Obsah
201 vztahy: Abú al-Hasan 'Alí al-Mas'údí, Adolf Bachmann, Alexandr Veliký, Ammianus Marcellinus, Anna Komnenovna, Antisemitismus, Antonín Gindely, Antropologie, Apoteóza, Appiános, Archeologie, Arriános, Arthur Evans, Artušovské legendy, Ústav pro studium totalitních režimů, Asyriologie, Škola Annales, Židé, Životopisy dvanácti císařů, Životopisy slavných Řeků a Římanů, Čína, Česká osvícenská historiografie, České knížectví, Řecko, Řecko-perské války, Řehoř z Tours, Bartolomé de las Casas, Beda Ctihodný, Bedřich Mendl, Bertold Bretholz, Biografie, Bitva na Bílé hoře, Byzantská říše, Carlo Ginzburg, Cassius Dio, Cato starší, Císař, Chan-šu, Dalimilova kronika, David Hume, Dějiny, Dějiny šílenství, Dějiny mentalit, Dějiny ruského státu, Dějiny umění, Dějiny umění (obor), Demografie, Diodóros Sicilský, Edice, Edward Gibbon, ... Rozbalte index (151 více) »
- Filozofie dějin
Abú al-Hasan 'Alí al-Mas'údí
Abú al-Hasan Alí ibn al-Husajn ibn Alí al-Mas'údí (transkripce: Abú 'l-Ḥasan ʿAlī bnu 'l-Ḥusayn ibn ʿAlī al-Masʿūdī) byl arabský historik.
Vidět Historiografie a Abú al-Hasan 'Alí al-Mas'údí
Adolf Bachmann
Adolf Bachmann (27. ledna 1849 Odrava – 31. října 1914 Praha) byl rakouský historik a politik německé národnosti z Čech, zemský a říšský poslanec.
Vidět Historiografie a Adolf Bachmann
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Vidět Historiografie a Alexandr Veliký
Ammianus Marcellinus
Ammianus Marcellinus (pravděpodobně 330, Antiochie nad Orontem – asi 395 nejpozději 400, patrně v Římě) byl ve 4.
Vidět Historiografie a Ammianus Marcellinus
Anna Komnenovna
Anna Komnéna (řecky Ἄννα Κομνηνή, 2. prosince 1083 Konstantinopol - asi 1154) byla historička, dcera byzantského císaře Alexia I. Komnena a Ireny Dukaiovny.
Vidět Historiografie a Anna Komnenovna
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Vidět Historiografie a Antisemitismus
Antonín Gindely
Antonín Gindely (3. září 1829 Praha – 24. říjen 1892 Praha) byl český historik, archivář a univerzitní pedagog židovského původu, postupně byl jmenován profesorem dějin na Německé univerzitě v Praze a na Univerzitě v Olomouci.
Vidět Historiografie a Antonín Gindely
Antropologie
Antropologie (z řeckého ανθρωπος anthrópos člověk) je věda o člověku v nejširším slova smyslu.
Vidět Historiografie a Antropologie
Apoteóza
(1827, Louvre) Apoteóza Herkula Anne-Louis Girodet de Roussy-Trioson: Ossianovo zbožštění Apoteóza (z řec. apo-theósis, zbožštění) znamená extrémní oslavu, vyzvednutí člověka nebo i nějaké představy do nadlidské polohy.
Vidět Historiografie a Apoteóza
Appiános
Appiános z Alexandrie byl řecký dějepisec, narozený na sklonku 1. století našeho letopočtu.
Vidět Historiografie a Appiános
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Vidět Historiografie a Archeologie
Arriános
Arriános, také Flavius Arriános z Nikomédie v Bíthýnii (asi 95–175 n. l.), byl řecký úředník, politik, voják a spisovatel.
Vidět Historiografie a Arriános
Arthur Evans
Bronzová busta sira Arthura Evanse u paláce Knóssos Sir Arthur John Evans (8. července 1851 Nash Mills (Anglie) – 11. července 1941) byl britský archeolog, který je známý především svými vykopávkami paláce v Knóssu na řeckém ostrově Kréta.
Vidět Historiografie a Arthur Evans
Artušovské legendy
Artušovské legendy pojednávají o králi Artušovi, svatém grálu a rytířích kulatého stolu.
Vidět Historiografie a Artušovské legendy
Ústav pro studium totalitních režimů
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu.
Vidět Historiografie a Ústav pro studium totalitních režimů
Asyriologie
Tiglat-Pileser III. Kamenná deska, asyrské umělecké dílo, asi 728 př. n. l. Z centrálního paláce v Nimrudu. Asyriologie nebo též asyrologie je věda, která se zabývá studiem starověké Přední Asie s důrazem na její tehdejší jazyky, jako je sumerština, akkadština, atd.
Vidět Historiografie a Asyriologie
Škola Annales
Škola Annales je vlivná francouzská historiografická škola.
Vidět Historiografie a Škola Annales
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Vidět Historiografie a Židé
Životopisy dvanácti císařů
Životopisy dvanácti císařů jsou charakterizační biografií prvních římských císařů (od Julia Caesara, který byl zahrnut do souboru jako zakladatel dynastie, až po Domitiana), kterou napsal Gaius Suetonius Tranquillus.
Vidět Historiografie a Životopisy dvanácti císařů
Životopisy slavných Řeků a Římanů
Životopisy slavných Řeků a Římanů (Bioi paralléloi, tj. Paralelní životopisy) je nejvýznamnější dílo řeckého spisovatele, historika a filozofa Plútarcha (asi 46 – asi 127).
Vidět Historiografie a Životopisy slavných Řeků a Římanů
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Vidět Historiografie a Čína
Česká osvícenská historiografie
Josef Dobrovský Česká osvícenská historiografie se v kontextu osvícenství v českých zemích rozvíjela v 18. století.
Vidět Historiografie a Česká osvícenská historiografie
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Vidět Historiografie a České knížectví
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Vidět Historiografie a Řecko
Řecko-perské války
Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př. n. l. Jejich příčina tkvěla ve snaze perských velkokrálů Dáreia I.
Vidět Historiografie a Řecko-perské války
Řehoř z Tours
Řehoř z Tours také Gregorius z Tours rozený Gregorius Florentius (30. listopadu 538 Clermont-Ferrand – 17. listopadu 594 Tours) byl franský biskup a historik, což z něj učinilo předního preláta oblasti, kterou Římané dříve označovali jako Galii.
Vidět Historiografie a Řehoř z Tours
Bartolomé de las Casas
Bartolomé de las Casas (1484 Sevilla – 17. červenec 1566 Madrid) byl misionář a dominikán španělského původu působící v Latinské Americe v době kolonialismu.
Vidět Historiografie a Bartolomé de las Casas
Beda Ctihodný
Svatý Beda Venerabilis nebo též Beda Ctihodný (kolem 672, Jarrow – 25. května 735, Jarrow, Northumbrie) byl benediktinský mnich v klášteře sv. Petra v Monkwearmouthu, dnes část Sunderlandu v Anglii, a v spřízněném klášteře sv.
Vidět Historiografie a Beda Ctihodný
Bedřich Mendl
Bedřich Mendl (29. srpna 1892, Břežany – 28. září 1940, Praha) byl český historik a první profesor hospodářských dějin na Univerzitě Karlově v Praze.
Vidět Historiografie a Bedřich Mendl
Bertold Bretholz
Moravský zemský archiv roku 1908, pracoviště Bertolda Bretholze Bertold Bretholz, narozen jako Salamon Berthold Bretholz, jméno uváděno také jako Berthold, (9. července 1862 Příbor – 27. listopadu 1936 Brno) byl moravský historik, editor a archivář.
Vidět Historiografie a Bertold Bretholz
Biografie
Biografie (z řeckého bios – život a grafein – psát) je rekonstrukce života významné osobnosti (umělec, politik, sportovec apod.), a to na základě archivních materiálů, deníků, osobních znalostí či vzpomínek.
Vidět Historiografie a Biografie
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.
Vidět Historiografie a Bitva na Bílé hoře
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Vidět Historiografie a Byzantská říše
Carlo Ginzburg
Carlo Ginzburg (* 15. dubna 1939, Turín) je italský historik židovského původu, výrazný představitel tzv.
Vidět Historiografie a Carlo Ginzburg
Cassius Dio
Lucius Cassius Dio Cocceianus (řecky Δίων ὁ Κάσσιος) (kolem 155 nebo 163/164 – po roce 229), známý jako Cassius Dio, Dio Cassius nebo Dio byl starověký římský historik a státní úředník.
Vidět Historiografie a Cassius Dio
Cato starší
Marcus Porcius Cato (234–149 př. n. l.), známý také jako Cato starší, případně Cato Censorius, byl přední římský senátor, řečník a spisovatel.
Vidět Historiografie a Cato starší
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Vidět Historiografie a Císař
Chan-šu
Chan-šu, Dějiny dynastie Chan, jsou oficiální dějiny čínské říše (Západní) Chan.
Vidět Historiografie a Chan-šu
Dalimilova kronika
Dalimilova kronika (přesněji Kronika tak řečeného Dalimila) je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví.
Vidět Historiografie a Dalimilova kronika
David Hume
David Hume (26. dubna 1711, Edinburgh – 25. srpna 1776, Edinburgh) byl skotský filosof, který je považován za jednoho z největších anglicky píšících filosofů 18. století.
Vidět Historiografie a David Hume
Dějiny
Pražská defenestrace roku 1618, jedna z významných událostí evropských dějin. Dějiny (v některých kontextech synonymní se slovem historie) jsou obecně ty aspekty minulosti, které si lidé připomínají, přemýšlejí o nich a vykládají je, aby se orientovali v běhu času a pochopili vliv minulosti na svou přítomnost a budoucnost.
Vidět Historiografie a Dějiny
Dějiny šílenství
Dějiny šílenství: Hledání historických kořenů pojmu duševní choroby je kniha francouzského filosofa Michela Foucaulta z roku 1961.
Vidět Historiografie a Dějiny šílenství
Dějiny mentalit
Dějiny mentalit zkoumají jednotné strategie určitých sociálních skupin, jejich hodnotové systémy a postoje.
Vidět Historiografie a Dějiny mentalit
Dějiny ruského státu
Dějiny ruského státu, dříve též Dějiny říše ruské, rusky История государства Российского je dvanáctisvazkové historiografické dílo ruského spisovatele Nikolaje Michajloviče Karamzina.
Vidět Historiografie a Dějiny ruského státu
Dějiny umění
Michelangela Buonarottiho Dějiny umění je pojem zpravidla používaný pro historický vývoj lidské tvorby v oblasti výtvarného umění, tedy v oborech malířství, sochařství, architektury a uměleckých řemesel.
Vidět Historiografie a Dějiny umění
Dějiny umění (obor)
Dějiny umění, případně kunsthistorie (z němčiny) je vědní obor zabývající se dějinami výtvarného umění.
Vidět Historiografie a Dějiny umění (obor)
Demografie
struktury populace, používaných v demografii Demografie (démos – lid graféin – psát, popisovat) je věda, která studuje proces reprodukce lidských populací.
Vidět Historiografie a Demografie
Diodóros Sicilský
Diodóros Sicilský, řecky Διόδωρος Σικελιώτης, (asi 90 př. n. l. – asi 27 př. n. l.) byl starověký řecký historik.
Vidět Historiografie a Diodóros Sicilský
Edice
Edice v širším slova smyslu znamená vydání, v užším slova smyslu se jedná o formu zpřístupnění historických písemných pramenů, a to v oblasti několika pomocných věd historických – diplomatice, paleografii, epigrafice, heraldice, kodikologii, numismatice a sfragistice.
Vidět Historiografie a Edice
Edward Gibbon
Edward Gibbon (8. května 1737 v Putney u Londýna, Anglie – 16. ledna 1794, Londýn) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků.
Vidět Historiografie a Edward Gibbon
Egyptologie
Egyptologie je věda zabývající se dějinami a všemi oblastmi starověkého Egypta, čili obdobím dějin Egypta přibližně 5 000 let př.
Vidět Historiografie a Egyptologie
Etymologie
Etymologie je obor lingvistiky zkoumající původ a vývoj slov.
Vidět Historiografie a Etymologie
Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.
Vidět Historiografie a Eusebios z Kaisareie
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Vidět Historiografie a Exil
Fernand Braudel
Fernand Braudel (24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois (Meuse) – 27. listopadu 1985 Cluses (Haute-Savoie)) byl francouzský historik, přední představitel Školy Annales a člen Francouzské akademie.
Vidět Historiografie a Fernand Braudel
Filosofie dějin
#PŘESMĚRUJ Filozofie dějin.
Vidět Historiografie a Filosofie dějin
Flavius Iosephus
Iosephus či Josephus (37/38 Jeruzalém – kolem 100 Řím), původním jménem Josef ben Matitjahu (hebrejsky יוסף בן מתתיהו), řecky Iosepos (Ιώσηπος), byl židovský kněz, učenec a historik, který zanechal významné poznámky o První židovské válce v letech 66–70.
Vidět Historiografie a Flavius Iosephus
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6.
Vidět Historiografie a Franská říše
František Martin Pelcl
Veřejné oznámení o zahájení Pelclových přednášek na pražské univerzitě (1793) František Martin Pelcl, též Franz Martin Pelzel (11. listopadu 1734 Rychnov nad KněžnouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1734-1771 v Rychnově nad Kněžnou, sign.142-7, ukn.8403, str.17.
Vidět Historiografie a František Martin Pelcl
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Vidět Historiografie a František Palacký
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Vidět Historiografie a Gótové
Gelasius Dobner
Gelasius Dobner, Sch.P., řádovým jménem Gelasius a Sancta Catharina, vlastním jménem Job Felix Dobner (30. května 1719 Praha – 24. května 1790 Praha) byl český katolický kněz-piarista německého původu, osvícenský historik, propagátor kritické metody v dějepisectví, označovaný za zakladatele moderního kritického českého dějepisectví.
Vidět Historiografie a Gelasius Dobner
Geoffrey z Monmouthu
Geoffrey z Monmouthu (Gruffudd ap Arthur, Sieffre o Fynwy, Galfridus Monemutensis, Galfridus Arturus, Galfridus Artur, mezi 1090 a 1100 Wales – 1155) byl anglický kněz, jehož literární dílo mělo významný vliv na chápání celé britské historie.
Vidět Historiografie a Geoffrey z Monmouthu
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Vidět Historiografie a Geografie
Geologický čas
Názory na geologický čas, tedy představy o skutečném stáří planety Země či o stáří jednotlivých hornin, minerálů nebo i zkamenělin v nich obsažených, procházely obdobným vývojem jako představy o vesmírných rozměrech.
Vidět Historiografie a Geologický čas
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Vidět Historiografie a Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Gesta Danorum
''Gesta Danorum'' (Angerský fragment), první strana Gesta Danorum („Činy Dánů“) je latinsky psaná národní kronika dánského historika Saxona Grammatica z 12.
Vidět Historiografie a Gesta Danorum
Gollova škola
Jaroslav Goll Tzv.
Vidět Historiografie a Gollova škola
Gustav Friedrich
Gustav Friedrich (4. června 1871 v Poděbradech farnosti Poděbrady – 19. listopadu 1943 v Praze) byl český archivář, historik, pedagog a editor.
Vidět Historiografie a Gustav Friedrich
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Vidět Historiografie a Hérodotos
Heinrich Schliemann
Heinrich Schliemann, celým jménem Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann (6. ledna 1822, Neubukow – 26. prosince 1890, Neapol), byl německý podnikatel, obchodník a archeolog.
Vidět Historiografie a Heinrich Schliemann
Hekataios
Hekataios z Milétu (řecky: Ἑκαταῖος) (560 či 550 – 480 př. n. l.) byl nejvýznamnějším starověkým řeckým logografem – historikem a geografem.
Vidět Historiografie a Hekataios
Hippolyte Taine
Hippolyte Adolphe Taine (21. dubna 1828 Vouziers, Ardenny – 5. března 1893 Paříž) byl francouzský filozof, historik a literární kritik a literární historik, představitel pozitivizmu.
Vidět Historiografie a Hippolyte Taine
Historia ecclesiastica gentis Anglorum
Historia ecclesiastica gentis Anglorum je latinsky psané dílo, jehož autorem je Beda Ctihodný a jež se zabývá ranými anglickými dějinami, a to především z hlediska dějin církve.
Vidět Historiografie a Historia ecclesiastica gentis Anglorum
Historia Francorum (Řehoř z Tours)
Chlodvíkův křest, který je známý pouze zásluhou Řehoře z Tours a jeho díla Historia Francorum. Historia Francorum původním názvem Decem libros historiarum (Deset knih historie) je desetisvazkové dílo z 6. století, jehož autorem je franský biskup a historik Řehoř z Tours.
Vidět Historiografie a Historia Francorum (Řehoř z Tours)
Historická antropologie
Historická antropologie (angl. anthropological history, něm. historische Anthropologie) je historická disciplína, která se zabývá konkrétním jedincem v dějinách.
Vidět Historiografie a Historická antropologie
Historická geografie
Mapa Paříže z roku 1740 Historická geografie je vědní disciplína, studující proměny geografického prostoru v čase.
Vidět Historiografie a Historická geografie
Historie
#PŘESMĚRUJ Dějiny Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Vidět Historiografie a Historie
Historik
Historik je člověk, který se zpravidla profesionálně zabývá studiem historie, tedy dějin.
Vidět Historiografie a Historik
Hospodářské dějiny
Hospodářské dějiny jsou historická vědní disciplína, která se zabývá tendencemi, faktory, vztahy a souvislostmi hospodářského vývoje společnosti z hlediska makroekonomického i mikroekonomického.
Vidět Historiografie a Hospodářské dějiny
Howard Carter
Howard Carter (9. května 1874 Londýn – 2. března 1939 Londýn) byl britský archeolog a egyptolog.
Vidět Historiografie a Howard Carter
Humanismus
Fridrichem III. (freska z dómské knihovny v Sieně, autorem je Pinturicchio) Humanismus (z latinského humanus, lidský) je pozdější označení pro filosofické, literární a kulturní hnutí, vzniklé v Itálii ve 14.
Vidět Historiografie a Humanismus
Humanitní vědy
Humanitní vědy či také duchovní vědy (z něm. Geisteswissenschaft) jsou vědy pojednávající o některé skupině produktů duchovních procesů, např.
Vidět Historiografie a Humanitní vědy
Ibn Chaldún
Ibn Chaldún Ibn Chaldún (27. května 1332, Tunis – 17. března 1406, Káhira) byl arabský učenec a veřejný činitel.
Vidět Historiografie a Ibn Chaldún
Isidor ze Sevilly
Isidor ze Sevilly (asi 560 Cartagena – 4. dubna 636 Sevilla) byl encyklopedický učenec, biskup v Seville, poslední autor latinské patristiky a jeden z nejvlivnějších autorů raného středověku.
Vidět Historiografie a Isidor ze Sevilly
Islámský zlatý věk
Učenci v abbásovské knihovně, Bagdád, 1237 Termín islámský zlatý věk se vztahuje na historické období islámu, které se datovalo od 8. století po 13. století, kdy byla velká část islámského světa ovládána různými chalífáty a zažívala vědecký, ekonomický a kulturní rozkvět.
Vidět Historiografie a Islámský zlatý věk
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Historiografie a Itálie
Jacob Burckhardt
Jacob Burckhardt Jacob Christoph Burckhardt (25. května 1818, Basilej – 8. srpna 1897 tamtéž) byl švýcarský historik, průkopník kulturních dějin a znalec italské renesance.
Vidět Historiografie a Jacob Burckhardt
Jan Blahoslav
Jan Blahoslav (20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) byl moravský kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec, pedagog a představitel domácího reformačně orientovaného humanismu.
Vidět Historiografie a Jan Blahoslav
Jan Hus
Jan Hus (kolem roku 1370 pravděpodobně Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel.
Vidět Historiografie a Jan Hus
Jan Nepomucký
Jan či Johánek z Pomuka (mezi 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) byl generální vikář pražského arcibiskupa, později uctívaný jako svatý Jan Nepomucký, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů.
Vidět Historiografie a Jan Nepomucký
Jan Slavík (historik)
Jan Slavík (25. března 1885 Šlapanice (okres Kladno) – 9. května 1978 Praha) byl český historik a archivář, který se zabýval zejména moderními dějinami Ruska a SSSR.
Vidět Historiografie a Jan Slavík (historik)
Jaroslav Goll
Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad CidlinouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1846 v Chlumci nad Cidlinou, sign.55-6, ukn.3343, str.102. Dostupné online – 8. července 1929 Praha-Smíchov) byl český historik a medievalista, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel a dědeček automobilového závodníka Ivana Hodáče a herečky Nataši Gollové.
Vidět Historiografie a Jaroslav Goll
Jaroslav Werstadt
Jaroslav Werstadt (21. března 1888, Plzeň farnosti Plzeň – 8. ledna 1970, Praha) byl český historik, novinář a publicista.
Vidět Historiografie a Jaroslav Werstadt
Jürgen Kocka
Jürgen Kocka (* 19. dubna 1941, Hejnice) je německý historik.
Vidět Historiografie a Jürgen Kocka
Jean-François Champollion
Jean-François Champollion (23. prosinec 1790 Figeac – 4. březen 1832 Paříž) byl francouzský archeolog a zakladatel egyptologie.
Vidět Historiografie a Jean-François Champollion
Jednota bratrská
Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.
Vidět Historiografie a Jednota bratrská
Jordanes
Jordanes (– po roce 552) byl byzantský byrokrat a historik, patrně ostrogótského původu.
Vidět Historiografie a Jordanes
Josef Šusta
Josef Šusta (19. února 1874Chybně uvádí datum narození 12. února, Josef Šusta se ale narodil a byl pokřtěn o týden později. Třeboň – 27. května 1945 Praha) byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty (1835–1914).
Vidět Historiografie a Josef Šusta
Josef Dobrovský
Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.
Vidět Historiografie a Josef Dobrovský
Josef Emler
matriční zápis o narození a křtu Josefa Emlera (matrika N 1826-1851 Libáň (SOA Zámrsk)) Josef Emler (1836–1899) Josef Emler (10. ledna 1836 Libáň – 10. února 1899 Praha) byl český historik, archivář a nejvýznamnější vydavatel edic.
Vidět Historiografie a Josef Emler
Josef Ladislav Píč
Velké Dobré Josef Ladislav Píč (19. ledna 1847 Mšeno u Mělníka – 19. prosince 1911 Praha farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském) byl historik, pedagog a muzejník, spoluzakladatel české archeologie.
Vidět Historiografie a Josef Ladislav Píč
Josef Pekař
Josef Pekař (12. dubna 1870 Malý Rohozec farnosti Jenišovice – 23. ledna 1937 Praha) byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy.
Vidět Historiografie a Josef Pekař
Jules Michelet
Jules Michelet (21. srpna 1798, Paříž – 9. února 1874, Hyères) byl francouzský historik.
Vidět Historiografie a Jules Michelet
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Vidět Historiografie a Justinián I.
Juval Noach Harari
Juval Noach Harari (* 24. února 1976, Haifa) je izraelský historik, profesor na katedře historie Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který se proslavil mezinárodním bestsellerem o historii lidstva: Sapiens: od zvířete k božskému jedinci.
Vidět Historiografie a Juval Noach Harari
Kamil Krofta
Kamil Krofta (17. července 1876 Plzeň – 16. srpna 1945 Vráž) byl český historik Gollovy školy, univerzitní profesor, československý politik a diplomat.
Vidět Historiografie a Kamil Krofta
Karl Marx
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.
Vidět Historiografie a Karl Marx
Kartografie
Ilustrační mapa Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map.
Vidět Historiografie a Kartografie
Kastelologie v Česku
#PŘESMĚRUJ Kastelologie.
Vidět Historiografie a Kastelologie v Česku
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.
Vidět Historiografie a Křesťanství
Klimatologie
Klimatologie je věda o podnebí studující dlouhodobou podobu a celkové účinky meteorologických procesů probíhajících na Zemi.
Vidět Historiografie a Klimatologie
Kolonizace
Kolonizace (z lat. colonus, rolník) znamená osidlování dosud nevyužívaného nebo málo osídleného prostoru, později také zakládání nebo dobývání vzdálených kolonií (kolonialismus).
Vidět Historiografie a Kolonizace
Kosmova kronika česká
#PŘESMĚRUJ Kosmova kronika.
Vidět Historiografie a Kosmova kronika česká
Kronika
Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních historiografických pramenů.
Vidět Historiografie a Kronika
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Historiografie a Latina
Leopold von Ranke
Leopold von Ranke (21. prosince 1795, Wiehe, Sasko – 23. května 1886, Berlín) byl německý historik, jeden ze zakladatelů vědecké historiografie, založené na původních pramenech.
Vidět Historiografie a Leopold von Ranke
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Vidět Historiografie a Liberalismus
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Vidět Historiografie a Lingvistika
Livius
Titus Livius (Schedelova kronika, 1493) Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus (59 př. n. l., Patavie, nyní Padova – 17 tamt.) byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita.
Vidět Historiografie a Livius
Longue durée
Longue durée (franc.; něm. lange Dauer), doslova "dlouhé trvání", znamená historické procesy, které lze pozorovat a pochopit jen ve velmi dlouhém časovém měřítku.
Vidět Historiografie a Longue durée
Lubor Niederle
Lubor Niederle (pseudonym též L. Novotný, 20. září 1865, Klatovy – 14. června 1944, Praha) byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog.
Vidět Historiografie a Lubor Niederle
Lucien Febvre
Lucien Febvre (22. července 1878, Nancy – 25. září 1956, Saint-Amour) byl francouzský historik a jeden ze zakladatelů dějepisecké školy Annales.
Vidět Historiografie a Lucien Febvre
Manehto
Manehto (asi 305–241 př. n. l.; v překladu nejspíše „Pasák koní“, řecký přepis jména je Μανήθω(ν) – Manéthó nebo Manéthón byl egyptský kněz a historik žijící ve 3.
Vidět Historiografie a Manehto
Marc Bloch
''Les caractéres originaux de l'histoire rurale française'' Marc Léopold Benjamin Bloch (/blɒk/; francouzsky:; 6. července 1886 Lyon – 16. června 1944 Saint-Didier-de-Formans) byl francouzský historik, spoluzakladatel vlivné francouzské školy Annales a představitel její první generace (20.
Vidět Historiografie a Marc Bloch
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Vidět Historiografie a Marxismus
Michel Foucault
Michel Foucault (IPA /miʃɛl fukoː/, česky /mišel fukó/) (15. října 1926 Poitiers – 25. června 1984 Paříž) byl reprezentant francouzské intelektuální avantgardy sedmdesátých let, profesor Collège de France, filozof, sociolog a psycholog.
Vidět Historiografie a Michel Foucault
Mikrohistorie
Mikrohistorie je historická disciplína vyvíjející se od 70. let 20. století, která se zaměřuje na podrobné zkoumání malých jednotek.
Vidět Historiografie a Mikrohistorie
Monasterologie
#PŘESMĚRUJ Monasteriologie.
Vidět Historiografie a Monasterologie
Muhammad at-Tabarí
Abú Dža’far Muḥammad ibn Džarír al-Tabarí, persky محمد بن جریر طبری, arabsky محمد بن جرير بن يزيد الطبري (839, Amol – 923, Bagdád) byl perský muslimský historik a právník.
Vidět Historiografie a Muhammad at-Tabarí
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Vidět Historiografie a Nacionalismus
Německá historická škola
Německá historická škola či historická škola ekonomie byla převládajícím směrem ekonomické vědy v Německu během 19. století.
Vidět Historiografie a Německá historická škola
Nikolaj Michajlovič Karamzin
Nikolaj Michajlovič Karamzin (Michajlovka, Orenburská oblast – Petrohrad) byl ruský preromantický spisovatel a historik, známý především svými dvanáctisvazkovými Dějinami Říše ruské, ve kterých zpracoval ruské dějiny do počátku 17.
Vidět Historiografie a Nikolaj Michajlovič Karamzin
Nobelova cena za literaturu
Jaroslav Seifert, jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu, na snímku z roku 1981 Vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu ve Stockholmu 2008 Nobelova cena za literaturu, švédsky Nobelpriset i litteratur, je jednou z pěti Nobelových cen.
Vidět Historiografie a Nobelova cena za literaturu
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Vidět Historiografie a Osvícenství
Pan Ku
Pan Ku (32–92), zdvořilostní jméno Meng-ťien (byl čínský historik a básník chanské doby, autor Chan-šu, dějin dynastie Raná Chan.
Vidět Historiografie a Pan Ku
Peloponéská válka
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.
Vidět Historiografie a Peloponéská válka
Plútarchos
Plútarchos, starořecky Πλούταρχος (asi 46, Chaironeia – asi 127, Delfy) byl řecký spisovatel, historik a filozof, autor historických a moralistických děl.
Vidět Historiografie a Plútarchos
Polybios
Polybios, řecky Πολυβιος, (asi 203 př. n. l. – asi 120 př. n. l.) byl starověký řecký politik a nejvýznamnější historik období helénismu.
Vidět Historiografie a Polybios
Pomocné vědy historické
Pomocné vědy historické (PVH) jsou souborem speciálních vědních disciplín, jež slouží ke zkoumání a kritickému hodnocení pramenů historických věd.
Vidět Historiografie a Pomocné vědy historické
Poseidónios
Poseidónios (řecky Ποσειδώνιος; 135 př. n. l. – 51 př. n. l.) byl starověký řecký filozof, historik, zeměpisec, astronom a matematik, představitel středního stoicismu, jeden z nejvšestrannějších mužů antického starověku.
Vidět Historiografie a Poseidónios
Postmoderna
Postmoderna (také postmodernismus) je myšlenkový směr konce 20. století.
Vidět Historiografie a Postmoderna
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Vidět Historiografie a Pozdní antika
Pozitivismus
Pozitivismus je filozofický směr, založený v třicátých letech 19.
Vidět Historiografie a Pozitivismus
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Vidět Historiografie a Prokopios z Kaisareie
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Vidět Historiografie a Protektorát Čechy a Morava
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Vidět Historiografie a Protestantismus
První židovská válka
Jako první židovská válka se označuje židovské celonárodní povstání proti Římu, které vypuklo v Jeruzalémě v roce 66.
Vidět Historiografie a První židovská válka
První křížová výprava
První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.
Vidět Historiografie a První křížová výprava
Psychohistorie
Psychohistorie je věda, která se zabývá psychologickými motivacemi historických událostí.
Vidět Historiografie a Psychohistorie
Psychologie
Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché).
Vidět Historiografie a Psychologie
Ptolemaiovský Egypt
Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př.
Vidět Historiografie a Ptolemaiovský Egypt
Punské války
Punské války (264–146 př. n. l.) je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem.
Vidět Historiografie a Punské války
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Vidět Historiografie a Raný středověk
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14.
Vidět Historiografie a Renesance
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Vidět Historiografie a Romantismus
Sallustius
Gaius Sallustius Crispus Gaius Sallustius Crispus (86 př. n. l. Amiternum – 35 př. n. l. nebo 34 př. n. l. Řím) byl římský politik a historik.
Vidět Historiografie a Sallustius
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Vidět Historiografie a Sametová revoluce
Saxo Grammaticus
Saxo Grammaticus (okolo 1140 – okolo 1220) byl dánský letopisec a duchovní.
Vidět Historiografie a Saxo Grammaticus
Sýr a červi
Sýr a červi (Il formaggio e i vermi) je historická studie italského historika Carlo Ginzburga z roku 1976.
Vidět Historiografie a Sýr a červi
S’-ma Čchien
S’-ma Čchien (145 př. n. l. nebo 135 př. n. l. – 86 př. n. l.), zdvořilostním jménem C’-čchang, byl čínský historik a spisovatel.
Vidět Historiografie a S’-ma Čchien
Sociální dějiny
Sociální dějiny jsou historickou disciplínou, která se zabývá studiem lidské společnosti z hlediska sociálních procesů, trendů, struktur a jevů.
Vidět Historiografie a Sociální dějiny
Sociologie
Auguste Comte je považovaný za zakladatele sociologie Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
Vidět Historiografie a Sociologie
Společenské vědy
Společenské vědy jsou obecně vědy zabývající se člověkem a společností.
Vidět Historiografie a Společenské vědy
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Vidět Historiografie a Starověké Řecko
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.
Vidět Historiografie a Starověký Řím
Statistika
Statistika je vědní obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací empirických dat za účelem prohloubení znalostí určité oblasti, obvykle hromadného jevu.
Vidět Historiografie a Statistika
Stavy
Společenský stav je sociální skupina vnitřně spjatá určitým mocenským, právním postavením ve společnosti, přičemž je tímto postavením vymezena vůči jiným společenským skupinám, stavům.
Vidět Historiografie a Stavy
Suetonius
Gaius Suetonius Tranquillus (okolo 75 Hippo Regius, Alžírsko – 130 – 140) byl římský polyhistor.
Vidět Historiografie a Suetonius
Svatý Jeroným
Mistr Theodorik, ''Svatý Jeroným'', Praha, kolem roku 1370 ''Svatý Jeroným meditující na poušti'', Valletta, kolem roku 1600 Francisco de Zurbarán, ''Svatý Jeroným se svými žačkami sv.
Vidět Historiografie a Svatý Jeroným
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace.
Vidět Historiografie a Svébové
Thúkydidés
Thúkydidés, řecky Θουκυδίδης, (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.) byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války.
Vidět Historiografie a Thúkydidés
Theodor Mommsen
Theodor Mommsen Christian Matthias Theodor Mommsen (30. listopadu 1817, Garding, Šlesvicko-Holštýnsko – 1. listopadu 1903, Charlottenburg, Berlín) byl německý historik, právník a politik, který působil jako univerzitní profesor v Lipsku, Curychu, Vratislavi a v Berlíně.
Vidět Historiografie a Theodor Mommsen
Theopompos
Theopompos, starořecky Θεόπομπος, latinsky Theopompus (asi 380 př. n. l., Chios – asi 315 př. n. l., Alexandrie) byl řecký historik a řečník.
Vidět Historiografie a Theopompos
Thomas Carlyle
Thomas Carlyle (4. prosince 1795 Ecclefechan – 5. února 1881 Londýn) byl skotský spisovatel a historik, jehož dílo velmi ovlivnilo britskou viktoriánskou literaturu.
Vidět Historiografie a Thomas Carlyle
Thomas Macaulay
Thomas Babington Macaulay, 1.
Vidět Historiografie a Thomas Macaulay
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Vidět Historiografie a Univerzita Karlova
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Vidět Historiografie a Vandalové
Václav Novotný (historik)
Václav Novotný (5. září 1869 Ivančice – 14. červenec 1932 Řevnice) byl český historik Gollovy školy a profesor českých dějin na Univerzitě Karlově v Praze.
Vidět Historiografie a Václav Novotný (historik)
Václav Vladivoj Tomek
Václav Vladivoj rytíř Tomek, starším způsobem zápisu též Wácslaw Wladiwoj Tomek či v německé podobě Wenzel Wladiwoj Tomek (31. května 1818, Hradec Králové – 12. června 1905, Praha) byl český historik, archivář, konzervativní politik a pedagog.
Vidět Historiografie a Václav Vladivoj Tomek
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Vidět Historiografie a Věda
Vladimír Kučera (novinář)
Vladimír Kučera (3. dubna 1947 Praha – 4. července 2019 Praha) byl český novinář, publicista, scenárista, v posledních letech života známý zejména jako moderátor televizního pořadu Historie.cs.
Vidět Historiografie a Vladimír Kučera (novinář)
Voltaire
Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu 1694, Paříž – 30. května 1778, Paříž), byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.
Vidět Historiografie a Voltaire
William Flinders Petrie
Sir William Matthew Flinders Petrie (3. června 1853 v Charltonu u Londýna – 28. července 1942 v Jeruzalémě) byl známý anglický archeolog a egyptolog.
Vidět Historiografie a William Flinders Petrie
Xenofón
Xenofón (2. pád Xenofónta, starořecky: Ξενοφῶν) (kolem 428–354 př. n. l., nebo 444/1–354 př. n. l. jiné zdroje se mohou lišit) byl starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenský a politický teoretik a Sókratův žák.
Vidět Historiografie a Xenofón
Zápisky historika
Zápisky historika (variantně Zápisy historika, Historikovy zápisky/zápisy) původně Kniha vrchních písařů jsou dějiny Číny a okolních zemí od mytických počátků kolem roku 2600 př. n. l.
Vidět Historiografie a Zápisky historika
Zbraslavská kronika
Zbraslavská kronika je latinsky psaná kronika, která vznikala v rozmezí let 1305–39 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném roku 1292 králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opaté česko-německého původu: Ota Durynský a Petr Žitavský.
Vidět Historiografie a Zbraslavská kronika
Zdeněk Beneš
Zdeněk Beneš (* 5. září 1952, Chomutov) je český historik.
Vidět Historiografie a Zdeněk Beneš
Zdeněk Kalista
Zdeněk Kalista (22. července 1900 Benátky nad Jizerou – 17. června 1982 Praha) byl český katolický historik, básník, literární kritik, editor a překladatel.
Vidět Historiografie a Zdeněk Kalista
Zdeněk Nejedlý
Zdeněk Nejedlý (10. února 1878 LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených v Litomyšli, sign. 5402, ukn. 5578, str.262 Dostupné online – 9. března 1962 Praha) byl český literární a hudební historik, muzikolog, vysokoškolský pedagog a politik.
Vidět Historiografie a Zdeněk Nejedlý
Zrození kliniky
Zrození kliniky je kniha, kterou napsal francouzský filozof Michel Foucault (1926–1984).
Vidět Historiografie a Zrození kliniky
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Vidět Historiografie a 12. století
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Historiografie a 1854
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Historiografie a 1856
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Vidět Historiografie a 19. století
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Historiografie a 1929
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Historiografie a 1945
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Historiografie a 1989
2. století př. n. l.
2.
Vidět Historiografie a 2. století př. n. l.
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Vidět Historiografie a 20. století
9. století
9.
Vidět Historiografie a 9. století
Viz také
Filozofie dějin
- Filozofie dějin
- Giambattista Vico
- Historiografie
- Totalitní demokracie
Také známý jako Dějepis, Dějepisectví, Dějezpyt, Historická věda, Historické vědy, Historiograf.
, Egyptologie, Etymologie, Eusebios z Kaisareie, Exil, Fernand Braudel, Filosofie dějin, Flavius Iosephus, Franská říše, František Martin Pelcl, František Palacký, Gótové, Gelasius Dobner, Geoffrey z Monmouthu, Geografie, Geologický čas, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Gesta Danorum, Gollova škola, Gustav Friedrich, Hérodotos, Heinrich Schliemann, Hekataios, Hippolyte Taine, Historia ecclesiastica gentis Anglorum, Historia Francorum (Řehoř z Tours), Historická antropologie, Historická geografie, Historie, Historik, Hospodářské dějiny, Howard Carter, Humanismus, Humanitní vědy, Ibn Chaldún, Isidor ze Sevilly, Islámský zlatý věk, Itálie, Jacob Burckhardt, Jan Blahoslav, Jan Hus, Jan Nepomucký, Jan Slavík (historik), Jaroslav Goll, Jaroslav Werstadt, Jürgen Kocka, Jean-François Champollion, Jednota bratrská, Jordanes, Josef Šusta, Josef Dobrovský, Josef Emler, Josef Ladislav Píč, Josef Pekař, Jules Michelet, Justinián I., Juval Noach Harari, Kamil Krofta, Karl Marx, Kartografie, Kastelologie v Česku, Křesťanství, Klimatologie, Kolonizace, Kosmova kronika česká, Kronika, Latina, Leopold von Ranke, Liberalismus, Lingvistika, Livius, Longue durée, Lubor Niederle, Lucien Febvre, Manehto, Marc Bloch, Marxismus, Michel Foucault, Mikrohistorie, Monasterologie, Muhammad at-Tabarí, Nacionalismus, Německá historická škola, Nikolaj Michajlovič Karamzin, Nobelova cena za literaturu, Osvícenství, Pan Ku, Peloponéská válka, Plútarchos, Polybios, Pomocné vědy historické, Poseidónios, Postmoderna, Pozdní antika, Pozitivismus, Prokopios z Kaisareie, Protektorát Čechy a Morava, Protestantismus, První židovská válka, První křížová výprava, Psychohistorie, Psychologie, Ptolemaiovský Egypt, Punské války, Raný středověk, Renesance, Romantismus, Sallustius, Sametová revoluce, Saxo Grammaticus, Sýr a červi, S’-ma Čchien, Sociální dějiny, Sociologie, Společenské vědy, Starověké Řecko, Starověký Řím, Statistika, Stavy, Suetonius, Svatý Jeroným, Svébové, Thúkydidés, Theodor Mommsen, Theopompos, Thomas Carlyle, Thomas Macaulay, Univerzita Karlova, Vandalové, Václav Novotný (historik), Václav Vladivoj Tomek, Věda, Vladimír Kučera (novinář), Voltaire, William Flinders Petrie, Xenofón, Zápisky historika, Zbraslavská kronika, Zdeněk Beneš, Zdeněk Kalista, Zdeněk Nejedlý, Zrození kliniky, 12. století, 1854, 1856, 19. století, 1929, 1945, 1989, 2. století př. n. l., 20. století, 9. století.