Dějiny Polska a Rusko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny Polska a Rusko

Dějiny Polska vs. Rusko

Státní znak Polské republiky Dějiny Polska počínají příchodem Západních Slovanů, kteří v období raného středověku založili na polském území trvalé osady. Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Dějiny Polska · Adolf Hitler a Rusko · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Alexandr I. Pavlovič a Dějiny Polska · Alexandr I. Pavlovič a Rusko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Dějiny Polska a Židé · Rusko a Židé · Vidět víc »

Řád německých rytířů

Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.

Dějiny Polska a Řád německých rytířů · Rusko a Řád německých rytířů · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Baltské moře a Dějiny Polska · Baltské moře a Rusko · Vidět víc »

Dělení Polska

Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.

Dějiny Polska a Dělení Polska · Dělení Polska a Rusko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Dějiny Polska · Druhá světová válka a Rusko · Vidět víc »

Dynastie

Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).

Dynastie a Dějiny Polska · Dynastie a Rusko · Vidět víc »

Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov

Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.

Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov a Dějiny Polska · Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov a Rusko · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Dějiny Polska a Evropská unie · Evropská unie a Rusko · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Dějiny Polska a Generalplan Ost · Generalplan Ost a Rusko · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Dějiny Polska a Germáni · Germáni a Rusko · Vidět víc »

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.

Dějiny Polska a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rusko · Vidět víc »

Jaltská konference

Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.

Dějiny Polska a Jaltská konference · Jaltská konference a Rusko · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Dějiny Polska a Kaliningrad · Kaliningrad a Rusko · Vidět víc »

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.

Dějiny Polska a Kateřina II. Veliká · Kateřina II. Veliká a Rusko · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Dějiny Polska a Křesťanství · Křesťanství a Rusko · Vidět víc »

Kolektivizace

Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví.

Dějiny Polska a Kolektivizace · Kolektivizace a Rusko · Vidět víc »

Krym

Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.

Dějiny Polska a Krym · Krym a Rusko · Vidět víc »

Krymský chanát

Krymský chanát (krymskotatarsky قريمخانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Dějiny Polska a Krymský chanát · Krymský chanát a Rusko · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Dějiny Polska a Kyjev · Kyjev a Rusko · Vidět víc »

Kyjevská Rus

Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.

Dějiny Polska a Kyjevská Rus · Kyjevská Rus a Rusko · Vidět víc »

Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Dějiny Polska a Litevské velkoknížectví · Litevské velkoknížectví a Rusko · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Dějiny Polska a Litva · Litva a Rusko · Vidět víc »

Mongolská říše

Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky) byla druhou největší říší v dějinách lidstva.

Dějiny Polska a Mongolská říše · Mongolská říše a Rusko · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Dějiny Polska a Napoleon Bonaparte · Napoleon Bonaparte a Rusko · Vidět víc »

Neandertálec

Neandertálec je pravěká forma člověka řazená buď do druhu Homo neanderthalensis, nebo poddruhu Homo sapiens neanderthalensis.

Dějiny Polska a Neandertálec · Neandertálec a Rusko · Vidět víc »

NKVD

NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).

Dějiny Polska a NKVD · NKVD a Rusko · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Dějiny Polska a Osmanská říše · Osmanská říše a Rusko · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Dějiny Polska a Poláci · Poláci a Rusko · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Dějiny Polska a Polsko · Polsko a Rusko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Dějiny Polska a První světová válka · První světová válka a Rusko · Vidět víc »

Renesance

Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.

Dějiny Polska a Renesance · Renesance a Rusko · Vidět víc »

Romanovci

Romanovci (rusky: Рома́новы) byli původně ruský bojarský rod a od roku 1613 druhá panovnická dynastie vládnoucí v Rusku.

Dějiny Polska a Romanovci · Romanovci a Rusko · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Dějiny Polska a Ruské impérium · Ruské impérium a Rusko · Vidět víc »

Seznam hlav ruského státu

Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.

Dějiny Polska a Seznam hlav ruského státu · Rusko a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Dějiny Polska a Slované · Rusko a Slované · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Dějiny Polska a Smolensk · Rusko a Smolensk · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Dějiny Polska a Sovětský svaz · Rusko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Střední Evropa

Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.

Dějiny Polska a Střední Evropa · Rusko a Střední Evropa · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Dějiny Polska a Ukrajina · Rusko a Ukrajina · Vidět víc »

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Dějiny Polska a Varšavská smlouva · Rusko a Varšavská smlouva · Vidět víc »

Varjagové

Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.

Dějiny Polska a Varjagové · Rusko a Varjagové · Vidět víc »

Východní Evropa

Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.

Dějiny Polska a Východní Evropa · Rusko a Východní Evropa · Vidět víc »

Vladimír I.

Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, také zvaný Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý (staroslověnsky Володимѣръ Свѧтославичь, Volodiměr Svjatoslavič; 958–960? – 15. července 1015, Berestovo u Kyjeva), byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého státu známého jako Kyjevská Rus.

Dějiny Polska a Vladimír I. · Rusko a Vladimír I. · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

13. století a Dějiny Polska · 13. století a Rusko · Vidět víc »

17. století

17.

17. století a Dějiny Polska · 17. století a Rusko · Vidět víc »

9. století

9.

9. století a Dějiny Polska · 9. století a Rusko · Vidět víc »