Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf
Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf mají 32 věci společné (v Uniepedie): Alexandr I. Pavlovič, Amálie Švédská, August I. Oldenburský, Žofie Magdalena Dánská, Žofie Vilemína Švédská, Bernadotte, Cecilie Švédská, Dánsko, Drážďany, Finsko, Fredrikshamnský mír, Gustav Gustavsson Vasa, Karel XIII., Karel XIV., Karlsruhe, Kateřina II. Veliká, Kodaň, Kontinentální blokáda, Leopold I. Bádenský, Luisa Amélie Bádenská, Luisa Bádenská, Napoleon Bonaparte, Oldenburg, Petrohrad, Prusko, Renta, Riksdag, Schwetzingen, Stockholm, 10. květen, ..., 13. březen, 29. březen. Rozbalte index (2 více) »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Alexandr I. Pavlovič a Frederika Dorotea Bádenská · Alexandr I. Pavlovič a Gustav IV. Adolf ·
Amálie Švédská
Amálie Švédská (Amálie Marie Šarlota; 22. února 1805, Stockholm – 31. srpna 1853, Oldenburg) byla švédskou princeznou, dcerou krále Gustava IV. Adolfa a Frederiky Dorotey Bádenské.
Amálie Švédská a Frederika Dorotea Bádenská · Amálie Švédská a Gustav IV. Adolf ·
August I. Oldenburský
August I. Oldenburský (13. července 1783 Rastede – 27. února 1853 Oldenburg) byl v letech 1829 až 1853 oldenburským velkovévodou.
August I. Oldenburský a Frederika Dorotea Bádenská · August I. Oldenburský a Gustav IV. Adolf ·
Žofie Magdalena Dánská
Žofie Magdalena na portrétu Niclase Lafrensena mladšího, kolem roku 1792. Žofie Magdalena Dánská (3. července 1746 Kodaň, Dánsko – 21. srpna 1813, Stockholm, Švédsko) byla rodem dánská princezna a sňatkem švédská královna.
Frederika Dorotea Bádenská a Žofie Magdalena Dánská · Gustav IV. Adolf a Žofie Magdalena Dánská ·
Žofie Vilemína Švédská
Žofie Vilemína Švédská nebo Žofie Vilemína Holsteinsko-Gottorpská, plným jménem Sophie Wilhelmine Katharina Marie Luise Charlotte Anne (21. května 1801, Stockholm – 6. července 1865, Karlsruhe) byla rodem švédská princezna a sňatkem bádenská velkovévodkyně.
Frederika Dorotea Bádenská a Žofie Vilemína Švédská · Gustav IV. Adolf a Žofie Vilemína Švédská ·
Bernadotte
Bernadotte je původem francouzský šlechtický rod, který roku 1818 zasedl na švédský a norský (v letech 1818 až 1905) královský trůn a ve Švédsku panuje dodnes.
Bernadotte a Frederika Dorotea Bádenská · Bernadotte a Gustav IV. Adolf ·
Cecilie Švédská
Cecilie Švédská (22. června 1807, Stockholm – 27. ledna 1844, Oldenburg) byla hudební skladatelka, švédská princezna a sňatkem oldenburská velkovévodkyně.
Cecilie Švédská a Frederika Dorotea Bádenská · Cecilie Švédská a Gustav IV. Adolf ·
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Dánsko a Frederika Dorotea Bádenská · Dánsko a Gustav IV. Adolf ·
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Drážďany a Frederika Dorotea Bádenská · Drážďany a Gustav IV. Adolf ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a Frederika Dorotea Bádenská · Finsko a Gustav IV. Adolf ·
Fredrikshamnský mír
Fredrikshamnský mír (švédsky: Freden i Fredrikshamn, finsky: Haminan rauha) je označení pro mírovou smlouvu, uzavřenou 17. září 1809 mezi Švédskem a Ruskem v městě Fredrikshamn (dnes Hamina ve Finsku).
Frederika Dorotea Bádenská a Fredrikshamnský mír · Fredrikshamnský mír a Gustav IV. Adolf ·
Gustav Gustavsson Vasa
Gustav Gustavsson Vasa, celým jménem Gustav von Holstein-Gottorp-Vasa (9. listopadu 1799, Stockholm – 4. srpna 1877, Drážďany-Pillnitz, Sasko), nazývaný „princ Vasa“ (švédsky Prins av Vasa), byl následník švédského trůnu v letech 1799–1809, od roku 1836 rakouský polní podmaršálek, pretendent švédského trůnu v letech 1809–1872.
Frederika Dorotea Bádenská a Gustav Gustavsson Vasa · Gustav Gustavsson Vasa a Gustav IV. Adolf ·
Karel XIII.
Karel XIII. (švédsky: Karl XIII; 7. října 1748, Stockholm – 5. února 1818, Stockholm), byl králem Švédska od roku 1809 a králem Norska (pod jménem Karel II.) od roku 1814 až do své smrti v roce 1818.
Frederika Dorotea Bádenská a Karel XIII. · Gustav IV. Adolf a Karel XIII. ·
Karel XIV.
Karel XIV.
Frederika Dorotea Bádenská a Karel XIV. · Gustav IV. Adolf a Karel XIV. ·
Karlsruhe
Karlsruhe je město ležící na břehu řeky Rýn na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko blízko německo-francouzských hranic.
Frederika Dorotea Bádenská a Karlsruhe · Gustav IV. Adolf a Karlsruhe ·
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Frederika Dorotea Bádenská a Kateřina II. Veliká · Gustav IV. Adolf a Kateřina II. Veliká ·
Kodaň
Kodaň (výslovnost) je hlavní a největší město Dánska.
Frederika Dorotea Bádenská a Kodaň · Gustav IV. Adolf a Kodaň ·
Kontinentální blokáda
Země uplatňující kontinentální blokádu Kontinentální blokáda (též kontinentální systém) byl zákaz obchodu s Velkou Británií, kterým se Napoleonova Francie v letech 1806–1814 snažila Británii poškodit a vyloučit z evropského obchodu.
Frederika Dorotea Bádenská a Kontinentální blokáda · Gustav IV. Adolf a Kontinentální blokáda ·
Leopold I. Bádenský
Leopold I. Bádenský, německy Leopold von Baden (29. srpna 1790, Karlsruhe, Německo – 24. dubna 1852, tamtéž) byl bádenský velkovévoda od roku 1830 do své smrti.
Frederika Dorotea Bádenská a Leopold I. Bádenský · Gustav IV. Adolf a Leopold I. Bádenský ·
Luisa Amélie Bádenská
Luisa Amélie Stefanie von Baden (5. června 1811 Schwetzingen – 19. července 1854 Královo Pole) byla rodem bádenská a sňatkem švédská princezna.
Frederika Dorotea Bádenská a Luisa Amélie Bádenská · Gustav IV. Adolf a Luisa Amélie Bádenská ·
Luisa Bádenská
Luisa Marie Bádenská (německy Luise Marie Auguste Prinzessin von Baden, 13. ledna/24. ledna 1779, Karlsruhe – 4. května/16. května 1826, Beljov u Tuly) byla bádenská princezna, jako manželka ruského cara Alexandra I., byla ruskou carevnou pod jménem Alžběta Alexejevna (rusky Елизавета Алексеевна).
Frederika Dorotea Bádenská a Luisa Bádenská · Gustav IV. Adolf a Luisa Bádenská ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Frederika Dorotea Bádenská a Napoleon Bonaparte · Gustav IV. Adolf a Napoleon Bonaparte ·
Oldenburg
Oldenburg (dolnoněmecky: Ollnborg) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v německém Dolním Sasku.
Frederika Dorotea Bádenská a Oldenburg · Gustav IV. Adolf a Oldenburg ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Frederika Dorotea Bádenská a Petrohrad · Gustav IV. Adolf a Petrohrad ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Frederika Dorotea Bádenská a Prusko · Gustav IV. Adolf a Prusko ·
Renta
Renta (ital. rendita, důchod) je obvykle pravidelný a stálý příjem, který není platbou za nějaké bezprostřední plnění (zboží, práci a pod.) Původně označovala nájem, který platil pachtýř z půdy (pozemková renta), dnes nejčastěji příjem z kapitálu (například doživotní důchod), cenných papírů nebo ze starobního pojištění (starobní důchod).
Frederika Dorotea Bádenská a Renta · Gustav IV. Adolf a Renta ·
Riksdag
Riksdag (ve švédštině: riksdagen nebo Sveriges riksdag), Švédský parlament nebo také Švédský říšský sněm je nejvyšší zákonodárný orgán Švédska.
Frederika Dorotea Bádenská a Riksdag · Gustav IV. Adolf a Riksdag ·
Schwetzingen
Schwetzingen je velké okresní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v zemském okrese Rýn-Neckar.
Frederika Dorotea Bádenská a Schwetzingen · Gustav IV. Adolf a Schwetzingen ·
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Frederika Dorotea Bádenská a Stockholm · Gustav IV. Adolf a Stockholm ·
10. květen
10.
10. květen a Frederika Dorotea Bádenská · 10. květen a Gustav IV. Adolf ·
13. březen
13.
13. březen a Frederika Dorotea Bádenská · 13. březen a Gustav IV. Adolf ·
29. březen
29.
29. březen a Frederika Dorotea Bádenská · 29. březen a Gustav IV. Adolf ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf
- To, co mají společné Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf
- Podobnosti mezi Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf
Srovnání mezi Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf
Frederika Dorotea Bádenská má 88 vztahy, zatímco Gustav IV. Adolf má 124. Jak oni mají společné 32, index Jaccard je 15.09% = 32 / (88 + 124).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Frederika Dorotea Bádenská a Gustav IV. Adolf. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
