komunistická strana
Funkcionáři Komunistické strany Československa na tribuně (1950). Komunistické strany Sovětského svazu. Komunistická strana v širším smyslu je politická strana, která má ve své programu uskutečnění komunismu, tedy rovnostářské (beztřídní) solidární společnosti bez vykořisťování.
Nový!!: Bolševici a Komunistická strana · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Bolševici a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Bolševici a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Lev Kameněv
Lev Borisovič Kameněv (vlastním jménem Leo Rosenfeld; 18. července 1883 Moskva, Ruské impérium – 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.
Nový!!: Bolševici a Lev Kameněv · Vidět víc »
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Nový!!: Bolševici a Marxismus · Vidět víc »
Marxismus-leninismus
Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií.
Nový!!: Bolševici a Marxismus-leninismus · Vidět víc »
Menševici
Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.
Nový!!: Bolševici a Menševici · Vidět víc »
Michail Kalinin
Michail Ivanovič Kalinin (Verchnaja Troica, Tverská gubernie – 3. června 1946, Moskva) byl ruský komunistický revolucionář a posléze sovětský politik a státník.
Nový!!: Bolševici a Michail Kalinin · Vidět víc »
Michail Tomskij
Michail Pavlovič Tomskij (rodným jménem Michail Pavlovič Jefremov (Ефремов); 31. října 1880, Kolpino – 22. srpna 1936, Bolševo) byl tovární dělník, odborář a bolševický vůdce.
Nový!!: Bolševici a Michail Tomskij · Vidět víc »
Nikolaj Bucharin
Nikolaj Ivanovič Bucharin (rusky Николай Иванович Бухарин, 9. října 1888, Moskva – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik, filosof, žurnalista a spisovatel.
Nový!!: Bolševici a Nikolaj Bucharin · Vidět víc »
Oportunismus
Oportunismus (z lat. opportunus, příznivý, popř. anglického opportunity, příležitost) je způsob jednání a rozhodování, které se neřídí vlastními zásadami, nýbrž se přizpůsobuje vnějším okolnostem, příležitostem a výhodám z toho kterého rozhodnutí.
Nový!!: Bolševici a Oportunismus · Vidět víc »
Reformismus
Reformismus byl politický směr v dělnickém hnutí, který vznikl v poslední čtvrtině 19. století.
Nový!!: Bolševici a Reformismus · Vidět víc »
Revoluce
Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.
Nový!!: Bolševici a Revoluce · Vidět víc »
Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия.
Nový!!: Bolševici a Ruská sociálně demokratická dělnická strana · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Bolševici a Rusko · Vidět víc »
Socialistická revoluce
Socialistická revoluce (případně proletářská revoluce či komunistická revoluce) je podle marxistů revoluce, která odstraňuje kapitalismus a ustavuje vládu proletariátu.
Nový!!: Bolševici a Socialistická revoluce · Vidět víc »
Sociální demokracie
Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie vycházející ze socialismu, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti a rovnosti uvnitř tržní ekonomiky.
Nový!!: Bolševici a Sociální demokracie · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Bolševici a Sovětský svaz · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Bolševici a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Bolševici a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Nový!!: Bolševici a Západní Evropa · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bolševici a 1903 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bolševici a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bolševici a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bolševici a 1921 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bolševici a 1925 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bolševici a 1929 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bolševici a 1930 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bolševici a 1952 · Vidět víc »
