Obsah
288 vztahy: Abstrakce, Abstraktní algebra, Afinní prostor, Afinní zobrazení, Al-Battání, Alain Connes, Albert Einstein, Alexander Grothendieck, Alfred Tarski, Algebra, Algebra (struktura), Algebraická geometrie, Algebraická topologie, Algebraická varieta, Analytická geometrie, Andrew Wiles, Arabština, Arabové, Archimédés, Architektura, Aristarchos ze Samu, Arthur Cayley, Úlomek, Astronomie, August Ferdinand Möbius, Axiom, Írán, Šestiúhelník, Češi, Čtyřstěn, Élie Cartan, Évariste Galois, Babylón, Bernhard Riemann, Bod, Carl Friedrich Gauss, Chaldea, Civilizace, Clayův matematický ústav, Cykloida, David Hilbert, Délka, Dějiny matematiky, Dělení, De Rhamův diferenciál, Dedukce, Definice, Derivace, Deskriptivní geometrie, Diferenciální forma, ... Rozbalte index (238 více) »
Abstrakce
mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.
Vidět Geometrie a Abstrakce
Abstraktní algebra
Abstraktní algebra je oblast matematiky zkoumající abstraktní algebraické struktury.
Vidět Geometrie a Abstraktní algebra
Afinní prostor
Afinní prostor je v geometrii prostor, na kterém je definováno sčítání bodů a vektorů.
Vidět Geometrie a Afinní prostor
Afinní zobrazení
Afinita v rovině Afinní zobrazení je geometrické zobrazení mezi afinními prostory, které zachovává kolinearitu a dělicí poměr.
Vidět Geometrie a Afinní zobrazení
Al-Battání
Al-Battání, celým jménem Abū ʿAbd Allāh Muḥammad ibn Jābir ibn Sinān al-Raqqī al-Ḥarrānī al-Ṣābiʾ al-Battānī, v latinizované formě Albatenius nebo Albategnius, arabsky محمد بن جابر بن سنان البتاني (asi 850 Harran – 929 Qasr al-Jiss) byl arabský astronom, astrolog a matematik narozený na území dnešního Turecka, který většinu života strávil ve městě Rakka, které dnes leží v Sýrii.
Vidět Geometrie a Al-Battání
Alain Connes
Alain Connes (* 1. dubna 1947 Draguignan, Var, Francie).
Vidět Geometrie a Alain Connes
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Vidět Geometrie a Albert Einstein
Alexander Grothendieck
Alexander Grothendieck (28. března 1928 v Berlíně – 13. listopadu 2014 v Saint-Girons) byl francouzský matematik německého původu, který se výrazně podílel na rozvoji algebraické geometrie.
Vidět Geometrie a Alexander Grothendieck
Alfred Tarski
Alfred Tarski (14. ledna 1901, Varšava, Ruskem ovládaná část Polska – 26. října 1983, Berkeley, Kalifornie, USA) byl polský logik a matematik, který téměř 40 let žil a pracoval v USA.
Vidět Geometrie a Alfred Tarski
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Vidět Geometrie a Algebra
Algebra (struktura)
Algebra jako matematická struktura je vektorový prostor A nad tělesem F (anebo obecněji modul nad okruhem), na kterém je dána další operace násobení, které je lineární, tj.
Vidět Geometrie a Algebra (struktura)
Algebraická geometrie
Algebraická geometrie je matematická disciplína nacházející se, jak už název napovídá, na rozhraní algebry a geometrie.
Vidět Geometrie a Algebraická geometrie
Algebraická topologie
Algebraická topologie je matematická věda, která využívá prostředky abstraktní algebry k studiu topologických prostorů.
Vidět Geometrie a Algebraická topologie
Algebraická varieta
Algebraická varieta je matematický pojem z oboru algebraické geometrie.
Vidět Geometrie a Algebraická varieta
Analytická geometrie
Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.
Vidět Geometrie a Analytická geometrie
Andrew Wiles
Sir Andrew John Wiles (* 11. dubna 1953 Cambridge) je britský matematik žijící v USA, držitel mnoha vědeckých ocenění a člen několika vědeckých společností.
Vidět Geometrie a Andrew Wiles
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Vidět Geometrie a Arabština
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Vidět Geometrie a Arabové
Archimédés
Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př.
Vidět Geometrie a Archimédés
Architektura
Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.
Vidět Geometrie a Architektura
Aristarchos ze Samu
Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.
Vidět Geometrie a Aristarchos ze Samu
Arthur Cayley
Arthur Cayley (16. srpna 1821, Richmond, Surrey, Velká Británie – 26. ledna 1895, Cambridge) byl britský matematik, spoluzakladatel moderní britské školy čisté matematiky.
Vidět Geometrie a Arthur Cayley
Úlomek
Úlomek neboli fragment je označení libovolně velké části z celku, která vzniká oddělením této části z kompaktního tělesa.
Vidět Geometrie a Úlomek
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Vidět Geometrie a Astronomie
August Ferdinand Möbius
August Ferdinand Möbius (17. listopadu 1790 Schulpforta, Sasko – 26. září 1868 Lipsko) byl německý matematik a teoretický astronom.
Vidět Geometrie a August Ferdinand Möbius
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Vidět Geometrie a Axiom
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Vidět Geometrie a Írán
Šestiúhelník
Šestiúhelník jinak hexagon (z řeckého héxa.
Vidět Geometrie a Šestiúhelník
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Vidět Geometrie a Češi
Čtyřstěn
Čtyřstěn (zvaný též trojboký jehlan, tetraedr) je nejjednodušší mnohostěn, typ trojrozměrného tělesa.
Vidět Geometrie a Čtyřstěn
Élie Cartan
Élie Joseph Cartan (9. duben 1869, Dolomieu – 6. květen 1951, Paříž) byl francouzský matematik.
Vidět Geometrie a Élie Cartan
Évariste Galois
Évariste Galois (25. října 1811, Bourg-la-Reine – 31. května 1832, Paříž) byl francouzský matematik.
Vidět Geometrie a Évariste Galois
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Vidět Geometrie a Babylón
Bernhard Riemann
Georg Friedrich Bernhard Riemann (17. září 1826, Breselenz – 20. července 1866, Selasca) byl německý matematik, který výrazně přispěl k rozvoji matematické analýzy a diferenciální geometrie.
Vidět Geometrie a Bernhard Riemann
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Vidět Geometrie a Bod
Carl Friedrich Gauss
Johann Carl Friedrich Gauss (30. dubna 1777, Braunschweig – 23. února 1855, Göttingen) byl slavný německý matematik a fyzik.
Vidět Geometrie a Carl Friedrich Gauss
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců.
Vidět Geometrie a Chaldea
Civilizace
řecké starověké civilizaceInků. Civilizace (z latinského civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku živočichů.
Vidět Geometrie a Civilizace
Clayův matematický ústav
Clayův matematický ústav (anglicky Clay Mathematics Institute, zkratka CMI) je organizace k rozvoji matematiky se sídlem v Peterborough ve státě New Hampshire v USA.
Vidět Geometrie a Clayův matematický ústav
Cykloida
Cykloida generovaná valícím se kolem Cykloida je transcendentní cyklická křivka, kterou vytvoří bod pevně spojený s kružnicí, která se valí (kutálí) po přímce.
Vidět Geometrie a Cykloida
David Hilbert
David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století.
Vidět Geometrie a David Hilbert
Délka
Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.
Vidět Geometrie a Délka
Dějiny matematiky
Dějiny matematiky, také základní rysy vývoje matematiky od prehistorie po dnešek, postihují období několika tisíciletí.
Vidět Geometrie a Dějiny matematiky
Dělení
20 \div 4.
Vidět Geometrie a Dělení
De Rhamův diferenciál
DeRhamův diferenciál je pojem z matematiky, přesněji z pomezí diferenciální geometrie, globální analýzy na varietách a algebraické topologie.
Vidět Geometrie a De Rhamův diferenciál
Dedukce
Dedukce (lat. deductio – odvození) je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícímu, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné.
Vidět Geometrie a Dedukce
Definice
Definice (z latinského de.
Vidět Geometrie a Definice
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Vidět Geometrie a Derivace
Deskriptivní geometrie
Ukázka čtyř různých rovinných zakreslení jednoho prostorového objektu kuželosečkou by správně měla být elipsa Ukázka konstrukce průniku koule a kužele Promítání Deskriptivní geometrie je věda o zobrazení prostorových útvarů do roviny (průmětny).
Vidět Geometrie a Deskriptivní geometrie
Diferenciální forma
Diferenciální forma stupně k neboli diferenciální k-forma je matematické zobecnění funkcí na hladké varietě.
Vidět Geometrie a Diferenciální forma
Diferenciální geometrie
Diferenciální geometrie je část geometrie, která využívá ke studiu křivek, ploch a variet vyšší dimenze metody diferenciálního počtu.
Vidět Geometrie a Diferenciální geometrie
Diferenciální počet
Diferenciální počet (spolu s integrálním počtem se nazývá infinitezimální počet) je matematická disciplína, která zkoumá změny funkčních hodnot v závislosti na změně nezávislé proměnné.
Vidět Geometrie a Diferenciální počet
Dimenze vektorového prostoru
Vektorový prostor je poněkud abstraktní pojem, který může být realizován prostřednictvím nejrůznějších matematických objektů.
Vidět Geometrie a Dimenze vektorového prostoru
Eduard Čech
Eduard Čech (29. června 1893, Stračov – 15. března 1960, Praha) byl český matematik.
Vidět Geometrie a Eduard Čech
Ekvivalence (matematika)
Pojem ekvivalence je v matematice používán pro binární relaci, která množinu, na které je definována, rozděluje na vzájemně disjunktní podmnožiny.
Vidět Geometrie a Ekvivalence (matematika)
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Vidět Geometrie a Elipsa
Elipsoid
Elipsoid Elipsoid je omezená kvadratická plocha.
Vidět Geometrie a Elipsoid
Eliptická křivka
Eliptické křivky, zobrazené na intervalu -3;3 v obou souřadnicích; křivka pro parametry ''a''.
Vidět Geometrie a Eliptická křivka
Eratosthenés z Kyrény
Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276–272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.
Vidět Geometrie a Eratosthenés z Kyrény
Erlangen
Erlangen (česky Erlanky) je samostatné okresní město v bavorském vládním obvodu Střední Franky.
Vidět Geometrie a Erlangen
Erlangenský program
Erlangenský program je v matematice metoda, charakterizující geometrie na základě teorie grup a projektivní geometrie.
Vidět Geometrie a Erlangenský program
Eukleidés
Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.
Vidět Geometrie a Eukleidés
Eukleidés z Megary
Eukleidés z Megary (řec. Εὐκλείδης ὁ Μεγαρεύς; asi 450 př. n. l. – 368 př. n. l.)KURZOVÁ, Helena, ed.
Vidět Geometrie a Eukleidés z Megary
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Vidět Geometrie a Eukleidovská geometrie
Eukleidovská konstrukce
Postup narýsování pravidelného šestiúhelníku Eukleidovskou konstrukcí Eukleidovská konstrukce neboli konstrukce pomocí kružítka a pravítka označuje konstrukci geometrických objektů (například úhlů) pouze pomocí idealizovaného pravítka a kružítka.
Vidět Geometrie a Eukleidovská konstrukce
Eukleidovský prostor
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.
Vidět Geometrie a Eukleidovský prostor
Eukleidovy Základy
Titulní strana překladu Eukleidových Základů do latiny od Adelarda z Bath. 1309–1316 Eukleidovy Základy (Stoicheia) jsou písemné dílo ze starověkého Řecka, které utváří Eukleidovskou geometrii.
Vidět Geometrie a Eukleidovy Základy
Eulerova charakteristika
Eulerova charakteristika je v matematice celé číslo, které charakterizuje nějaký topologický prostor, geometrický útvar, graf, mnohostěn a podobně.
Vidět Geometrie a Eulerova charakteristika
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět Geometrie a Evropa
Existence
Existence (z latinského existentia Scholastická filozofie přiřazuje existenci význam toho, co náleží k vnějšímu světu, tedy světu skutečnému či reálnému. Pojem je tedy spojován s objektivitou a realitou jako něco, co nenáleží pouze do světa fantazie: To, co existuje, lze popsat také jako to, co je nadáno vlastní činností: Středověká filosofie rozvinula protiklad existence jako aktuálního bytí zde a podstaty, esence, jako ideálního a obecného určení bytosti či jsoucna.
Vidět Geometrie a Existence
Fázový prostor
Jako fázový prostor se ve fyzice nazývá prostor proměnných q^i (tedy zobecněných souřadnic) a p_i (tedy zobecněných hybností).
Vidět Geometrie a Fázový prostor
Felix Christian Klein
#PŘESMĚRUJ Felix Klein.
Vidět Geometrie a Felix Christian Klein
Fermatovo číslo
Fermatovým číslem se v matematice rozumí takové přirozené číslo, které je rovno pro nějaké přirozené číslo n. Svoje jméno tato čísla získala podle matematika Pierra de Fermata, který je zkoumal jako jeden z prvních.
Vidět Geometrie a Fermatovo číslo
Fieldsova medaile
Matematická Fieldsova medaile nese Archimédův portrét Fieldsova medaile (oficiálně) je matematické ocenění udělované Mezinárodní matematickou unií.
Vidět Geometrie a Fieldsova medaile
Filozof
Filozof (ve stylově příznakové podobě také filosof) je člověk, který se zabývá filozofickými otázkami v různých oblastech této disciplíny, který ji pěstuje a případně vyučuje.
Vidět Geometrie a Filozof
Fraktál
Detail Mandelbrotovy množiny, jednoho z nejznámějších fraktálů Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická.
Vidět Geometrie a Fraktál
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Vidět Geometrie a Fyzika
Fyzika částic
Fyzika částic (též částicová fyzika) je oblast fyziky, která se zabývá částicemi.
Vidět Geometrie a Fyzika částic
Gaspard Monge
Gaspard Monge, vévoda z Péluse (10. května 1746, Beaune – 28. července 1818, Paříž) byl francouzský přírodovědec, matematik a revoluční politik.
Vidět Geometrie a Gaspard Monge
Gérard Desargues
#PŘESMĚRUJ Girard Desargues.
Vidět Geometrie a Gérard Desargues
Geodézie
Geodézie (řecky γη.
Vidět Geometrie a Geodézie
Geodetika
Geodetický trojúhelník na kouli. Geodetiky jsou velké kruhové oblouky. V diferenciální geometrii je geodetika křivka představující v určitém smyslu nejkratší cestu mezi dvěma body na ploše nebo obecněji na Riemannovské varietě.
Vidět Geometrie a Geodetika
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Vidět Geometrie a Geografie
Geometrický útvar
Jehlan, koule a krychle v prostoru Geometrický útvar je souhrn geometrických objektů, nejčastěji bodů, přímek či rovin.
Vidět Geometrie a Geometrický útvar
George David Birkhoff
George David Birkhoff (21. března 1884 – 12. listopadu 1944) byl jedním z nejvýznamnějších amerických matematiků první poloviny 20. století.
Vidět Geometrie a George David Birkhoff
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Vidět Geometrie a Gottfried Wilhelm Leibniz
Grigorij Perelman
Grigorij Jakovlevič Perelman (rusky Григорий Яковлевич Перельман; narozen 13. června 1966 v Leningradu, SSSR – nyní Petrohrad, Rusko), též znám jako Griša Perelman, je ruský matematik.
Vidět Geometrie a Grigorij Perelman
Grupa
Rubikovy kostky tvoří grupu Grupa je v matematice algebraická struktura tvořená množinou spolu s binární operací, která je asociativní, má neutrální prvek a každý prvek má svou inverzi.
Vidět Geometrie a Grupa
Hausdorffova míra
Hausdorffova míra (dále \mathbf^s) je „nížedimenzionální“ míra na \mathbb^n, která dovoluje měřit jisté „velmi malé“ podmnožiny \mathbb^n.
Vidět Geometrie a Hausdorffova míra
Hlavní kružnice
Hlavní kružnice dělí kouli na dvě shodné polokoule Hlavní kružnice neboli ortodroma je průnik kulové plochy (sféry) a roviny, která prochází jejím geometrickým středem.
Vidět Geometrie a Hlavní kružnice
Holomorfní funkce
Holomorfní funkce jsou důležitým pojmem komplexní analýzy.
Vidět Geometrie a Holomorfní funkce
Homologie (matematika)
V matematice (speciálně algebraické topologii a abstraktní algebře), je homologie (z řeckého ὁμός homos "identické") proces, který přiřadí matematickým objektům posloupnost Abelových grup nebo modulů.
Vidět Geometrie a Homologie (matematika)
Hranice množiny
Množina (světle modře) a její hranice (tmavě modře) Hranice množiny je v matematice pojem z topologie značící množinu všech takových prvků, jehož každé okolí obsahuje alespoň jeden bod zadané množiny a alespoň jeden bod mimo zadanou množinu.
Vidět Geometrie a Hranice množiny
Hranol
Hranol je mnohostěn se dvěma stejnými polygonálními základnami, které jsou spojeny pásem rovnoběžníků.
Vidět Geometrie a Hranol
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Vidět Geometrie a Hybnost
Hyperbola
Hyperbola jako kuželosečka. Ilustrace definice: ohniska (''B1'', ''B2''); bod hyperboly (''P''); vzdálenosti ohnisek (''d1'', ''d2''). Hyperbola je rovinná křivka, kuželosečka s výstředností větší než 1.
Vidět Geometrie a Hyperbola
Hyperbolická geometrie
hyperbolickém paraboloidu V matematice je hyperbolická geometrie (nebo také Lobačevského geometrie) neeukleidovskou geometrií, což znamená, že nesplňuje pátý Eukleidův postulát (o rovnoběžkách).
Vidět Geometrie a Hyperbolická geometrie
Hyperboloid
Jednodílný hyperboloid Hyperboloid je plocha druhého stupně, neboli kvadratická plocha – kvadrika.
Vidět Geometrie a Hyperboloid
Integrální počet
Integrální počet je část matematiky, která se zabývá především integrací, což je inverzní proces k derivaci, a integrály.
Vidět Geometrie a Integrální počet
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Vidět Geometrie a Isaac Newton
Isfahán
Isfahán (– Eṣfahān) je třetím největším městem v Íránu po Teheránu a Mašhadu.
Vidět Geometrie a Isfahán
Izolovaný bod
A.
Vidět Geometrie a Izolovaný bod
János Bolyai
János Bolyai – pamětní deska v Olomouci. János Bolyai (15. prosince 1802 – 27. ledna 1860) byl maďarský matematik, jeden ze zakladatelů neeuklidovské geometrie.
Vidět Geometrie a János Bolyai
Jean-Pierre Serre
Jean-Pierre Serre (* 15. září 1926 Bages) je francouzský matematik.
Vidět Geometrie a Jean-Pierre Serre
Jean-Victor Poncelet
Jean-Victor Poncelet (1. červenec 1788, Mety – 22. prosinec 1867, Paříž) byl francouzský matematik, mechanik a geometr.
Vidět Geometrie a Jean-Victor Poncelet
Jehlan
Jehlan Jehlan je trojrozměrné těleso.
Vidět Geometrie a Jehlan
Kartézská soustava souřadnic
Body v rovinné kartézské soustavě souřadnic Kartézská soustava souřadnic je taková soustava souřadnic, u které jsou souřadnicové osy vzájemně kolmé přímky, které se protínají v jednom bodě – počátku soustavy souřadnic.
Vidět Geometrie a Kartézská soustava souřadnic
Kartografie
Ilustrační mapa Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map.
Vidět Geometrie a Kartografie
Křivka
Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z přímky do nějakého prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).
Vidět Geometrie a Křivka
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Vidět Geometrie a Klasická fyzika
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Vidět Geometrie a Klasická mechanika
Komplexní rovina
Komplexní rovina (často též Gaussova rovina) je v matematice způsob zobrazení komplexních čísel.
Vidět Geometrie a Komplexní rovina
Konexe
Konexe (z lat. connexio.
Vidět Geometrie a Konexe
Konvexní množina
Konvexní množina M Nekonvexní množina N Mnohostěn: a) konvexní, b) nekonvexní V matematice se pod pojmem konvexní množina obvykle rozumí podmnožina Euklidovského prostoru nebo reálného afinního prostoru, která má následující vlastnost.
Vidět Geometrie a Konvexní množina
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Vidět Geometrie a Koule
Kružítko
Kružítko Kružítko (zastarale též Kružidlo) je nástroj určený k rýsování kružnic a jejich částí.
Vidět Geometrie a Kružítko
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Vidět Geometrie a Kružnice
Kruh
Kruh Kruh je rovinný geometrický útvar, omezený kružnicí.
Vidět Geometrie a Kruh
Krychle
Krychle (pravidelný šestistěn nebo také hexaedr) lidově zvaná též kostka, je trojrozměrné těleso, jehož stěny tvoří 6 stejných čtverců.
Vidět Geometrie a Krychle
Kryptografie
Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
Vidět Geometrie a Kryptografie
Krystalografie
Ledové krystalky Krystalografie (řecky krústallos - česky čirý led nebo skalní krystal, gráphein - česky psát) je věda, která se zabývá studiem krystalů, jejich reálnou a ideální strukturou, vývojem, tvorbou, poruchami, jejich vlastnostmi a uspořádáním atomů v krystalických pevných látkách.
Vidět Geometrie a Krystalografie
Kužel
Kužel je trojrozměrný geometrický tvar, který vznikne jako průnik kuželového prostoru a rovinné vrstvy.
Vidět Geometrie a Kužel
Kuželosečka
Druhy kuželoseček Kuželosečka je rovinná křivka, která vznikne jako průnik roviny s rotační kuželovou plochou, přičemž rovina neprochází jejím vrcholem.
Vidět Geometrie a Kuželosečka
Kubická rovnice
Graf kubické funkcey.
Vidět Geometrie a Kubická rovnice
Kvadratura kruhu
Kruh a čtverec o stejném obsahu. Kruhu o poloměru 1 odpovídá čtverec se stranou \sqrt\pi Kvadratura kruhu je úloha sestrojit k danému kruhu čtverec o stejném obsahu, a to pouze pomocí pravítka a kružítka.
Vidět Geometrie a Kvadratura kruhu
Kvadrika
Kvadrika neboli kvadratická plocha je algebraická plocha 2.
Vidět Geometrie a Kvadrika
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Vidět Geometrie a Kvantová teorie pole
Kvádr
Kvádr je trojrozměrné těleso – rovnoběžnostěn, jehož stěny tvoří šest pravoúhlých čtyřúhelníků (zpravidla obdélníků, ale existují i speciální případy jako např. čtverec).
Vidět Geometrie a Kvádr
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Geometrie a Latina
Leonhard Euler
Leonhard Paul Euler (německá výslovnost: IPA:,; 15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.
Vidět Geometrie a Leonhard Euler
Lieova grupa
Lieova grupa (čti „liova“) je matematický pojem pojmenovaný po norském matematikovi Sophusi Lieovi.
Vidět Geometrie a Lieova grupa
Lineární algebra
Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.
Vidět Geometrie a Lineární algebra
Lineární funkce
Lineární funkce je každá funkce f, která je dána předpisem y.
Vidět Geometrie a Lineární funkce
Lineární lomená funkce
Lineární lomená funkce je funkce, kterou lze zapsat ve tvaru f(x):y.
Vidět Geometrie a Lineární lomená funkce
Lineární zobrazení
Pojmem lineární zobrazení (někdy též lineární transformace, angl. linear map, linear mapping, popř. linear transformation) se v matematice označuje takové zobrazení mezi vektorovými prostory X a Y, které zachovává vektorové operace sčítání a násobení skalárem.
Vidět Geometrie a Lineární zobrazení
Malířské plátno
blindrám Malířské plátno je textilní látka používaná jako povrchové médium pro výtvarná díla (malby).
Vidět Geometrie a Malířské plátno
Malířství
Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.
Vidět Geometrie a Malířství
Matematická analýza
Matematická analýza („řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky.
Vidět Geometrie a Matematická analýza
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Vidět Geometrie a Matematická logika
Matematická statistika
Teorie pravděpodobnosti popisuje vznik náhodných dat, zatímco matematická statistika usuzuje z dat na charakter procesů, jimiž data vznikla Matematická statistika je vědecká disciplína na pomezí popisné statistiky a aplikované matematiky.
Vidět Geometrie a Matematická statistika
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Vidět Geometrie a Matematický důkaz
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Vidět Geometrie a Matematik
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Vidět Geometrie a Matematika
Míra (matematika)
Míra je základním pojmem teorie míry.
Vidět Geometrie a Míra (matematika)
Měření
Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.
Vidět Geometrie a Měření
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Vidět Geometrie a Měsíc
Mechanika
Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.
Vidět Geometrie a Mechanika
Metrický tenzor
V matematice je metrický tenzor zpravidla tenzorové pole druhého řádu na hladké varietě, které dává do souvislosti souřadnice a vzdálenost.
Vidět Geometrie a Metrický tenzor
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Vidět Geometrie a Mezopotámie
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Vidět Geometrie a Množina
Mnohoúhelník
Mnohoúhelník (také polygon) je část roviny vymezená úsečkami, které spojují určitý počet bodů (nejméně tři), z nichž žádné tři sousední neleží na jedné přímce.
Vidět Geometrie a Mnohoúhelník
Mnohostěn
Příklad obecného mnohostěnu Mnohostěn, také polyedr je trojrozměrné geometrické těleso, jehož povrch se skládá z konečně mnoha stěn tvořených mnohoúhelníky.
Vidět Geometrie a Mnohostěn
Mongeovo promítání
Mongeovo promítání je promítací metoda v technickém kreslení.
Vidět Geometrie a Mongeovo promítání
Monitor (obrazovka)
LG Monitor je v informatice základní výstupní zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických informací, případně celého grafického uživatelského rozhraní.
Vidět Geometrie a Monitor (obrazovka)
Neeukleidovská geometrie
pravými úhly v eliptické geometrii. Neeukleidovská geometrie je obecné označení pro takové geometrie (tj. systémy splňující první čtyři Eukleidovy postuláty), které nesplňují pátý Eukleidův postulát.
Vidět Geometrie a Neeukleidovská geometrie
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Vidět Geometrie a Neolit
Niels Henrik Abel
Niels Henrik Abel (5. srpna 1802 Nedstrand – 6. dubna 1829 nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu.
Vidět Geometrie a Niels Henrik Abel
Nikolaj Ivanovič Lobačevskij
Nikolaj Ivanovič Lobačevskij (1. prosince 1792, Nižnij Novgorod – 24. února 1856, Kazaň) byl ruský matematik.
Vidět Geometrie a Nikolaj Ivanovič Lobačevskij
Novověk
Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.
Vidět Geometrie a Novověk
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Vidět Geometrie a Obecná teorie relativity
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Vidět Geometrie a Objem
Obsah
Obsah je v geometrii veličina, která vyjadřuje velikost plochy.
Vidět Geometrie a Obsah
Obvod (geometrie)
Obvod je nejen hraniční křivka rovinného útvaru, ale i její délka.
Vidět Geometrie a Obvod (geometrie)
Okolí (matematika)
Okolí bodu je podmnožina topologického prostoru, jejíž některá otevřená podmnožina obsahuje tento bod.
Vidět Geometrie a Okolí (matematika)
Okruh (algebra)
Okruh je v matematice algebraická struktura s dvěma binárními operacemi běžně nazývanými sčítání a násobení.
Vidět Geometrie a Okruh (algebra)
Ornament
Rozvilinový ornament (Bible krále Václava IV., před 1400) Ornamenty v příručce z roku 1898 Ornament (latinsky ornamentum – výstroj, ozdoba, okrasa) je ve výtvarném umění ozdobný prvek, který slouží ke zkrášlení nebo členění staveb, stěn, ploch, tkanin a předmětů všeho druhu.
Vidět Geometrie a Ornament
Ortogonální grupa
Ortogonální grupa je množina všech rotací a zrcadlení Euklidova prostoru spolu s operací skládání.
Vidět Geometrie a Ortogonální grupa
Osmistěn
Pravidelný osmistěn (oktaedr) je trojrozměrné těleso v prostoru, jehož stěny tvoří 8 stejných rovnostranných trojúhelníků.
Vidět Geometrie a Osmistěn
Osová souměrnost
Zobrazení v osové souměrnosti Osová souměrnost je typ geometrického zobrazení.
Vidět Geometrie a Osová souměrnost
Otevřená množina
Otevřená množina je matematická vlastnost množin, která je zobecněním otevřeného intervalu reálných čísel.
Vidět Geometrie a Otevřená množina
Otočení
Geometrické otočení. V geometrii představuje otočení neboli rotace v eukleidovské rovině geometrické zobrazení, které je charakterizováno tím, že spojnice všech bodů s pevně zvoleným bodem, tzn.
Vidět Geometrie a Otočení
Otočení (geometrie)
#PŘESMĚRUJ Otočení Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Vidět Geometrie a Otočení (geometrie)
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.
Vidět Geometrie a Ottův slovník naučný
Paleolit
Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.
Vidět Geometrie a Paleolit
Papyrus
Héraklův papyrus šáchoru papírodárného (''Cyperus papyrus'') Papyrus je psací materiál, sloužící k zápisu textů.
Vidět Geometrie a Papyrus
Parabola (matematika)
Parabola Parabola je druh kuželosečky, rovinné křivky druhého stupně.
Vidět Geometrie a Parabola (matematika)
Paraboloid
Eliptický paraboloid Hyperbolický paraboloid Paraboloid je v geometrii plocha druhého řádu čili kvadrika, kterou lze vyjádřit jednou z následujících rovností.
Vidět Geometrie a Paraboloid
Paralelní přenos (geometrie)
Paralelní přenos je způsob, jakým lze vytvořit rovnoběžný vektor k jinému vektoru v libovolně zakřiveném prostoru (nebo prostoročase).
Vidět Geometrie a Paralelní přenos (geometrie)
Parciální diferenciální rovnice
Parciální diferenciální rovnice je v matematice rovnice obsahující neznámou funkci několika nezávisle proměnných a její parciální derivace dle těchto proměnných.
Vidět Geometrie a Parciální diferenciální rovnice
Pí (číslo)
π Ludolfovo číslo, značené π (čteme pí) je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru; také je to hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru.
Vidět Geometrie a Pí (číslo)
Přímka
Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar.
Vidět Geometrie a Přímka
Přímková plocha
Každým bodem jednodílného hyperboloidu lze vést dvě přímky Přímková plocha je v geometrii označení pro takovou plochu, jejímž každým bodem lze vést přímku, která ploše náleží.
Vidět Geometrie a Přímková plocha
Perspektiva
Příklad: Bod A je úběžníkem linií C a D. Přímka B je horizont. Pražce F a G jsou si opticky blíže, než E a F. Skutečný snímek železničních kolejí Perspektiva je optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké.
Vidět Geometrie a Perspektiva
Petr Vopěnka
Petr Vopěnka (16. května 1935, Praha – 20. března 2015, Praha) byl český matematik a filozof.
Vidět Geometrie a Petr Vopěnka
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Vidět Geometrie a Platón
Platónské těleso
Platónské těleso je v geometrii pravidelný konvexní mnohostěn (polyedr) v prostoru, tj.
Vidět Geometrie a Platónské těleso
Plocha
Plocha označuje v matematice a fyzice dvojrozměrný geometrický útvar.
Vidět Geometrie a Plocha
Počítačová grafika
Ukázka počítačové grafiky Počítačová grafika je z technického hlediska obor výpočetní techniky, který používá počítače k tvorbě umělých grafických objektů a dále také na úpravu zobrazitelných a prostorových informací, nasnímaných z reálného světa (například digitální fotografie a jejich úprava, filmové triky).
Vidět Geometrie a Počítačová grafika
Podgrupa
V matematice se pojmem podgrupa grupy G.
Vidět Geometrie a Podgrupa
Podmnožina
B je podmnožina A, A je nadmnožina B V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme B \subseteq A, případně A \supseteq B.
Vidět Geometrie a Podmnožina
Podobnost (geometrie)
Tvary se stejnou barvou jsou podobné Podobnost je geometrické zobrazení Euklidovského prostoru do sebe, které násobí všechny vzdálenosti stejným koeficientem, tzv.
Vidět Geometrie a Podobnost (geometrie)
Poincarého věta
Vizualizace převádění na povrchu obyčejné třírozměrné koule Poincarého věta (někdy označována jako Poincarého domněnka) je matematická věta z geometrické topologie, která se vyjadřuje o charakterizaci (třírozměrného) povrchu čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami.
Vidět Geometrie a Poincarého věta
Polynom
Polynom (též mnohočlen) je výraz ve tvaru kde a_n \neq 0.
Vidět Geometrie a Polynom
Poměr
Poměr v matematice udává, kolikrát jedno číslo obsahuje druhé.
Vidět Geometrie a Poměr
Popularizace vědy
Popularizace vědy je pojem užívaný v médiích, který zastřešuje veškeré aktivity vedoucí k rozšiřování obecného povědomí o výsledcích dosažených ve vědě, případně technice, o metodách vědy, úspěších apod.
Vidět Geometrie a Popularizace vědy
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Vidět Geometrie a Postulát
Posunutí (geometrie)
Geometrické posunutí. V geometrii představuje posunutí (translace) geometrické zobrazení v afinním prostoru, které je charakterizováno tím, že každý bod se zobrazí na bod posunutý o stejný vektor, tzv.
Vidět Geometrie a Posunutí (geometrie)
Pravítko
Různá pravítka Dřevěné pravítko z poloviny 20. století Pravítko ve svém původním významu je nástroj tvaru destičky, který se používá v geometrii, v technickém kreslení, ve strojírenství a stavebnictví k rýsování nebo určení rovné čáry (úsečky, přímky).
Vidět Geometrie a Pravítko
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Vidět Geometrie a Pravděpodobnost
Pravidelný mnohoúhelník
Pravidelný mnohoúhelník je mnohoúhelník, který má všechny úhly stejně velké a všechny strany stejně dlouhé.
Vidět Geometrie a Pravidelný mnohoúhelník
Pravoúhlý trojúhelník
Pravoúhlý trojúhelník Pravoúhlý trojúhelník je takový trojúhelník, jehož jeden vnitřní úhel je pravý, tzn.
Vidět Geometrie a Pravoúhlý trojúhelník
Průnik
Průnik dvou množin~A \cap B V matematice se jako průnik dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje pouze ty prvky, které se nalézají ve všech těchto množinách.
Vidět Geometrie a Průnik
Problémy tisíciletí
Problémy tisíciletí (anglicky Millenium Prize Problems) je označení pro sedm matematických problémů, které v roce 2000 vyhlásil Clayův matematický institut jako nejdůležitější otevřené problémy soudobé matematiky.
Vidět Geometrie a Problémy tisíciletí
Projektivní geometrie
přímky protnou. Projektivní geometrie představuje takovou geometrii, která zkoumá vlastnosti, které se nemění u projektivních transformací (kolineací).
Vidět Geometrie a Projektivní geometrie
Projektivní přímka
Projektivní přímka je matematický pojem z oblasti geometrie, který označuje jednodimenzionální projektivní prostor.
Vidět Geometrie a Projektivní přímka
Projektivní prostor
Projektivní prostor je geometrická a algebraická struktura.
Vidět Geometrie a Projektivní prostor
Projektivní rovina
přímku v zobrazovaném prostoru. Projektivní rovina je matematický prostor, v kterém jsou definovány přímky a body a platí v ní následující axiomy.
Vidět Geometrie a Projektivní rovina
Proporce
Pojem proporce neboli poměry označuje vzájemné vztahy jednotlivých dílů kompozičních prvků jako například poměr délky a šířky obdélníka či šířky a výšky budovy ale i vzájemný poměr jednotlivých útvarů s plochou celku.
Vidět Geometrie a Proporce
Prostor (matematika)
Prostor je v matematice obvykle označení pro geometrický, topologický, případně množinový objekt.
Vidět Geometrie a Prostor (matematika)
Pythagoras
Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl řecký filozof, matematik, astronom i kněz.
Vidět Geometrie a Pythagoras
Pythagorova věta
Pythagorova věta: Součet obsahů čtverců nad odvěsnami (modrá plus červená plocha) se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku (fialová plocha) Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině.
Vidět Geometrie a Pythagorova věta
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Vidět Geometrie a René Descartes
Reprezentace (grupa)
Reprezentace grupy G je (homo)morfismus G\to Aut(V), kde V je vektorový prostor a Aut(V) grupa invertibilních lineárních zobrazení V\to V s operací skládání.
Vidět Geometrie a Reprezentace (grupa)
RIA Novosti
Newsroom RIA Novosti Moskva RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международныхновостей «РИА Новости») byla ruská státní zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě.
Vidět Geometrie a RIA Novosti
Riemannův prostor
Riemannovým (riemannovským) prostorem nebo též Riemanovou varietou, je v matematice a fyzice označován prostor, na kterém je možné měřit vzdálenosti bodů a úhly tečných vektorů.
Vidět Geometrie a Riemannův prostor
Riemannova geometrie
Riemannova (riemannovská) geometrie je oblast diferenciální geometrie, která se zabývá studiem Riemannových prostorů.
Vidět Geometrie a Riemannova geometrie
Rovina
Rovina je v matematice dvourozměrný geometrický útvar, který si lze představit jako neomezenou dokonale rovnou plochu.
Vidět Geometrie a Rovina
Rovinná křivka
#PŘESMĚRUJ Křivka#Rovinná křivka.
Vidět Geometrie a Rovinná křivka
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Vidět Geometrie a Rovnice
Rovnoběžka
Rovnoběžka je pomyslná čára na zemském povrchu (případně povrchu jiného přibližně sférického rotujícího tělesa), vzniklá průnikem povrchu Země a rotačního kuželu, jehož vrchol je v zemském středu a jeho osa je shodná se zemskou osou.
Vidět Geometrie a Rovnoběžka
Rovnoběžky
Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají.
Vidět Geometrie a Rovnoběžky
Rovnoběžník
Rovnoběžník Rovnoběžník (parallelogrammum, někdy též r(h)omboid; ve starší české literatuře kosodélník) je čtyřúhelník, jehož protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Vidět Geometrie a Rovnoběžník
Rovnost (matematika)
Rovnost v matematice je relace neboli vztah, vyjadřující totožnost objektů, které jsou v tomto vztahu.
Vidět Geometrie a Rovnost (matematika)
Science
Science (věda) je akademický časopis Americké asociace pro rozvoj vědy a je považován za jeden ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů.
Vidět Geometrie a Science
Sféra (matematika)
Perspektivní projekce kulové sféry (z nadhledu). Pro kvalitní vykreslení tvarů a čar byly využity Bézierovy křivky. V matematice se slovem sféra označuje obvykle kulová plocha, tedy plocha tvořící povrch koule.
Vidět Geometrie a Sféra (matematika)
Sférická geometrie
Sférická geometrie je obor geometrie, který studuje dvourozměrné geometrické útvary na povrchu trojrozměrné koule (na sféře).
Vidět Geometrie a Sférická geometrie
Sférická trigonometrie
Sférická trigonometrie je odvětvím sférické geometrie, které se zabývá vztahy mezi goniometrickými funkcemi stran a úhlů sférických mnohoúhelníků (zvláště sférických trojúhelníků) definovaných několika protínajícími se hlavními kružnicemi na kouli.
Vidět Geometrie a Sférická trigonometrie
Shodné zobrazení
Shodné zobrazení je v geometrii takové zobrazení mezi Euklidovskými prostory, které zachovává vzdálenost.
Vidět Geometrie a Shodné zobrazení
Sjednocení
Sjednocení dvou množin (A \cup B) V matematice se jako sjednocení dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje každý prvek, který se nachází alespoň v jedné ze sjednocovaných množin, a žádné další prvky.
Vidět Geometrie a Sjednocení
Smíšený součin
Smíšený součin tří vektorů (v daném pořadí) trojrozměrného vektorového prostoru lze definovat jako skalární součin prvního vektoru s vektorovým součinem druhého a třetího vektoru.
Vidět Geometrie a Smíšený součin
Sophus Lie
Marius Sophus Lie (vyslovuje se li) (17. prosince 1842 Nordfjordeid – 18. února 1899 Kristiania) byl norský matematik.
Vidět Geometrie a Sophus Lie
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Vidět Geometrie a Soustava souřadnic
Spojité zobrazení
Spojité zobrazení je pojem z topologie a matematické analýzy.
Vidět Geometrie a Spojité zobrazení
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Vidět Geometrie a Starověk
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Vidět Geometrie a Starověké Řecko
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Vidět Geometrie a Starověký Egypt
Stavba
Velká čínská zeď, největší stavba v dějinách lidstva Stavba je činnost spočívající v úpravě zemmního povrchu a vytváření účelového konstrukčního díla a také výsledek této činnosti, tedy stavěný nebo vystavěný objekt nebo jeho provedení a uspořádání.
Vidět Geometrie a Stavba
Stavebnictví
Stavba výškové budovy Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami.
Vidět Geometrie a Stavebnictví
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Vidět Geometrie a Středověk
Strojírenství
diferenciálem vozu Porsche Cayenne Strojírenství je technický obor, který je postaven na základech fyziky a nauky o materiálech.
Vidět Geometrie a Strojírenství
Stupeň (úhel)
Úhlový stupeň (značka °) je jednotka pro měření velikosti úhlu.
Vidět Geometrie a Stupeň (úhel)
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Vidět Geometrie a Symetrie
Těžiště
Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.
Vidět Geometrie a Těžiště
Těleso (algebra)
Těleso (angl. division ring) je algebraická struktura, na které jsou definovány dvě binární operace.
Vidět Geometrie a Těleso (algebra)
Tři klasické problémy antické matematiky
Tři klasické problémy antické matematiky je trojice problémů vymyšlených starořeckými geometry.
Vidět Geometrie a Tři klasické problémy antické matematiky
Tenzorové pole
Tenzorovým polem se označuje tenzorová veličina, která je definována v každém bodě zkoumaného prostoru.
Vidět Geometrie a Tenzorové pole
Teoretická fyzika
Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.
Vidět Geometrie a Teoretická fyzika
Teorie čísel
Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel – zejména celých.
Vidět Geometrie a Teorie čísel
Teorie řízení
požadované hodnoty a výsledkem je chybový signál, který je zpracován regulátorem, aby byl přiveden jako akční veličina na vstup regulovaného systému. Teorie řízení je naukou o řízení a popisu systémů.
Vidět Geometrie a Teorie řízení
Teorie grup
Teorie grup je matematická disciplína zabývající se studiem grup.
Vidět Geometrie a Teorie grup
Teorie her
Jako teorie her nebo též teorie strategických her se označuje disciplína aplikované matematiky, která analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů.
Vidět Geometrie a Teorie her
Teorie strun
#PŘESMĚRUJTeorie superstrun.
Vidět Geometrie a Teorie strun
Teorie uzlů
Trojrozměrné zobrazení nejjednoduššího netriviálního uzlu trojlístkového uzlu Teorie uzlů je oblast topologie zabývající se matematickými uzly.
Vidět Geometrie a Teorie uzlů
Thabit ibn Qurra
Al-sabi ʾ Thabit Qurra ibn al-Ḥarrānī - známý také pod latinským jménem Thebit (836 – 18. února 901) byl arabský astronom, matematik a lékař.
Vidět Geometrie a Thabit ibn Qurra
Thalés z Milétu
Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.
Vidět Geometrie a Thalés z Milétu
Topologická dimenze
Topologická dimenze (též Lebesguova pokrývací dimenze) topologického prostoru je přirozené číslo, které prostor charakterizuje a které v běžných případech intuitivně odpovídá jiným definicím dimenze.
Vidět Geometrie a Topologická dimenze
Topologický prostor
Topologický prostor je matematická struktura, která formalizuje pojem tvar.
Vidět Geometrie a Topologický prostor
Topologie
Möbiova páska, objekt, který má jen jednu hranu a jednu stranu. Takovýmito objekty se topologie zabývá. Topologie (z řeckého topos - místo a logos - studie) je obor matematiky, opírající se o velmi obecný výklad pojmu prostor (topologický prostor).
Vidět Geometrie a Topologie
Torus
Torus v trojrozměrném prostoru Torus (též anuloid) je rotační plocha, která vznikne otáčením kružnice kolem osy, která leží ve stejné rovině a nemá s ní společné body.
Vidět Geometrie a Torus
Tower Bridge
Tower Bridge je kombinovaný visutý a zvedací most v Londýně nad řekou Temží.
Vidět Geometrie a Tower Bridge
Trigonometrie
Trigonometrie (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit) je oblast goniometrie zabývající se užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.
Vidět Geometrie a Trigonometrie
Trisekce úhlu
Trisekce úhlu je jeden ze tří nejslavnějších antických konstrukčních problémů (zbylé dva jsou kvadratura kruhu a duplikace krychle; souhrnně jsou nazývány Tři klasické problémy antické matematiky).
Vidět Geometrie a Trisekce úhlu
Trojúhelník
Trojúhelník (symbol △) je základní geometrický útvar, který má tři vrcholy a tři strany.
Vidět Geometrie a Trojúhelník
Tvar
Tvar je celková vizuální podoba, vzhled, obrys nebo povrch rovinného nebo prostorového útvaru, rozložení a rozvržení jeho hmoty bez ohledu na materiál a další vlastnosti.
Vidět Geometrie a Tvar
Uzavřená množina
Uzavřená množina je abstrakce a zobecnění intuitivní představy uzavřeného intervalu na množině reálných čísel \mathbb, kde uzavřený je takový interval, který obsahuje své krajní body.
Vidět Geometrie a Uzavřená množina
Varieta (matematika)
V matematice je varieta topologický prostor, který je lokálně podobný obecně n-rozměrnému Euklidovskému prostoru, a jsou na něm obvykle definovány tečné vektory.
Vidět Geometrie a Varieta (matematika)
Válec
Válec je v prostorové geometrii těleso, vymezené dvěma rovnoběžnými podstavami a pláštěm.
Vidět Geometrie a Válec
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Vidět Geometrie a Věda
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Vidět Geometrie a Vektor
Vektorové pole
Vektorové pole – každému bodu roviny je přiřazen vektor. Vektorové pole je v matematice a fyzice (zpravidla spojitá a dostatečně hladká) funkce přiřazující každému bodu prostoru vektor.
Vidět Geometrie a Vektorové pole
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Vidět Geometrie a Vektorový prostor
Velká Fermatova věta
Pierre de Fermat Velká Fermatova věta je jedna z nejslavnějších vět v historii matematiky.
Vidět Geometrie a Velká Fermatova věta
Vnější bod
Bod x je vnější bod množiny A. Vnější bod (anglicky exterior point) je takový bod množiny A, pro který existuje okolí U_\epsilon takové, že A \cap U_\epsilon.
Vidět Geometrie a Vnější bod
Vnitřek množiny
Vnitřek množiny je největší otevřená množina topologického prostoru, kterou daná množina obsahuje.
Vidět Geometrie a Vnitřek množiny
Vysoká škola
střední Evropě Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání.
Vidět Geometrie a Vysoká škola
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Vidět Geometrie a Vzdálenost
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země.
Vidět Geometrie a Zatmění Slunce
Zénón z Eleje
Zénón z Eleje (Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca 490 př. n. l. – cca 430 př. n. l.) byl předsókratovský řecký filosof.
Vidět Geometrie a Zénón z Eleje
Zdvojení krychle
Zdvojení krychle (také reduplikace krychle, duplikace krychle či délský problém) je jeden ze tří nejslavnějších antických konstrukčních problémů (zbylé dva jsou kvadratura kruhu a trisekce úhlu; souhrnně jsou nazývány Tři klasické problémy antické matematiky).
Vidět Geometrie a Zdvojení krychle
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Vidět Geometrie a Země
Zenónovy paradoxy
Zenónovy paradoxy jsou čtyři nejznámější ze starověkých paradoxů známé také pod dobovým názvem aporie („ne-cesta“), kterými prý Zénón z Eleje, přítel a žák Parmenidův, a další eleaté dokazovali nemožnost či zdánlivost pohybu.
Vidět Geometrie a Zenónovy paradoxy
1637
1637 (MDCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Geometrie a 1637
1746
1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Geometrie a 1746
1799
1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Geometrie a 1799
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Geometrie a 1818
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Geometrie a 1872
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Vidět Geometrie a 1995
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Geometrie a 2002
, Diferenciální geometrie, Diferenciální počet, Dimenze vektorového prostoru, Eduard Čech, Ekvivalence (matematika), Elipsa, Elipsoid, Eliptická křivka, Eratosthenés z Kyrény, Erlangen, Erlangenský program, Eukleidés, Eukleidés z Megary, Eukleidovská geometrie, Eukleidovská konstrukce, Eukleidovský prostor, Eukleidovy Základy, Eulerova charakteristika, Evropa, Existence, Fázový prostor, Felix Christian Klein, Fermatovo číslo, Fieldsova medaile, Filozof, Fraktál, Fyzika, Fyzika částic, Gaspard Monge, Gérard Desargues, Geodézie, Geodetika, Geografie, Geometrický útvar, George David Birkhoff, Gottfried Wilhelm Leibniz, Grigorij Perelman, Grupa, Hausdorffova míra, Hlavní kružnice, Holomorfní funkce, Homologie (matematika), Hranice množiny, Hranol, Hybnost, Hyperbola, Hyperbolická geometrie, Hyperboloid, Integrální počet, Isaac Newton, Isfahán, Izolovaný bod, János Bolyai, Jean-Pierre Serre, Jean-Victor Poncelet, Jehlan, Kartézská soustava souřadnic, Kartografie, Křivka, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Komplexní rovina, Konexe, Konvexní množina, Koule, Kružítko, Kružnice, Kruh, Krychle, Kryptografie, Krystalografie, Kužel, Kuželosečka, Kubická rovnice, Kvadratura kruhu, Kvadrika, Kvantová teorie pole, Kvádr, Latina, Leonhard Euler, Lieova grupa, Lineární algebra, Lineární funkce, Lineární lomená funkce, Lineární zobrazení, Malířské plátno, Malířství, Matematická analýza, Matematická logika, Matematická statistika, Matematický důkaz, Matematik, Matematika, Míra (matematika), Měření, Měsíc, Mechanika, Metrický tenzor, Mezopotámie, Množina, Mnohoúhelník, Mnohostěn, Mongeovo promítání, Monitor (obrazovka), Neeukleidovská geometrie, Neolit, Niels Henrik Abel, Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, Novověk, Obecná teorie relativity, Objem, Obsah, Obvod (geometrie), Okolí (matematika), Okruh (algebra), Ornament, Ortogonální grupa, Osmistěn, Osová souměrnost, Otevřená množina, Otočení, Otočení (geometrie), Ottův slovník naučný, Paleolit, Papyrus, Parabola (matematika), Paraboloid, Paralelní přenos (geometrie), Parciální diferenciální rovnice, Pí (číslo), Přímka, Přímková plocha, Perspektiva, Petr Vopěnka, Platón, Platónské těleso, Plocha, Počítačová grafika, Podgrupa, Podmnožina, Podobnost (geometrie), Poincarého věta, Polynom, Poměr, Popularizace vědy, Postulát, Posunutí (geometrie), Pravítko, Pravděpodobnost, Pravidelný mnohoúhelník, Pravoúhlý trojúhelník, Průnik, Problémy tisíciletí, Projektivní geometrie, Projektivní přímka, Projektivní prostor, Projektivní rovina, Proporce, Prostor (matematika), Pythagoras, Pythagorova věta, René Descartes, Reprezentace (grupa), RIA Novosti, Riemannův prostor, Riemannova geometrie, Rovina, Rovinná křivka, Rovnice, Rovnoběžka, Rovnoběžky, Rovnoběžník, Rovnost (matematika), Science, Sféra (matematika), Sférická geometrie, Sférická trigonometrie, Shodné zobrazení, Sjednocení, Smíšený součin, Sophus Lie, Soustava souřadnic, Spojité zobrazení, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Egypt, Stavba, Stavebnictví, Středověk, Strojírenství, Stupeň (úhel), Symetrie, Těžiště, Těleso (algebra), Tři klasické problémy antické matematiky, Tenzorové pole, Teoretická fyzika, Teorie čísel, Teorie řízení, Teorie grup, Teorie her, Teorie strun, Teorie uzlů, Thabit ibn Qurra, Thalés z Milétu, Topologická dimenze, Topologický prostor, Topologie, Torus, Tower Bridge, Trigonometrie, Trisekce úhlu, Trojúhelník, Tvar, Uzavřená množina, Varieta (matematika), Válec, Věda, Vektor, Vektorové pole, Vektorový prostor, Velká Fermatova věta, Vnější bod, Vnitřek množiny, Vysoká škola, Vzdálenost, Zatmění Slunce, Zénón z Eleje, Zdvojení krychle, Země, Zenónovy paradoxy, 1637, 1746, 1799, 1818, 1872, 1995, 2002.