Dějiny filmu a Německo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny filmu a Německo

Dějiny filmu vs. Německo

Dějiny filmu jako nezávislé umělecké formy začínají po roce 1895, kdy byl s velkým ohlasem v Paříži předveden kinematograf bratří Lumièrů. Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Dějiny filmu · Adolf Hitler a Německo · Vidět víc »

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

Antisemitismus a Dějiny filmu · Antisemitismus a Německo · Vidět víc »

Athanasius Kircher

Athanasius Kircher (často, ale chybně Kirchner, 2. května 1602 – 27. nebo 28. listopadu 1680) byl německý jezuitský učenec, zabývající se především orientalistikou, geologií a lékařstvím.

Athanasius Kircher a Dějiny filmu · Athanasius Kircher a Německo · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Dějiny filmu a Československo · Německo a Československo · Vidět víc »

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

Belgie a Dějiny filmu · Belgie a Německo · Vidět víc »

Benátský filmový festival

65. ročník Benátského filmového festivalu Benátský filmový festival (Mostra Internazionale d'Arte Cinematografica di Venezia,: Venice Film Festival) je filmový festival, který se každoročně koná koncem srpna či začátkem září na ostrově Lido v Benátkách v Itálii.

Benátský filmový festival a Dějiny filmu · Benátský filmový festival a Německo · Vidět víc »

Benito Mussolini

Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.

Benito Mussolini a Dějiny filmu · Benito Mussolini a Německo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Dějiny filmu · Berlín a Německo · Vidět víc »

Bratři Grimmové

Bratři Grimmové Pomník bratří Grimmových v rodném Hanau (autor monumentu: Syrius Eberle) Bratři Grimmové (německy Brüder Grimm, nebo Gebrüder Grimm) byli sběratelé klasických lidových německých pohádek a mytologických příběhů.

Bratři Grimmové a Dějiny filmu · Bratři Grimmové a Německo · Vidět víc »

Epos

Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.

Dějiny filmu a Epos · Epos a Německo · Vidět víc »

Expresionismus

Edvarda Muncha, 1893 Expresionismus byl (severo)evropský, především německý umělecký směr.

Dějiny filmu a Expresionismus · Expresionismus a Německo · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Dějiny filmu a Francie · Francie a Německo · Vidět víc »

Friedrich Wilhelm Murnau

F.

Dějiny filmu a Friedrich Wilhelm Murnau · Friedrich Wilhelm Murnau a Německo · Vidět víc »

Fritz Lang

Friedrich Christian Anton Lang, známý jako Fritz Lang (5. prosince 1890 – 2. srpna 1976) byl rakouský a později americký filmový režisér, scenárista a příležitostně také producent a herec.

Dějiny filmu a Fritz Lang · Fritz Lang a Německo · Vidět víc »

Gramofon

Gramofon ze začátku 20. století Gramofon je zařízení pro přehrávání gramofonových desek, nosičů s mechanickým analogovým záznamem zvuku.

Dějiny filmu a Gramofon · Gramofon a Německo · Vidět víc »

Hyperinflace

Hyperinflace v Argentině Desetimilionová německá bankovka z roku 1923 Stobilionová zimbabwská bankovka z roku 2009 maďarských pengő z Maďarska (1946), největší bankovka, která kdy byla vydána. Byly vytištěny i bankovky v hodnotě 1 triliardy maďarských pengő, ale nikdy nebyly uvedeny do oběhu Hyperinflace je jedním ze tří druhů inflace (mírná inflace, pádivá inflace a hyperinflace).

Dějiny filmu a Hyperinflace · Hyperinflace a Německo · Vidět víc »

Inflace

Inflace 2019 studené války. Zlatý standard USA opustily v roce 1933. Inflace je většinou ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období.

Dějiny filmu a Inflace · Inflace a Německo · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Dějiny filmu a Itálie · Itálie a Německo · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Dějiny filmu a Japonsko · Japonsko a Německo · Vidět víc »

Kabinet doktora Caligariho

Kabinet doktora Caligariho je němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena.

Dějiny filmu a Kabinet doktora Caligariho · Kabinet doktora Caligariho a Německo · Vidět víc »

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Dějiny filmu a Komunismus · Komunismus a Německo · Vidět víc »

Metropolis

Metropolis, původně více než dvouhodinový snímek, je německý černobílý němý film rakouského expresionistického režiséra Fritze Langa.

Dějiny filmu a Metropolis · Metropolis a Německo · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Dějiny filmu a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Německo · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Dějiny filmu a Moskva · Moskva a Německo · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Dějiny filmu a Nacismus · Nacismus a Německo · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Dějiny filmu a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Dějiny filmu a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Německo · Vidět víc »

Němý film

Harold Lloyd ve filmu O patro výš z roku 1923. Vladimíra Preclíka na sídlišti Barrandov v Praze Výrazem němý film se označují filmy, které neměly žádnou synchronizovanou zvukovou stopu, byly „němé“, tedy zejména bez mluvených dialogů, byly ale i bez doprovodných ruchů, postrádaly filmovou hudbu či filmový zpěv.

Dějiny filmu a Němý film · Němý film a Německo · Vidět víc »

Německá demokratická republika

Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.

Dějiny filmu a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Německo · Vidět víc »

Nobelova cena

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Dějiny filmu a Nobelova cena · Nobelova cena a Německo · Vidět víc »

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Dějiny filmu a Osvícenství · Německo a Osvícenství · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Dějiny filmu a Papež · Německo a Papež · Vidět víc »

Požár Říšského sněmu

Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.

Dějiny filmu a Požár Říšského sněmu · Německo a Požár Říšského sněmu · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Dějiny filmu a První světová válka · Německo a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Dějiny filmu a Rakousko · Německo a Rakousko · Vidět víc »

Science fiction

Americký sci-fi magazín (1958) Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr (především literární, filmový, herní či výtvarný), vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle.

Dějiny filmu a Science fiction · Německo a Science fiction · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Dějiny filmu a Sovětský svaz · Německo a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Dějiny filmu a Spojené království · Německo a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Dějiny filmu a Spojené státy americké · Německo a Spojené státy americké · Vidět víc »

Totalitarismus

Totalitarismus (z latinského totus.

Dějiny filmu a Totalitarismus · Německo a Totalitarismus · Vidět víc »

UFA

UFA (dříve Universum Film AG; dnes UFA GmbH) je německá filmová společnost, založená 18.

Dějiny filmu a UFA · Německo a UFA · Vidět víc »

Velká hospodářská krize

Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.

Dějiny filmu a Velká hospodářská krize · Německo a Velká hospodářská krize · Vidět víc »

1940–1949

Roky 1940–1949, souhrnně zvané 40.

1940–1949 a Dějiny filmu · 1940–1949 a Německo · Vidět víc »

23. květen

23.

23. květen a Dějiny filmu · 23. květen a Německo · Vidět víc »