Japonština a Sanskrt

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Japonština a Sanskrt

Japonština vs. Sanskrt

Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí. Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.

Ablativ

Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.

Ablativ a Japonština · Ablativ a Sanskrt · Vidět víc »

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Akuzativ a Japonština · Akuzativ a Sanskrt · Vidět víc »

Alveolární souhláska

Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.

Alveolární souhláska a Japonština · Alveolární souhláska a Sanskrt · Vidět víc »

Bilabiální souhláska

Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.

Bilabiální souhláska a Japonština · Bilabiální souhláska a Sanskrt · Vidět víc »

Dativ

Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.

Dativ a Japonština · Dativ a Sanskrt · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Genitiv a Japonština · Genitiv a Sanskrt · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Indoevropské jazyky a Japonština · Indoevropské jazyky a Sanskrt · Vidět víc »

Instrumentál

Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.

Instrumentál a Japonština · Instrumentál a Sanskrt · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Japonština a Jmenný rod · Jmenný rod a Sanskrt · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Japonština a Latina · Latina a Sanskrt · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.

Japonština a Mluvnický pád · Mluvnický pád a Sanskrt · Vidět víc »

Palatální souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.

Japonština a Palatální souhláska · Palatální souhláska a Sanskrt · Vidět víc »

Plozivní souhláska

Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.

Japonština a Plozivní souhláska · Plozivní souhláska a Sanskrt · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Japonština a Podstatné jméno · Podstatné jméno a Sanskrt · Vidět víc »

Prajazyk

Termín prajazyk (řidčeji též protojazyk) označuje jazyk, jehož diferenciací vznikly další příbuzné jazyky či nářečí, a lze ho tak považovat za jejich společného předka.

Japonština a Prajazyk · Prajazyk a Sanskrt · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Japonština a Samohláska · Samohláska a Sanskrt · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Japonština a Sloveso · Sanskrt a Sloveso · Vidět víc »

Tvarosloví

Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.

Japonština a Tvarosloví · Sanskrt a Tvarosloví · Vidět víc »

Uvulární souhláska

Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.

Japonština a Uvulární souhláska · Sanskrt a Uvulární souhláska · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Japonština a Věta (lingvistika) · Sanskrt a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Velární souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).

Japonština a Velární souhláska · Sanskrt a Velární souhláska · Vidět víc »