Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov
Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov mají 33 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Alexandr Vasilevskij, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva před Moskvou, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Dwight D. Eisenhower, Front, Ivan Stěpanovič Koněv, Josif Vissarionovič Stalin, Korsuň-ševčenkovská operace, Moskva, Nacistické Německo, Oberkommando des Heeres, Obležení Leningradu, Operace Bagration, Operace Barbarossa, Operace Suvorov, Operace Uran, Petrohrad, První světová válka, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Skupina armád Jih, Skupina armád Střed, Smolensk, Sovětský svaz, Východní fronta (druhá světová válka), ..., Velká čistka, Viselsko-oderská operace, 6. armáda (Wehrmacht). Rozbalte index (3 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Druhá světová válka · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Alexandr Vasilevskij
Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.
Alexandr Vasilevskij a Druhá světová válka · Alexandr Vasilevskij a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Bitva o Berlín a Druhá světová válka · Bitva o Berlín a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
Bitva před Moskvou a Druhá světová válka · Bitva před Moskvou a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Bitva u Stalingradu a Druhá světová válka · Bitva u Stalingradu a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
Bitva v Kurském oblouku a Druhá světová válka · Bitva v Kurském oblouku a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Dwight D. Eisenhower
Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických.
Druhá světová válka a Dwight D. Eisenhower · Dwight D. Eisenhower a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Front
Front byl druh vojenské formace v Rusku a Sovětském svazu, skládající se z několika polních armád a menších samostatných jednotek, ekvivalent ke skupině armád.
Druhá světová válka a Front · Front a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Ivan Stěpanovič Koněv
Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.
Druhá světová válka a Ivan Stěpanovič Koněv · Georgij Konstantinovič Žukov a Ivan Stěpanovič Koněv ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin · Georgij Konstantinovič Žukov a Josif Vissarionovič Stalin ·
Korsuň-ševčenkovská operace
Korsuň-ševčenkovská operace (24. ledna – 17. února 1944) byla rozsáhlá obkličovací operace Rudé armády proti německým vojskům na střední Ukrajině za 2. světové války.
Druhá světová válka a Korsuň-ševčenkovská operace · Georgij Konstantinovič Žukov a Korsuň-ševčenkovská operace ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Druhá světová válka a Moskva · Georgij Konstantinovič Žukov a Moskva ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Druhá světová válka a Nacistické Německo · Georgij Konstantinovič Žukov a Nacistické Německo ·
Oberkommando des Heeres
Vlajka v letech 1938 až 1942 Oberkommando des Heeres (OKH) bylo nejvyšším velením německé armády v době nacistického Německa.
Druhá světová válka a Oberkommando des Heeres · Georgij Konstantinovič Žukov a Oberkommando des Heeres ·
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Druhá světová válka a Obležení Leningradu · Georgij Konstantinovič Žukov a Obležení Leningradu ·
Operace Bagration
Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.
Druhá světová válka a Operace Bagration · Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Bagration ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Druhá světová válka a Operace Barbarossa · Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Barbarossa ·
Operace Suvorov
Operace Suvorov, nazvaná též jako Druhá bitva o Smolensk či Smolenská operace probíhala od 7. srpna do 2. října 1943. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením Smolenska a okolí od německé okupace.
Druhá světová válka a Operace Suvorov · Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Suvorov ·
Operace Uran
Operace Uran byla vojenská operace Rudé armády za druhé světové války, která proběhla na východní frontě v oblasti Stalingradu.
Druhá světová válka a Operace Uran · Georgij Konstantinovič Žukov a Operace Uran ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Druhá světová válka a Petrohrad · Georgij Konstantinovič Žukov a Petrohrad ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Druhá světová válka a První světová válka · Georgij Konstantinovič Žukov a První světová válka ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Druhá světová válka a Rudá armáda · Georgij Konstantinovič Žukov a Rudá armáda ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Druhá světová válka a Ruská občanská válka · Georgij Konstantinovič Žukov a Ruská občanská válka ·
Skupina armád Jih
Skupina armád Jih (německy Heeresgruppe Süd), byla německá skupina armád za druhé světové války.
Druhá světová válka a Skupina armád Jih · Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Jih ·
Skupina armád Střed
Skupina armád Střed (německy: Heeresgruppe Mitte) byl název dvou odlišných německých skupin armád, které bojovaly na východní frontě ve druhé světové válce.
Druhá světová válka a Skupina armád Střed · Georgij Konstantinovič Žukov a Skupina armád Střed ·
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Druhá světová válka a Smolensk · Georgij Konstantinovič Žukov a Smolensk ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Georgij Konstantinovič Žukov a Sovětský svaz ·
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Georgij Konstantinovič Žukov a Východní fronta (druhá světová válka) ·
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Druhá světová válka a Velká čistka · Georgij Konstantinovič Žukov a Velká čistka ·
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Druhá světová válka a Viselsko-oderská operace · Georgij Konstantinovič Žukov a Viselsko-oderská operace ·
6. armáda (Wehrmacht)
6.
6. armáda (Wehrmacht) a Druhá světová válka · 6. armáda (Wehrmacht) a Georgij Konstantinovič Žukov ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov
- To, co mají společné Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov
Srovnání mezi Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Georgij Konstantinovič Žukov má 108. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 3.88% = 33 / (743 + 108).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Georgij Konstantinovič Žukov. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
