Italská fronta (první světová válka) a Lublaň

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Italská fronta (první světová válka) a Lublaň

Italská fronta (první světová válka) vs. Lublaň

Italská fronta byla jedna z hlavních frontových linií první světové války. Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.

Benátky

Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.

Benátky a Italská fronta (první světová válka) · Benátky a Lublaň · Vidět víc »

Gorizia

#PŘESMĚRUJ Gorice Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.

Gorizia a Italská fronta (první světová válka) · Gorizia a Lublaň · Vidět víc »

Italové

Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.

Italové a Italská fronta (první světová válka) · Italové a Lublaň · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Italská fronta (první světová válka) a Italské království · Italské království a Lublaň · Vidět víc »

Kranj

Kranj (česky též Kraň) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historické zemi Kraňsku, jehož metropolí původně bylo, než se jí stala Lublaň.

Italská fronta (první světová válka) a Kranj · Kranj a Lublaň · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Italská fronta (první světová válka) a První světová válka · Lublaň a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Italská fronta (první světová válka) a Rakousko-Uhersko · Lublaň a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rijeka

Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Italská fronta (první světová válka) a Rijeka · Lublaň a Rijeka · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Italská fronta (první světová válka) a Slované · Lublaň a Slované · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Italská fronta (první světová válka) a Slovinsko · Lublaň a Slovinsko · Vidět víc »

Terst

Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.

Italská fronta (první světová válka) a Terst · Lublaň a Terst · Vidět víc »