Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská, Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská, Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský, Augusta Pruská, Augusta z Harrachu, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Berlín, Bigamie, Braniborský kurfiřt, Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská, Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská, Dvorní dáma, Frederika Meklenbursko-Střelická, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská, Hesensko-Darmstadtsko, Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Karolína Zweibrückenská, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík Karel Pruský, Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830), Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Anna Hesensko-Homburská, Přízrak, Prenzlau, Pruský král, Seznam lucemburských panovníků, Seznam panovníků Nizozemska, Seznam pruských vévodkyň a královen, Vilém I. Nizozemský, Vilém II. Hesenský, Vilém Pruský (1783–1851), Vilemína Pruská (1774–1837), Zámek Charlottenburg, 16. říjen, 1751, 1786, 1797, 1805, 25. únor.
Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská
Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská (8. ledna 1640, Coburg – 24. srpna 1709, Butzbach) byla německou princeznou a členkou rodu Wettinů z Ernestinské větve ze Sasko-Gothajsko-Altenburska.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (Elisabeth Christine von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern) (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797, Berlín) byla rodem princezna Brunšvicko-Wolfenbüttelská a sňatkem s pruským králem Fridrichem II. Velikým pruská královna.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (Elisabeth Christine Ulrike Prinzessin von Braunschweig-Wolfenbüttel; 9. listopadu 1746, Wolfenbüttel – 18. února 1840, Štětín) byla princezna brunšvicko-wolfenbüttelská, v letech (1765–1769) pruská korunní princezna.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský (15. prosince 1667, Gotha – 12. září 1739, Einhausen) byl od roku 1678 hesensko-darmstadtským lankrabětem.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Augusta Pruská
Augusta Pruská (1. května 1780 Postupim – 19. února 1841 Kassel) byla německou salonistkou a hesenskou kurfiřtkou.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Augusta Pruská · Vidět víc »
Augusta z Harrachu
Augusta hraběnka z Harrachu (německy Auguste Gräfin von Harrach) (30. srpna 1800, Drážďany – 5. června 1873, Bad Homburg vor der Höhe) byla šlechtična pocházející z českého rodu Harrachů a jako kněžna lehnická druhá manželka pruského krále a braniborského markraběte Bedřicha Viléma III.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Augusta z Harrachu · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Berlín · Vidět víc »
Bigamie
Ilustrace z Bible – Elkána a jeho dvě ženy Bigamie je dvojí (dvojnásobné) manželství; existuje buď ve formě dvojženství nebo dvojmužství.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Bigamie · Vidět víc »
Braniborský kurfiřt
#PŘESMĚRUJ Seznam braniborských panovníků.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Braniborský kurfiřt · Vidět víc »
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská (28. listopadu 1661 – 15. listopadu 1705) byla německou šlechtičnou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem hesensko-darmstadtskou lankraběnkou.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská (12. srpna 1676, Ansbach – 13. března 1731, Hanau) byla dcerou markraběte Jana Fridricha Braniborsko-Ansbašského (1654–1686) a jeho první manželky Johany Alžběty Bádensko-Durlašské (1651–1680).
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Dvorní dáma
Franze Xavera Winterhaltera z roku 1858. Dvorní dáma (francouzsky Dame de compagnie, německy Hofdame, anglicky lady-in-waiting, španělsky dama de compañía, rusky Фрейлина) je označení zpravidla příslušnice aristokracie ve službách u královského dvora.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Dvorní dáma · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská (plným jménem,; 22. března 1759, Eutin – 20. června 1818, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Karla XIII. švédskou královnou v letech 1809–1818.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská · Vidět víc »
Hesensko-Darmstadtsko
Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Hesensko-Darmstadtsko · Vidět víc »
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský (18. října 1654 – 22. března 1686) byl od roku 1667 braniborsko-ansbašský markrabě a otec budoucí anglické královny Karoliny z Ansbachu.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Karolína Zweibrückenská
#PŘESMĚRUJ Karolína Falcko-Zweibrückenská.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Karolína Zweibrückenská · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík Karel Pruský
Ludvík Karel Pruský (Fridrich Ludvík Karel; 5. listopadu 1773, Postupim – 28. prosince 1796, Berlín) byl pruský princ, druhý syn a třetí potomek pruského krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Ludvík Karel Pruský · Vidět víc »
Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VI.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830)
Luisa Hesensko-Darmstadtská (30. ledna 1757, Berlín – 14. října 1830) byla dcera Ludvika IX., lankraběte Hesensko-Darmstadtského, a jeho manželky Karolíny, hraběnky Falcko-Zweibrückenské.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830) · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Anna Hesensko-Homburská
Marie Anna Hesensko-Homburská (13. října 1785, Bad Homburg vor der Höhe – 14. dubna 1846, Berlín) byla německou šlechtičnou a v letech 1810 až 1840 první dámou Pruska.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Marie Anna Hesensko-Homburská · Vidět víc »
Přízrak
Obrázek ducha vytvořený dvojitou expozicí (1899) Přízrak, někdy ztotožňovaný se strašidlem, je duše či duch mrtvé osoby, případně zvířete, zjevující se živým.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Přízrak · Vidět víc »
Prenzlau
Prenzlau (dolnoněmecky Prentzlow, česky Prenclov, historicky Přemyslav, Branislav nebo Břetislav) je město v severovýchodním Německu, ve spolkové zemi Braniborsko, sídlo zemského okresu Ukerská marka.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Prenzlau · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Pruský král · Vidět víc »
Seznam lucemburských panovníků
Znak Lucemburska Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a bylo součástí Východofranské říše a později Svaté říše římské.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Seznam lucemburských panovníků · Vidět víc »
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Seznam panovníků Nizozemska · Vidět víc »
Seznam pruských vévodkyň a královen
Pruské královny byly manželky vládců Pruska, království, které bylo ustaveno v roce 1701 a rozpadlo se v roce 1918.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Seznam pruských vévodkyň a královen · Vidět víc »
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Vilém I. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém II. Hesenský
Vilém II.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Vilém II. Hesenský · Vidět víc »
Vilém Pruský (1783–1851)
Vilém Pruský (Fridrich Vilém Karel; 3. července 1783, Berlín – 28. září 1851, Berlín) byl pruský princ, nejmladší syn krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Vilém Pruský (1783–1851) · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »
Zámek Charlottenburg
Palác Charlottenburg Zámek Charlottenburg (německy: Schloss Charlottenburg) je největší berlínský palác, a jediná dochovalá královská residence ve městě z doby panování Hohenzollernů.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Zámek Charlottenburg · Vidět víc »
16. říjen
16.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a 16. říjen · Vidět víc »
1751
1751 (MDCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a 1751 · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a 1786 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a 1797 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a 1805 · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a 25. únor · Vidět víc »
