Podobnosti mezi Druhá světová válka a Postupimská konference
Druhá světová válka a Postupimská konference mají 21 věci společné (v Uniepedie): Anexe, Čankajšek, Československo, Berlín, Evropa, Harry S. Truman, Jaderná zbraň, Jaltská konference, Japonsko, Josif Vissarionovič Stalin, Kapitulace, Německo, Podkarpatská Rus, Rakousko, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Teheránská konference, Válečné reparace, Vojenská okupace, Winston Churchill.
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Anexe a Druhá světová válka · Anexe a Postupimská konference ·
Čankajšek
Svatební fotografie (1927) Generalissimus Čankajšek v uniformě (1940) Čankajšek v roce 1945 Při vojenské přehlídce 1966 Čankajšek (31. října 1887, Si-kchou, asi 180 km jižně od Šanghaje – 5. dubna 1975, Tchaj-pej, Tchaj-wan), byl čínský voják a nacionalistický politik, vůdce Národní strany (Kuomintang, KMT) a prezident Čínské republiky.
Druhá světová válka a Čankajšek · Postupimská konference a Čankajšek ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá světová válka a Československo · Postupimská konference a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Postupimská konference ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Druhá světová válka a Evropa · Evropa a Postupimská konference ·
Harry S. Truman
Harry S. Truman (8. května 1884 Lamar, Missouri – 26. prosince 1972 Kansas City, Missouri) byl 34.
Druhá světová válka a Harry S. Truman · Harry S. Truman a Postupimská konference ·
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Druhá světová válka a Jaderná zbraň · Jaderná zbraň a Postupimská konference ·
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Druhá světová válka a Jaltská konference · Jaltská konference a Postupimská konference ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Druhá světová válka a Japonsko · Japonsko a Postupimská konference ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Postupimská konference ·
Kapitulace
USS Missouri Kapitulace (z lat. capitulare – sepsat hlavní body) představuje takový typ ukončení boje (respektive války), kdy jedna ze stran uzná marnost dalšího boje, „složí zbraně“ a vydá se na milost (nebo nemilost) vítězné straně. Kapitulovat může stát a veškeré jeho ozbrojené síly (viz Transvaal a Oranžsko 1902, Rusko, Rakousko-Uhersko či Německo v roce 1918, Polsko 1939, Německo 1945) nebo jen dílčí jednotka, respektive jednotky na určitém území (viz kapitulace Singapuru 1942 nebo kapitulace amerických jednotek na Filipínách téhož roku nebo ve Vietnamu po pádu Saigonu). Kapitulace může být bezpodmínečná (Německo 1945, Japonsko 1945) nebo s podmínkami (viz kapitulace Singapuru 1942, kde podmínkou byl později porušený příslib slušného zacházení se zajatci ze strany Japonců). Rozdíl mezi kapitulací s podmínkami a příměřím za nevýhodných podmínek (například příměří mezi Finskem a SSSR v letech 1940 a 1944), je (většinou) nesložení zbraní slabší stranou a její možnost posléze pokračovat v boji v případě příměří. V případě kapitulace však obvykle ztrácí slabší strana možnost dalšího plnohodnotného odporu, neboť součástí podmínek je prakticky vždy odevzdání minimálně klíčových zbraní a (minimálně dočasná) ztráta kontroly nad oblastmi z vojenského hlediska strategicky nepostradatelnými. Po uzavření kapitulace následuje dohoda, které je označována jako mírová smlouva.
Druhá světová válka a Kapitulace · Kapitulace a Postupimská konference ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Německo · Německo a Postupimská konference ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Druhá světová válka a Podkarpatská Rus · Podkarpatská Rus a Postupimská konference ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Druhá světová válka a Rakousko · Postupimská konference a Rakousko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Postupimská konference a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Druhá světová válka a Spojené království · Postupimská konference a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Druhá světová válka a Spojené státy americké · Postupimská konference a Spojené státy americké ·
Teheránská konference
Teheránská konference (s krycím názvem Eureka) byla jednou z vrcholných spojeneckých konferencí druhé světové války.
Druhá světová válka a Teheránská konference · Postupimská konference a Teheránská konference ·
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Druhá světová válka a Válečné reparace · Postupimská konference a Válečné reparace ·
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Druhá světová válka a Vojenská okupace · Postupimská konference a Vojenská okupace ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Druhá světová válka a Winston Churchill · Postupimská konference a Winston Churchill ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Postupimská konference
- To, co mají společné Druhá světová válka a Postupimská konference
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Postupimská konference
Srovnání mezi Druhá světová válka a Postupimská konference
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Postupimská konference má 37. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 2.69% = 21 / (743 + 37).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Postupimská konference. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: