Josip Broz Tito a Rumunsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Josip Broz Tito a Rumunsko

Josip Broz Tito vs. Rumunsko

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války. Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Španělsko a Josip Broz Tito · Španělsko a Rumunsko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Josip Broz Tito a Československo · Rumunsko a Československo · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Josip Broz Tito a Římskokatolická církev · Rumunsko a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

Budapešť a Josip Broz Tito · Budapešť a Rumunsko · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Josip Broz Tito · Chorvatsko a Rumunsko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Josip Broz Tito · Druhá světová válka a Rumunsko · Vidět víc »

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josip Broz Tito · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rumunsko · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Josip Broz Tito a Jugoslávie · Jugoslávie a Rumunsko · Vidět víc »

Karpaty

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.

Josip Broz Tito a Karpaty · Karpaty a Rumunsko · Vidět víc »

Maršál

Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.

Josip Broz Tito a Maršál · Maršál a Rumunsko · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Josip Broz Tito a Moskva · Moskva a Rumunsko · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Josip Broz Tito a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Rumunsko · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Josip Broz Tito a Německo · Německo a Rumunsko · Vidět víc »

Nicolae Ceaușescu

Nicolae Ceaușescu (26. ledna 1918, Scornicești, Rumunské království – 25. prosince 1989, Târgoviște, Rumunská socialistická republika) byl rumunský politik, v období od 9. prosince 1967 do 22. prosince 1989 prezident Rumunské socialistické republiky, od 22. března 1965 do 22.

Josip Broz Tito a Nicolae Ceaușescu · Nicolae Ceaușescu a Rumunsko · Vidět víc »

Osa Berlín–Řím–Tokio

Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.

Josip Broz Tito a Osa Berlín–Řím–Tokio · Osa Berlín–Řím–Tokio a Rumunsko · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Josip Broz Tito a Pakt Ribbentrop–Molotov · Pakt Ribbentrop–Molotov a Rumunsko · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Josip Broz Tito a Praha · Praha a Rumunsko · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Josip Broz Tito a Rudá armáda · Rudá armáda a Rumunsko · Vidět víc »

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Josip Broz Tito a Rusové · Rumunsko a Rusové · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Josip Broz Tito a Sovětský svaz · Rumunsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Josip Broz Tito a Srbsko · Rumunsko a Srbsko · Vidět víc »

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Josip Broz Tito a Varšavská smlouva · Rumunsko a Varšavská smlouva · Vidět víc »

Východní blok

Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).

Josip Broz Tito a Východní blok · Rumunsko a Východní blok · Vidět víc »