Dějiny Rakouska a Rakousko-Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny Rakouska a Rakousko-Uhersko

Dějiny Rakouska vs. Rakousko-Uhersko

Dějiny Rakouska úzce souvisí s dějinami okolních současných států, neboť současná hranice Rakouska vznikla až po první světové válce. Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este a Dějiny Rakouska · Atentát na Františka Ferdinanda d'Este a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Štýrsko

Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.

Štýrsko a Dějiny Rakouska · Štýrsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Dějiny Rakouska a Židé · Rakousko-Uhersko a Židé · Vidět víc »

České království

České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.

Dějiny Rakouska a České království · Rakousko-Uhersko a České království · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Dějiny Rakouska · Balkán a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Berlínský kongres

Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.

Berlínský kongres a Dějiny Rakouska · Berlínský kongres a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Bosna a Hercegovina a Dějiny Rakouska · Bosna a Hercegovina a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Bregenz

Bregenz (česky též Břežnice) je hlavní město rakouské spolkové země Vorarlbersko, jež je i zároveň hlavním městem okresu Bregenz.

Bregenz a Dějiny Rakouska · Bregenz a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Bukovina (země)

Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.

Bukovina (země) a Dějiny Rakouska · Bukovina (země) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Dějiny Česka

Dějiny Česka jsou historií jak dnešní České republiky, tak států, které jí předcházely, a území, na kterém republika leží.

Dějiny Rakouska a Dějiny Česka · Dějiny Česka a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Dějiny Evropy

Abrahamem Orteliusem v roce 1595 Dějiny Evropy se zabývají objevováním a shromažďováním, studiem, organizováním a prezentací a výkladem minulých událostí a lidských poměrů v Evropě od počátku písemných záznamů.

Dějiny Evropy a Dějiny Rakouska · Dějiny Evropy a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Dolní Rakousy

Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.

Dolní Rakousy a Dějiny Rakouska · Dolní Rakousy a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Dějiny Rakouska · Dunaj a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Eduard Taaffe

Eduard hrabě Taaffe (24. února 1833 Vídeň – 29. listopadu 1895 Nalžovy) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státník, konzervativní sociální reformátor a zemský prezident Salcburska, Horních Rakous a Tyrolska.

Dějiny Rakouska a Eduard Taaffe · Eduard Taaffe a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

Dějiny Rakouska a František Josef I. · František Josef I. a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Dějiny Rakouska a Habsburkové · Habsburkové a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Dějiny Rakouska a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Habsbursko-lotrinská dynastie

Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.

Dějiny Rakouska a Habsbursko-lotrinská dynastie · Habsbursko-lotrinská dynastie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Dějiny Rakouska a Halič · Halič a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Innsbruck

Innsbruck (zastarale Inšpruk nebo Inomostí, latinsky Oenipontum) je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko.

Dějiny Rakouska a Innsbruck · Innsbruck a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Dějiny Rakouska a Italské království · Italské království a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Karel I.

Blahoslavený Karel I. (v Maďarsku označovaný jako Karel IV., IV. Károly) (17. srpna 1887, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy – 1. dubna 1922, Monte, Funchal, Madeira), z habsbursko-lotrinské dynastie byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský, suverén rakouského Řádu zlatého rouna atd.

Dějiny Rakouska a Karel I. · Karel I. a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Klagenfurt am Wörthersee

Klagenfurt am Wörthersee (slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem.

Dějiny Rakouska a Klagenfurt am Wörthersee · Klagenfurt am Wörthersee a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Dějiny Rakouska a Konstituční monarchie · Konstituční monarchie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Korutanské vévodství

Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska.

Dějiny Rakouska a Korutanské vévodství · Korutanské vévodství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Korutany

Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.

Dějiny Rakouska a Korutany · Korutany a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Kraňsko

Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.

Dějiny Rakouska a Kraňsko · Kraňsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Krach na vídeňské burze

vídeňské burze na dobovém vyobrazení. Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května 1873.

Dějiny Rakouska a Krach na vídeňské burze · Krach na vídeňské burze a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Krymská válka

Krymská válka byl ozbrojený konflikt v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království.

Dějiny Rakouska a Krymská válka · Krymská válka a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Liberalismus

Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.

Dějiny Rakouska a Liberalismus · Liberalismus a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Linec

Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.

Dějiny Rakouska a Linec · Linec a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Dějiny Rakouska a Maďaři · Maďaři a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Maďarská revoluce 1848–1849

Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.

Dějiny Rakouska a Maďarská revoluce 1848–1849 · Maďarská revoluce 1848–1849 a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Dějiny Rakouska a Morava · Morava a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.

Dějiny Rakouska a Moravské markrabství · Moravské markrabství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Národní strana (1848)

Národní strana (později označována také jako staročeská) byla nejstarší politickou stranou v českých zemích.

Dějiny Rakouska a Národní strana (1848) · Národní strana (1848) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Dějiny Rakouska a Němčina · Němčina a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Dějiny Rakouska a Německé císařství · Německé císařství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Neoabsolutismus

Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.

Dějiny Rakouska a Neoabsolutismus · Neoabsolutismus a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Neutralita

Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace.

Dějiny Rakouska a Neutralita · Neutralita a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Osmané

#PŘESMĚRUJ Osmanská říše.

Dějiny Rakouska a Osmané · Osmané a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Dějiny Rakouska a Osmanská říše · Osmanská říše a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Pangermanismus

Skandinávci Pangermanismus (lat.), též všeněmectví, je v širším smyslu ideologie solidarity všech národů, mluvících germánskými jazyky, v užším smyslu politické úsilí o spojení německých zemí (velkoněmecká koncepce 1848), další rozšíření německého vlivu, germanizaci, podrobení jiných národů a rozšíření území zejména na východ a na Balkán.

Dějiny Rakouska a Pangermanismus · Pangermanismus a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.

Dějiny Rakouska a Předlitavsko · Předlitavsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Personální unie

Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.

Dějiny Rakouska a Personální unie · Personální unie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Dějiny Rakouska a Poláci · Poláci a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Dějiny Rakouska a Praha · Praha a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Protestantismus

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.

Dějiny Rakouska a Protestantismus · Protestantismus a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Prusko-rakouská válka

Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.

Dějiny Rakouska a Prusko-rakouská válka · Prusko-rakouská válka a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

První Rakouská republika

První Rakouská republika byl státní útvar v období po konci první světové války až do roku 1934, kdy byl opuštěn koncept parlamentní demokracie a Rakousko nastoupilo cestu autoritářského státu.

Dějiny Rakouska a První Rakouská republika · První Rakouská republika a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Dějiny Rakouska a První republika · První republika a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Dějiny Rakouska a První světová válka · První světová válka a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Dějiny Rakouska a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakouské přímoří

Rakouské přímoří (německy Österreichisches Küstenland; italsky Litorale Austriaco; slovinsky Avstrijsko primorje; chorvatsky Austrijsko primorje) nebo krátce Přímoří (Küstenland; Litorale; Primorska) byl historický správní útvar na území dnešního Chorvatska, Slovinska a Itálie, rozkládající se mezi Alpami a Jaderským mořem.

Dějiny Rakouska a Rakouské přímoří · Rakouské přímoří a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Dějiny Rakouska a Rakousko · Rakousko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakousko-uherské vyrovnání

Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.

Dějiny Rakouska a Rakousko-uherské vyrovnání · Rakousko-Uhersko a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Dějiny Rakouska a Ruské impérium · Rakousko-Uhersko a Ruské impérium · Vidět víc »

Salcburk

Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.

Dějiny Rakouska a Salcburk · Rakousko-Uhersko a Salcburk · Vidět víc »

Salcbursko

Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.

Dějiny Rakouska a Salcbursko · Rakousko-Uhersko a Salcbursko · Vidět víc »

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.

Dějiny Rakouska a Sedmihradsko · Rakousko-Uhersko a Sedmihradsko · Vidět víc »

Seznam ministerských předsedů Rakouska-Uherska

Velký státní znak Rakouska-Uherska. Toto je seznam ministerských předsedů Rakousko-Uherska, respektive seznam ministrů zahraničí Rakouska-Uherska.

Dějiny Rakouska a Seznam ministerských předsedů Rakouska-Uherska · Rakousko-Uhersko a Seznam ministerských předsedů Rakouska-Uherska · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Dějiny Rakouska a Slezsko · Rakousko-Uhersko a Slezsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Dějiny Rakouska a Slované · Rakousko-Uhersko a Slované · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Dějiny Rakouska a Slováci · Rakousko-Uhersko a Slováci · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Dějiny Rakouska a Slovensko · Rakousko-Uhersko a Slovensko · Vidět víc »

Sociální demokracie

Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie vycházející ze socialismu, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti a rovnosti uvnitř tržní ekonomiky.

Dějiny Rakouska a Sociální demokracie · Rakousko-Uhersko a Sociální demokracie · Vidět víc »

Sociálně demokratická strana Rakouska

Werner Faymann (SPÖ) na pódiu (2014), v pozadí oficiální logo strany Sociálně demokratická strana Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ) je rakouská středolevicová politická strana, která byla založena 31. prosince 1888.

Dějiny Rakouska a Sociálně demokratická strana Rakouska · Rakousko-Uhersko a Sociálně demokratická strana Rakouska · Vidět víc »

Srbské království

Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.

Dějiny Rakouska a Srbské království · Rakousko-Uhersko a Srbské království · Vidět víc »

Trojdohoda

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Dějiny Rakouska a Trojdohoda · Rakousko-Uhersko a Trojdohoda · Vidět víc »

Tyrolsko

Tyrolsko či Tyroly je spolková země na západě Rakouska.

Dějiny Rakouska a Tyrolsko · Rakousko-Uhersko a Tyrolsko · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Dějiny Rakouska a Uhersko · Rakousko-Uhersko a Uhersko · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Dějiny Rakouska a Vídeň · Rakousko-Uhersko a Vídeň · Vidět víc »

Vláda Eduarda Taaffeho

Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.

Dějiny Rakouska a Vláda Eduarda Taaffeho · Rakousko-Uhersko a Vláda Eduarda Taaffeho · Vidět víc »

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Dějiny Rakouska a Země Koruny české · Rakousko-Uhersko a Země Koruny české · Vidět víc »

Země Koruny svatoštěpánské

Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky A Magyar Szent Korona Országai nebo Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím.

Dějiny Rakouska a Země Koruny svatoštěpánské · Rakousko-Uhersko a Země Koruny svatoštěpánské · Vidět víc »

Znak (heraldika)

Znak je trvalé nedědičné znamení ve štítě vytvořené podle ustálených heraldických pravidel na základě vžitého nebo uděleného práva.

Dějiny Rakouska a Znak (heraldika) · Rakousko-Uhersko a Znak (heraldika) · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

19. století a Dějiny Rakouska · 19. století a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

28. červen

28.

28. červen a Dějiny Rakouska · 28. červen a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

28. červenec

28.

28. červenec a Dějiny Rakouska · 28. červenec a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »