Podobnosti mezi Dědice (Vyškov) a Morava
Dědice (Vyškov) a Morava mají 41 věci společné (v Uniepedie): Arcidiecéze olomoucká, Češi, České stavovské povstání, Československo, Bečva, Brno, Drahanská vrchovina, Haná, Haná (řeka), Hornomoravský úval, Husitství, Jednota bratrská, Jiří z Poděbrad, Jihomoravský kraj, KDU-ČSL, Komunistická strana Československa, Léno, Městys, Morava (řeka), Moravská církevní provincie, Moravské zemské desky, Moravský kras, Moravský zemský sněm, Němci, Olomouc, Ostrava, Pohoří, Prostějov, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ..., Sametová revoluce, Slavkov u Brna, Třicetiletá válka, Vídeň, Vyškovská brána, Znak (heraldika), 12. století, 13. století, 15. století, 16. století, 18. století. Rozbalte index (11 více) »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Arcidiecéze olomoucká a Dědice (Vyškov) · Arcidiecéze olomoucká a Morava ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Dědice (Vyškov) a Češi · Morava a Češi ·
České stavovské povstání
České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků.
Dědice (Vyškov) a České stavovské povstání · Morava a České stavovské povstání ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Dědice (Vyškov) a Československo · Morava a Československo ·
Bečva
Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě.
Bečva a Dědice (Vyškov) · Bečva a Morava ·
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Brno a Dědice (Vyškov) · Brno a Morava ·
Drahanská vrchovina
Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny.
Drahanská vrchovina a Dědice (Vyškov) · Drahanská vrchovina a Morava ·
Haná
Dubu nad Moravou Haná (též Hanácko, německy Hanna nebo Hanakei) je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti Hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel.
Dědice (Vyškov) a Haná · Haná a Morava ·
Haná (řeka)
Haná je řeka protékající Jihomoravským, Olomouckým a Zlínským krajem v České republice.
Dědice (Vyškov) a Haná (řeka) · Haná (řeka) a Morava ·
Hornomoravský úval
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Dědice (Vyškov) a Hornomoravský úval · Hornomoravský úval a Morava ·
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Dědice (Vyškov) a Husitství · Husitství a Morava ·
Jednota bratrská
Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.
Dědice (Vyškov) a Jednota bratrská · Jednota bratrská a Morava ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Dědice (Vyškov) a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Morava ·
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Dědice (Vyškov) a Jihomoravský kraj · Jihomoravský kraj a Morava ·
KDU-ČSL
KDU-ČSL (zkratka KDU-ČSL; do roku 2019 oficiálně Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), též lidovci, je česká křesťansko-demokratická politická strana.
Dědice (Vyškov) a KDU-ČSL · KDU-ČSL a Morava ·
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Dědice (Vyškov) a Komunistická strana Československa · Komunistická strana Československa a Morava ·
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Dědice (Vyškov) a Léno · Léno a Morava ·
Městys
Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí.
Dědice (Vyškov) a Městys · Morava a Městys ·
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Dědice (Vyškov) a Morava (řeka) · Morava a Morava (řeka) ·
Moravská církevní provincie
České a moravské diecéze Moravská církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky, druhou z nich je česká církevní provincie.
Dědice (Vyškov) a Moravská církevní provincie · Morava a Moravská církevní provincie ·
Moravské zemské desky
Zápis v trhovém kvaternu z roku 1348. Olomoucká cúda: ''Kniha Jana z Kravař'' z let 1348–1371. Úvodní zápis v první knize olomoucké řady moravských zemských desk, do níž se začalo zapisovat 26. července 1348: "Anno domini Millesimo CCC. XLVIII. In concilio Olomucii in Crastino Beati Jakobi Tabule terre Origenem habuerunt." Moravské zemské desky jsou veřejné knihy určené pro zápisy majetkových práv zpupných statků na území markrabství Moravského a výnosů zemského soudu.
Dědice (Vyškov) a Moravské zemské desky · Morava a Moravské zemské desky ·
Moravský kras
Moravský kras je krasová oblast a geomorfologický podcelek severovýchodně od Brna, který je částí Drahanské vrchoviny.
Dědice (Vyškov) a Moravský kras · Morava a Moravský kras ·
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Dědice (Vyškov) a Moravský zemský sněm · Morava a Moravský zemský sněm ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Dědice (Vyškov) a Němci · Morava a Němci ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Dědice (Vyškov) a Olomouc · Morava a Olomouc ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Dědice (Vyškov) a Ostrava · Morava a Ostrava ·
Pohoří
Pohoří Himálaj z vesmíru Pohoří je obecné označení vypuklého georeliéfu hornatinného, případně i vrchovinného rázu.
Dědice (Vyškov) a Pohoří · Morava a Pohoří ·
Prostějov
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.
Dědice (Vyškov) a Prostějov · Morava a Prostějov ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Dědice (Vyškov) a Rakouské císařství · Morava a Rakouské císařství ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Dědice (Vyškov) a Rakousko-Uhersko · Morava a Rakousko-Uhersko ·
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Dědice (Vyškov) a Sametová revoluce · Morava a Sametová revoluce ·
Slavkov u Brna
Slavkov u Brna (německy Austerlitz) je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava.
Dědice (Vyškov) a Slavkov u Brna · Morava a Slavkov u Brna ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Dědice (Vyškov) a Třicetiletá válka · Morava a Třicetiletá válka ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Dědice (Vyškov) a Vídeň · Morava a Vídeň ·
Vyškovská brána
Vyškovská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Dědice (Vyškov) a Vyškovská brána · Morava a Vyškovská brána ·
Znak (heraldika)
Znak je trvalé nedědičné znamení ve štítě vytvořené podle ustálených heraldických pravidel na základě vžitého nebo uděleného práva.
Dědice (Vyškov) a Znak (heraldika) · Morava a Znak (heraldika) ·
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
12. století a Dědice (Vyškov) · 12. století a Morava ·
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
13. století a Dědice (Vyškov) · 13. století a Morava ·
15. století
15.
15. století a Dědice (Vyškov) · 15. století a Morava ·
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
16. století a Dědice (Vyškov) · 16. století a Morava ·
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Dědice (Vyškov) a Morava
- To, co mají společné Dědice (Vyškov) a Morava
- Podobnosti mezi Dědice (Vyškov) a Morava
Srovnání mezi Dědice (Vyškov) a Morava
Dědice (Vyškov) má 542 vztahy, zatímco Morava má 453. Jak oni mají společné 41, index Jaccard je 4.12% = 41 / (542 + 453).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Dědice (Vyškov) a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: