Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá světová válka a Evropa
Druhá světová válka a Evropa mají 88 věci společné (v Uniepedie): Afrika, Albánie, Alpy, Apeninský poloostrov, Asie, Astrachaň, Atlantský oceán, Austrálie, Švédsko, Švýcarsko, Černá Hora, Československo, Řím, Řecko, Baku, Balkán, Baltské moře, Baltské státy, Bělorusko, Belgie, Benelux, Bosna a Hercegovina, Britské ostrovy, Bulharsko, Chorvatsko, Demokracie, Dněpr, Don, Elbrus, Estonsko, ..., Finsko, Francie, Island, Itálie, Jaderské moře, Jugoslávie, Kanada, Karpaty, Kavkaz, Kolonialismus, Komunismus, Krym, Labe, Litva, Lotyšsko, Loutkový stát, Maďarsko, Malta, Moskva, Německo, Nizozemsko, Norsko, Odra, Palestina, Pád (řeka), Peloponés, Podkarpatská Rus, Poláci, Polsko, Porúří, Porýní, První světová válka, Rakousko, Rýn, Rhôna, Rumunsko, Rusové, Seina, Severoatlantická aliance, Sicílie, Slezsko, Slované, Slovensko, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Středomoří, Studená válka, Světová válka, Terst, Ukrajina, Ukrajinci, Ural, Východní Evropa, Visla, Volha, Winston Churchill, Západní Evropa. Rozbalte index (58 více) »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Afrika a Druhá světová válka · Afrika a Evropa ·
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a Druhá světová válka · Albánie a Evropa ·
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Alpy a Druhá světová válka · Alpy a Evropa ·
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Apeninský poloostrov a Druhá světová válka · Apeninský poloostrov a Evropa ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Druhá světová válka · Asie a Evropa ·
Astrachaň
Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře.
Astrachaň a Druhá světová válka · Astrachaň a Evropa ·
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Atlantský oceán a Druhá světová válka · Atlantský oceán a Evropa ·
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Austrálie a Druhá světová válka · Austrálie a Evropa ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Druhá světová válka · Švédsko a Evropa ·
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a Druhá světová válka · Švýcarsko a Evropa ·
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Druhá světová válka a Černá Hora · Evropa a Černá Hora ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá světová válka a Československo · Evropa a Československo ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Druhá světová válka a Řím · Evropa a Řím ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Druhá světová válka a Řecko · Evropa a Řecko ·
Baku
Baku (někdy také jako Baky nebo Baki;,, persky باکو Badkube) je hlavní a největší město, obchodní a kulturní středisko a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu.
Baku a Druhá světová válka · Baku a Evropa ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Druhá světová válka · Balkán a Evropa ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a Druhá světová válka · Baltské moře a Evropa ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a Druhá světová válka · Baltské státy a Evropa ·
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Bělorusko a Druhá světová válka · Bělorusko a Evropa ·
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Belgie a Druhá světová válka · Belgie a Evropa ·
Benelux
Vlajka Beneluxu Benelux Benelux je označení pro volné společenství Belgie, Nizozemska a Lucemburska.
Benelux a Druhá světová válka · Benelux a Evropa ·
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Bosna a Hercegovina a Druhá světová válka · Bosna a Hercegovina a Evropa ·
Britské ostrovy
Britské ostrovy je souostroví v severním Atlantiku při severozápadním pobřeží Evropy.
Britské ostrovy a Druhá světová válka · Britské ostrovy a Evropa ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Druhá světová válka · Bulharsko a Evropa ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Chorvatsko a Druhá světová válka · Chorvatsko a Evropa ·
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Demokracie a Druhá světová válka · Demokracie a Evropa ·
Dněpr
Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.
Dněpr a Druhá světová válka · Dněpr a Evropa ·
Don
Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.
Don a Druhá světová válka · Don a Evropa ·
Elbrus
Elbrus (balkarsky Минги-Tау) je s výškou 5642 metrů nad mořem nejvyšší horou Kavkazu a Ruské federace (nachází se se na hranici Karačajsko-Čerkeska a Kabardsko-Balkarska).
Druhá světová válka a Elbrus · Elbrus a Evropa ·
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Druhá světová válka a Estonsko · Estonsko a Evropa ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Druhá světová válka a Finsko · Evropa a Finsko ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Druhá světová válka a Francie · Evropa a Francie ·
Island
Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.
Druhá světová válka a Island · Evropa a Island ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Druhá světová válka a Itálie · Evropa a Itálie ·
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Druhá světová válka a Jaderské moře · Evropa a Jaderské moře ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Druhá světová válka a Jugoslávie · Evropa a Jugoslávie ·
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Druhá světová válka a Kanada · Evropa a Kanada ·
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Druhá světová válka a Karpaty · Evropa a Karpaty ·
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Druhá světová válka a Kavkaz · Evropa a Kavkaz ·
Kolonialismus
Kolonizace světa 1492–2008 druhé světové války (anglicky) Kolonialismus představuje rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastní hranice, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu.
Druhá světová válka a Kolonialismus · Evropa a Kolonialismus ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Druhá světová válka a Komunismus · Evropa a Komunismus ·
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Druhá světová válka a Krym · Evropa a Krym ·
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Druhá světová válka a Labe · Evropa a Labe ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Druhá světová válka a Litva · Evropa a Litva ·
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Druhá světová válka a Lotyšsko · Evropa a Lotyšsko ·
Loutkový stát
Loutkový stát (také někdy vazalský stát) je nominálně suverénní stát, který je fakticky ovládán cizí mocí, svým patronem.
Druhá světová válka a Loutkový stát · Evropa a Loutkový stát ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Druhá světová válka a Maďarsko · Evropa a Maďarsko ·
Malta
Malta, plným názvem Maltská republika, je ostrovní země ve Středozemním moři přináležející k Evropě.
Druhá světová válka a Malta · Evropa a Malta ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Druhá světová válka a Moskva · Evropa a Moskva ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Německo · Evropa a Německo ·
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Druhá světová válka a Nizozemsko · Evropa a Nizozemsko ·
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Druhá světová válka a Norsko · Evropa a Norsko ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Druhá světová válka a Odra · Evropa a Odra ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Druhá světová válka a Palestina · Evropa a Palestina ·
Pád (řeka)
Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).
Druhá světová válka a Pád (řeka) · Evropa a Pád (řeka) ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Druhá světová válka a Peloponés · Evropa a Peloponés ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Druhá světová válka a Podkarpatská Rus · Evropa a Podkarpatská Rus ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Druhá světová válka a Poláci · Evropa a Poláci ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Polsko · Evropa a Polsko ·
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Druhá světová válka a Porúří · Evropa a Porúří ·
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Druhá světová válka a Porýní · Evropa a Porýní ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Druhá světová válka a První světová válka · Evropa a První světová válka ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Druhá světová válka a Rakousko · Evropa a Rakousko ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Druhá světová válka a Rýn · Evropa a Rýn ·
Rhôna
Rhôna, někdy též Rhona, je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku.
Druhá světová válka a Rhôna · Evropa a Rhôna ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Druhá světová válka a Rumunsko · Evropa a Rumunsko ·
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Druhá světová válka a Rusové · Evropa a Rusové ·
Seina
Seina (výslovnost) je řeka v severní Francii, dlouhá 775 km.
Druhá světová válka a Seina · Evropa a Seina ·
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
Druhá světová válka a Severoatlantická aliance · Evropa a Severoatlantická aliance ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Druhá světová válka a Sicílie · Evropa a Sicílie ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slezsko · Evropa a Slezsko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Druhá světová válka a Slované · Evropa a Slované ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slovensko · Evropa a Slovensko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Evropa a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Druhá světová válka a Spojené království · Evropa a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Druhá světová válka a Spojené státy americké · Evropa a Spojené státy americké ·
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Druhá světová válka a Středomoří · Evropa a Středomoří ·
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Druhá světová válka a Studená válka · Evropa a Studená válka ·
Světová válka
Rozsah napoleonských válekSvětová válka (také globální válka) je vojenský konflikt velkých rozměrů, který přímo nebo nepřímo ovlivňuje celý svět.
Druhá světová válka a Světová válka · Evropa a Světová válka ·
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Druhá světová válka a Terst · Evropa a Terst ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Druhá světová válka a Ukrajina · Evropa a Ukrajina ·
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Druhá světová válka a Ukrajinci · Evropa a Ukrajinci ·
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Druhá světová válka a Ural · Evropa a Ural ·
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Druhá světová válka a Východní Evropa · Evropa a Východní Evropa ·
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Druhá světová válka a Visla · Evropa a Visla ·
Volha
Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.
Druhá světová válka a Volha · Evropa a Volha ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Druhá světová válka a Winston Churchill · Evropa a Winston Churchill ·
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Druhá světová válka a Západní Evropa · Evropa a Západní Evropa ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Evropa
- To, co mají společné Druhá světová válka a Evropa
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Evropa
Srovnání mezi Druhá světová válka a Evropa
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Evropa má 538. Jak oni mají společné 88, index Jaccard je 6.87% = 88 / (743 + 538).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Evropa. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
