Honorius (císař) a Stilicho

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Honorius (císař) a Stilicho

Honorius (císař) vs. Stilicho

Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti. Flavius Stilicho (příležitostně psáno také Stilico) (359 – 22. srpen 408) byl vysoce postavený západořímský generál (magister militum) a patricius polobarbarského původu.

Afrika (provincie)

Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.

Afrika (provincie) a Honorius (císař) · Afrika (provincie) a Stilicho · Vidět víc »

Alani

Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.

Alani a Honorius (císař) · Alani a Stilicho · Vidět víc »

Alarich I.

Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.

Alarich I. a Honorius (císař) · Alarich I. a Stilicho · Vidět víc »

Arcadius

Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.

Arcadius a Honorius (císař) · Arcadius a Stilicho · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Honorius (císař) a Řím · Stilicho a Řím · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Honorius (císař) a Římské provincie · Stilicho a Římské provincie · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Honorius (císař) a Řecko · Stilicho a Řecko · Vidět víc »

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Barbar a Honorius (císař) · Barbar a Stilicho · Vidět víc »

Bitva u Frigidu

#PŘESMĚRUJ Bitva na řece Frigidus.

Bitva u Frigidu a Honorius (císař) · Bitva u Frigidu a Stilicho · Vidět víc »

Bologna

Bologna (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či zastarale Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.

Bologna a Honorius (císař) · Bologna a Stilicho · Vidět víc »

Británie (provincie)

Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.

Británie (provincie) a Honorius (císař) · Británie (provincie) a Stilicho · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Honorius (císař) · Dunaj a Stilicho · Vidět víc »

Eugenius

Flavius Eugenius (okolo 345 – 394 Frigidus) byl římský uzurpátor proti císaři Theodosiovi I. a římský učitel rétoriky v letech 392–394.

Eugenius a Honorius (císař) · Eugenius a Stilicho · Vidět víc »

Eunuch

Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.

Eunuch a Honorius (císař) · Eunuch a Stilicho · Vidět víc »

Flavius Rufinus

Flavius Rufinus (Elusa, Akvitánie – 27. listopadu 395 Konstantinopol) byl východořímský státník, v roce 395 fakticky vládnoucí namísto mladého císaře Arcadia.

Flavius Rufinus a Honorius (císař) · Flavius Rufinus a Stilicho · Vidět víc »

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Foederati a Honorius (císař) · Foederati a Stilicho · Vidět víc »

Gainas

Gainas (– 400 MoesieMaenchen - The World of the Huns: Studies in Their History and Culture S. 59) byl gótský vůdce a magister militum Východořímské říše v době panování Theodosia I. a Arcadia.

Gainas a Honorius (císař) · Gainas a Stilicho · Vidět víc »

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Galie a Honorius (císař) · Galie a Stilicho · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Gótové a Honorius (císař) · Gótové a Stilicho · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Germáni a Honorius (císař) · Germáni a Stilicho · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Honorius (císař) a Hunové · Hunové a Stilicho · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Honorius (císař) a Itálie · Itálie a Stilicho · Vidět víc »

Julské Alpy

Julské Alpy jsou pohoří Jižních vápencových Alp, které se táhnou od severozápadu Slovinska do severovýchodní Itálie.

Honorius (císař) a Julské Alpy · Julské Alpy a Stilicho · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Honorius (císař) a Křesťanství · Křesťanství a Stilicho · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Honorius (císař) a Konstantinopol · Konstantinopol a Stilicho · Vidět víc »

Magister militum

Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.

Honorius (císař) a Magister militum · Magister militum a Stilicho · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Honorius (císař) a Milán · Milán a Stilicho · Vidět víc »

Noricum

Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.

Honorius (císař) a Noricum · Noricum a Stilicho · Vidět víc »

Peloponés

Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.

Honorius (císař) a Peloponés · Peloponés a Stilicho · Vidět víc »

Pretoriánský prefekt

Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.

Honorius (císař) a Pretoriánský prefekt · Pretoriánský prefekt a Stilicho · Vidět víc »

Radagaisus

Radagaisus (4. století – 23. srpna 406) byl gótský král, který koncem roku 405 a v první polovině roku 406 vedl invazi do Starověkého Říma.

Honorius (císař) a Radagaisus · Radagaisus a Stilicho · Vidět víc »

Raetie

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).

Honorius (císař) a Raetie · Raetie a Stilicho · Vidět víc »

Ravenna

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.

Honorius (císař) a Ravenna · Ravenna a Stilicho · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Honorius (císař) a Rýn · Rýn a Stilicho · Vidět víc »

Svébové

Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.

Honorius (císař) a Svébové · Stilicho a Svébové · Vidět víc »

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Honorius (císař) a Theodosius I. · Stilicho a Theodosius I. · Vidět víc »

Thesálie

Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.

Honorius (císař) a Thesálie · Stilicho a Thesálie · Vidět víc »

Uzurpátor

Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.

Honorius (císař) a Uzurpátor · Stilicho a Uzurpátor · Vidět víc »

Valentinianus II.

Flavius Valentinianus, známý jako Valentinianus II., případně Valentinián II. (podzim 371, patrně Augusta Treverorum – 15. května 392, Vienna), byl římský císař panující od 22. listopadu 375 do 15. května 392 na západě impéria.

Honorius (císař) a Valentinianus II. · Stilicho a Valentinianus II. · Vidět víc »

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Honorius (císař) a Vandalové · Stilicho a Vandalové · Vidět víc »

Vizigóti

nedostupné.

Honorius (císař) a Vizigóti · Stilicho a Vizigóti · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Honorius (císař) a Západořímská říše · Stilicho a Západořímská říše · Vidět víc »