Chaldea a Starověk

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Chaldea a Starověk

Chaldea vs. Starověk

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém. Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Achaimenovci

Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.

Achaimenovci a Chaldea · Achaimenovci a Starověk · Vidět víc »

Asýrie

Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.

Asýrie a Chaldea · Asýrie a Starověk · Vidět víc »

Babylonie

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Babylonie a Chaldea · Babylonie a Starověk · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Bible a Chaldea · Bible a Starověk · Vidět víc »

Chaldea

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.

Chaldea a Chaldea · Chaldea a Starověk · Vidět víc »

Chammurapi

Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv.

Chaldea a Chammurapi · Chammurapi a Starověk · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Chaldea a Egypt · Egypt a Starověk · Vidět víc »

Elam

Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.

Chaldea a Elam · Elam a Starověk · Vidět víc »

Eufrat

Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.

Chaldea a Eufrat · Eufrat a Starověk · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Chaldea a Helénismus · Helénismus a Starověk · Vidět víc »

Kiš

Babylonie v době vlády Chammurapiho, znázorňuje rozšíření říše za jeho panování Vápencová tabulka s piktogramy z doby 3500 př. n. l. uložená v Ashmolean Museum. Kiš (sumersky: Kiš-ki; akkadsky: kiššatu), v současnosti Tell al-Uhajmir (dosl. Červený pahorek), Irák), bylo starověké sumerské město. Nacházelo se asi 12 km východně od Babylónu, nyní přibližně 80 km jižně od Bagdádu, v provincii Babil. V sumerském seznamu králů je uváděno jako první město po potopě, které mělo krále. Patronem a poručníkem města byl bůh Zababa. „Král Kiše“ je jedním z prvních titulů užívaných sumerskými panovníky z jiných měst; sloužil k indikaci nadvlády nad tímto regionem. Kiš byl od raných dob obýván Semity, což je možné odvodit od jmen králů prvních dynastií ze seznamu, která jsou semitského původu. V Sumerském královském seznamu jsou vypsány celkem 4 dynastie původem z tohoto města. Ve městě se také nacházel chrám bohyně Inanny, zvaný Chursagkalamma, „hora-země“. Archeologický výzkum zde byl prováděn v letech 1912–1914 týmem Francouze Henriho de Genouillac a později v letech 1923–1933 anglo-americkou skupinou pod vedením Stephena Langdona.

Chaldea a Kiš · Kiš a Starověk · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Chaldea a Mezopotámie · Mezopotámie a Starověk · Vidět víc »

Nebukadnesar II.

Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.

Chaldea a Nebukadnesar II. · Nebukadnesar II. a Starověk · Vidět víc »

Ninive

Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.

Chaldea a Ninive · Ninive a Starověk · Vidět víc »

Novoasyrská říše

Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.

Chaldea a Novoasyrská říše · Novoasyrská říše a Starověk · Vidět víc »

Novobabylonská říše

Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).

Chaldea a Novobabylonská říše · Novobabylonská říše a Starověk · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Chaldea a Perská říše · Perská říše a Starověk · Vidět víc »

Perský záliv

Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.

Chaldea a Perský záliv · Perský záliv a Starověk · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Chaldea a Starověké Řecko · Starověk a Starověké Řecko · Vidět víc »

Sumer

Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem.

Chaldea a Sumer · Starověk a Sumer · Vidět víc »

Ur (město)

Ur, biblický Ur Chaldejský, bylo město v Sumeru, jedno z jeho nejvýznamnějších center, na jihovýchodě dnešního Iráku.

Chaldea a Ur (město) · Starověk a Ur (město) · Vidět víc »

539 př. n. l.

Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 544 543 542 541 540 – 539 př.

539 př. n. l. a Chaldea · 539 př. n. l. a Starověk · Vidět víc »

6. století př. n. l.

Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.

6. století př. n. l. a Chaldea · 6. století př. n. l. a Starověk · Vidět víc »

8. století př. n. l.

Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.

8. století př. n. l. a Chaldea · 8. století př. n. l. a Starověk · Vidět víc »