272 vztahy: Alexandr Něvský, Alexej Leonov, Alexej Rykov, Anastáz Ivanovič Mikojan, Anastáz Mikojan, Andrej Andrejev, Andrej Ždanov, Antisemitismus, Arménie, Ústřední výbor, Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu, Ateroskleróza, Aurora (křižník), Austrálie, Autonomní oblast, Španělská občanská válka, Čína, Československo, Československo-sovětská smlouva, Čistky v Rudé armádě, Řád Bílého lva, Říjnová revoluce, Řecká občanská válka, Baltské státy, Banka, Béla Kun, Bělogvardějci, Bělorusko, Berlín, Berlínská blokáda, Besarábie, Bitva o Kyjevský kotel, Bitva před Moskvou, Bitva u Stalingradu, Boj, Bolševici, Boris Andrejevič Pilňak, Boris Pilňak, Bulharsko, Dům odborů (Moskva), Destalinizace, Diktatura, Dolní sněmovna Spojeného království, Doněck, Druhá Moskevská konference, Druhá Polská republika, Druhá světová válka, Dušanbe, Edvard Beneš, Estonsko, ..., Etiopie, Evropa, Finsko, Francie, Francisco Franco, Franklin Delano Roosevelt, Generalissimus, Generál, Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, Genocida, Georgij Maximilianovič Malenkov, Gori, Gramotnost, Granátomet, Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze, Grigorij Zinověv, Grigorij Zinovjev, Gruzíni, Gruzínská pravoslavná církev, Gruzie, Gubernie, Gulag, Historický magazín, Hladomor na Ukrajině, Hrdina Sovětského svazu, Industrializace, Intelektuál, Isaak Babel, Izrael, Jaderná velmoc, Jakov Džugašvili, Jakov Sverdlov, Jaltská konference, Jekatěrina Svanidzeová, Jevgenij Karlovič Miller, Josef Macek (sociálnědemokratický politik), Josip Broz Tito, Jugoslávie, Katyňský masakr, Kazašská sovětská socialistická republika, Křesťan, Kim Ir-sen, Kliment Jefremovič Vorošilov, Kněžský seminář, Kolektivizace, Kolektivizace v Sovětském svazu, Kominforma, Komisař, Komunismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Konference druhé světové války, Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, Korejská válka, Kosmopolitismus, Kulak, Kult osobnosti, Kurejka, Lavrentij Pavlovič Berija, Lazar Kaganovič, Leonid Iljič Brežněv, Letectvo, Lev Davidovič Trockij, Lev Kameněv, Levice, Litva, Lotyšsko, Lvov, Maďarsko, Mao Ce-tung, Maršál Sovětského svazu, Marxismus, Maxim Maximovič Litvinov, Menševici, Mezinárodní vztahy, Michail Kalinin, Michail Sergejevič Gorbačov, Michail Tomskij, Michail Tuchačevskij, Mongolsko, Moskevské procesy, Moskevský Kreml, Moskva, Nacismus, Nacistické Německo, Naděžda Allilujeva, Naděžda Allilujevová, Nadporučík, Národ, Německá demokratická republika, Německo, Nestor Lakoba, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikolaj Alexandrovič Bulganin, Nikolaj Bucharin, Nikolaj Ježov, NKVD, Nová ekonomická politika, Oběti druhé světové války, Operace Barbarossa, Organizace spojených národů, Osip Mandelštam, Otto Ville Kuusinen, Pakt Ribbentrop–Molotov, Pavel Postyšev, Pětiletka, Pjotr Tavrin-Šilo, Podkarpatská Rus, Polská armáda, Polsko, Porýní, Postupimská konference, Praha, Pravoslaví, Právo národů na sebeurčení, První pětiletka (SSSR), První světová válka, Rakousko, Ržev, Roztržka Tito–Stalin, Rudá armáda, Rudé právo, Rumunské království, Rumunsko, Ruská občanská válka, Ruská sociálně demokratická dělnická strana, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Rusko, Satelitní stát, Semjon Konstantinovič Timošenko, Sergej Koroljov, Sergej Mironovič Kirov, Sergej Sergejevič Alexandrovskij, Severní Korea, Seznam představitelů Sovětského svazu, Slovo a slovesnost, Sociální demokracie, Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Společnost národů, Stalinův pomník, Stalinismus, Stalinodar, Stalinova dača, Stanislav Kosior, Státní převrat, Státní výbor obrany, Střední Evropa, Stipendium, Studená válka, Sudety, Svazová republika, Světlana Allilujevová, Tampere, Tank, Tbilisi, Teherán, Teheránská konference, Terorismus, Totalitarismus, Trest smrti, Trockismus, Trumanova doktrína, Ukrajina, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Varlam Tichonovič Šalamov, Válečné reparace, Vídeň, Východní Evropa, Východní fronta (druhá světová válka), Velká čistka, Vinohradská (Praha), Vissarion Džugašvili, Vjačeslav Michajlovič Molotov, Vladimir Antonov-Ovsejenko, Vladimir Iljič Lenin, Vladimir Varankin, Volgograd, Winston Churchill, XIX. sjezd KSSS, Záluží (Litvínov), Zimní palác, Zimní válka, Zločiny Sovětského svazu za druhé světové války, 1. září, 13. červen, 13. květen, 16. říjen, 17. září, 18. prosinec, 1878, 1879, 19. červenec, 1912, 1913, 1917, 1921, 1922, 1923, 1927, 1932, 1933, 1941, 1943, 1944, 1945, 1947, 1952, 1953, 2007, 2010, 2017, 21. prosinec, 22. červen, 3. březen, 3. duben, 30. červen, 30. listopad, 4. září, 5. březen, 5. září, 6. květen. Rozbalte index (222 více) »
Alexandr Něvský
Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Alexandr Něvský · Vidět víc »
Alexej Leonov
Alexej Archipovič Leonov (30. května 1934 Listvjanka, Kemerovská oblast – 11. října 2019 Moskva) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Alexej Leonov · Vidět víc »
Alexej Rykov
Alexej Ivanovič Rykov (25. února 1881 Saratov – 15. března 1938 Moskva) byl sovětský politik, předseda Rady lidových komisařů a oběť Stalinových čistek.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Alexej Rykov · Vidět víc »
Anastáz Ivanovič Mikojan
Anastáz Ivanovič Mikojan (25. listopadu 1895 Sanahin – 21. října 1978 Moskva) byl sovětský státník arménského původu, který byl politicky činný za éry Stalina a Chruščova.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Anastáz Ivanovič Mikojan · Vidět víc »
Anastáz Mikojan
#přesměruj Anastáz Ivanovič Mikojan.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Anastáz Mikojan · Vidět víc »
Andrej Andrejev
Andrej Andrejevič Andrejev (30. října 1895, Kuzněcovo – 5. prosince 1971, Moskva) byl sovětský politik a v letech 1946—1953 místopředseda Rady ministrů SSSR.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Andrej Andrejev · Vidět víc »
Andrej Ždanov
Andrej Alexandrovič Ždanov (26. února 1896, Mariupol – 31. srpna 1948, Moskva) byl sovětský komunistický politik a ideolog.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Andrej Ždanov · Vidět víc »
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Antisemitismus · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Arménie · Vidět víc »
Ústřední výbor
Ústřední výbor je obvyklé označení pro nejvyšší orgán komunistických stran povětšinou volený na sjezdech strany.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ústřední výbor · Vidět víc »
Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu
Sídlo štábu ÚV KSSS ve 20. letech-1991, současná administrativa prezidenta Ruska. Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Sovětského svazu mezi dvěma po sobě následujícími sjezdy strany.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu · Vidět víc »
Ateroskleróza
Ateroskleróza Ateroskleróza (též arterioskleróza) je kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny (tj. vznikem arterómů).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ateroskleróza · Vidět víc »
Aurora (křižník)
Aurora (Аврора, správným přepisem Avrora) je ruský chráněný křižník třídy ''Pallada'', který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Aurora (křižník) · Vidět víc »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Austrálie · Vidět víc »
Autonomní oblast
Autonomní oblast je autonomní část státu, která je určena na úrovni oblasti jakožto správního celku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Autonomní oblast · Vidět víc »
Španělská občanská válka
Španělská občanská válka (červenec 1936 – duben 1939) patří k nejkrvavějším, ale i nejnepřehlednějším konfliktům 20. století, zároveň jde o válku, která na velmi dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Španělská občanská válka · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Čína · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Československo · Vidět víc »
Československo-sovětská smlouva
Československo-sovětských smluv bylo v historii Československa uzavřeno více.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Československo-sovětská smlouva · Vidět víc »
Čistky v Rudé armádě
Čistky v Rudé armádě, či také Proces s trockistickou protisovětskou vojenskou organizací, Případ Tuchačevskij nebo Čistka NKVD v roce 1941 byla série čistek, které se udály ve velení Rudé armády během Velkého teroru a svým rozsahem naprosto paralyzovaly velitelský sbor Rudé armády, což se negativně projevilo v Zimní válce a na počátku Operace Barbarossa respektive ve Velké vlastenecké válce.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Čistky v Rudé armádě · Vidět víc »
Řád Bílého lva
Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Řád Bílého lva · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Řecká občanská válka
Řecká občanská válka byl vojenský konflikt, který se odehrál v letech 1946–1949 v Řecku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Řecká občanská válka · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Baltské státy · Vidět víc »
Banka
George W. Ackerman: Zákazník v bance Auburn Savings Bank, 1929 Banka je finanční instituce, která přijímá vklady od veřejnosti a vytváří depozitní účty při současném poskytování úvěrů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Banka · Vidět víc »
Béla Kun
Béla Kun (rodným jménem Béla Kohn; 20. února 1886 v Szilágycseh, dnes Cehu Silvaniei, Sedmihradsko, Rumunsko – 29. srpna 1938Existují neshody v přesném datu a způsobu Kunovy smrti. Je spolehlivě prokázáno, že byl Kun mučen NKVD, ale od tohoto bodu časově vpřed existují v záznamech rozpory. Některé uvádějí, že byl popraven tajně v roce 1937. Podle jiných byl poslán do Gulagu a popraven v roce 1938 nebo 1939. V roce 1989 sovětská vláda oznámila, že Kun byl popraven v Gulagu 29. srpna 1938. Podle Encyclopaedia Britannica, vydání 2002, byl Kun popraven 30. listopadu 1939. Do Gulagu byla poslána i vdova po Kunovi, stejně jako jeho dcera a nevlastní syn z manželčiny strany. V roce 1956 byl rehabilitován v rámci procesu tzv. destalinizace. v SSSR, přesné místo nejisté, snad polygon Kommunarka) byl maďarský komunistický politik, po krátkou dobu roku 1919 stál fakticky v čele Maďarské republiky rad, republiky sovětského typu utvořené na části území bývalého Uherska.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Béla Kun · Vidět víc »
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bělogvardějci · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bělorusko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Berlín · Vidět víc »
Berlínská blokáda
Letecké koridory ze západních okupačních zón do Západního Berlína. letišti Tempelhof, 1948 Památník leteckého mostu během berlínské blokády před letištěm Tempelhof Berlínská blokáda je první větší krizí studené války, při které Sovětský svaz od 23. června 1948 do 12. května 1949 blokoval pozemní přístup do západní části rozděleného Berlína, který se nacházel uprostřed sovětské okupační zóny.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Berlínská blokáda · Vidět víc »
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Besarábie · Vidět víc »
Bitva o Kyjevský kotel
Bitva o Kyjev, též kyjevská obranná operace, byla vojenská operace ve velké vlastenecké válce v rámci operace Barbarossa, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bitva o Kyjevský kotel · Vidět víc »
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bitva před Moskvou · Vidět víc »
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »
Boj
Malba lodi Esmeralda z Bitvy o Iquique Boj je střet protivníků či bojovníků, při kterém se tyto osoby snaží podrobit nebo zničit svého nepřítele.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Boj · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bolševici · Vidět víc »
Boris Andrejevič Pilňak
Boris Andrejevič Pilňak, česky též Piľnjak (11. října 1894, Možajsk – 21. dubna 1938, Moskva, popraviště Kommunarka), byl sovětský spisovatel, popravený v období stalinských procesů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Boris Andrejevič Pilňak · Vidět víc »
Boris Pilňak
#PŘESMĚRUJ Boris Andrejevič Pilňak.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Boris Pilňak · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Bulharsko · Vidět víc »
Dům odborů (Moskva)
Dům odborů je klasicistní budova v Moskvě, původně sloužící shromáždění ruských stavů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Dům odborů (Moskva) · Vidět víc »
Destalinizace
Destalinizace je označení snah části vedení Komunistické strany Sovětského svazu omezit po smrti J. V. Stalina (1953) negativní důsledky jeho vlády; konec kultu osobnosti.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Destalinizace · Vidět víc »
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Diktatura · Vidět víc »
Dolní sněmovna Spojeného království
Dolní sněmovna (House of Commons) je dolní komora Parlamentu Spojeného království, do kterého dále patří panovník a Sněmovna lordů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Dolní sněmovna Spojeného království · Vidět víc »
Doněck
Doněck (IPA; dříve různé osady Oleksandrivka a Krutojarivka, Júzivka (rusky Juzovka, 1869–1924), Stalino (1924–1961)) je průmyslové město na východní Ukrajině.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Doněck · Vidět víc »
Druhá Moskevská konference
Molotov při jednání Druhá Moskevská konference je známa jako druhé oficiální jednání nejvyšších představitelů Sovětského svazu a Velké Británie za 2. světové války.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Druhá Moskevská konference · Vidět víc »
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Druhá Polská republika · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dušanbe
Dušanbe (což v perštině znamená pondělíD. Saimaddinov, S. D. Kholmatova, and S. Karimov, Tajik-Russian Dictionary, Academy of Sciences of the Republic of Tajikistan, Rudaki Institute of Language and Literature, Scientific Center for Persian-Tajik Culture, Dushanbe, 2006.) je hlavní a největší město Tádžikistánu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Dušanbe · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Edvard Beneš · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Estonsko · Vidět víc »
Etiopie
Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Etiopie · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Evropa · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Finsko · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Francie · Vidět víc »
Francisco Franco
Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade (4. prosince 1892 Ferrol, Španělsko – 20. listopadu 1975, Madrid), zkráceně Francisco Franco Bahamonde, známý především jako generál Franco, byl autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Francisco Franco · Vidět víc »
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Franklin Delano Roosevelt · Vidět víc »
Generalissimus
Generalissimus je původně latinský výraz („generalissimus“, generalissimo, generalísimo, généralissime), který označuje vrchního armádního velitele, hodností vyššího než polní maršál a další generálské hodnosti v zemích užití.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Generalissimus · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Generál · Vidět víc »
Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu byl předsedou Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu · Vidět víc »
Genocida
Oběti genocidy ve Rwandě Genocida (genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Genocida · Vidět víc »
Georgij Maximilianovič Malenkov
Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Georgij Maximilianovič Malenkov · Vidět víc »
Gori
Gori je strategicky významné město v Gruzii, které se nachází v regionu Šida Kartli.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gori · Vidět víc »
Gramotnost
nedostupné.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gramotnost · Vidět víc »
Granátomet
Násadcový granátomet posledního vývojového typu na AK-47 Granátomety z 18. století Granátomet je palná zbraň sloužící k vymetení či vystřelení granátů na větší vzdálenost a s větší přesností, než je možné při ručním házení.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Granátomet · Vidět víc »
Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze
Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze (– Grigol (Sergo) Ordžonikidze,, znám také pod jménem Sergo Ordžonikidze; 24. října 1886, Ghoreša, Charagauli – 18. února 1937, Moskva) byl gruzínský a sovětský politik, člen sovětského politbyra a blízký Stalinův přítel.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze · Vidět víc »
Grigorij Zinověv
#PŘESMĚRUJ Grigorij Zinovjev.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Grigorij Zinověv · Vidět víc »
Grigorij Zinovjev
Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv,, rodným jménem Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский); 23. září 1883 Jelizavetgrad – 25. srpna 1936, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Grigorij Zinovjev · Vidět víc »
Gruzíni
Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gruzíni · Vidět víc »
Gruzínská pravoslavná církev
Vlajka Gruzínské pravoslavné církve Gruzínská pravoslavná církev (— sakartvelos samocikulo martlmadidebeli avtokepaluri eklesia) je starobylá autokefální pravoslavná církev v Gruzii.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gruzínská pravoslavná církev · Vidět víc »
Gruzie
Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gruzie · Vidět víc »
Gubernie
Gubernie byla vyšší administrativně-územní jednotka Ruského impéria, zavedená carem Petrem I. Velikým při oblastní reformě roku 1708.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gubernie · Vidět víc »
Gulag
Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Gulag · Vidět víc »
Historický magazín
Historický magazín byl diskusní pořad České televize vysílaný v letech 2006–2008.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Historický magazín · Vidět víc »
Hladomor na Ukrajině
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (Holodomor) byl uměle vyvolaný hladomor na území Ukrajinské SSR, způsobený industrializací, povinnými odvody a kolektivizací v zemědělských regionech SSSR.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Hladomor na Ukrajině · Vidět víc »
Hrdina Sovětského svazu
Hrdina Sovětského svazu bylo označení čestného titulu a nejvyššího vyznamenání v bývalém Sovětském svazu udělovaného za osobní nebo kolektivní zásluhy pro stát spojené s vykonáním hrdinského činu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Hrdina Sovětského svazu · Vidět víc »
Industrializace
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Industrializace · Vidět víc »
Intelektuál
Intelektuál (z franc. l'intellectuel, z lat. intellegere, chápat, rozumět) je novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Intelektuál · Vidět víc »
Isaak Babel
Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель,, Oděsa – 27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva) byl ruský spisovatel a dramatik.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Isaak Babel · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Izrael · Vidět víc »
Jaderná velmoc
Jaderné velmoci Jaderná velmoc (někdy též jaderná mocnost) je země, která disponuje jadernými zbraněmi, a je schopná je vyrábět.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jaderná velmoc · Vidět víc »
Jakov Džugašvili
Jakov Josifovič Džugašvili (18. března 1907 – 14. dubna 1943) byl jedním ze tří dětí Josifa Vissarionoviče Stalina.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jakov Džugašvili · Vidět víc »
Jakov Sverdlov
Jakov Sverdlov Jakov Michajlovič Sverdlov (rusky Яков Михайлович Свердлов, 3. června 1885 Nižnij Novgorod – 16. března 1919 Orel) byl bolševický stranický předák a vůdce RSFSR.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jakov Sverdlov · Vidět víc »
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jaltská konference · Vidět víc »
Jekatěrina Svanidzeová
Jekatěrina Semjonovna „Kato“ Svanidzeová (2. dubna 1885, Tbilisi – 5. prosince 1907 tamtéž) byla první manželka Josifa Stalina (tehdy Džugašviliho) a matka jeho syna Jakova.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jekatěrina Svanidzeová · Vidět víc »
Jevgenij Karlovič Miller
Jevgenij Karlovič Miller, (rusky Евгений Карлович Миллер, 25. září 1867, Daugavpils, Rusko – 11. května 1939, Moskva, SSSR), byl ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců během Ruské občanské války.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jevgenij Karlovič Miller · Vidět víc »
Josef Macek (sociálnědemokratický politik)
Josef Macek (13. září 1887 Krumpach – 19. února 1972 Vancouver) byl československý ekonom, politický teoretik i aktivní politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Josef Macek (sociálnědemokratický politik) · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Jugoslávie · Vidět víc »
Katyňský masakr
Svatokřížských horách, v Polsku Katyňský masakr Katyňský masakr nebo Katyňský zločin je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které provedla NKVD v roce 1940.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Katyňský masakr · Vidět víc »
Kazašská sovětská socialistická republika
Kazašská sovětská socialistická republika, kazašsky: Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası); rusky: Казахская Советская Социалистическая Республика (Kazakhskaya Sovetskaya Sotsialisticheskaya Respublika), zkráceně Kazašská SSR, byla jednou ze Sovětských socialistických republik Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kazašská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Křesťan
Křesťané v Jeruzalémě. Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického abrahámovského náboženství, založeném na učení Ježíše Krista.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Křesťan · Vidět víc »
Kim Ir-sen
Kim Ir-sen (z ruské transkripce Ким Ир Сен; Kim Il-sung, původním jménem Kim Song-džu, 15. dubna 1912 – 8. července 1994), byl korejský politik a zakladatel Severní Koreje, které vládl od založení země v roce 1948 až do své smrti v roce 1994.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kim Ir-sen · Vidět víc »
Kliment Jefremovič Vorošilov
Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kliment Jefremovič Vorošilov · Vidět víc »
Kněžský seminář
Kněžský seminář (z lat. seminarium – semeniště, rostlinná/stromová školka od semen – semeno), někdy alumnát, je ústav katolické církve pro přípravu budoucích kněží.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kněžský seminář · Vidět víc »
Kolektivizace
Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kolektivizace · Vidět víc »
Kolektivizace v Sovětském svazu
Členové Komsomolu rekvírují úrodu ukrajinskému rolníkovi, který ji před nimi skrýval na hřbitově Kolektivizace v Sovětském svazu probíhala jako proces spojování drobných zemědělských farem do kolektivních družstev kolchozů nebo státních sovchozů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kolektivizace v Sovětském svazu · Vidět víc »
Kominforma
Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистическихи рабочихпартий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kominforma · Vidět víc »
Komisař
Komisař (z lat. commissus, pověřený) je obvykle vyšší úředník, pověřený určitým úkolem nebo činností.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Komisař · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Komunismus · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Konference druhé světové války
Během druhé světové války proběhla série konferencí, během nichž byla uzavřena řada důležitých dohod.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Konference druhé světové války · Vidět víc »
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, také Konstantin Rokossovský (Varšava – 3. srpna 1968, Moskva) byl sovětský a polský maršál a polský ministr obrany.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Konstantin Konstantinovič Rokossovskij · Vidět víc »
Korejská válka
Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal od 25. června 1950 do 27. července 1953 mezi Jižní Koreou podporovanou OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou neformálně podporovanou Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Korejská válka · Vidět víc »
Kosmopolitismus
Kosmopolitismus (z řec. kosmos, svět, a polis, obec), česky světoobčanství, je teoretický postoj člověka, který chce být občanem kdekoli na světě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kosmopolitismus · Vidět víc »
Kulak
294x294pixelů Kulak (rusky кулак.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kulak · Vidět víc »
Kult osobnosti
Stalinův pomník v Praze na Letné Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kult osobnosti · Vidět víc »
Kurejka
Kurejka, nazývaná také Ljuma nebo Numa je řeka v Krasnojarském kraji v Rusku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Kurejka · Vidět víc »
Lavrentij Pavlovič Berija
Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Lavrentij Pavlovič Berija · Vidět víc »
Lazar Kaganovič
Lazar Mojsejevič Kaganovič (Kabany, poblíž Radomyšle, Ruské impérium – 25. července 1991 Moskva) byl sovětský politik a blízký spolupracovník Josifa Stalina.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Lazar Kaganovič · Vidět víc »
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »
Letectvo
Formace Mi-35 od AČR Letectvo je složka ozbrojených sil daného státu, vyzbrojená vojenskými letadly.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Letectvo · Vidět víc »
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »
Lev Kameněv
Lev Borisovič Kameněv (vlastním jménem Leo Rosenfeld; 18. července 1883 Moskva, Ruské impérium – 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Lev Kameněv · Vidět víc »
Levice
Levice je zastřešující označení pro část politického spektra, které zahrnuje celou řadu politických ideologií.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Levice · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Litva · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Lotyšsko · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Lvov · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Maďarsko · Vidět víc »
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝; 26. prosince 1893, Šao-šan – 9. září 1976, Peking) byl čínský diktátor, politik, básník, spisovatel, filosof, učitel, knihovník, stratég, politický teoretik, revolucionář, kaligraf.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Mao Ce-tung · Vidět víc »
Maršál Sovětského svazu
Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Maršál Sovětského svazu · Vidět víc »
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Marxismus · Vidět víc »
Maxim Maximovič Litvinov
Maxim Maximovič Litvinov (rodným jménem Meir Henoch Mojsejevič Wallach-Finkelstein; 17. července 1876, Bělostok – 31. prosince 1951, Moskva) byl ruský židovský revolucionář a třetí sovětský lidový komisař pro zahraniční věci v letech 1930–1939.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Maxim Maximovič Litvinov · Vidět víc »
Menševici
Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Menševici · Vidět víc »
Mezinárodní vztahy
národního státu Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Mezinárodní vztahy · Vidět víc »
Michail Kalinin
Michail Ivanovič Kalinin (Verchnaja Troica, Tverská gubernie – 3. června 1946, Moskva) byl ruský komunistický revolucionář a posléze sovětský politik a státník.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Michail Kalinin · Vidět víc »
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Michail Sergejevič Gorbačov · Vidět víc »
Michail Tomskij
Michail Pavlovič Tomskij (rodným jménem Michail Pavlovič Jefremov (Ефремов); 31. října 1880, Kolpino – 22. srpna 1936, Bolševo) byl tovární dělník, odborář a bolševický vůdce.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Michail Tomskij · Vidět víc »
Michail Tuchačevskij
Michail Nikolajevič Tuchačevskij (Alexandrovskoje – 12. června 1937 Moskva) byl ruský a posléze sovětský vojenský velitel.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Michail Tuchačevskij · Vidět víc »
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Mongolsko · Vidět víc »
Moskevské procesy
Moskevské procesy (též Stalinské procesy) byla čtveřice vykonstruovaných politických procesů, která se v Sovětském svazu uskutečnila koncem 30. let 20. století.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Moskevské procesy · Vidět víc »
Moskevský Kreml
Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Moskevský Kreml · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Moskva · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nacistické Německo · Vidět víc »
Naděžda Allilujeva
#PŘESMĚRUJ Naděžda Allilujevová.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Naděžda Allilujeva · Vidět víc »
Naděžda Allilujevová
Naděžda Sergejevna Allilujevová (rusky Надежда Сергеевна Аллилуева, 22. září 1901 Baku – 9. listopadu 1932 Moskva) byla druhá žena Josifa Stalina.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Naděžda Allilujevová · Vidět víc »
Nadporučík
Hodnostní označení nadporučíka (OF1a) Armády ČR. Hodnostní označení nadporučíka v Armádě České republiky tvoří tři zlaté trojcípé hvězdy, hovorově tzv.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nadporučík · Vidět víc »
Národ
Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Národ · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Německo · Vidět víc »
Nestor Lakoba
Nestor Apollonovič Lakoba (1. května 1893, Lychny – 28. prosince 1936, Tbilisi) byl abchazský bolševický revolucionář a významný funkcionář v čele sovětské Abcházie.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nestor Lakoba · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Nikolaj Alexandrovič Bulganin
Nikolaj Alexandrovič Bulganin (Nižnij Novgorod – 24. února 1975, Moskva) byl prominentní sovětský politik, který působil jako ministr obrany (1953–1955) a předseda rady ministrů SSSR (1955–1958).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nikolaj Alexandrovič Bulganin · Vidět víc »
Nikolaj Bucharin
Nikolaj Ivanovič Bucharin (rusky Николай Иванович Бухарин, 9. října 1888, Moskva – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik, filosof, žurnalista a spisovatel.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nikolaj Bucharin · Vidět víc »
Nikolaj Ježov
Nikolaj Ivanovič Ježov (1. května 1895 Petrohrad – 5. února 1940 Moskva, kvůli malému vzrůstu - pouhých 151 cm - přezdívaný krvavý skrček) byl sovětský politik.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nikolaj Ježov · Vidět víc »
NKVD
NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a NKVD · Vidět víc »
Nová ekonomická politika
Nikolaj Bucharin, přední zastánce Nové ekonomické politiky Nová ekonomická politika (NEP; Новая экономическая политика, Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Nová ekonomická politika · Vidět víc »
Oběti druhé světové války
Gilbertových ostrovech Druhá světová válka byla nejkrvavějším konfliktem v lidských dějinách.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Oběti druhé světové války · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Osip Mandelštam
Osip Emiljevič Mandelštam (rodné jméno Iosif,; 15. lednagreg./ 3. lednajul. 1891, Varšava, Polské království, Ruské impérium – 27. prosince 1938, vězeňský tábor Vtoraja rečka u Vladivostoku) byl ruský básník, prozaik, esejista, překladatel a literární kritik židovského původu, jeden z největších ruských básníků 20.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Osip Mandelštam · Vidět víc »
Otto Ville Kuusinen
Otto Ville (Wilhelm) Kuusinen (4. října 1881, Laukaa, Finsko – 17. května 1964, Moskva) byl finský a sovětský politik, marxistický teoretik, literární historik a básník.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Otto Ville Kuusinen · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Pavel Postyšev
Pavel Petrovič Postyšev (Ivanovo – 26. února 1939, Moskva) byl sovětský státní i stranický činitel, organizátor stranické propagandy a publicista.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Pavel Postyšev · Vidět víc »
Pětiletka
Josif Vissarionovič Stalin, za jehož vlády vznikla první pětiletka Pětiletý plán, zkráceně pětiletka, je ekonomický plán centrálně plánované ekonomiky na pětileté období, poprvé zavedený v Sovětském svazu roku 1929 a poté užívaný i v dalších zemích východního bloku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Pětiletka · Vidět víc »
Pjotr Tavrin-Šilo
Pjotr Ivanovič Tavrin-Šilo „Politov“ (rusky Пëтр Иванович Таврин-Шило; 5. dubna 1909, Bobrik, Ruské impérium – 28. března 1952, Moskva, SSSR) byl německý špion, který měl roku 1944 zabít sovětského diktátora Stalina.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Pjotr Tavrin-Šilo · Vidět víc »
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Podkarpatská Rus · Vidět víc »
Polská armáda
Polský voják v Iráku Ozbrojené síly Polské republiky (zkratka SZ RP) je jméno ozbrojeného sboru Polska.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Polská armáda · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Polsko · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Porýní · Vidět víc »
Postupimská konference
Josif Stalin) Postupimská konference byla konference, která se konala v blízkosti německého města Postupim (Potsdam) nedaleko Berlína na zámku Cecilienhof.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Postupimská konference · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Praha · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Pravoslaví · Vidět víc »
Právo národů na sebeurčení
Právo národů na sebeurčení je principem, ze kterého některé státy odvozují svou legitimitu (například Slovensko v Ústavě Slovenské republiky, či tehdejší Československo), zatímco v jiných případech je pokládán za nepřípustný a destabilizující separatismus.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Právo národů na sebeurčení · Vidět víc »
První pětiletka (SSSR)
„Pětiletku zvládneme za čtyři roky!“ poštovní známka SSSR (1930) První pětiletka, tedy první pětiletý plán (rusky Первая пятилетка) byl seznam cílů těžkého průmyslu v Sovětském svazu, první z třinácti pětiletých plánů rozvoje národního hospodářství SSSR.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a První pětiletka (SSSR) · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Rakousko · Vidět víc »
Ržev
Ržev je první město na horním toku Volhy v centrálním Rusku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ržev · Vidět víc »
Roztržka Tito–Stalin
Východoněmecká karikatura „řezníka Tita“, plánujícího napadení komunistických států, 1951 K roztržce mezi Titem a Stalinem došlo v letech 1948 až 1953.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Roztržka Tito–Stalin · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Rudá armáda · Vidět víc »
Rudé právo
Rudé právo byl deník a ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa (KSČ), který hrál důležitou roli v propagandě režimu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Rudé právo · Vidět víc »
Rumunské království
Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Rumunské království · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Rumunsko · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ruská sociálně demokratická dělnická strana · Vidět víc »
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Rusko · Vidět víc »
Satelitní stát
Satelitní stát, jednoduše satelit, (z latinského: satelles.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Satelitní stát · Vidět víc »
Semjon Konstantinovič Timošenko
Semjon Konstantinovič Timošenko (rusky:; – 31. března 1970) byl sovětský voják, maršál SSSR (od 1940) a dvojnásobný Hrdina SSSR.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Semjon Konstantinovič Timošenko · Vidět víc »
Sergej Koroljov
Sergej Pavlovič Koroljov (– Serhij Pavlovyč Koroliv);, Žytomyr Ruské impérium – 14. ledna 1966, Moskva, SSSR) byl sovětský raketový inženýr a tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti během vesmírného závodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v 50. a 60. letech. Mnozí ho považují za otce praktické kosmonautiky. Podílel se na vývoji rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Zasloužil se také o vybudování arzenálu strategických raket. Přestože byl Koroljov leteckým konstruktérem, jeho největší přednosti se ukázaly v integraci designu, organizaci a strategickém plánování. Ve 30. letech byl kvůli falešnému úřednímu obvinění zatčen jako „člen protisovětské kontrarevoluční organizace“ (později omezeno na „sabotéra vojenské techniky“) a v roce 1938 uvězněn na téměř šest let, včetně několika měsíců v pracovním táboře na Kolymě. Po propuštění se stal uznávaným konstruktérem raket a klíčovou postavou ve vývoji sovětského mezikontinentálního balistického raketového programu. Později řídil sovětský vesmírný program a stal se členem sovětské akademie věd, dohlížel na počáteční úspěchy projektů Sputnik a Vostok, včetně první mise na oběžné dráze Země Jurije Gagarina 12. dubna 1961. Koroljovova nečekaná smrt v roce 1966 přerušila provádění plánů pro přistání na Měsíci se sovětskou posádkou před americkou misí v roce 1969. Před svou smrtí byl oficiálně známý pouze jako Glavny Konstruktor (Главный Конструктор) nebo hlavní konstruktér, aby byl chráněn před možnými pokusy Spojených států o atentát během studené války.Scott and Leonov, p. 53. Harford, p. 135. Dokonce i někteří kosmonauti, kteří s ním pracovali, neznali jeho příjmení. Teprve po jeho smrti v roce 1966 byla jeho identita odhalena a získal odpovídající veřejné uznání za hnací sílu sovětských úspěchů v průzkumu vesmíru během Mezinárodního geofyzikálního roku i po něm.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Sergej Koroljov · Vidět víc »
Sergej Mironovič Kirov
Sergej Mironovič Kirov (rodným jménem S. M. Kostrikov – Ко́стриков;, Uržum – 1. prosince 1934, Leningrad) byl významný ruský bolševik.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Sergej Mironovič Kirov · Vidět víc »
Sergej Sergejevič Alexandrovskij
Sergej Sergejevič Alexandrovskij, (1889, Girjusy, Náhorní Karabach – 17. srpna 1945, podle jiných zdrojů 4. srpna 1945), byl sovětský diplomat.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Sergej Sergejevič Alexandrovskij · Vidět víc »
Severní Korea
Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Severní Korea · Vidět víc »
Seznam představitelů Sovětského svazu
Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz, který vystřídal Ruské impérium.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Seznam představitelů Sovětského svazu · Vidět víc »
Slovo a slovesnost
Slovo a slovesnost (zkratka SaS), podtitul Časopis pro otázky teorie a kultury jazyka založený v roce 1935 Pražským lingvistickým kroužkem, je český jazykovědný odborný časopis vydávaný čtyřikrát ročně Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Slovo a slovesnost · Vidět víc »
Sociální demokracie
Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie vycházející ze socialismu, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti a rovnosti uvnitř tržní ekonomiky.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Sociální demokracie · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Společnost národů · Vidět víc »
Stalinův pomník
Stalinův pomník bylo žulové sousoší v Praze na Letné.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Stalinův pomník · Vidět víc »
Stalinismus
J. V. Stalin Stalinismus byla politická teorie a praxe spjatá s J. V. Stalinem.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Stalinismus · Vidět víc »
Stalinodar
Stalinodar (Сталинодар) bylo nové jméno pro Moskvu na počest J. V. Stalina, které navrhl v roce 1938 Nikolaj Ivanovič Ježov.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Stalinodar · Vidět víc »
Stalinova dača
Stalinova dača (rusky Дача Сталина) nebo také Kuncevská dača (rusky Ку́нцевская дача) či Blízká dača (rusky Ближняя дача) byla osobní rezidencí sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina poblíž bývalého města Kuncevo (tehdy Moskevská oblast, nyní součást moskevské čtvrti Fili), kde žil poslední dvě desetiletí, a kde 5. března 1953 zemřel.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Stalinova dača · Vidět víc »
Stanislav Kosior
Stanislav Vikenťjevič Kosior (někdy psán Kossior,;, Węgrów – 26. února 1939, Moskva) byl sovětský politik polského původu, jeden ze tří bratrů Kosiorů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Stanislav Kosior · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Státní převrat · Vidět víc »
Státní výbor obrany
Státní výbor obrany byl založen v době Velké vlastenecké války jako mimořádný řídící orgán vybavený nejvyššími pravomocemi.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Státní výbor obrany · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Střední Evropa · Vidět víc »
Stipendium
Stipendium je peněžitá podpora pro studenty a mladé vědce.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Stipendium · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Sudety · Vidět víc »
Svazová republika
#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Svazová republika · Vidět víc »
Světlana Allilujevová
Světlana Josifovna Allilujevová (Светлана Иосифовна Аллилуева, სვეტლანა ალილუევა, později známá jako Lana Peters) (28. února 1926 Moskva – 22. listopadu 2011 Richland Center, Wisconsin) byla nejmladším dítětem a jedinou dcerou sovětského diktátora Josefa Stalina a jeho druhé ženy Naděždy Allilujevové.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Světlana Allilujevová · Vidět víc »
Tampere
Tampere (švédsky Tammerfors) je třetím největším městem Finska a největším vnitrozemským městem v severní Evropě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Tampere · Vidět víc »
Tank
Tank T-72M4CZ české armády Tank je silně obrněné bojové vozidlo s pásy, věží a kanónem, jehož primárním účelem je likvidace nepřátelských pozemních sil přímou palbou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Tank · Vidět víc »
Tbilisi
Tbilisi (do roku 1936 známé také jako Tiflis) je hlavní město Gruzie, nacházející se ve vnitrozemí této země na řece Kura.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Tbilisi · Vidět víc »
Teherán
Teherán (persky تهران) je hlavním městem Íránu, centrem stejnojmenné provincie a sídlem nejvyšších úřadů státní správy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Teherán · Vidět víc »
Teheránská konference
Teheránská konference (s krycím názvem Eureka) byla jednou z vrcholných spojeneckých konferencí druhé světové války.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Teheránská konference · Vidět víc »
Terorismus
Světového obchodního centra Bombový útok na hotel Marriott v Islamabádu. Okolo 35 000 Pákistánců zemřelo v posledních letech na následky terorismu"http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13318673 Pakistan: A failed state or a clever gambler?". BBC News. May 7, 2011. útoku v roce 2011 Terorismus je užití násilí nebo hrozby násilím za účelem zastrašit protivníka a dosáhnout politických (případně politicko-náboženských) cílů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Terorismus · Vidět víc »
Totalitarismus
Totalitarismus (z latinského totus.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Totalitarismus · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Trest smrti · Vidět víc »
Trockismus
Lev Davidovič Trockij, podle kterého je odnož pojmenována. Trockismus je odnož marxismu v podání Lva Davidoviče Trockého.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Trockismus · Vidět víc »
Trumanova doktrína
Americký prezident Harry S. Truman Trumanova doktrína byla vyhlášena 12. března 1947.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Trumanova doktrína · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně: Ukrajinská SSR, USSR; ukrajinsky: Українська Радянська Соціалістична Республіка; rusky: Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Ukrajinská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Varlam Tichonovič Šalamov
Varlam Tichonovič Šalamov (rusky Варлам Тихонович Шаламов; 18. června 1907 Vologda – 17. ledna 1982 Moskva), byl ruský spisovatel.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Varlam Tichonovič Šalamov · Vidět víc »
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Válečné reparace · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vídeň · Vidět víc »
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Východní Evropa · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Velká čistka · Vidět víc »
Vinohradská (Praha)
#PŘESMĚRUJ Vinohradská.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vinohradská (Praha) · Vidět víc »
Vissarion Džugašvili
Vissarion Vanovič Džugašvili (asi 1850, Didi-Lilo, Ruské impérium – 25. srpna 1909, Tiflis) byl otec Josifa Stalina.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vissarion Džugašvili · Vidět víc »
Vjačeslav Michajlovič Molotov
Vjačeslav Michajlovič Molotov (Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), – 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vjačeslav Michajlovič Molotov · Vidět víc »
Vladimir Antonov-Ovsejenko
Praze Vladimir Alexandrovič Antonov-Ovsejenko (Černigov – 10. února 1938, věznice Butyrka, Moskva) byl prominentní sovětský bolševický vůdce a diplomat, popravený za Velké čistky.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vladimir Antonov-Ovsejenko · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
Vladimir Varankin
Vladimir Valentinovič Varankin (12. listopadu 1902 Nižnij Novgorod – 3. října 1938) byl ruský historik a esperantista.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Vladimir Varankin · Vidět víc »
Volgograd
Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Volgograd · Vidět víc »
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Winston Churchill · Vidět víc »
XIX. sjezd KSSS
XIX.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a XIX. sjezd KSSS · Vidět víc »
Záluží (Litvínov)
Záluží je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Záluží (Litvínov) · Vidět víc »
Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Zimní palác · Vidět víc »
Zimní válka
Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Zimní válka · Vidět víc »
Zločiny Sovětského svazu za druhé světové války
#PŘESMĚRUJ Sovětské válečné zločiny Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a Zločiny Sovětského svazu za druhé světové války · Vidět víc »
1. září
1.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1. září · Vidět víc »
13. červen
13.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 13. červen · Vidět víc »
13. květen
13.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 13. květen · Vidět víc »
16. říjen
16.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 16. říjen · Vidět víc »
17. září
17.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 17. září · Vidět víc »
18. prosinec
18.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 18. prosinec · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1878 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1879 · Vidět víc »
19. červenec
19.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 19. červenec · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1912 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1913 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1917 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1922 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1923 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1927 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1933 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1941 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1943 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1945 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1947 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1952 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 1953 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 2007 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 2010 · Vidět víc »
2017
Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 2017 · Vidět víc »
21. prosinec
21.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 21. prosinec · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 22. červen · Vidět víc »
3. březen
3.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 3. březen · Vidět víc »
3. duben
3.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 3. duben · Vidět víc »
30. červen
30.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 30. červen · Vidět víc »
30. listopad
30.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 30. listopad · Vidět víc »
4. září
4.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 4. září · Vidět víc »
5. březen
5.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 5. březen · Vidět víc »
5. září
5.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 5. září · Vidět víc »
6. květen
6.
Nový!!: Josif Vissarionovič Stalin a 6. květen · Vidět víc »