Rychlejší přístup než prohlížeči!
122 vztahy: Afrika (provincie), Alamani, Alani, Alarich I., Alpy, Arcadius, Arles, Armorica, Ascites, Athaulf, Augustus (titul), Řím, Římské impérium, Římské provincie, Římský císař, Římský konzul, Římský senát, Řecko, Bagaudové, Balkán, Barbar, Bitva u Frigidu, Bologna, Bordeaux, Británie (provincie), Burgundi, Byzantská říše, Comitatenses, Constantius III., Donatisté, Dunaj, Epirus, Eugenius, Eunuch, Fiesole, Flavius Rufinus, Foederati, Frankové, Gainas, Galicie, Galie, Galla Placidia, Gallia Aquitania, Garonna, Gótové, Germáni, Hasdingové, Hereze, Hispania Baetica, Hispánie, ..., Hunové, Hydatius, Itálie, Jan Zlatoústý, Joannes, Jovinus, Julské Alpy, Kartágo, Křesťanství, Konstantin III. (uzurpátor), Konstantinopol, Konstantinopolský patriarchát, Libra (hmotnost), Limitanei, Loira, Lusitánie, Magister militum, Magister officiorum, Magnus Maximus, Marseille, Milán, Mohuč, Narbonne, Noricum, Orosius, Panonie, Papež, Pavia, Pelagianismus, Peloponés, Philostorgius, Pohanství, Pozdní antika, Pretoriánský prefekt, Priscus Attalus, Prokopios z Kaisareie, Pyreneje, Radagaisus, Raetie, Ravenna, Rýn, Rimini, Severní Afrika, Sicílie, Silingové, Stilicho, Svatý Augustin, Svébové, Theodosiovská dynastie, Theodosius I., Theodosius II., Thesálie, Toulouse, Trevír, Triumf, Uzurpátor, Valentinianus II., Valentinianus III., Vandalové, Východořímská říše, Verona, Vienne (Isère), Vizigóti, Vyplenění Říma (410), Wallia, Západořímská říše, Zosimos, 15. srpen, 384, 395, 423, 9. září. Rozbalte index (72 více) »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Honorius (císař) a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Honorius (císař) a Alamani · Vidět víc »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Honorius (císař) a Alani · Vidět víc »
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Nový!!: Honorius (císař) a Alarich I. · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Honorius (císař) a Alpy · Vidět víc »
Arcadius
Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Honorius (císař) a Arcadius · Vidět víc »
Arles
Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.
Nový!!: Honorius (císař) a Arles · Vidět víc »
Armorica
#PŘESMĚRUJ Armorika.
Nový!!: Honorius (císař) a Armorica · Vidět víc »
Ascites
Ascites, též hydroperitoneum, zřídka vodnatelnost břišní, je stav, při kterém se v břišní dutině hromadí tekutina.
Nový!!: Honorius (císař) a Ascites · Vidět víc »
Athaulf
Athaulf (4. století – 415 Barcelona) byl v letech 410–415 vizigótským králem.
Nový!!: Honorius (císař) a Athaulf · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Honorius (císař) a Augustus (titul) · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Honorius (císař) a Řím · Vidět víc »
Římské impérium
#PŘESMĚRUJ Římská říše.
Nový!!: Honorius (císař) a Římské impérium · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Honorius (císař) a Římské provincie · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Honorius (císař) a Římský císař · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Honorius (císař) a Římský konzul · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Honorius (císař) a Římský senát · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Honorius (císař) a Řecko · Vidět víc »
Bagaudové
V pozdním období Římské říše byli bagaudové (latinsky bagaudae či bacaudae) ozbrojenými skupinami lokálních selských povstání v méně romanizovaných oblastích Galie a Hispánie.
Nový!!: Honorius (císař) a Bagaudové · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Honorius (císař) a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Honorius (císař) a Barbar · Vidět víc »
Bitva u Frigidu
#PŘESMĚRUJ Bitva na řece Frigidus.
Nový!!: Honorius (císař) a Bitva u Frigidu · Vidět víc »
Bologna
Bologna (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či zastarale Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.
Nový!!: Honorius (císař) a Bologna · Vidět víc »
Bordeaux
Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.
Nový!!: Honorius (císař) a Bordeaux · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Honorius (císař) a Británie (provincie) · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Honorius (císař) a Burgundi · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Honorius (císař) a Byzantská říše · Vidět víc »
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Nový!!: Honorius (císař) a Comitatenses · Vidět víc »
Constantius III.
Flavius Constantius († 2. září 421), známý také jako Constantius III., byl západořímský císař v roce 421.
Nový!!: Honorius (císař) a Constantius III. · Vidět víc »
Donatisté
Donatisté a novaciáni byly dvě fundamentalistické větve katolické církve rozšířené zejména ve 4. století.
Nový!!: Honorius (císař) a Donatisté · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Honorius (císař) a Dunaj · Vidět víc »
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Nový!!: Honorius (císař) a Epirus · Vidět víc »
Eugenius
Flavius Eugenius (okolo 345 – 394 Frigidus) byl římský uzurpátor proti císaři Theodosiovi I. a římský učitel rétoriky v letech 392–394.
Nový!!: Honorius (císař) a Eugenius · Vidět víc »
Eunuch
Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.
Nový!!: Honorius (císař) a Eunuch · Vidět víc »
Fiesole
Fiesole je italské město v Toskánsku v provincii Florencie.
Nový!!: Honorius (císař) a Fiesole · Vidět víc »
Flavius Rufinus
Flavius Rufinus (Elusa, Akvitánie – 27. listopadu 395 Konstantinopol) byl východořímský státník, v roce 395 fakticky vládnoucí namísto mladého císaře Arcadia.
Nový!!: Honorius (císař) a Flavius Rufinus · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Honorius (císař) a Foederati · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Honorius (císař) a Frankové · Vidět víc »
Gainas
Gainas (– 400 MoesieMaenchen - The World of the Huns: Studies in Their History and Culture S. 59) byl gótský vůdce a magister militum Východořímské říše v době panování Theodosia I. a Arcadia.
Nový!!: Honorius (císař) a Gainas · Vidět víc »
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Nový!!: Honorius (císař) a Galicie · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Honorius (císař) a Galie · Vidět víc »
Galla Placidia
Soudobý portrét Gally Placidie Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Roku 410 byla zajata Vizigóty, kde si vzala krále Athaulfa, švagra vizigótského krále Alaricha.
Nový!!: Honorius (císař) a Galla Placidia · Vidět víc »
Gallia Aquitania
Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.
Nový!!: Honorius (císař) a Gallia Aquitania · Vidět víc »
Garonna
Garonna je významná francouzská řeka o délce 647 km (včetně 75 km dlouhého ústí Gironde), která pramení v Katalánsku a protéká francouzskými regiony Midi-Pyrénées a Akvitánie.
Nový!!: Honorius (císař) a Garonna · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Honorius (císař) a Gótové · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Honorius (císař) a Germáni · Vidět víc »
Hasdingové
Postup Hasdingů a ostatních národů na západ na počátku 5. stololetí našeho letopočtu. Hasdingové byl východogermánský kmen Vandalů, původně žijící v oblastech dnešního jižního Polska, západní Ukrajiny, Slovenska a Maďarska.
Nový!!: Honorius (císař) a Hasdingové · Vidět víc »
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Nový!!: Honorius (císař) a Hereze · Vidět víc »
Hispania Baetica
Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Honorius (císař) a Hispania Baetica · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Honorius (císař) a Hispánie · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Honorius (císař) a Hunové · Vidět víc »
Hydatius
Hydatius také Idacius (400 — 469) byl galicijský biskup a kronikář.
Nový!!: Honorius (císař) a Hydatius · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Honorius (císař) a Itálie · Vidět víc »
Jan Zlatoústý
Svatý Jan Zlatoústý (347 nebo 349 Antiochie, Antakya, Římská říše (dnes Turecko) – 14. září 407, Komana v Pontu, Byzantská říše (dnes Turecko); řecky Ιωάννης ο Χρυσόστομος, Ioannés Chrýsostomos) byl konstantinopolský arcibiskup známý pro svou řečnickou a kazatelskou zdatnost (právě díky ní byl k jeho jménu posmrtně přidán přídomek Zlatoústý).
Nový!!: Honorius (císař) a Jan Zlatoústý · Vidět víc »
Joannes
Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425.
Nový!!: Honorius (císař) a Joannes · Vidět víc »
Jovinus
Jovinus († 413) byl galorománský senátor a západořímský uzurpátor, který v letech 411 až 413 vedl v Galii povstání proti císaři Honoriovi.
Nový!!: Honorius (císař) a Jovinus · Vidět víc »
Julské Alpy
Julské Alpy jsou pohoří Jižních vápencových Alp, které se táhnou od severozápadu Slovinska do severovýchodní Itálie.
Nový!!: Honorius (císař) a Julské Alpy · Vidět víc »
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Nový!!: Honorius (císař) a Kartágo · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Honorius (císař) a Křesťanství · Vidět víc »
Konstantin III. (uzurpátor)
Konstantinova mince Flavius Claudius Constantinus († srpen nebo září 411), někdy označovaný jako Konstantin III., byl západořímský uzurpátor, jehož v roce 407 provolalo vojsko v Británii.
Nový!!: Honorius (císař) a Konstantin III. (uzurpátor) · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Honorius (císař) a Konstantinopol · Vidět víc »
Konstantinopolský patriarchát
Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.
Nový!!: Honorius (císař) a Konstantinopolský patriarchát · Vidět víc »
Libra (hmotnost)
#PŘESMĚRUJ Libra (jednotka hmotnosti).
Nový!!: Honorius (císař) a Libra (hmotnost) · Vidět víc »
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Nový!!: Honorius (císař) a Limitanei · Vidět víc »
Loira
Loira (česká výslovnost:, výslovnost) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km.
Nový!!: Honorius (císař) a Loira · Vidět víc »
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Nový!!: Honorius (císař) a Lusitánie · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Honorius (císař) a Magister militum · Vidět víc »
Magister officiorum
Magister officiorum byl úřad, který zavedl Konstantin I. Veliký ve snaze o omezení pravomocí praefectů praetorio.
Nový!!: Honorius (císař) a Magister officiorum · Vidět víc »
Magnus Maximus
Solidus Magna Maxima Flavius Magnus Maximus (kolem 335 – 28. srpna 388) byl uzurpátor na západě římské říše.
Nový!!: Honorius (císař) a Magnus Maximus · Vidět víc »
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Nový!!: Honorius (císař) a Marseille · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Honorius (císař) a Milán · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Honorius (císař) a Mohuč · Vidět víc »
Narbonne
Narbonne je město na jihu Francie v departementu Aude nedaleko města Béziers.
Nový!!: Honorius (císař) a Narbonne · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Honorius (císař) a Noricum · Vidět víc »
Orosius
#PŘESMĚRUJ Pavel Orosius.
Nový!!: Honorius (císař) a Orosius · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Honorius (císař) a Panonie · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Honorius (císař) a Papež · Vidět víc »
Pavia
Most přes řeku Ticino, symbol Pavie. Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Honorius (císař) a Pavia · Vidět víc »
Pelagianismus
Pelagianismus je křesťanská nauka zastávaná ve starověku mnichem Pelagiem, jeho žákem Celestinem a Julianem z Eclana v 5. století.
Nový!!: Honorius (císař) a Pelagianismus · Vidět víc »
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Nový!!: Honorius (císař) a Peloponés · Vidět víc »
Philostorgius
Philostorgius (368 – 433) byl učenec období pozdní antiky, který se hlásil k arianismu, směru, který zpochybňoval trojjedinost Boha otce a Krista a byl uznán ranými křesťany jako hereze (kacířství).
Nový!!: Honorius (císař) a Philostorgius · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Honorius (císař) a Pohanství · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Honorius (císař) a Pozdní antika · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Honorius (císař) a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Priscus Attalus
Mince Priska Attala Priscus Attalus byl západořímský uzurpátor, který se s podporou Vizigótů pokusil v letech 409 a 414 uchvátit trůn císaře Honoria.
Nový!!: Honorius (císař) a Priscus Attalus · Vidět víc »
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Nový!!: Honorius (císař) a Prokopios z Kaisareie · Vidět víc »
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Nový!!: Honorius (císař) a Pyreneje · Vidět víc »
Radagaisus
Radagaisus (4. století – 23. srpna 406) byl gótský král, který koncem roku 405 a v první polovině roku 406 vedl invazi do Starověkého Říma.
Nový!!: Honorius (císař) a Radagaisus · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Honorius (císař) a Raetie · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Honorius (císař) a Ravenna · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Honorius (císař) a Rýn · Vidět víc »
Rimini
Rimini je italské město na pobřeží Jaderského moře v regionu Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Honorius (císař) a Rimini · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Honorius (císař) a Severní Afrika · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Honorius (císař) a Sicílie · Vidět víc »
Silingové
římský Silingové byl východogermánský kmen, pravděpodobně část větší vandalské skupiny.
Nový!!: Honorius (císař) a Silingové · Vidět víc »
Stilicho
Flavius Stilicho (příležitostně psáno také Stilico) (359 – 22. srpen 408) byl vysoce postavený západořímský generál (magister militum) a patricius polobarbarského původu.
Nový!!: Honorius (císař) a Stilicho · Vidět víc »
Svatý Augustin
Nejstarší Augustinovo vyobrazení (Řím, bazilika sv. Jana v Lateránu, 6. stol.) Sandra Botticelliho (kolem r. 1480) Karlově mostě Svatý Augustin, též Augustin z Hippa nebo Augustin z Hippony, latinsky Aurelius Augustinus (13. listopadu 354, Thagaste, dnes Souk-Ahras v Alžírsku – 28. srpna 430, Hippo Regius, dnes Annaba v Alžírsku), byl biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství; je svatým katolické církve, jehož svátek připadá na 28. srpna.
Nový!!: Honorius (císař) a Svatý Augustin · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Honorius (císař) a Svébové · Vidět víc »
Theodosiovská dynastie
Theodosiovská dynastie byla pozdně antická císařská dynastie vládnoucí římské říši zhruba od konce 4.
Nový!!: Honorius (císař) a Theodosiovská dynastie · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Honorius (císař) a Theodosius I. · Vidět víc »
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Nový!!: Honorius (císař) a Theodosius II. · Vidět víc »
Thesálie
Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.
Nový!!: Honorius (císař) a Thesálie · Vidět víc »
Toulouse
Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.
Nový!!: Honorius (císař) a Toulouse · Vidět víc »
Trevír
Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.
Nový!!: Honorius (císař) a Trevír · Vidět víc »
Triumf
Titův oblouk: Titův triumfální reliéf V této části Titova triumfálního průvodu (od Titova oblouku v Římě) jsou římskému lidu vystaveny poklady židovského chrámu v Jeruzalémě – také i Menora. Triumf (latinsky triumphus) byla veřejná oslava konaná ve starověkém Římě na počest vítězného vojevůdce.
Nový!!: Honorius (císař) a Triumf · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Honorius (císař) a Uzurpátor · Vidět víc »
Valentinianus II.
Flavius Valentinianus, známý jako Valentinianus II., případně Valentinián II. (podzim 371, patrně Augusta Treverorum – 15. května 392, Vienna), byl římský císař panující od 22. listopadu 375 do 15. května 392 na západě impéria.
Nový!!: Honorius (císař) a Valentinianus II. · Vidět víc »
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Nový!!: Honorius (císař) a Valentinianus III. · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Honorius (císař) a Vandalové · Vidět víc »
Východořímská říše
#PŘESMĚRUJ Byzantská říše#Historie Kategorie:Starověký Řím Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Zaniklé monarchie Kategorie:Zaniklé státy na Apeninském poloostrově Kategorie:Císařství Kategorie:Vzniklo 395.
Nový!!: Honorius (císař) a Východořímská říše · Vidět víc »
Verona
Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.
Nový!!: Honorius (císař) a Verona · Vidět víc »
Vienne (Isère)
Vienne je město na jihovýchodě Francie, na řece Rhôně, asi 30 kilometrů jižně od Lyonu.
Nový!!: Honorius (císař) a Vienne (Isère) · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Honorius (císař) a Vizigóti · Vidět víc »
Vyplenění Říma (410)
Vyplenění Říma v roce 410 bylo historickou událostí, ke které došlo 24. srpna roku 410.
Nový!!: Honorius (císař) a Vyplenění Říma (410) · Vidět víc »
Wallia
Wallia (385–419) byl vizigótský král v letech 415–419, který se k moci dostal násilným odstraněním svého předchůdce Sigericha.
Nový!!: Honorius (císař) a Wallia · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Honorius (císař) a Západořímská říše · Vidět víc »
Zosimos
#PŘESMĚRUJ Zósimos.
Nový!!: Honorius (císař) a Zosimos · Vidět víc »
15. srpen
15.
Nový!!: Honorius (císař) a 15. srpen · Vidět víc »
384
Bez popisu.
Nový!!: Honorius (císař) a 384 · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Honorius (císař) a 395 · Vidět víc »
423
Bez popisu.
Nový!!: Honorius (císař) a 423 · Vidět víc »
9. září
9.
Nový!!: Honorius (císař) a 9. září · Vidět víc »
