Honorius (císař) a Valentinianus III.

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Honorius (císař) a Valentinianus III.

Honorius (císař) vs. Valentinianus III.

Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti. Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.

Afrika (provincie)

Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.

Afrika (provincie) a Honorius (císař) · Afrika (provincie) a Valentinianus III. · Vidět víc »

Alamani

Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.

Alamani a Honorius (císař) · Alamani a Valentinianus III. · Vidět víc »

Alani

Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.

Alani a Honorius (císař) · Alani a Valentinianus III. · Vidět víc »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Alpy a Honorius (císař) · Alpy a Valentinianus III. · Vidět víc »

Arles

Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.

Arles a Honorius (císař) · Arles a Valentinianus III. · Vidět víc »

Armorica

#PŘESMĚRUJ Armorika.

Armorica a Honorius (císař) · Armorica a Valentinianus III. · Vidět víc »

Augustus (titul)

Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.

Augustus (titul) a Honorius (císař) · Augustus (titul) a Valentinianus III. · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Honorius (císař) a Řím · Valentinianus III. a Řím · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Honorius (císař) a Římské provincie · Valentinianus III. a Římské provincie · Vidět víc »

Římský císař

alt.

Honorius (císař) a Římský císař · Valentinianus III. a Římský císař · Vidět víc »

Římský senát

Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Honorius (císař) a Římský senát · Valentinianus III. a Římský senát · Vidět víc »

Bagaudové

V pozdním období Římské říše byli bagaudové (latinsky bagaudae či bacaudae) ozbrojenými skupinami lokálních selských povstání v méně romanizovaných oblastích Galie a Hispánie.

Bagaudové a Honorius (císař) · Bagaudové a Valentinianus III. · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Honorius (císař) · Balkán a Valentinianus III. · Vidět víc »

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Barbar a Honorius (císař) · Barbar a Valentinianus III. · Vidět víc »

Británie (provincie)

Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.

Británie (provincie) a Honorius (císař) · Británie (provincie) a Valentinianus III. · Vidět víc »

Burgundi

Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.

Burgundi a Honorius (císař) · Burgundi a Valentinianus III. · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Honorius (císař) · Byzantská říše a Valentinianus III. · Vidět víc »

Constantius III.

Flavius Constantius († 2. září 421), známý také jako Constantius III., byl západořímský císař v roce 421.

Constantius III. a Honorius (císař) · Constantius III. a Valentinianus III. · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Honorius (císař) · Dunaj a Valentinianus III. · Vidět víc »

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Foederati a Honorius (císař) · Foederati a Valentinianus III. · Vidět víc »

Frankové

Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.

Frankové a Honorius (císař) · Frankové a Valentinianus III. · Vidět víc »

Galicie

Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.

Galicie a Honorius (císař) · Galicie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Galie a Honorius (císař) · Galie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Galla Placidia

Soudobý portrét Gally Placidie Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Roku 410 byla zajata Vizigóty, kde si vzala krále Athaulfa, švagra vizigótského krále Alaricha.

Galla Placidia a Honorius (císař) · Galla Placidia a Valentinianus III. · Vidět víc »

Gallia Aquitania

Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.

Gallia Aquitania a Honorius (císař) · Gallia Aquitania a Valentinianus III. · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Gótové a Honorius (císař) · Gótové a Valentinianus III. · Vidět víc »

Hispania Baetica

Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.

Hispania Baetica a Honorius (císař) · Hispania Baetica a Valentinianus III. · Vidět víc »

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.

Hispánie a Honorius (císař) · Hispánie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Honorius (císař) a Hunové · Hunové a Valentinianus III. · Vidět víc »

Hydatius

Hydatius také Idacius (400 — 469) byl galicijský biskup a kronikář.

Honorius (císař) a Hydatius · Hydatius a Valentinianus III. · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Honorius (císař) a Itálie · Itálie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Joannes

Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425.

Honorius (císař) a Joannes · Joannes a Valentinianus III. · Vidět víc »

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Honorius (císař) a Kartágo · Kartágo a Valentinianus III. · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Honorius (císař) a Křesťanství · Křesťanství a Valentinianus III. · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Honorius (císař) a Konstantinopol · Konstantinopol a Valentinianus III. · Vidět víc »

Lusitánie

Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.

Honorius (císař) a Lusitánie · Lusitánie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Magister militum

Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.

Honorius (císař) a Magister militum · Magister militum a Valentinianus III. · Vidět víc »

Magister officiorum

Magister officiorum byl úřad, který zavedl Konstantin I. Veliký ve snaze o omezení pravomocí praefectů praetorio.

Honorius (císař) a Magister officiorum · Magister officiorum a Valentinianus III. · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Honorius (císař) a Milán · Milán a Valentinianus III. · Vidět víc »

Narbonne

Narbonne je město na jihu Francie v departementu Aude nedaleko města Béziers.

Honorius (císař) a Narbonne · Narbonne a Valentinianus III. · Vidět víc »

Noricum

Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.

Honorius (císař) a Noricum · Noricum a Valentinianus III. · Vidět víc »

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Honorius (císař) a Panonie · Panonie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Honorius (císař) a Papež · Papež a Valentinianus III. · Vidět víc »

Pavia

Most přes řeku Ticino, symbol Pavie. Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.

Honorius (císař) a Pavia · Pavia a Valentinianus III. · Vidět víc »

Pretoriánský prefekt

Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.

Honorius (císař) a Pretoriánský prefekt · Pretoriánský prefekt a Valentinianus III. · Vidět víc »

Prokopios z Kaisareie

Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.

Honorius (císař) a Prokopios z Kaisareie · Prokopios z Kaisareie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Ravenna

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.

Honorius (císař) a Ravenna · Ravenna a Valentinianus III. · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Honorius (císař) a Rýn · Rýn a Valentinianus III. · Vidět víc »

Rimini

Rimini je italské město na pobřeží Jaderského moře v regionu Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.

Honorius (císař) a Rimini · Rimini a Valentinianus III. · Vidět víc »

Severní Afrika

Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

Honorius (císař) a Severní Afrika · Severní Afrika a Valentinianus III. · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Honorius (císař) a Sicílie · Sicílie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Svatý Augustin

Nejstarší Augustinovo vyobrazení (Řím, bazilika sv. Jana v Lateránu, 6. stol.) Sandra Botticelliho (kolem r. 1480) Karlově mostě Svatý Augustin, též Augustin z Hippa nebo Augustin z Hippony, latinsky Aurelius Augustinus (13. listopadu 354, Thagaste, dnes Souk-Ahras v Alžírsku – 28. srpna 430, Hippo Regius, dnes Annaba v Alžírsku), byl biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství; je svatým katolické církve, jehož svátek připadá na 28. srpna.

Honorius (císař) a Svatý Augustin · Svatý Augustin a Valentinianus III. · Vidět víc »

Svébové

Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.

Honorius (císař) a Svébové · Svébové a Valentinianus III. · Vidět víc »

Theodosiovská dynastie

Theodosiovská dynastie byla pozdně antická císařská dynastie vládnoucí římské říši zhruba od konce 4.

Honorius (císař) a Theodosiovská dynastie · Theodosiovská dynastie a Valentinianus III. · Vidět víc »

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Honorius (císař) a Theodosius I. · Theodosius I. a Valentinianus III. · Vidět víc »

Theodosius II.

Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.

Honorius (císař) a Theodosius II. · Theodosius II. a Valentinianus III. · Vidět víc »

Toulouse

Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.

Honorius (císař) a Toulouse · Toulouse a Valentinianus III. · Vidět víc »

Trevír

Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.

Honorius (císař) a Trevír · Trevír a Valentinianus III. · Vidět víc »

Uzurpátor

Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.

Honorius (císař) a Uzurpátor · Uzurpátor a Valentinianus III. · Vidět víc »

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Honorius (císař) a Vandalové · Valentinianus III. a Vandalové · Vidět víc »

Verona

Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.

Honorius (císař) a Verona · Valentinianus III. a Verona · Vidět víc »

Vizigóti

nedostupné.

Honorius (císař) a Vizigóti · Valentinianus III. a Vizigóti · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Honorius (císař) a Západořímská říše · Valentinianus III. a Západořímská říše · Vidět víc »