Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Achaimenovská říše, Alexandr Veliký, Íó, Řecko-perské války, Barbar, Bitva u Marathónu, Bitva u Platají, Dareios I., Dějiny peloponéské války, Európa, Féničané, Filosofie dějin, Hérodotos, Hekataios, Helena (mytologie), Historik, Historiografie, Kambýsés II., Kýros II., Logograf, Médeia, Múzy, Peršané, Próza, Starověké Řecko, Starověký Egypt, Thúkydidés, Trója, Xerxés I., 5. století př. n. l..
Achaimenovská říše
Achaimenovská říše neboli Perská říše (případně První Perská říše pro odlišení od Novoperské) jsou historické názvy pro říši (sami Achaimenovci ji žádný název nedali) vytvořené výboji Kýra Velikého (559–530 př. n. l.) a jeho syna Kambýsa (530–522), která je tradičně považována za stát, který završuje rané období vývoje politické organizace na Předním východě.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Achaimenovská říše · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Íó
Jacopa Amigoniho. Íó (latinsky Īō) je v řecké mytologii dcera argejského krále Inacha.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Íó · Vidět víc »
Řecko-perské války
Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př. n. l. Jejich příčina tkvěla ve snaze perských velkokrálů Dáreia I. a obzvláště Xerxa I. podmanit si vojenskou silou starověké Řecko.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Řecko-perské války · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Barbar · Vidět víc »
Bitva u Marathónu
Bitva u Marathónu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Bitva u Marathónu · Vidět víc »
Bitva u Platají
Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Bitva u Platají · Vidět víc »
Dareios I.
Dareios I. (staropersky Dárajavauš; kolem 550 př. n. l. – listopad 486 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Pocházel z mladší, Ariaramnovy větve rodu, která se od hlavní linie oddělila po polovině 7. století.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Dareios I. · Vidět víc »
Dějiny peloponéské války
Dějiny peloponéské války jsou literární dílo starověkého Řecka popisující peloponéskou válku (431 až 404 př. n. l.) mezi Athénským námořním spolkem a Peloponéským spolkem (pod vedením Sparty).
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Dějiny peloponéské války · Vidět víc »
Európa
Gustava Moreaua Európa a býk Európa, též Európé (latinsky Europa) byla v řecké mytologii dcera týrského krále Agénora (v Ovidiových Proměnách zvána Agénorovna) a jeho manželky Télefassy.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Európa · Vidět víc »
Féničané
Fénické obchodní trasy Foiníčané (řec. Φοίνικες Foiníkes) nebo Féničané (lat. Phoenices) byli starověký semitský národ, který osídlil Fénicii, krajinu u východního pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Féničané · Vidět víc »
Filosofie dějin
#PŘESMĚRUJ Filozofie dějin.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Filosofie dějin · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Hérodotos · Vidět víc »
Hekataios
Hekataios z Milétu (řecky: Ἑκαταῖος) (560 či 550 – 480 př. n. l.) byl nejvýznamnějším starověkým řeckým logografem – historikem a geografem.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Hekataios · Vidět víc »
Helena (mytologie)
Helena (starořecky Ἑλένη Helené, latinsky Helena nebo Helenē), nazývaná Trójská, Argejská či Spartská, je v řecké mytologii nejkrásnější žena světa.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Helena (mytologie) · Vidět víc »
Historik
Historik je člověk, který se zpravidla profesionálně zabývá studiem historie, tedy dějin.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Historik · Vidět víc »
Historiografie
Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Historiografie · Vidět víc »
Kambýsés II.
Kambýsés II. (staropersky Kambudžija, staroegyptsky Mesutire Kembicet; – asi léto 522 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců panující v letech 530–522 př. n. l. Byl synem zakladatele perské říše Kýra Velikého a Kassandané, dcery Farnaspovy.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Kambýsés II. · Vidět víc »
Kýros II.
Kýros II.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Kýros II. · Vidět víc »
Logograf
Logografové byli řečtí historiografové a kronikáři před Hérodotem považovaným za zakladatele historie.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Logograf · Vidět víc »
Médeia
Médeia (gruzínsky: მედეა, Medea; řecky: Μήδεια, Mēdeia; latinsky: Medea) – mladší dcera kolchidského krále Aiéta a jeho manželky Eídyie – je považována za jednu z nejmocnějších kouzelnic řeckých mýtů.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Médeia · Vidět víc »
Múzy
Šeptání múzy – Julia Margaret Cameronová Múzy (řec. músai, lat. Musae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Múzy · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Peršané · Vidět víc »
Próza
Próza (prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Próza · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Starověký Egypt · Vidět víc »
Thúkydidés
Thúkydidés, řecky Θουκυδίδης, (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.) byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Thúkydidés · Vidět víc »
Trója
Trója (řecky Τροία Troja, Τροίη Trojé, latinsky Trōia nebo Īlium, chetitsky Truwisa, turecky Truva nebo Troia) bylo jednak skutečné, jednak bájné město na území dnešního Turecka v západní Malé Asii.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Trója · Vidět víc »
Xerxés I.
Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a Xerxés I. · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Dějiny (Hérodotos) a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
