Hnutí basmačů a Vladimir Iljič Lenin

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Hnutí basmačů a Vladimir Iljič Lenin

Hnutí basmačů vs. Vladimir Iljič Lenin

Hnutí basmačů neboli Basmačské povstání (Басмачество), oficiální název Turkestánské osvobozenecké hnutí, bylo vojensko-politické a náboženské partyzánské hnutí muslimských národů Střední Asie proti carské a sovětské nadvládě. Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Únorová revoluce

Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.

Únorová revoluce a Hnutí basmačů · Únorová revoluce a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Hnutí basmačů a Říjnová revoluce · Vladimir Iljič Lenin a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Bolševici a Hnutí basmačů · Bolševici a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Kontrarevoluce

Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.

Hnutí basmačů a Kontrarevoluce · Kontrarevoluce a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Hnutí basmačů a Mikuláš II. Alexandrovič · Mikuláš II. Alexandrovič a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Nová ekonomická politika

Nikolaj Bucharin, přední zastánce Nové ekonomické politiky Nová ekonomická politika (NEP; Новая экономическая политика, Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10.

Hnutí basmačů a Nová ekonomická politika · Nová ekonomická politika a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Hnutí basmačů a První světová válka · První světová válka a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Hnutí basmačů a Rudá armáda · Rudá armáda a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Hnutí basmačů a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Ruská sovětská federativní socialistická republika

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.

Hnutí basmačů a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Ruská sovětská federativní socialistická republika a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Sovět

Sovět („rada“) bylo původně označení pro socialistické sdružení pracujících, dělníků (dělnické rady), vojáků a zemědělců, na sklonku Ruského impéria, které hrály důležitou roli v revoluci roku 1917.

Hnutí basmačů a Sovět · Sovět a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Hnutí basmačů a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »