Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Drážďany a Ludwig Renn

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Drážďany a Ludwig Renn

Drážďany vs. Ludwig Renn

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko. Rudého svazu frontových bojovníků. Joris Ivens (vlevo), Ernest Hemingway (uprostřed) a Ludwig Renn (vpravo) během španělské občanské války. Ludwig Renn, vlastním jménem Arnold Friedrich Vieth von Golßenau (22. dubna 1889, Drážďany – 21. července 1979, Berlín) byl německý (NDR) spisovatel.

Podobnosti mezi Drážďany a Ludwig Renn

Drážďany a Ludwig Renn mají 10 věci společné (v Uniepedie): Švýcarsko, Berlín, Druhá světová válka, Itálie, Mnichov, Německá demokratická republika, První světová válka, Saské království, Sasko, Sjednocená socialistická strana Německa.

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Švýcarsko a Drážďany · Švýcarsko a Ludwig Renn · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Drážďany · Berlín a Ludwig Renn · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Drážďany a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Ludwig Renn · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Drážďany a Itálie · Itálie a Ludwig Renn · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Drážďany a Mnichov · Ludwig Renn a Mnichov · Vidět víc »

Německá demokratická republika

Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.

Drážďany a Německá demokratická republika · Ludwig Renn a Německá demokratická republika · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Drážďany a První světová válka · Ludwig Renn a První světová válka · Vidět víc »

Saské království

Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.

Drážďany a Saské království · Ludwig Renn a Saské království · Vidět víc »

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Drážďany a Sasko · Ludwig Renn a Sasko · Vidět víc »

Sjednocená socialistická strana Německa

Jednotná socialistická strana Německa (německy Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) byla do roku 1990 vládnoucí komunistická strana v Německé demokratické republice. Vznikla roku 1946 v tehdejší sovětské zóně okupovaného Německa násilným sloučením komunistické (KPD) a sociálnědemokratické (SPD) strany Německa. V roce 1989 přejmenována na SED-PDS a v roce 1990 na Strana demokratického socialismu (Partei des Demokratischen Sozialismus, PDS). Od roku 2005 Die Linkspartei (Levice).

Drážďany a Sjednocená socialistická strana Německa · Ludwig Renn a Sjednocená socialistická strana Německa · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Drážďany a Ludwig Renn

Drážďany má 489 vztahy, zatímco Ludwig Renn má 114. Jak oni mají společné 10, index Jaccard je 1.66% = 10 / (489 + 114).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Drážďany a Ludwig Renn. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »