Cyrilice a Hlaholice

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Cyrilice a Hlaholice

Cyrilice vs. Hlaholice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo.

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Abeceda a Cyrilice · Abeceda a Hlaholice · Vidět víc »

Řecká abeceda

#PŘESMĚRUJ Řecké písmo.

Cyrilice a Řecká abeceda · Hlaholice a Řecká abeceda · Vidět víc »

Řecké písmo

Řecká dopravní směrovací značka Vývoj řecké abecedy Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmo v Evropě.

Cyrilice a Řecké písmo · Hlaholice a Řecké písmo · Vidět víc »

Fénické písmo

Fénické písmo bylo ve starověku souhláskové písmo používané pro zaznamenání textů ve féničtině a později i v dalších příbuzných kanaánských jazycích.

Cyrilice a Fénické písmo · Fénické písmo a Hlaholice · Vidět víc »

Lambda

Lambda — majuskulní i minuskulní varianta Lambda (majuskulní podoba Λ, minuskulní podoba λ, řecký název λάμβδα i λάμδα) je jedenácté písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 30.

Cyrilice a Lambda · Hlaholice a Lambda · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Cyrilice a Latinka · Hlaholice a Latinka · Vidět víc »

Písmo

Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.

Cyrilice a Písmo · Hlaholice a Písmo · Vidět víc »

První bulharská říše

První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.

Cyrilice a První bulharská říše · Hlaholice a První bulharská říše · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Cyrilice a Slované · Hlaholice a Slované · Vidět víc »

Staroslověnština

Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.

Cyrilice a Staroslověnština · Hlaholice a Staroslověnština · Vidět víc »

Svatý Cyril

Svatý Cyril, původním jménem Konstantinos (řecky Κωνσταντίνος), zvaný Filosof, řeholním jménem Kyrillos (826/827 v Soluni – 14. února 869 v Římě), byl významný byzantský teolog, kněz, mnich, filozof, filolog a diplomat, jeden z nejvýznamnějších učenců 9.

Cyrilice a Svatý Cyril · Hlaholice a Svatý Cyril · Vidět víc »