Podobnosti mezi Franská říše a Karlovci
Franská říše a Karlovci mají 44 věci společné (v Uniepedie): Alamani, Anglie, Austrasie, Řím, Bavorsko, Burgundsko, Cáchy, Chlodvík I., Einhard, Frankové, Galie, Itálie, Karel II. Holý, Karel Martel, Karel Veliký, Karloman I. Franský, Křesťanství, Langobardi, Lev III., Lothar I. Franský, Lotharingie, Ludvík I. Pobožný, Ludvík II. Němec, Majordomus, Merovejci, Neustrie, Paříž, Papež, Pipin I. Starší, Pipin II. Prostřední, ..., Pipin III. Krátký, Pipinovci, Provence, Pyreneje, Roland (rytíř), Sasko, Starověký Řím, Středofranská říše, Svatá říše římská, Východofranská říše, Verdunská smlouva, Vizigóti, Západofranská říše, 7. století. Rozbalte index (14 více) »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Alamani a Franská říše · Alamani a Karlovci ·
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Anglie a Franská říše · Anglie a Karlovci ·
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Austrasie a Franská říše · Austrasie a Karlovci ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Franská říše a Řím · Karlovci a Řím ·
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Bavorsko a Franská říše · Bavorsko a Karlovci ·
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Burgundsko a Franská říše · Burgundsko a Karlovci ·
Cáchy
Mapa města Katedrála Panny Marie v Cáchách Stará radnice M. Merian, Cáchy kolem 1647 Cáchy (výslovnost, v místním nářečí Oche,,,, nebo) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Cáchy a Franská říše · Cáchy a Karlovci ·
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Chlodvík I. a Franská říše · Chlodvík I. a Karlovci ·
Einhard
Einhard nebo Eginhard (775 Maingau – 14. březen 840 Seligenstadt) byl franský kněz, řeholník a opat, učenec a spisovatel, významná postava karolinské renesance.
Einhard a Franská říše · Einhard a Karlovci ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Frankové a Franská říše · Frankové a Karlovci ·
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Franská říše a Galie · Galie a Karlovci ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Franská říše a Itálie · Itálie a Karlovci ·
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Franská říše a Karel II. Holý · Karel II. Holý a Karlovci ·
Karel Martel
Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.
Franská říše a Karel Martel · Karel Martel a Karlovci ·
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Franská říše a Karel Veliký · Karel Veliký a Karlovci ·
Karloman I. Franský
Karloman I. Franský (751 Soissons – 771 Samoussy) byl franský král v letech 768 až 771, pocházel z rodu Karlovců.
Franská říše a Karloman I. Franský · Karloman I. Franský a Karlovci ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Franská říše a Křesťanství · Karlovci a Křesťanství ·
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Franská říše a Langobardi · Karlovci a Langobardi ·
Lev III.
Lev III. korunuje Karla Velikého (francouzský rukopis, 14. stol.) Rafael Santi: Lev III. korunuje Karla Velikého (detail fresky ve Vatikánu, 1516) Svatý Lev III. (okolo 750 Řím – 12. června 816 tamt.) byl papežem od 26. prosince 795 až do své smrti v roce 816. Roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské. Tak mohla Karlova franská říše po třech stoletích aspoň formálně navázat na západořímskou říši starověku, jakkoli se od ní fakticky lišila.
Franská říše a Lev III. · Karlovci a Lev III. ·
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Franská říše a Lothar I. Franský · Karlovci a Lothar I. Franský ·
Lotharingie
Lotharingie (název od latinského Lotharii regnum) byl krátkodobý státní útvar v západní Evropě vytvořený v důsledku Verdunské smlouvy jako část tzv.
Franská říše a Lotharingie · Karlovci a Lotharingie ·
Ludvík I. Pobožný
Hrabana Maura z roku 826 Ludvík I. Pobožný či Zbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux; 778 Chasseneuil u Poitiers – 20. června 840 Ingelheim) byl římský král a císař, syn Karla Velikého.
Franská říše a Ludvík I. Pobožný · Karlovci a Ludvík I. Pobožný ·
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Franská říše a Ludvík II. Němec · Karlovci a Ludvík II. Němec ·
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Franská říše a Majordomus · Karlovci a Majordomus ·
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Franská říše a Merovejci · Karlovci a Merovejci ·
Neustrie
Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.
Franská říše a Neustrie · Karlovci a Neustrie ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Franská říše a Paříž · Karlovci a Paříž ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Franská říše a Papež · Karlovci a Papež ·
Pipin I. Starší
Svatý Pipin I. (Starší též Pipin z Landenu, asi 580–640) byl majordom Austrasie, který se významným způsobem zasadil o vládu Chlothara II., když se s biskupem Arnulfem z Met postavil proti franské královně Brunhildě.
Franská říše a Pipin I. Starší · Karlovci a Pipin I. Starší ·
Pipin II. Prostřední
Pipin II.
Franská říše a Pipin II. Prostřední · Karlovci a Pipin II. Prostřední ·
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Franská říše a Pipin III. Krátký · Karlovci a Pipin III. Krátký ·
Pipinovci
Pipinovci nebo Arnulfingové byli během merovejského období franská aristokratická rodina původem z Austrasie.
Franská říše a Pipinovci · Karlovci a Pipinovci ·
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Franská říše a Provence · Karlovci a Provence ·
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Franská říše a Pyreneje · Karlovci a Pyreneje ·
Roland (rytíř)
Rytíř Roland († 15. srpna 778, Roncevaux v Pyrenejích) byl vojenský velitel a náčelník Bretaňské marky na severozápadě Franské říše za vlády Karla Velikého.
Franská říše a Roland (rytíř) · Karlovci a Roland (rytíř) ·
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Franská říše a Sasko · Karlovci a Sasko ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Franská říše a Starověký Řím · Karlovci a Starověký Řím ·
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Franská říše a Středofranská říše · Karlovci a Středofranská říše ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Franská říše a Svatá říše římská · Karlovci a Svatá říše římská ·
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Franská říše a Východofranská říše · Karlovci a Východofranská říše ·
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Franská říše a Verdunská smlouva · Karlovci a Verdunská smlouva ·
Vizigóti
nedostupné.
Franská říše a Vizigóti · Karlovci a Vizigóti ·
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Franská říše a Západofranská říše · Karlovci a Západofranská říše ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Franská říše a Karlovci
- To, co mají společné Franská říše a Karlovci
- Podobnosti mezi Franská říše a Karlovci
Srovnání mezi Franská říše a Karlovci
Franská říše má 204 vztahy, zatímco Karlovci má 121. Jak oni mají společné 44, index Jaccard je 13.54% = 44 / (204 + 121).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Franská říše a Karlovci. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: