57 vztahy: Albert Einstein, Anihilace, Částice, Biologie, Chemická energie, Chemie, E=mc², Elektrická energie, Elektrická práce, Elektron, Elektronvolt, Energetika, Energie záření, Fyzika, Fyzikální pole, Geotermální energie, Gravitační potenciální energie, Gravitace, Hmota, Hmotnost, Jaderná energie, Joule, Kalorie, Kinetická energie, Klidová hmotnost, Látka, Magnetismus, Mechanická energie, Příkon, Potenciální energie, Potenciální energie pružnosti, Práce (fyzika), Rychlost světla, Síla, Skalár, Sluneční energie, Soustava SI, Speciální teorie relativity, Stavová veličina, Technika, Temná energie, Temná hmota, Teplo, Termodynamický zákon, Termodynamika, Tlaková potenciální energie, Tuna měrného paliva, Vakuum, Vazebná energie, Větrná energie, ..., Veličina, Vesmír, Vlnění, Vnitřní energie, Vodní energie, Watthodina, Zákon zachování energie. Rozbalte index (7 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Energie a Albert Einstein · Vidět víc »
Anihilace
Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí. Po několika kontaktech s různými elektrony (e-) ztratí tolik energie, že nakonec reaguje s jedním elektronem. Výsledkem procesu anihilace je emitování dvou fotonů, přičemž každý má typicky energii 511 keV. V důsledku zbytkové energie pozitronu fotony zpravidla nejsou emitovány přesně v úhlu 180 stupňů, jak je na obrázku. Anihilace je proces v částicové fyzice, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání.
Nový!!: Energie a Anihilace · Vidět víc »
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Energie a Částice · Vidět víc »
Biologie
Biologie (z řeckého jako život a jako věda – tedy životověda – věda zkoumající život) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy.
Nový!!: Energie a Biologie · Vidět víc »
Chemická energie
Chemická energie je energie látek, která je obsažena v jejich vnitřní struktuře.
Nový!!: Energie a Chemická energie · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Energie a Chemie · Vidět víc »
E=mc²
#PŘESMĚRUJ E.
Nový!!: Energie a E=mc² · Vidět víc »
Elektrická energie
Elektrická energie je schopnost elektromagnetického pole konat elektrickou práci.
Nový!!: Energie a Elektrická energie · Vidět víc »
Elektrická práce
Elektrická práce je fyzikální jev, při kterém elektrické pole působí elektrickou silou na elektricky nabité těleso a posouvá jím.
Nový!!: Energie a Elektrická práce · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Energie a Elektron · Vidět víc »
Elektronvolt
kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.
Nový!!: Energie a Elektronvolt · Vidět víc »
Energetika
250x250pixelů Energetika je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie.
Nový!!: Energie a Energetika · Vidět víc »
Energie záření
Energie záření (zářivá energie) je energie, kterou do svého okolí vyzařuje zdroj záření.
Nový!!: Energie a Energie záření · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Energie a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.
Nový!!: Energie a Fyzikální pole · Vidět víc »
Geotermální energie
Pohled na zemní projev geotermální energie – gejzír Geotermální energie je přirozený projev tepelné energie zemského jádra, která má původ ve zbytkovém teplu planety Země, vzniká rozpadem radioaktivních látek nebo působením slapových sil.
Nový!!: Energie a Geotermální energie · Vidět víc »
Gravitační potenciální energie
Gravitační potenciální energie je jeden z druhů mechanické energie, kterou má těleso v gravitačním poli.
Nový!!: Energie a Gravitační potenciální energie · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Energie a Gravitace · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Energie a Hmota · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Energie a Hmotnost · Vidět víc »
Jaderná energie
Množství paliva spotřebované v jaderné elektrárně je v porovnání s uhelnými elektrárnami nepatrné. Například průměrná roční spotřeba oxidu uraničitého jednoho bloku tlakovodní elektrárny o elektrickém výkonu 1000 MW je přibližně 20 tun. Toto množství čistého uranu by zaujalo objem přibližně 1 m3. Jaderná energie je energie vázaná v jádře atomu a lze ji uvolnit pomocí jaderných reakcí.
Nový!!: Energie a Jaderná energie · Vidět víc »
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Nový!!: Energie a Joule · Vidět víc »
Kalorie
Velké Británie Kalorie (značka cal) je jednotka energie, dnes již většinou nahrazená joulem.
Nový!!: Energie a Kalorie · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Energie a Kinetická energie · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Energie a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Energie a Látka · Vidět víc »
Magnetismus
Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).
Nový!!: Energie a Magnetismus · Vidět víc »
Mechanická energie
Mechanická energie je skalární fyzikální veličina, která vyjadřuje míru schopnosti tělesa konat mechanickou práci, tzn.
Nový!!: Energie a Mechanická energie · Vidět víc »
Příkon
Příkon je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství energie dodané za jednotku času.
Nový!!: Energie a Příkon · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Energie a Potenciální energie · Vidět víc »
Potenciální energie pružnosti
Potenciální energie pružnosti je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pružné těleso, když je pružně deformováno (nataženo, stlačeno, ohnuto, zkrouceno).
Nový!!: Energie a Potenciální energie pružnosti · Vidět víc »
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Nový!!: Energie a Práce (fyzika) · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Energie a Rychlost světla · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Energie a Síla · Vidět víc »
Skalár
Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.
Nový!!: Energie a Skalár · Vidět víc »
Sluneční energie
upright.
Nový!!: Energie a Sluneční energie · Vidět víc »
Soustava SI
Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.
Nový!!: Energie a Soustava SI · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Energie a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Stavová veličina
Stavová veličina neboli veličina kvality je veličina, která popisuje stav termodynamického systému.
Nový!!: Energie a Stavová veličina · Vidět víc »
Technika
španělskou královskou mincovnu Slovo Technika pochází z řeckého slova τεχνη/techné, jehož význam je blízký slovům dovednost, řemeslo nebo umění.
Nový!!: Energie a Technika · Vidět víc »
Temná energie
Grafické znázornění předpokládaného rozložení hmoty a energie ve vesmíru v současné době a před 13,7 miliardami let. Temná energie nebo také skrytá energie je hypotetická energie rovnoměrně rozložená v prostoru (kosmologická konstanta) nebo nerovnoměrně rozložená (kvintesence), zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení zrychlování rozpínání se vesmíru.
Nový!!: Energie a Temná energie · Vidět víc »
Temná hmota
kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
Nový!!: Energie a Temná hmota · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Energie a Teplo · Vidět víc »
Termodynamický zákon
Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.
Nový!!: Energie a Termodynamický zákon · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Energie a Termodynamika · Vidět víc »
Tlaková potenciální energie
Tlaková potenciální energie je potenciální energie kapaliny nebo plynu, vznikající z tlaku, kterým kapalina nebo plyn tlačí na stěny nádoby.
Nový!!: Energie a Tlaková potenciální energie · Vidět víc »
Tuna měrného paliva
Tuna měrného paliva (tmp) je jednotka energie používaná v energetice k porovnávání s jinými palivy s odlišnou výhřevností.
Nový!!: Energie a Tuna měrného paliva · Vidět víc »
Vakuum
Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.
Nový!!: Energie a Vakuum · Vidět víc »
Vazebná energie
Vazebná energie, též střední entalpie vazby nebo průměrná entalpie vazby je veličina udávající sílu chemické vazby.
Nový!!: Energie a Vazebná energie · Vidět víc »
Větrná energie
dánském Vendsysselu Větrná energie je využití větrné energie k vytváření užitečné práce.
Nový!!: Energie a Větrná energie · Vidět víc »
Veličina
Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.
Nový!!: Energie a Veličina · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Energie a Vesmír · Vidět víc »
Vlnění
Vlnění na povrchu kapaliny Postupné elektromagnetické vlnění Jako vlnění se označuje šíření určitého rozruchu, zpravidla kmitů, prostorem.
Nový!!: Energie a Vlnění · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Energie a Vnitřní energie · Vidět víc »
Vodní energie
Vodní kolo na spodní vodu (Braiene-le-Château, Belgie, 12. stol.) Přehrada Tři soutěsky (Čína, 2009), největší na světě Schéma Kaplanovy vodní turbíny s generátorem Vodní energie je zejména polohová (potenciální) a/nebo pohybová (kinetická) energie vody, kterou lze technicky využít k práci, obvykle k pohonu různých strojů a zařízení.
Nový!!: Energie a Vodní energie · Vidět víc »
Watthodina
Watthodina (značka Wh) je jednotka energie.
Nový!!: Energie a Watthodina · Vidět víc »
Zákon zachování energie
Zákon zachování energie je jeden ze základních a nejčastěji používaných fyzikálních zákonů.
Nový!!: Energie a Zákon zachování energie · Vidět víc »