130 vztahy: Actio in distans, Albert Einstein, Aproximace, Černá díra, Bezrozměrná veličina, CPT symetrie, Diferenciální geometrie, Dilatace času, Doba oběhu, Dopplerův jev, Dvojhvězda, Einsteinovy rovnice gravitačního pole, Elevační úhel, Energie, Fenomén, Frekvence, Fyzikální pole, Fyzikální veličina, Gaussova věta, Geodetika, Geometrie, George Biddell Airy, Gravitační čočka, Gravitační konstanta, Gravitační manévr, Gravitační potenciální energie, Gravitační vlny, Gravitační zrychlení, Graviton, Hadron, Hmota, Hmotný bod, Hmotnost, Horizont událostí, Hvězda, Impaktní kráter, Intenzita gravitačního pole, Intermediální částice, Kalibrační invariance, Keplerovy zákony, Kilogram, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Klidová hmotnost, Kosmická rychlost, Koule, Kuželosečka, Kupa galaxií, Kvantová fyzika, Kvantová gravitace, ..., Kvantová teorie pole, Kvantování, Látka, LIGO, M-teorie, Mars (planeta), Mascon, Měrná tíha, Měsíc, Mechanický pohyb, Mechanika, Merkur (planeta), Metr, Metrický prostor, Metrický tenzor, Nadkupa galaxií, Nadmořská výška, Nekonečno, Newton, Newtonův gravitační zákon, Newtonovy pohybové zákony, Oběžná dráha, Obecná teorie relativity, Objem, Odstředivá síla, Olympus Mons, Otáčení, Perihélium, Planeta, Planetární jádro, Planetární kůra, Planetární plášť, Planetární sonda, Poloměr, Potenciální energie, Pulsar, Richard Feynman, Rift, Rok, Rudý posuv, Rychlost, Rychlost světla, Síla, Sekunda, Sféra (matematika), Skin efekt, Slunce, Sluneční soustava, Sopka, Spin, Stáčení perihelia Merkuru, Struna, Světelný paprsek, Světlo, Tíha, Tíhové zrychlení, Těžiště, Těleso, Technika, Temná hmota, Teorie relativity, Teorie superstrun, Teorie všeho, Topografie, Trajektorie, Valles Marineris, Vektor, Venuše (planeta), Virgo (detektor), Volný pád, Vrh šikmý, Vrh svislý, Vrh vodorovný, Vzdálenost, Zakřivený prostor, Základní interakce, Země, Zeměpisná šířka, Zploštění, Zrychlení. Rozbalte index (80 více) »
Actio in distans
Actio in distans (lat.), česky působení na dálku znamená působení jedné věci na druhou bez přímého dotyku nebo zprostředkujícího média.
Nový!!: Gravitace a Actio in distans · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Gravitace a Albert Einstein · Vidět víc »
Aproximace
Aproximace (přiblížení, odhad) je nepřesné, ale věrné vyjádření nějaké entity, nejčastěji čísla nebo funkce, ale také fyzikálního zákona (přírodního jevu).
Nový!!: Gravitace a Aproximace · Vidět víc »
Černá díra
První snímek černé díry, respektive jejího blízkého okolí, (galaxie Messier 87) z dubna 2019 Černá díra je natolik hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádná hmota – částice a ani elektromagnetické záření (například světlo) tuto oblast nemůže opustit.
Nový!!: Gravitace a Černá díra · Vidět víc »
Bezrozměrná veličina
Bezrozměrová veličina (často též bezrozměrná veličina, viz Jazyková poznámka) je taková veličina, která má v dané soustavě jednotek rozměr "jedna" (v algebře rozměrů jde o neutrální prvek); tuto vlastnost vystihuje přednostní název veličina s rozměrem jedna.
Nový!!: Gravitace a Bezrozměrná veličina · Vidět víc »
CPT symetrie
Symetrie obrácení náboje, parity a času je základní symetrie fyzikálních zákonů pod současnou transformací nábojové konjugace (C), transformací parity (P) a obrácením času (T).
Nový!!: Gravitace a CPT symetrie · Vidět víc »
Diferenciální geometrie
Diferenciální geometrie je část geometrie, která využívá ke studiu křivek, ploch a variet vyšší dimenze metody diferenciálního počtu.
Nový!!: Gravitace a Diferenciální geometrie · Vidět víc »
Dilatace času
Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.
Nový!!: Gravitace a Dilatace času · Vidět víc »
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Nový!!: Gravitace a Doba oběhu · Vidět víc »
Dopplerův jev
Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.
Nový!!: Gravitace a Dopplerův jev · Vidět víc »
Dvojhvězda
Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech. Oranžová je na povrchu chladnější, namodralá teplejší. Dvojhvězda jsou dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe.
Nový!!: Gravitace a Dvojhvězda · Vidět víc »
Einsteinovy rovnice gravitačního pole
Einsteinovy rovnice gravitačního pole (ERGP, také známy jako Einsteinovy rovnice) zahrnují soubor 10 rovnic v obecné teorii relativity Alberta Einsteina, které popisují základní interakci gravitace jako výsledek zakřivení časoprostoru hmotou-energií.
Nový!!: Gravitace a Einsteinovy rovnice gravitačního pole · Vidět víc »
Elevační úhel
Elevační úhel při šikmém vrhu je úhel mezi vektorem počáteční rychlosti a vodorovnou rovinou.
Nový!!: Gravitace a Elevační úhel · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Gravitace a Energie · Vidět víc »
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Nový!!: Gravitace a Fenomén · Vidět víc »
Frekvence
Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.
Nový!!: Gravitace a Frekvence · Vidět víc »
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.
Nový!!: Gravitace a Fyzikální pole · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Gravitace a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Gaussova věta
Gaussova věta, nebo též Gaussova-Ostrohradského věta či Věta o divergenci je věta z diferenciální geometrie, která uvádí v souvislost tok vektorového pole A uzavřenou jednoduše souvislou hladkou plochou Σ s integrálem přes oblast \Omega touto plochou uzavřenou z divergence daného vektorového pole.
Nový!!: Gravitace a Gaussova věta · Vidět víc »
Geodetika
Geodetický trojúhelník na kouli. Geodetiky jsou velké kruhové oblouky. V diferenciální geometrii je geodetika křivka představující v určitém smyslu nejkratší cestu mezi dvěma body na ploše nebo obecněji na Riemannovské varietě.
Nový!!: Gravitace a Geodetika · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Gravitace a Geometrie · Vidět víc »
George Biddell Airy
Sir George Biddell Airy PRS KCB (27. července 1801 – 2. ledna 1892) byl anglický matematik a astronom, který mezi lety 1835 a 1881 zastával pozici Královského astronoma.
Nový!!: Gravitace a George Biddell Airy · Vidět víc »
Gravitační čočka
Gravitační čočka Gravitační čočka je astronomický pojem užívaný pro objekt s intenzivním gravitačním polem, který se nachází mezi pozorovatelem a zdrojem světla či jiného záření, přičemž tento objekt svým gravitačním polem zakřivuje paprsky vycházející ze zdroje podobně, jak tomu je u spojné čočky.
Nový!!: Gravitace a Gravitační čočka · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Gravitace a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gravitační manévr
Gravitační manévr (populárně gravitační prak) je v kosmonautice a nebeské mechanice metoda, jak využít průletu planetární sondy gravitačním polem planety ke změně směru a rychlosti umělého kosmického tělesa.
Nový!!: Gravitace a Gravitační manévr · Vidět víc »
Gravitační potenciální energie
Gravitační potenciální energie je jeden z druhů mechanické energie, kterou má těleso v gravitačním poli.
Nový!!: Gravitace a Gravitační potenciální energie · Vidět víc »
Gravitační vlny
Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.
Nový!!: Gravitace a Gravitační vlny · Vidět víc »
Gravitační zrychlení
Gravitační zrychlení je zrychlení, které tělesu udílí gravitační síla.
Nový!!: Gravitace a Gravitační zrychlení · Vidět víc »
Graviton
Graviton (obvykle označován g) je ve fyzice hypotetická částice gravitace.
Nový!!: Gravitace a Graviton · Vidět víc »
Hadron
Srážka a vznik hadronu v podobě simulace Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom).
Nový!!: Gravitace a Hadron · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Gravitace a Hmota · Vidět víc »
Hmotný bod
Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.
Nový!!: Gravitace a Hmotný bod · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Gravitace a Hmotnost · Vidět víc »
Horizont událostí
Horizont událostí je plocha v časoprostoru tvořící hranici, za kterou události nemohou ovlivnit pozorovatele.
Nový!!: Gravitace a Horizont událostí · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Gravitace a Hvězda · Vidět víc »
Impaktní kráter
Impaktní kráter Tycho na Měsíci s výrazným středovým kopcem Impaktní kráter je prohlubeň (většinou kruhového tvaru) na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek).
Nový!!: Gravitace a Impaktní kráter · Vidět víc »
Intenzita gravitačního pole
Gravitační síly nezávisí na látkovém prostředí mezi tělesy, ale jsou podmíněny pouze hmotností a vzdáleností těles.
Nový!!: Gravitace a Intenzita gravitačního pole · Vidět víc »
Intermediální částice
Intermediální (též polní, zprostředkující, mezipůsobící nebo výměnná) částice jsou podle kvantové teorie pole částice zprostředkující základní interakce (elektromagnetická, silná, slabá, gravitační).
Nový!!: Gravitace a Intermediální částice · Vidět víc »
Kalibrační invariance
Kalibrační invariance ve fyzice označuje invarianci teorie pole vůči kalibrační transformaci.
Nový!!: Gravitace a Kalibrační invariance · Vidět víc »
Keplerovy zákony
Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.
Nový!!: Gravitace a Keplerovy zákony · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Gravitace a Kilogram · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Gravitace a Klasická fyzika · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Gravitace a Klasická mechanika · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Gravitace a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Kosmická rychlost
11 Kosmická rychlost je rychlost potřebná k překonání gravitačního působení kosmického tělesa.
Nový!!: Gravitace a Kosmická rychlost · Vidět víc »
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Nový!!: Gravitace a Koule · Vidět víc »
Kuželosečka
Druhy kuželoseček Kuželosečka je rovinná křivka, která vznikne jako průnik roviny s rotační kuželovou plochou, přičemž rovina neprochází jejím vrcholem.
Nový!!: Gravitace a Kuželosečka · Vidět víc »
Kupa galaxií
Část galaxií z kupy galaxií v Panně vzdálené 50 milionů světelných letKupa galaxií je skupina několika stovek až tisíců galaxií.
Nový!!: Gravitace a Kupa galaxií · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Gravitace a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová gravitace
Kvantová gravitace je soubor otázek ve fyzice, k jejichž vyřešení je třeba zahrnout jak správnou teorii gravitace, kterou je s velkou přesností obecná teorie relativity Alberta Einsteina, tak i kvantovou mechaniku.
Nový!!: Gravitace a Kvantová gravitace · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Gravitace a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvantování
Kvantování je ve fyzice proces, při kterém se klasické fyzikální objekty a veličiny popisující jejich chování nahrazují odpovídajícími matematickými strukturami kvantové teorie (např. operátory, vlnová funkce, stavový vektor, dráhový integrál apod.) a zákony klasické fyziky, popisující vztahy mezi veličinami, se nahrazují odpovídajícími zákony kvantové teorie.
Nový!!: Gravitace a Kvantování · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Gravitace a Látka · Vidět víc »
LIGO
LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny.
Nový!!: Gravitace a LIGO · Vidět víc »
M-teorie
M-teorie je fyzikální teorie, která sjednocuje všechny konzistentní verze teorie superstrun.
Nový!!: Gravitace a M-teorie · Vidět víc »
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Nový!!: Gravitace a Mars (planeta) · Vidět víc »
Mascon
měsíčního moře Mare Smythii, které obsahuje výrazný mascon. Mascon, též maskón (z anglického mass concentration – koncentrace hmoty) je anomální oblast v kůře spojená s podpovrchovou koncentrací hmoty.
Nový!!: Gravitace a Mascon · Vidět víc »
Měrná tíha
Měrná tíha je fyzikální veličina, která vyjadřuje tíhu objemové jednotky látky.
Nový!!: Gravitace a Měrná tíha · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Gravitace a Měsíc · Vidět víc »
Mechanický pohyb
Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.
Nový!!: Gravitace a Mechanický pohyb · Vidět víc »
Mechanika
Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.
Nový!!: Gravitace a Mechanika · Vidět víc »
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Nový!!: Gravitace a Merkur (planeta) · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Gravitace a Metr · Vidět víc »
Metrický prostor
Metrický prostor je matematická struktura, pomocí které lze formálním způsobem definovat pojem vzdálenosti.
Nový!!: Gravitace a Metrický prostor · Vidět víc »
Metrický tenzor
V matematice je metrický tenzor zpravidla tenzorové pole druhého řádu na hladké varietě, které dává do souvislosti souřadnice a vzdálenost.
Nový!!: Gravitace a Metrický tenzor · Vidět víc »
Nadkupa galaxií
Okolí Místní nadkupy galaxií Nadkupa galaxií (též supergalaxie) je seskupení kup a skupin galaxií, které v součtu obsahují několik tisíc až stovek tisíc jednotlivých galaxií.
Nový!!: Gravitace a Nadkupa galaxií · Vidět víc »
Nadmořská výška
HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).
Nový!!: Gravitace a Nadmořská výška · Vidět víc »
Nekonečno
∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.
Nový!!: Gravitace a Nekonečno · Vidět víc »
Newton
Newton je jednotka síly v soustavě SI se značkou N. Jedná se o odvozenou jednotku založenou na základních jednotkách kilogram (kg), metr (m) a sekunda (s).
Nový!!: Gravitace a Newton · Vidět víc »
Newtonův gravitační zákon
Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.
Nový!!: Gravitace a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »
Newtonovy pohybové zákony
latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.
Nový!!: Gravitace a Newtonovy pohybové zákony · Vidět víc »
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Nový!!: Gravitace a Oběžná dráha · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Gravitace a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Gravitace a Objem · Vidět víc »
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Nový!!: Gravitace a Odstředivá síla · Vidět víc »
Olympus Mons
Olympus Mons (latinsky Hora Olymp) je nejvyšší známá hora sluneční soustavy, která se nachází na povrchu Marsu v severozápadní části oblasti Tharsis.
Nový!!: Gravitace a Olympus Mons · Vidět víc »
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Nový!!: Gravitace a Otáčení · Vidět víc »
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Nový!!: Gravitace a Perihélium · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Gravitace a Planeta · Vidět víc »
Planetární jádro
Jádro planety je její nejvnitřnější částí s nejvyšší hustotou, která vzniká při diferenciaci původní protoplanety.
Nový!!: Gravitace a Planetární jádro · Vidět víc »
Planetární kůra
Planetární kůra je vnější pevná vrstva planety.
Nový!!: Gravitace a Planetární kůra · Vidět víc »
Planetární plášť
Srovnání předpokládané stavby terestrických objektů Sluneční soustavy Planetární plášť respektive plášť obecně je jedna z planetárních sfér, která se nachází u terestrických planet pod svrchní pevnou kůrou nad planetárním jádrem.
Nový!!: Gravitace a Planetární plášť · Vidět víc »
Planetární sonda
Planetární sonda je kosmická sonda, jejímž hlavním úkolem je průzkum pevných těles sluneční soustavy, především planet, jejich satelitů (měsíců) a planetek a jejich bezprostředního okolí.
Nový!!: Gravitace a Planetární sonda · Vidět víc »
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Nový!!: Gravitace a Poloměr · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Gravitace a Potenciální energie · Vidět víc »
Pulsar
Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.
Nový!!: Gravitace a Pulsar · Vidět víc »
Richard Feynman
Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.
Nový!!: Gravitace a Richard Feynman · Vidět víc »
Rift
Riftové údolí v jihoatlantském hřbetu, s naznačením pohybu desek Rift (dříve také nazývaný brázda, průlom, příkopová propadlina či hlubinný pokles) je seismicky a vulkanicky aktivní příkopová struktura (zóna) v zemské kůře, charakterizovaná poruchami poklesového charakteru, vznikem nové oceánské kůry, s délkou několika set až tisíců kilometrů a šířkou od několika do stovek kilometrů.
Nový!!: Gravitace a Rift · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: Gravitace a Rok · Vidět víc »
Rudý posuv
spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.
Nový!!: Gravitace a Rudý posuv · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Gravitace a Rychlost · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Gravitace a Rychlost světla · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Gravitace a Síla · Vidět víc »
Sekunda
Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.
Nový!!: Gravitace a Sekunda · Vidět víc »
Sféra (matematika)
Perspektivní projekce kulové sféry (z nadhledu). Pro kvalitní vykreslení tvarů a čar byly využity Bézierovy křivky. V matematice se slovem sféra označuje obvykle kulová plocha, tedy plocha tvořící povrch koule.
Nový!!: Gravitace a Sféra (matematika) · Vidět víc »
Skin efekt
Ilustrace skin efektu. Skin efekt (povrchový jev) je fyzikální děj, při kterém dochází k vytlačování elektrického proudu k povrchu vodiče.
Nový!!: Gravitace a Skin efekt · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Gravitace a Slunce · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Gravitace a Sluneční soustava · Vidět víc »
Sopka
Kamčatce kurilské Raikoke (2019) indonéského ostrova Jáva se sopkami Bromo (vlevo) a Semeru (v pozadí) Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru.
Nový!!: Gravitace a Sopka · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Gravitace a Spin · Vidět víc »
Stáčení perihelia Merkuru
Stáčení perihelia Merkuru je změna směru velké poloosy oběžné dráhy Merkuru v prostoru o přibližně 5600 obloukových vteřin za století ve směru oběhu.
Nový!!: Gravitace a Stáčení perihelia Merkuru · Vidět víc »
Struna
struny na harfě Struna je drát nebo vlákno, které slouží jako zdroj zvuku u strunných nástrojů, jako je například kytara, viola, harfa nebo klavír.
Nový!!: Gravitace a Struna · Vidět víc »
Světelný paprsek
#PŘESMĚRUJ Světlo.
Nový!!: Gravitace a Světelný paprsek · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Gravitace a Světlo · Vidět víc »
Tíha
Tíha (někdy též tíže, zastarale váha) je fyzikální veličina vyjadřující sílu, kterou působí těleso v gravitačním poli na podložku nebo závěs.
Nový!!: Gravitace a Tíha · Vidět víc »
Tíhové zrychlení
Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu těles zanedbatelných rozměrů (hmotných bodů) v dané vztažné soustavě a představuje superpozici gravitačních a setrvačných zrychlení působících na tělesa v této soustavě.
Nový!!: Gravitace a Tíhové zrychlení · Vidět víc »
Těžiště
Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.
Nový!!: Gravitace a Těžiště · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Gravitace a Těleso · Vidět víc »
Technika
španělskou královskou mincovnu Slovo Technika pochází z řeckého slova τεχνη/techné, jehož význam je blízký slovům dovednost, řemeslo nebo umění.
Nový!!: Gravitace a Technika · Vidět víc »
Temná hmota
kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
Nový!!: Gravitace a Temná hmota · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Gravitace a Teorie relativity · Vidět víc »
Teorie superstrun
Teorie strun, resp.
Nový!!: Gravitace a Teorie superstrun · Vidět víc »
Teorie všeho
Teorie všeho je ve fyzice pojem pro teorie, které by do jediného matematicky konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny dosud známé základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty.
Nový!!: Gravitace a Teorie všeho · Vidět víc »
Topografie
Digitální model topografie Tibetu marťanského kaňonu Valles Marineris Topografie je vědní disciplína studující povrchové útvary na povrchu Země, případně jiných pevných těles Sluneční soustavy (planet, měsíců, planetek atd.). Velmi těsně tak souvisí s kartografií, která se zabývá zakreslováním popsaných útvarů.
Nový!!: Gravitace a Topografie · Vidět víc »
Trajektorie
Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.
Nový!!: Gravitace a Trajektorie · Vidět víc »
Valles Marineris
Valles Marineris (česky Údolí Marineru – pojmenované po sondě Mariner 9, která jej v roce 1971 poprvé nasnímala) je největší známý systém kaňonů ve sluneční soustavě nacházející se na planetě Mars.
Nový!!: Gravitace a Valles Marineris · Vidět víc »
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Nový!!: Gravitace a Vektor · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Gravitace a Venuše (planeta) · Vidět víc »
Virgo (detektor)
Virgo je detektor gravitačních vln umístěný v Itálii u města Pisa.
Nový!!: Gravitace a Virgo (detektor) · Vidět víc »
Volný pád
Volný pád je pohyb tělesa o hmotnosti m v tíhovém poliJe-li pád popisován v inerciální vztažné soustavě (např. reálný pád na povrchu nerotujících astronomických těles bez atmosféry), setrvačné síly nepůsobí a tíhové pole je rovno „čistému“ gravitačnímu poli tělesa a tíhové zrychlení rovno zrychlení gravitačnímu.
Nový!!: Gravitace a Volný pád · Vidět víc »
Vrh šikmý
Vrh šikmý je pohyb tělesa v tíhovém poli,Je-li vrh popisován v inerciální vztažné soustavě (např. vrh na povrchu nerotujících astronomických těles bez atmosféry), setrvačné síly nepůsobí a tíhové pole je rovno „čistému“ gravitačnímu poli tělesa a tíhové zrychlení rovno zrychlení gravitačnímu.
Nový!!: Gravitace a Vrh šikmý · Vidět víc »
Vrh svislý
Vrh svislý je pohyb tělesa v homogenním gravitačním poli, při kterém počáteční rychlost tělesa má směr svisle vzhůru – proti směru gravitační síly.
Nový!!: Gravitace a Vrh svislý · Vidět víc »
Vrh vodorovný
Vrh vodorovný je pohyb tělesa v tíhovém poliJe-li vrh popisován v inerciální vztažné soustavě (např. vrh na povrchu nerotujících astronomických těles bez atmosféry), setrvačné síly nepůsobí a tíhové pole je rovno "čistému" gravitačnímu poli tělesa a tíhové zrychlení rovno zrychlení gravitačnímu.
Nový!!: Gravitace a Vrh vodorovný · Vidět víc »
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Nový!!: Gravitace a Vzdálenost · Vidět víc »
Zakřivený prostor
Zakřivení všeobecně představuje zahnutí, odbočení nebo vyhnutí se zcela přímému pohybu (v úhlu 180° – „rovina“ nebo „přímý úhel“).
Nový!!: Gravitace a Zakřivený prostor · Vidět víc »
Základní interakce
Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.
Nový!!: Gravitace a Základní interakce · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Gravitace a Země · Vidět víc »
Zeměpisná šířka
rovnoběžky přerušovaně. Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku.
Nový!!: Gravitace a Zeměpisná šířka · Vidět víc »
Zploštění
Zploštění je odchylka rotačního elipsoidu od kulového tvaru zmenšením poloměru ve směru osy rotace vzhledem k poloměru v rovině rovníku.
Nový!!: Gravitace a Zploštění · Vidět víc »
Zrychlení
Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Gravitace a Zrychlení · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Centrální gravitační pole, Gravitační interakce, Gravitační interakci, Gravitační pole, Gravitační teorie, Homogenní gravitační pole, Metrické pole, Radiální gravitační pole, Teorie gravitace, Tíhové pole.