Dějiny Německa a Pogrom

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny Německa a Pogrom

Dějiny Německa vs. Pogrom

Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna. Oběti, většinou židovské děti po pogromu v Jekatěrinoslavu (dnes Dnipro) v roce 1905 Jako pogromy (z ruského „gromiť“, громить ve významu „pustošit, drtit“) byly v původním významu označovány rasové nepokoje zaměřené proti židům.

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Antisemitismus a Dějiny Německa · Antisemitismus a Pogrom · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Dějiny Německa a Židé · Pogrom a Židé · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Dějiny Německa · Druhá světová válka a Pogrom · Vidět víc »

Epidemie

Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby; z řec. epi-, na, nad a démos, lid) znamená prudký růst výskytů nejčastěji téhož onemocnění za určitou dobu a v určité populaci.

Dějiny Německa a Epidemie · Epidemie a Pogrom · Vidět víc »

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.

Dějiny Německa a Holokaust · Holokaust a Pogrom · Vidět víc »

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Dějiny Německa a Karel IV. · Karel IV. a Pogrom · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Dějiny Německa a Nacionalismus · Nacionalismus a Pogrom · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Dějiny Německa a Polsko · Pogrom a Polsko · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Dějiny Německa a Praha · Pogrom a Praha · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Dějiny Německa a Rudá armáda · Pogrom a Rudá armáda · Vidět víc »

Svobodné říšské město

Svobodná říšská města ve Svaté říši římské, rok 1648 Svobodné říšské město (německy: Reichsstadt) bylo označení městského státu ve Svaté říši římské, v němž formálně vládl pouze císař Svaté říše římské; jako protiklad říšského města, která spadalo do příslušné části říše a kde vládl některý z mnoha říšských knížat (vévoda nebo kníže-biskup).

Dějiny Německa a Svobodné říšské město · Pogrom a Svobodné říšské město · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Dějiny Německa a Ukrajina · Pogrom a Ukrajina · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Dějiny Německa a Varšava · Pogrom a Varšava · Vidět víc »